Plánů a představ o splavnění řek a propojení moří je přes pět set kartonů. Víc než šedesát metrů regálů v Moravském zemském archivu plní vize minulých vládců a stavitelů. Projekt průplavu Dunaj–Odra–Labe měla do konce dubna projednat vláda, termín se ale posunul. Ministerstvo dopravy chce průplav za téměř šest set miliard korun začít stavět po roce 2030.
Plány na splavnění řek a propojení tří moří plní archivy už léta. Realizace je stále na vodě
Jako první se Dunaj se severním mořem pokusil propojit už Karel IV. Podle Dubraviovy kroniky začal stavět v roce 1375. Průplav ale nedokončil. Archivářka Martina Vodová našla záznamy o dalších pokusech. „Není to ojedinělý případ v souvislosti se splavněním řeky Moravy a propojení s řekou Odrou, tam je několik plánů. V tom sedmnáctém, osmnáctém století většinou ztroskotaly na finančních prostředcích,“ řekla archivářka z Moravského zemského archivu Martina Vodová.
Plány vždy ztroskotaly na finanční náročnosti
Nejblíž k postavení měl průplav ve třicátých letech minulého století, právě z této doby pochází většina kartonů s plány, projekty a propočty. Jednu z map splavnění řeky Moravy z roku 1931 mají i v archivu ve Zlíně. Z tohoto města pocházejí velcí propagátoři lodní dopravy u nás, Tomáš a posléze Jan Antonín Baťovi. Ti hledali alternativu k tehdejší drahé železnici. „Nikdo na tento kanál nechtěl čekat, protože to je dlouhodobá záležitost vyžadující už tehdy stamiliony,“ řekl Martin Marek ze Státního archivu ve Zlíně.
V roce 1934 proto firma Baťa podpořila stavbu takzvaného Baťova kanálu, šestkrát menšího, než měl být plánovaný průplav Dunaj–Odra. V plném provozu byl jen šest plavebních sezon, potom ho poničila válka. Jeho jediným účelem bylo převážet po vodě uhlí z dolů u Rohatce do továren v Otrokovicích. „V momentě, kdy byl tento převoz ukončen, tak stavba přestala mít význam. Takže se nevyplácelo po ní nic převážet a další zboží na převoz tady nebylo. Převoz po vodě potřebuje nějaké velkokapacitní zboží. Sypké zboží nebo obiloviny a podobně,“ popsal Martin Marek.
Studie proveditelnosti projekt podpořila
Nový, turistický účel stavba našla až v devadesátých letech. Letos jde do dvaadvacáté sezony a počet návštěvníků pořád roste. Vizi o splavnění sousední řeky Moravy oživil znovu prezident Miloš Zeman. Dlouhodobě se netají tím, že průplav Dunaj–Odra–Labe je jeho oblíbeným projektem, kterému fandí. „Já mám, dámy a pánové, také svůj sen a to je kanál Dunaj–Odra–Labe. Jsem rád, že ho studie proveditelnosti podpořila,“ řekl v minulosti prezident Miloš Zeman.
Podle ředitele obecně prospěšné společnosti Baťův kanál by sousedství velké vodní cesty přineslo plusy i minusy. „Baťův kanál by nebyl izolovanou vodní cestou, jako je teď, ty možnosti vodní plavby by se výrazně navýšily. Otázka je, co by to udělalo s naší krásnou krajinou, kterou tady máme. A také, jestli bychom teď měli dostatek vody. Trošku převažují negativa. Nicméně vzhledem k tomu jak probíhá příprava těchto staveb v rámci České republiky, nebojím se, že by se toho kdokoliv z nás dožil,“ řekl ředitel společnosti Baťův Kanál Vojtěch Bártek.
Ministerstvo dopravy má ale jiné prognózy, průplav za 582 miliard korun chce začít stavět po roce 2030. Je to podruhé v historii, kdy padl termín začátku propojení tří moří. Otázky, které projekt otevřel v minulosti (obrovská finanční nákladnost stavby, technické složitosti nebo jaké zboží a odkud kam vlastně vozit), ale zůstávají stále otevřené.
