Karel IV. strana 2 z 4

Nejstarší zmínku o vybudování průplavu mezi Dunajem a Labem zaznamenaly archivy už ve 14. století. První plavební komora u nás byla vybudovaná u Rohatce v roce 1722. Nejblíže k realizaci měl ve 30. letech minulého století. Vždycky ale z realizace kanálu sešlo kvůli válkám a nedostatku peněz. V  Moravském zemském archivu bádala spolu s archivářkou Martinou Vodovou Barbora Měchurová.

Modely staveb z doby Karla IV. představilo lapidárium pražské Betlémské kaple. K vidění byly tvrze, kostely a domy, které se nakonec nepodařilo dokončit, nebo jsou dnes už dávno zničené. Výstavu uspořádala Stavební fakulta ČVUT.

Právě vychází monumentální monografie o nejvýznamnější stavbě církevní architektury v českých zemích – katedrále svatého Víta. Tento projekt na téměř tisícovce stran nabízí zcela detailní rozbor všeho, co je s katedrálou spojené. Na knize se podílelo 40 vědců a je v ní přes 1800 ilustrací.

Ve věku 98 let zemřel lucemburský velkovévoda Jean. V čele této západoevropské země stál od roku 1964 do své abdikace v roce 2000. Proslul hlavně svou diskrétností a skromností, kolem jeho rodiny se nikdy nevyskytl sebemenší skandál. Za jeho vlády se také velkovévodství stalo mezinárodním finančním centrem. O jeho smrti informoval Jeanův nejstarší syn a zároveň jeho nástupce Henri.

Archeologové s pomocí potápěčů začali třídenní průzkum dna Vltavy v místech, kde stával Juditin most. Zimní období je podle nich ideální pro zkoumání a dokumentaci lokality u Karlova mostu, která trpí stále narůstající turistikou – voda je totiž v zimních měsících mnohem čistější. Juditin most stával na místě dnešního Karlova mostu už ve 12. století.

Jak Karel IV. změnil Prahu a co z těchto změn zůstalo až do dnešní doby, ukazuje nová expozice v domě U Zlatého prstenu. Panovníka představuje jako ambiciózního stavitele, který z nevelkého města vytvořil světovou metropoli. Multimediální a interaktivní projekt, založený na dlouhém archeologickém pátraní v základech Prahy, je posledním bodem oslav sedmistého výročí Karlova narození.

Končí rok oslav sedmistého výročí narození Karla IV. a jedna z posledních výstav v Národním muzeu, která toto jubileum připomíná, se symbolicky také zaměřila na konec - představuje téma smrti a zároveň historické nesmrtelnosti tohoto významného panovníka. Na výstavě pod názvem Když císař umírá se návštěvníci seznámí nejen s poslední cestou Karla IV., ale nahlédne i do společnosti vrcholného středověku.

Za přísného policejního dozoru byly do Národního archivu na pražském Chodovci převezeny tři vzácné historické listiny z období Karla IV. Od pátku budou k vidění na výstavě spolu s dalšími 14 dokumenty a Archivem České koruny. To je soubor nejvzácnějších a nejvýznamnějších archivních listin, který byl dříve uchováván společně s korunovačními klenoty.

České památky si s koncem prázdninové sezony připisují nové návštěvnické rekordy. Od začátku roku je navštívilo o více než čtyři sta tisíc lidí víc než v loňském roce – a celkově tak hradními či zámeckými chodbami prošlo půl pátého milionu návštěvníků. Za vysokým zájmem stojí příznivé letní počasí i větší počet Čechů, kteří se rozhodli pro dovolenou v tuzemsku.

Ve svatovítské katedrále na Pražském hradě se odehrála rekonstrukce korunovace Karla IV. na českého krále. Historici ji v rámci oslav sedmistého výročí narození lucemburského vladaře připravili přesně podle záznamů ze čtrnáctého století.

Z Karla IV. se stává Pán světa, tedy superhrdina. Stejnojmenný komiksový příběh chce ukázat, že panovník, od jehož narození letos v červnu uplynulo 700 let, není jen nudnou osobností z učebnic dějepisu. Že je tak trochu Batman.

Výstava Císař Karel IV. 1316–2016 ve Valdštejnské jízdárně uvítala už přes deset tisíc návštěvníků. Národní galerie však musí exponáty měnit, aby se nepoškodily. Knižní exponáty se musejí přelistovávat, aby jednotlivé stránky nebyly příliš dlouho pod světlem. Některé dokumenty proto musely zmizet úplně. Jsou totiž psané inkoustem na pergamenu, což je podle restaurátorů velmi citlivý materiál. Do konce expozice budou mít restaurátoři ještě co dělat, zavírá se až v září.

Na Pražském hradě skončila výstava korunovačních klenotů. Během patnácti dní si je přišlo prohlédnout 40 283 lidí. K vidění byly tentokrát o pět dní déle než při minulých příležitostech. Na veřejnost se vrátí zase za dva roky, při inauguraci nového prezidenta.

K výročí Karla IV., od jehož narození uplynulo 14. května 700 let, se přidává i Česká filharmonie. Ve svatovítské katedrále na Pražském hradě v úterý vzdá koncertní hold tomuto významnému českému králi a římskému císaři. Pocta Karlu IV. nese název podle skladby Petra Ebena, zazní na ní ale také například Te Deum Antonína Dvořáka.

„Psotní pytláci“, „jezdiecie vozítka, kterážto slovú Segwaye“ nebo „selfiečka, ježto nie možno pořídieti“. Uživatelé Facebooku a Twitteru mohli v sobotu 14. května zažít menší překvapení – kromě vizuálního vzhledu profilů ČT24 se změnil i jazyk, kterým byly příspěvky psané. Sociální sítě zpravodajské ČT24 se totiž vrátily do doby Karla IV.

„Byl prostřední postavy, podle ponětí Němců spíše malé, přihrblý, černého vousu a hlavy zpředu holé,“ popsal kronikář Matteo Villani Karla IV. v roce 1363. Národní galerie se rozhodla jeho osobnost představit zevrubně. S věcmi dobrými i špatnými, z pohledu příznivců i odpůrců. Česko-bavorskou zemskou výstavu Císař Karel IV. 1316-2016 otevírá v neděli 15. května.

V Česku vrcholí oslavy 700. výročí narození Otce vlasti – českého krále a císaře římského Karla IV. Narodil se právě 14. května. Sobota nabízí nespočet příležitostí, jak si panovníka připomenout. V poledne se konala bohoslužba ve svatovítské katedrále, stovky lidí zamířily na Karlštejn a vpodvečer se uskutečnil na pražské Letné koncert Karel je King.

Když Karel IV. založil 7. dubna 1348 pražskou univerzitu, byla první z vysokých učení na sever od Alp a na východ od Paříže. Měla čtyři fakulty: teologickou, svobodných umění, právnickou a medicínskou. Jak dál pokračovala historie této školy a jak je spojena s dějinami? Projděte si fotogalerii, která vznikla u příležitosti 700. výročí narození jejího zakladatele.

Karel IV. byl nejen schopný panovník, jenž zvelebil české země a učinil z nich centrum císařské moci, ale také pragmatický vladař, který nastavil svůj veřejný obraz tak, že ho respektujeme až dodnes. V sobotu uplynulo 700 let od jeho narození.

Do českých hospod a hostinnic přijdieše u prvých třech měsieciech sto dvanádcte pútníkóv za každých sto, ješto přišli biechu v dřěvniem rocě. Úhrnem bylo jich jest tři miliony a tři sta tisícóv. Rozmnožil sě jest počet hostí z našich zemí i počet cizozemcóv. O tom ny zpravili úřědníci, pravieť, ež dobrý rok jmá pokračovati, neb cizozemcě láká pověst bezpečných českých cěst i přieznivá směna peněz.

Karel IV. patřil k nejmocnějším Evropanům své doby a jeho sídlem byla Praha. Díky němu zažilo město ve druhé polovině 14. století bouřlivý rozvoj, již před svým nástupem na trůn český i říšský se zasloužil i o obnovu zchátralého Pražského hradu a současně se založením arcibiskupství spolu s otcem položil základy pražské katedrály. Studio ČT24 připravilo na každý den několik krátkých videí provázejících místy, která se k Otci vlasti pojí.

Prezident Miloš Zeman přijal na Pražském hradě lucemburského velkovévodu Jindřicha I. Po společném obědě vystřídala lucemburskou vlajku lichtenštejnská, když do Prahy na oslavy 700. výročí narození Karla IV. přicestoval také dědičný princ Lichtenštejnska Alois. Kvůli potížím s dopravou uzavřel trojici návštěv se zpožděním monacký kníže Albert II.

Po smrti Zikmunda neměla hlavní větev lucemburského rodu žádného mužského potomka a Lucemburkové tak v 15. století, alespoň v té mužské linii, vymřeli. Přesto zde byla ještě jedna panovnice tohoto rodu, která několik desetiletí vládla přímo na lucemburském trůně, byla to vnučka Karla IV. vévodkyně Eliška Zhořelecká. S jejím odchodem ale Lucemburkové jakožto panovnický rod zmizeli úplně.

Když se v roce 1355 dotkla hlavy Karla IV. koruna římských císařů, rostl pro ni v berounských lesích už sedmým rokem nejokázalejší trezor Evropy: hrad Karlštejn. Ve zdejší kapli svatého Kříže ale nakonec vydržela sotva sedmdesát let.