Operace KFC - Korunovační klenoty před Hitlerem ujely do Žiliny

Praha/Žilina - Ve spojitosti s českými korunovačními klenoty, jež mohou ode dneška vidět návštěvníci Vladislavského sálu, se tradičně vypráví temný příběh Reinharda Heydricha: Zastupující říšský protektor si měl po příjezdu do Prahy nasadit na hlavu svatováclavskou korunu, čímž potvrdil věštbu smrti pro každého, kdo si české královské insignie neoprávněně přivlastní. Tato mytologická a ničím nepodložená pověst přitom zastiňuje i neméně zajímavou, a nadto zcela reálnou operaci KFC (Klenoty fascinující ceny), k níž došlo v předvečer druhé světové války. V hlavních rolích účinkují: Masarykova limuzína a bankovní trezor.

Vztahy Československa a Hitlerovy třetí říše v průběhu roku 1938 výrazně gradovaly. Už v květnu vydal říšský vůdce Adolf Hitler podrobné válečné směrnice k útoku na mladou republiku a koncem léta všechno nasvědčovalo tomu, že střední Evropa neodvratně směřuje k otevřenému válečnému konfliktu – ačkoli se zejména britská diplomacie snažila vypjatou situaci urovnat návrhy vycházejícími vstříc sudetským Němcům.

V této atmosféře rozhodly špičky československého státu o převozu korunovačních klenotů z Korunní komory Svatovítské katedrály na jiné, bezpečnější místo, kde bude exkluzivní národní památka skryta před případnou válkou s Německem.

Noční cesta na východ

„Převoz klenotů vyžaloval souhlas všech držitelů klíčů (od Korunní komory), hlavní slovo si však ponechal prezident republiky Edvard Beneš,“ uvádí historik Petr Valenta a dodává, že všichni klíčníci, jejichž klíči je možné Korunní komoru odemknout, se ve Svatovítském chrámu sešli 15. září 1938.

„Předseda vlády Milan Hodža vyzval držitele klíčů, aby se jich načas vzdali s tím, že se jedná pouze o dočasné opatření,“ popisuje Valenta. „Osoby byly ujištěny, že se nejedná o porušení jejich historické držby. Další osud klenotů jim však zůstal utajen.“

K přemístění korunovačních klenotů došlo v naprostém utajení v noci z 19. na 20. září 1938. České královské insignie byly uloženy v zapečetěné dubové truhle se čtyřmi zámky a převážela je cestovní limuzína, jež dříve patřila Tomáši Garriguovi Masarykovi. Ve voze seděli pracovníci národní banky, kteří obsah truhly neznali a teprve po výjezdu z Prahy směli otevřít obálku s cílem cesty. V doprovodu dalšího auta a ozbrojené hradní stráže mířili do slovenské Žiliny.

Cílem tajené mise byla pobočka národní banky v Legionářské ulici. Zde byly klenoty skryty před nacisty ve speciálních trezorových místnostech. Žilina přitom nebyla vybraná náhodou, československá vláda počítala s východním územím republiky jako s útočištěm v době německého útoku.

Z trezoru do trezoru

Když prezident republiky vyhlásil 23. září (čili jen tři dny po převozu klenotů) všeobecnou mobilizaci, přesunula se na východní Moravu a západní Slovensko i produkce zbrojního průmyslu, stejně rodinní příslušníci nejvyšších generálů. V případě války potom měla přímo v Žilině fungovat jedna z operačních základen československé armády.

Dějiny se však nakonec vydaly jiným směrem; československou krizi nevyřešila válka, ale podstoupení pohraničních území Berlínu na základě mnichovského diktátu. Prezident Beneš 5. října opustil prezidentský úřad a fašizující se Slovensko o den později vyhlásilo autonomii. Korunovační klenoty proto ještě téhož dne opustily žilinský trezor a zamířily zpátky do Prahy, podle pověsti vůz se svatováclavskou korunou dokonce pronásledoval tank.

Oproti zvyklostem ovšem klenoty ani tentokrát nespočinuly v Korunní komoře nad Zlatou branou Svatovítské katedrály. „Byly uloženy v trezoru prezidenta republiky, s čímž byl obeznámen pouze omezený okruh osob,“ uvádí historik Valenta. Ani Benešův nástupce Emil Hácha tak jeden čas nevěděl, kde se klenoty nacházejí, notabene že jsou uloženy v tajném prezidentském trezoru.

Do Chrámu svatého Víta se panovnické insignie vrátily až v červnu 1939. Operace převozu korunovačních klenotů na Slovensko později získala přízvisko KFC – Klenoty fascinující ceny. V období bouřlivých československých dějin 20. století představuje rok 1938 jediné datum, kdy korunovační klenoty českých králů opustily Pražský hrad.

8 minut
Události o korunovačních klenotech
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bouřky mají zasáhnout většinu Čech, později deště hrozí na Moravě a ve Slezsku

Silné bouřky zasáhnou v sobotu zřejmě většinu Čech. V neděli a pondělí pak hrozí velmi vydatné deště na Moravě a ve Slezsku, mohou po nich stoupnout hladiny toků na nejnižší, první povodňový stupeň. Vyplývá to ze sobotní výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V Beskydech může napršet až 110 milimetrů srážek, tedy 110 litrů na každý metr čtvereční.
před 6 mminutami

Sapa už je turistické místo, říká režisér prvního českého viet-filmu

Režisér a scenárista Dužan Duong přinesl s lehkostí a vtipem autentický pohled do vietnamské komunity očima první generace, která vyrostla v Čechách. První tuzemský celovečerní viet-film s názvem Letní škola, 2001 se od čtvrtka promítá v kinech. Režisér v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem prozradil, že herce sháněl mimo jiné po večerkách, nehtových studiích i na Facebooku. Z velké pražské tržnice Sapa se podle Duonga stalo „turistické místo“.
před 24 mminutami

Silničáři rozšiřují omezení pro kamiony na další dálniční úseky

Silničáři dávají značky zakazující předjíždění kamionů na další úseky dálnic D1 a D2. Některé přibyly během tohoto měsíce. Chybí ještě na D2 u Brna. Šoféři nákladních aut s opatřením polemizují, podle nich někde spíš přispívá ke komplikacím a kolonám. V Jihomoravském kraji nyní silničáři rozšířili zákaz na čtyřiceti kilometrech dálnic. Loni na už označených úsecích udělili za předjíždění 1700 pokut. Letos zatím jen šedesát.
před 4 hhodinami

Před 75 lety vyhnali komunisté z klášterů tisíce řeholnic. Začala „Akce Ř“

Před 75 lety, 26. července 1950, začala první etapa nezákonného zavírání ženských klášterů a rušení ženských řeholních řádů v komunistickém Československu, nazvaná jako „Akce Ř“. Trvala až do poloviny srpna 1950, druhá vlna se udála v noci z 27. na 28. září 1950. Do soustřeďovacích středisek bylo převezeno přes čtyři tisíce řádových sester.
před 4 hhodinami

Dostupnost zdravotní péče na venkově mají zlepšit mladí lékaři

O svém budoucím působišti nejsou rozhodnuté dvě třetiny praktických lékařů na startu kariéry. Dostupnost péče mimo velká města mají zlepšit mladé posily. Láká je projekt Institutu postgraduálního vzdělávání, který poběží do poloviny roku 2028. Týdenní zaučení v ordinaci na venkově už za sebou mají první medici a začínající praktici. Plánem je, aby stáže absolvovalo 150 z nich každý rok, tedy celkem 450 za tři roky.
před 5 hhodinami

Programy pro bývalé vězně jsou přetížené

Dostupnost programů, které pracují s odsouzenými, je kritická. Shodují se na tom nevládní organizace v oblasti vězeňství. Jde přitom o klíčový nástroj, který může zabránit recidivě. Na hranici kapacit jsou neziskové organizace i Probační a mediační služba. Tu chce vláda posílit.
před 6 hhodinami

Sněmovna bude v září finišovat na posledních zákonech

Více než stovka návrhů zákonů zůstane v tomto volebním období neprojednaná. Poslanci se totiž plánují zatím sejít už jen kvůli vratkám ze Senátu. I některé předlohy, o kterých vláda mluvila jako o prioritách, sněmovna nakonec projednat nestihla. Členové kabinetu to zdůvodňují také situací v dolní komoře parlamentu, kdy jednání často provázely dlouhé projevy opozičních politiků. Ti koalici naopak kritizovali za využívání pevného hlasování u některých norem.
před 15 hhodinami

Na Masarykově nádraží začne týdenní vlaková výluka

Na pražské Masarykovo nádraží nebudou od soboty jezdit vlaky. Důvodem týdenní výluky je instalace nového zabezpečovacího zařízení, které je součástí modernizace stanice. Do pátku 1. srpna večer proto budou regionální spoje končit na jiných pražských nádražích, zejména na hlavním. Omezení provozu se týká mimo jiné příměstských vlaků mezi Prahou a Kolínem.
před 16 hhodinami
Načítání...