Nejstarší zmínku o vybudování průplavu mezi Dunajem a Labem zaznamenaly archivy už ve 14. století. První plavební komora u nás byla vybudovaná u Rohatce v roce 1722. Nejblíže k realizaci měl ve 30. letech minulého století. Vždycky ale z realizace kanálu sešlo kvůli válkám a nedostatku peněz. V Moravském zemském archivu bádala spolu s archivářkou Martinou Vodovou Barbora Měchurová.
„První pokus vybudovat průplav mezi Dunajem a Labem se datuje už do roku 1373, kdy Karel IV. chtěl propojit Italské Benátky s Belgií právě přes Čechy. Tu zmínku si můžeme přečíst v Dubraviově kronice,“ říká archivářka Moravského zemského archivu Martina Vodová.
Kolikrát se v historii objevily snahy o splavnění těchto řek?
Několikrát, třeba z roku 1653 máme zmínku o splavnění Moravy. Dochoval se úřední dokument, kdy se stavové na zemském sněmu shodli na splavnění této řeky, po které chtěli vozit zboží.
Proč to nikdy nevyšlo?
Určitě z finančních důvodů nebo kvůli válkám. V roce 1722 se u Rohatce vybudovala plavební komora, což je první taková stavba u nás. Z toho 18. století se dochovalo několik plánů, vždycky z nich ale sešlo. Největší projekty vznikly ale až ve 20. století.
Kdy měl kanál nejblíže k realizaci?
Určitě ve 30. letech 20. století, kdy mělo ředitelství vodních cest za úkol vypracovat projekt. Termín byl rok 1942. Plán přerušila opět válka.
Z jakého důvodu tenkrát chtěli průplav?
Určitě chtěli rozšířit vodní cesty, přiblížit se Evropě. Ty projekty jsou připravené, máme je tady v archivu. V roce 1952 byly všechny projekty staženy k nám do Moravského zemského archivu, kde jsou uloženy ve fondu H-42.
