Dunaj-Odra-Labe

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen při návštěvě českého prezidenta Miloše Zemana ve Vídni podpořil Česko v jeho diplomatické roztržce s Ruskem. Vztahy Prahy a Moskvy ochladly v souvislosti s výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014, věc vedla k vzájemnému vyhoštění pracovníků ambasád. Kromě jednání s Van der Bellenem se Zeman ještě sešel s někdejším rakouským kancléřem Franzem Vranitzkym a bývalým prezidentem Heinzem Fischerem.

Vláda uvolnila 150 milionů korun na nákup tří milionů vakcín proti koronaviru nasmlouvaných Evropskou unií. První dodávka by měla přijít před koncem roku. Ministři projednali materiál, podle kterého začnou přípravy první části vodního koridoru Dunaj–⁠Odra–⁠Labe. Ministerstvo dopravy navrhlo zahájit přípravu úseku na Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi zhruba za 15 miliard korun. Opozice i ekologické organizace záměr ostře kritizují. Původně se měla vláda věnovat i rozpočtu, na program se ale tento bod dostal omylem.

Ministerstvo dopravy v současné době vypořádává připomínky ke studii proveditelnosti kanálu Dunaj–Odra–Labe. Podle ředitele odboru strategie Luďka Sosny, s kterým hovořila redaktorka Barbora Měchurová, není jednoduché najít konsenzus mezi názory ministerstev průmyslu a obchodu, životního prostředí a dopravy. V červnu se o studii proveditelnosti v Senátu konalo veřejné slyšení, na podzim by ji měla projednat vláda.

Historie, ekonomické aspekty, ekologie. Seriál nabízí rozhovory o kanálu Dunaj–Odra–Labe. S odborníky hovořila redaktorka ČT Barbora Měchurová.

Kanál Dunaj–Odra–Labe by sice zákazníky našel, ale zboží vhodného pro lodní dopravu je málo. Řekl v rozhovoru s redaktorkou ČT Barborou Měchurovou Ivo Drahotský z Dopravní fakulty Univerzity Pardubice málo. Trendy v logistice se podle něj soustředí na rychlost. Vzdálenost dopravy zboží z Číny by se vybudováním průplavu zkrátila, ale prodražilo by ji další překládání zboží. Čína chce dát navíc přednost vybudování železničního koridoru.

Vodní kanád Dunaj–Odra–Labe je podle ekonoma Lukáše Kovandy projektem 20. století, který neodpovídá současným potřebám přepravy. Oproti studii, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo dopravy, se také může výrazně prodražit. Česká republika by měla podle něj investovat do rozšíření sítě dálnic, vysokorychlostní železnice a datových sítí. S Lukášem Kovandou hovořila redaktorka ČT Barbora Měchurová.

Nejstarší zmínku o vybudování průplavu mezi Dunajem a Labem zaznamenaly archivy už ve 14. století. První plavební komora u nás byla vybudovaná u Rohatce v roce 1722. Nejblíže k realizaci měl ve 30. letech minulého století. Vždycky ale z realizace kanálu sešlo kvůli válkám a nedostatku peněz. V  Moravském zemském archivu bádala spolu s archivářkou Martinou Vodovou Barbora Měchurová.

Někteří odborníci se bojí, že tak velká stavba, jako je koridor Dunaj–Odra–Labe, změní ráz krajiny, například chráněné krajinné oblasti Poodří či Litovelské Pomoraví. Jiní projekt brání s tím, že se díky němu dostane voda tam, kde je jí málo. Záměr postavit kanál podporuje i Agrární komora, která si slibuje víc vody pro místní pole ve formě závlah.

Za dvacet sedm let od otevření průplavu Rýn–Mohan–Dunaj, který často bývá dáván jako příklad v souvislosti s plánovaným kanálem Dunaj–Odra–Labe, klesá množství přepraveného zboží. Výletních a turistických lodí naopak přibývá. Kontejnery se v poslední době téměř nevozí. Navíc se vodní cesta potýká se suchem. Německá vláda rejdaře podpořila zrušením poplatku a provoz tak dotuje. To by mohlo být motivací pro firmy a počet lodí se tak do budoucna může zase zvýšit.

Řeka Odra by mohla být splavná až do Ostravy možná už v roce 2030. Prohlásili to zástupci České i Polské republiky na konferenci v Bohumíně a Ratiboři. Projekt vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe podle nich opět získává reálnou podobu, za necelé tři týdny by se měl projednávat v Senátu. Poté ještě proběhne posouzení vlivu stavby na životní prostředí.

Dovoz zboží z Číny do států střední Evropy by uvažovaný průplav Dunaj–Odra–Labe mohl zkrátit až o několik dní. Ve hře je ale také železnice, na kterou některé firmy své zboží převádějí. Ta je rychlejší, ale dražší. Ze států Evropské unie Česká republika obchoduje nejčastěji s Německem. Po Evropě firmy preferují nejrychlejší kamionovou dopravu.

Zdaleka ne všechny firmy oslovené Českou televizí by v plné míře využily možnost lodní dopravy, kterou by nabídl kanál Dunaj–Odra–Labe. Po vodě je podle nich vhodné vozit především nadměrné náklady, které se špatně přepravují po silnicích a po železnici, a zboží, které není potřeba doručit rychle. Podle studie proveditelnosti zveřejněné ministerstvem dopravy by po zprovoznění celého kanálu v roce 2079 zmizelo ze středoevropských silnic pět tisíc nákladních aut denně. Pokud by byla v provozu jen větev Dunaj–Odra, ubyly by jen tři tisíce kamionů.

Český prezident Miloš Zeman se sešel s rakouským ministrem dopravy Norbertem Hoferem. Hlavním tématem „přátelského jednání“ byl projekt kanálu Dunaj-Odra-Labe, sdělil po schůzce hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Hofer Zemanovi slíbil, že přezkoumá rakouský postoj k projektu. Ten byl dosud spíše zdrženlivý. Na závěrečném brífinku Zeman zhodnotil svou třídenní návštěvu Rakouska jako velmi uspokojivou.

Ze studie, kterou připravovalo dva roky ministerstvo dopravy, vyplývá, že projekt vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe by stál nejméně 582 miliard korun. Podle úřadu je projekt ekonomicky efektivní, jako výhodné se jeví především propojení Dunaje s Odrou. Materiál ovšem nezahrnuje investiční náklady na zvýšení splavnosti jednotlivých řek, cena stavby tak zřejmě ještě poroste. Vybudování kanálu dlouhodobě podporuje prezident Miloš Zeman, proti vystupují zejména ekologové.