Ze studie, kterou připravovalo dva roky ministerstvo dopravy, vyplývá, že projekt vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe by stál nejméně 582 miliard korun. Podle úřadu je projekt ekonomicky efektivní, jako výhodné se jeví především propojení Dunaje s Odrou. Materiál ovšem nezahrnuje investiční náklady na zvýšení splavnosti jednotlivých řek, cena stavby tak zřejmě ještě poroste. Vybudování kanálu dlouhodobě podporuje prezident Miloš Zeman, proti vystupují zejména ekologové.
Kanál Dunaj-Odra-Labe by stál 582 miliard a projekt je efektivní, tvrdí studie ministerstva dopravy
Studie hodnotila dopady kanálu z dopravního, vodohospodářského, energetického i rekreačního hlediska.
„Výsledky ekonomického hodnocení ukázaly, že největší smysl má splavnění a propojení Dunaje a Odry. Labská větev koridoru z důvodu velmi vysokých investičních nákladů v podobě dlouhých plavebních tunelů snižuje efektivitu celého projektu,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Náklady na propojení Dunaje a Odry se odhadují na 281 miliard korun. Zapojení Labe do projektu by tak vyšlo na více než 300 miliard korun.
Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe
Materiál ovšem nezahrnuje investiční náklady na zvýšení splavnosti jednotlivých řek. K těmto projektům budou studie teprve vznikat. Náklady na zprovoznění kanálu se tak nejspíš zvýší. Pro srovnání, aktuální očekávané náklady odpovídají více než 40 procentům plánovaných výdajů letošního státního rozpočtu.
Práce na studii probíhaly od července 2016. Největší náklady jsou spojeny s labskou větví kanálu, její součástí jsou například plavební tunely. Labskému kanálu nepomohla ani změna metodiky, která byla schválená až v průběhu prací na studii, napsal deník Zdopravy.cz. A dodal, že projekt tak prošel hodnocením ekonomické efektivity jen těsně.
Projekt počítá s propojením trojice řek s cílem umožnit plavbu nákladních lodí z Dunaje do Severního a Baltského moře. České vlády se už možnou výstavbou kanálu zabývaly od 90. let, ale zatím bez konkrétních výsledků.
Studie podle ministerstva posuzovala různé varianty vodního koridoru, včetně kombinací pouze některých jeho částí. Propojení všech tří řek se podle ministerstva ukázalo jako efektivní, i když hraničně. Propojení Labe s ostatními řekami je hodnoceno jako rizikové.
Vodní doprava je alternativa
Výsledky studie nyní projedná monitorovací výbor složený ze zástupců ministerstev, univerzit, krajů a zainteresovaných subjektů včetně zástupců Slovenska a Polska. Následně se k materiálu vyjádří další zainteresované komise a úřady včetně vlády.
Tajemník sekce vodní dopravy ze Svazu dopravy Jiří Aster míní, že je celá řada otázek, které se budou muset ještě vyřešit. Podle něj ale může mít o realizaci zájem Polsko. „Má ambiciózní plán zlepšení parametrů svých vodních cest. V současné době provádějí studii, jestli je to ufinancovatelné a podobně,“ přiblížil.
Aster: Vodní doprava je nezastupitelná pro přepravu určitých nákladů (zdroj: ČT24)
Udržení splavnosti nebo návaznosti na vodní toky České republiky každopádně označil za státnický úkol, je potřeba o to usilovat. „Pokroky jsou, ne třeba v rozsahu projektu Dunaj-Odra-Labe, ale aspoň v tom, že Německo odsouhlasilo koncept Labe, který umožní splavnost na nižší úroveň, která ale bude vyhovovat obslužnosti Česka z hlediska přepravy těžkých nákladů,“ poznamenal Aster. Podle něj je vodní doprava nezastupitelná pro přepravu určitých nákladů, které nelze dopravit po silnici ani železnici.
Zeman chce do stavby zapojit Čínu
Prezident Zeman stavbu kanálu dlouhodobě prosazuje, hovoří i o zapojení Číny. „Mým snem by bylo, aby se Čína podílela na výstavbě kanálu Dunaj-Odra,“ uvedl v roce 2015. Zeman také dříve uváděl, že projekt by na 15 let přinesl 60 tisíc pracovních míst.
V roce 2014 dostal prezident za podporu stavby 380kilometrového kanálu anticenu Ropák roku 2013. Ekologové jej kritizovali s odvoláním na vyjádření odborníků na životní prostředí, dopravu i ekonomiku. Zdůrazňují, že projekt by zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy.
Kritičtí jsou i k aktuální studii. „Stavba by narušila krajinu a vodní režim. Budeme mít co dělat, abychom vůbec udrželi vodu v krajině pro základní životní a biologické funkce, nelze ji pumpovat do tohoto technického díla. Divím se, že v době, kdy zápasíme o každou kapku vody v krajině, tyhle megalomanské betonářské nápady může někdo seriózně položit na stůl,“ řekl Jan Piňos z Hnutí Duha.
„Posouzení není ještě kompletní ani z ekonomického pohledu. A navíc neříká, jak to vypadá z hlediska dopadu na přírodu. Tam by měla stavba devastující dopady na přírodní koryta řek i nivy. Nikdo se také detailně nezabýval tím, jak kanál zhorší zadržování vody v krajině. Jedná se o megalomanský projekt, který by poslal peníze – které by byly využitelné lépe na jiné dopravní stavby, třeba moderní železnice – doslova do kanálu,“ dodal Jiří Koželouh ze stejné
organizace.