Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe se podle jeho kritiků nevyplatí a je megalomanský. Uvedli to při veřejném slyšení v Senátu. Zatímco předseda Asociace D-O-L Jan Skalický potřebnost koridoru hájil, podle odpůrců ministerská studie proveditelnosti přehání jeho přínosy, podhodnocuje náklady a „nemá ani cenu papíru“, na který ji vytiskli.
Projekt, který dlouhodobě podporuje prezident Miloš Zeman, by podle studie proveditelnosti od ministerstva dopravy stál přes 585 miliard korun, přičemž labská větev by z této částky ukrojila více než 300 miliard korun. A právě o této studii šla v horní komoře řeč.
Podle zastánců projektu by koridor přinesl ekonomické možnosti, zároveň by pomohl skomírající lodní dopravě v tuzemsku a umožnil lepší hospodaření s vodou. Ekologové naopak namítají, že koridor by zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy a měl by výrazný dopad na krajinu a vodní režim v zemi.
Část senátní reprezentace pak varovala před obojím. „Máme spoustu podkladů, že studie proveditelnosti má velká ekonomická rizika. Vidíme také velké množství environmentálních rizik, která jsou podceněna,“ podotkl senátor za Zelené Petr Orel. Současně vznesl obavu o osud hospodářské půdy.
„Je to (stavba) spojeno s obrovským záborem zemědělského a lesního fondu a velice se týká mého volebního obvodu. Okres Nový Jičín nám to doslova a do písmene protíná a v podstatě zabírá nám velmi kvalitní zemědělskou půdu i lesní půdu,“ varoval.
Pochyby o rentabilitě
Vědci z Akademie věd upozorňují na nepřesnosti ve studii, kterou si nechalo zpracovat ministerstvo dopravy. Plánovaná cena přes 580 miliard korun prý nebude konečná a užitek nebude tak vysoký.
Josef Seják z akademické komise pro životní prostředí tak označil studii za lživou: „Nemá ani cenu papíru, na kterém byla vytištěna.“ Podle něj autoři studie účelově zneužili metody hodnocení dopadů na životní prostředí; škody na ekosystémech prý mohou přesáhnout 100 miliard korun.
Eliška Vejchodská z Institutu pro ekonomickou a ekologickou politiku uvedla, že studie neodpovídá ani evropským měřítkům. Obsahuje prý dvojí započtení přínosů, například z výroby a prodeje plavidel. „Projekt by měl být zamítnut,“ dodala.
Lidovecká senátorka a iniciátorka veřejného slyšení Jitka Seitlová pak upozornila na půlbilionovou částku, se kterou projekt počítá. „Tato částka sama o sobě je obrovská. Představitelé akademické sféry jednoznačně říkají, že podklady, které byly připraveny tak, že studie proveditelnosti deklarovala ekonomickou výhodnost, nejsou v pořádku,“ prohlásila.
Ministerstvo pochybuje o smyslu další studie
Náklady na kanál by nicméně pěti set miliard dosáhnout nemusely; víc než polovinu totiž tvoří cena labské větve, jež se ale jeví jako riziková i ministerstvu. Resortní komise tak nedávno navrhla dále pokračovat v přípravách vodního kanálu jen mezi Dunajem a Odrou.
„Podle našeho odborného názoru je ekonomické hodnocení připraveno správně,“ prohlásil ředitel ministerského odboru strategie Luděk Sosna. Současně odmítl návrh Seitlové, aby studii prověřili zahraniční experti nebo aby vznikla nová. „Nemyslím, si že další studie přinese nějakou novou přidanou hodnotu.“
Předseda Asociace D-O-L Jan Skalický uvedl, že koridor by neměl být vnímán jako „kontroverzní podivná věc“, ale má pomoci proti suchu i záplavám a „kumuluje všechny výhody“. „Věřím, že najdeme společnou cestu tak, abychom prolomili neudržitelný nerozvoj,“ podotkl a odmítl i ekonomické obavy.
„Opravdu není pravda, že na to nejsou peníze, nebo že je to nějaký Zemanův megakanál. Republika na to může čerpat 85 procent z Evropské unie.“
