Někteří odborníci se bojí, že tak velká stavba, jako je koridor Dunaj–Odra–Labe, změní ráz krajiny, například chráněné krajinné oblasti Poodří či Litovelské Pomoraví. Jiní projekt brání s tím, že se díky němu dostane voda tam, kde je jí málo. Záměr postavit kanál podporuje i Agrární komora, která si slibuje víc vody pro místní pole ve formě závlah.
Dostane do krajiny potřebnou vodu, nebo negativně změní její ráz? Experti se liší v názoru na kanál Dunaj–Odra–Labe
Voda a ekologie kolem průplavu jsou výbušná témata a existují na ně protichůdné pohledy. „Akumulace vody v krajině je velmi vhodná,“ řekl Pavel Punčochář z ministerstva zemědělství. „Z oblasti se stane totálně industriální krajina,“ oponuje například Jan Helešic z Masarykovy univerzity. A Zelení už před časem spustili petici s výzvou: „Pusťe kanál k vodě!“
Stěžejní otázka je, jak se dostane voda tam, kde dnes není. Zpracovatelé studie počítají s napouštěním průplavu z okolních řek a toků. A to přesto, že například v řece Moravě je i po deštivém květnu šedesát procent obvyklého průtoku vody.
„Naši odborníci analyzovali dlouhou řadu průtoků od roku 1960 včetně hypotetických průtoků až do roku 2100 a vzali i v potaz klimatickou změnu. Vodu odebíráme ve vhodných obdobích, když je více srážek, v zimě, popřípadě na jaře, když taje sníh,“ řekl hlavní inženýr studie Sweco Hydroprojekt Martin Pavel.
Hladina Moravy je horním toku u Vlaského aktuálně sto dvacet čtyři centimetrů vysoko, což by nákladním lodím nestačilo.
Bude třeba postavit přečerpávací stanice
V rámci průplavu se počítá s úseky, kde vodní cestu tvoří řeka, a s partiemi uměle vybudovaného kanálu. V řece voda proudí, do kanálu se podle zpracovatele napustí a neodtéká. Vodu by podle návrhu mohly distribuovat také přečerpávací stanice, fungující na stejném principu jako elektrárna Dlouhé stráně v Jeseníkách.
Navržené je i čerpání vody z Dunaje. Podobně funguje průplav Rýn–Mohan–Dunaj. Od Dunaje má pět přečerpávacích nádrží do nejvyššího bodu a voda potom teče menšími toky v severním Bavorsku. „Je to velmi hodnotné obzvlášť v suchých obdobích. Je to velká výhoda, protože tato voda je potřebná pro zásobení velkých aglomerací,“ řekl vedoucí Vodní cesty a lodní úřad úsek Dunaj Guido Zander.
„Vodu přečerpáme z jedné nádrže do druhé. Voda zachovává vodorovnou hladinu, takže se to vyrovná, voda se dostane k dalšímu stupni, další etáži,“ vysvětlil zpracovatel studie proveditelnosti Sweco Hydroprojekt Martin Pavel.
„Je to zatím výsledek studie, není to rozkresleno nijak technicky do detailu a bezesporu to ještě vyvolá řadu otazníků, jak procesních, tak technických, protože objem vody není úplně malý,“ řekl ředitel Odboru strategie Ministerstva dopravy Luděk Sosna.
Odpůrci: Bude problém s průtoky, s propojením a nepůvodními organismy
Labe s moravsko dunajsko–oderskou větví v současnosti žádná řeka nespojuje. To znamená, že z Pardubic by se musel vykopat průplav, který se napojí u Přerova.
Někteří odborníci se bojí, že tak velká stavba změní ráz krajiny, například chráněné krajinné oblasti Poodří či Litovelské Pomoraví. Podle Jana Helešice z Masarykovy univerzity navíc hrozí zavlečení nepůvodních druhů. V Německu se po vybudování kanálů rozmnožil nepůvodní blešivec.
„Zlikviduje naši biodiverzitu a velice sníží rozmanitost potravy pro ryby. Moravu se nám podařilo po moc letech dostat do jakéhosi rozumného ekologického stavu, že není tak moc znečištěná. A to by se změnilo,“ řekl hydrobiolog Jan Helešic z Masarykovy univerzity. Helešic byl proto jedním z akademiků, kteří vydali před pěti lety společné prohlášení proti průplavu.
Voda přitáhne do oblasti zemědělce i zvířata
Jiná skupina expertů naopak projekt brání. Patří k nim Miloslav Šlezingr, odborník na ochranu a tvorbu krajiny a zároveň na vodní stavby. „Stavba je velice výhodná v tom, že na březích můžeme založit nové biokoridory, nová biocentra. V blízkosti je voda, takže se tam stahují i živočichové z okolí. To není pouze vodní cesta, to je víceúčelové vodní dílo,“ říká.
Například v Německu stavba průplavu Rýn–Mohan–Dunaj nejvýrazněji zasáhla přírodu v údolích Altmühl a Ottmaring. „Téměř všude byly louky, které poskytovaly místo pro život mnoha druhů ptáků. V novém údolí je kanál, který je obklopený výsadbou, ale jde pouze o ornou půdu a pole,“ popsal regionální referent Svazu ochrany přírody Bavorsko Reinhard Scheuerlein. Přírodní biotopy podle německého ekologa ustoupily zemědělství.
Agrární komora stavbu průplavu podporuje. Její prezident Zdeněk Jandejsek si slibuje z kanálu víc vody pro místní pole ve formě závlah. „Mohli bychom nejenom brát vodu v období, kdy jí nemáme dost, ale mohli bychom ji brát trvale. Druhá věc, obrovský rozvoj oblastí, kde máme půdu kvalitní, ale kde ji potřebujeme zavlažovat. Mohli bychom rozšířit pěstování zeleniny, ovoce,“ řekl prezident Agrární komory.
Z průplavu Rýn–Mohan–Dunaj zemědělci vodu na závlahy přímo nečerpají. Čeští tvůrci projektu s případným odběrem počítají, ale za poplatek. „Je to částka, která by kompenzovala provozní náklady,“ řekl zpracovatel studie proveditelnosti Sweco Hydroprojekt Martin Pavel.
Vláda bude o kanálu jednat v září
Dalším krokem, který ke stavbě směřuje, je projednání studie vládou. To se posunulo na září. Vláda také musí rozhodnout, jestli podpoří celý projekt Dunaj–Odra–Labe, nebo jen dunajsko-oderskou část.
Pokud dá kanálu zelenou, dopady na životní prostředí budou nejspíš mezi prvními záležitostmi, které se začnou řešit. Ani případná podpora vlády totiž neznamená, že se v České republice tři moře propojí. Projekt bude muset projít posouzením vlivu na životní prostředí, takzvaným procesem SEA.
„Proces SEA bude nutné nastartovat, protože tam je mimořádná synergie se životním prostředím a konflikty je nutné zhojit,“ vysvětlil ředitel odboru strategie ministerstva dopravy Luděk Sosna.
Například jez na Labi v Děčíně posouzením vlivu na životní prostředí ještě neprošel a připravuje se už dlouhé roky. Najít shodu v oblasti životního prostředí bude pro stavbu koridoru Dunaj–Odra–Labe klíčové.