Archeologové a potápěči zkoumají zbytky Juditina mostu. Musí spěchat, ohrožuje ho lodní doprava

Nahrávám video

Archeologové s pomocí potápěčů začali třídenní průzkum dna Vltavy v místech, kde stával Juditin most. Zimní období je podle nich ideální pro zkoumání a dokumentaci lokality u Karlova mostu, která trpí stále narůstající turistikou – voda je totiž v zimních měsících mnohem čistější. Juditin most stával na místě dnešního Karlova mostu už ve 12. století.

Současný průzkum navazuje na průzkumy z ledna 2014 a února 2016, během nichž se podařilo lokalizovat základ druhého pilíře Juditina mostu. 

Výzkum tohoto mostu by měl proběhnout co nejrychleji, intenzivní lodní doprava totiž ohrožuje jeho poslední zbytky: „Říční koryto je dlouhodobě zanášeno bahnitými sedimenty. S narůstající intenzitou plavebního provozu, který vyžaduje pravidelnou údržbu dna řeky, jsou bezprostředně ohroženy poslední pozůstatky románského Juditina mostu a dalších movitých i nemovitých památek uložených v říčních sedimentech,“ upozorňuje Jan Mařík, ředitel Archeologického ústavu Praha a garant projektu.

Cílem akce je přesná polohopisná a obrazová dokumentace dotčených míst s vysokým potenciálem archeologických památek a příprava podmínek pro jejich ochranu.

Ty vltavský mosty

Vltava byla v minulosti překlenuta několika mosty, z nichž ty nejstarší se nacházejí právě v okolí Karlova mostu. Ne zcela vyjasněna je poloha nejstarší dřevěné spojnice vltavských břehů z 10. století.

Naproti tomu poloha a přibližná trasa Juditina mostu, který zanikl během povodně v roce 1342 a nacházel se severně od Karlova mostu, je částečně zmapována prostřednictvím několika konstrukčních reliktů této stavby na malostranské a staroměstské straně řeky. Méně informací už mají odborníci o skupině mostních pilířů, které zůstaly zachovány v jejím korytě.

Kromě těchto konstrukcí se však ve Vltavě nacházejí zbytky dalších mostních a jiných staveb z mladší doby. Jde především o zbytky provizorního spojení obou částí Karlova mostu, zříceného po povodni v roce 1890, které bylo vedeno v jeho severním sousedství v místech někdejšího Juditina mostu.

  • Juditin most byl třetím kamenným mostem na sever od Alp: po Drážďanech a Řeznu. Poté, co ho strhla povodeň v únoru 1342, rozhodl císař Karel IV. o výstavbě nového. Karlův most zůstal až do 19. století jediným, který břehy Vltavy v Praze spojoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 6 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 8 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 9 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 11 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled