Na středečním Oderském fóru, které se tématu splavnění řek věnovalo, zazněly další podrobnosti k projektu rozdělenému na čtyři etapy. Ta první počítá s napojením jižní Moravy na Dunaj vodní cestou a splavněním řeky Odry do Ostravy, druhá počítá s prodloužením koridoru z Hodonína do Přerova, třetí pak z Přerova do Ostravy a konečně poslední by trasu protáhla až do Pardubic.
„Studie proveditelnosti byla zadána loni. Zpracovávat se bude do roku 2018.“
Luděk Sosna
Cílem studie je najít ekonomická odůvodnění celé stavby, která má až sedm variant. Mezi nimi byly podle Sosny posuzovány i kratší části, dunajská větev končí například u Hodonína či Přerova.
Podle Jiřího Ciencialy, vládního zmocněnce pro Ústecký a Moravskoslezský kraj, je zpřístupnění Odry pro lodní dopravu a propojení řeky s okolními moři důležité. „Když se díváme po sousedních zemích, kolik se toho (po vodě, pozn. red.) přepraví, mělo by to fungovat,“ sdělil dříve.
První návrhy technických tras jsou podle Sosny už hotovy. Boj se vede například o ekologicky cenné Hraniční meandry Odry, které jsou součástí soustavy Natura 2000. Kanál by se tak musel vést obchvatem. V jednání je přitom i obchvat na polské straně.
„Jednodušší se zdá najít nový přechodový bod u Bohumína a nedělat velký meandr kolem Odry. Uvidíme, jak na to zareaguje polská strana,“ sdělil mimo jiné zástupce ministerstva dopravy Luděk Sosna, který upozornil, že se „sleduje i umístění případného přístavu v prostoru Ostravska – Bohumín-Vrbice nebo Ostrava-Mošnov.“
Celý kanál na českém území by podle prvotních odhadů mohl stát 300–400 miliard korun. „K tomu je nutné přičíst náklady na úpravy koryt a staveb v Polsku a na Slovensku, kde se prověřuje napojení Váhu formou tunelu,“ dodal zástupce ministerstva dopravy.
Jasněji ohledně případného propojení tří řek bude v lednu 2018, kdy bude zpracována studie proveditelnosti.
Ředitel regionálního pracoviště Správa CHKO Poodří Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Jan Klečka je přesvědčen, že splavnění Odry až do Mošnova by mělo významně negativní vliv na hydrologický režim podzemních a povrchových vod s nepříznivým dopadem na celé CHKO Poodří.
„Došlo by k výraznému omezení až likvidaci záplavového režimu ve větší části nivy. Režim každoročních záplav je zde jedinečný a bez něj by většina přirozených mokřadních ekosystémů nemohla dlouhodobě existovat. Dalším očekávaným negativem by bylo snížení hladiny podzemní vody v terasových štěrcích, a tím i snížení vydatnosti pramenů a pramenných linií při patě pravobřežní terasy a postupný zánik na ně vázaných mokřadů a mokřadních společenstev,“ uvedl Klečka. Další negativní vliv by podle něj měla doprovodná opatření, například výstavba přehrad, která by stavbu kanálu provázela.