„Největší Čech“ byl taky jen člověk. Národní galerii zajímá skutečný Karel IV.

„Byl prostřední postavy, podle ponětí Němců spíše malé, přihrblý, černého vousu a hlavy zpředu holé,“ popsal kronikář Matteo Villani Karla IV. v roce 1363. Národní galerie se rozhodla jeho osobnost představit zevrubně. S věcmi dobrými i špatnými, z pohledu příznivců i odpůrců. Česko-bavorskou zemskou výstavu Císař Karel IV. 1316-2016 otevírá v neděli 15. května.

Panovníka, od jehož narození uplynulo 14. května 700 let, přibližuje na dvě stě exponátů. Jsou výběrem kulturních a uměleckých památek Karlovy doby, většina z nich je k vidění vůbec poprvé.

„Zcela výjimečně a na pouhý týden bude vystavena Zlatá bula císaře Karla IV. z roku 1356, hlavní zákoník platný až do konce říše v roce 1806,“ upozornil na jeden z nejvzácnějších exponátů autor výstavy a ředitel Národní galerie v Praze Jiří Fajt.

Po 667 letech se také na území Čech vrací koruna, kterou se Karel IV. nechal korunovat v Cáchách římským králem. Samostatnou reportáž o ní natočila Česká televize:

Galerie se nespokojila jen s Karlovou panovnickou prezentací, podporovanou uvážlivou volbou malířů, sochařů a stavitelů. Neche ho představit jen jako „úspěšného sběratele královských korun“. Připomíná například bouřlivé diskuse nad novou „zvrhlou“módou, kterou Karel se svou první ženou Blankou z Valois přinesl do Prahy z Paříže.

A zmiňuje také císařovo holdování rytířským turnajům. Jeden z nich se mu stal bezmála osudným a navždy poznamenal jeho podobu, když byl v roce 1350 zasažen protivníkovým dřevcem, který mu zlomil dolní čelist, rozdrtil krční obratle a poškodil míchu.

Mnoho osobnějších předmětů Karla IV. se do dnešní doby nezachovalo. K vidění budou fragmenty císařova pohřebního roucha nebo rukavice, kterou podle legendy zanechal sám panovník městu Neustadt an der Waldnaab. Soudě podle příliš malé velikosti ale pravděpodobně přímo jemu patřit nemohla.

Cílem výstavy je Karla IV. představit nejen jako ‚největšího Čecha', ale jako mnohovrstevnatou historickou osobnost s jejími pozitivními i stinnými stránkami. Neméně důležitou roli hraje dobový kontext, jako jsou klimatické změny, hladomory, židovské pogromy, morové epidemie, finanční krize a v neposlední řadě samozřejmě rozkvět umění a architektury.
Jiří Fajt
ředitel NG

S osobností a dobou Karla IV. se návštěvníci mohou seznámit ve Valdštejnské jízdárně (do 25. září) a také v historických prostorách Univerzity Karlovy v Karolinu (do 31. srpna). Z Prahy se pak výstava na podzim přesune do norimberského Germánského národního muzea.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Brněnský Provázek prověřuje Darwinovy ceny

Vyšlápnout zasněženou horu Fudži v teniskách. Udělat si selfie s medvědem. Čistit komín ručním granátem. To jsou příklady způsobů, jak zemřít a získat za to Darwinovu cenu. Oceněními udělovanými za úmrtí, která si lidé přivodili vlastní hloupostí, se inspirovala novinka Darwin & co. v brněnském Divadle Husa na provázku. Nechce být ale jen sledem bizarních historek.
před 16 hhodinami

Pohádky nemusí děti jen hladit, i smutek patří k životu, říká Goldflam

Česká kina promítají celovečerní loutkový film Pohádky po babičce, inspirovaný knihou divadelníka, herce a spisovatele Arnošta Goldflama. Ten se navíc stal předobrazem postavy ovdovělého dědy, jemuž vnoučata pomáhají vypořádat se se smutkem. Postavičku i namluvil. Díky Pohádkám po babičce, natočeným režiséry ze čtyř zemí, si podle Goldflama malí diváci uvědomí, že i smutek k životu patří. „Tvůrci si myslí, že se děti musí jenom hladit, ale to jim vytváří špatný obraz, jak to chodí v životě. Jsou i smutné a tragické věci,“ poradil v Interview ČT24 autorům pohádkových příběhů.
před 23 hhodinami

V Albertině středověk neskončil, středověk trvá

Název aktuální výstavy Gothic Modern ve vídeňské Albertině lze chápat různě. Můžeme ho vnímat jako gotickou, tedy gotizující modernu, ale i jako gotiku, jež je stále moderní.
9. 11. 2025

Trezor i sklo proti granátu. Bezpečnost památek střeží nejrůznější opatření

Bezpečnostní rám a trezorová místnost s ochranou proti ohni a střelám. Tyto nejdůležitější prvky zamezují poškození nebo ukradení po korunovačních klenotech hned druhé nejcennější nemovité památky v Česku – relikviáře svatého Maura na zámku v Bečově nad Teplou. Možnosti ochrany pamětihodností obvykle určuje výše dostupných finančních prostředků. Vybavení, zázemí a bezpečnostní postupy je neustále nutné obnovovat.
9. 11. 2025

Egyptští experti žádají evropská muzea o navrácení starověkých artefaktů

V Egyptě odstartovala nová kampaň, která vyzývá evropská muzea k navrácení řady starověkých exponátů odcizených během období evropského kolonialismu, píše deník Arab News. Iniciativa přichází krátce po otevření nového Velkého egyptského muzea.
8. 11. 2025

„Humor pomáhá udržet si zdravý rozum“. Mladí Ukrajinci u fronty točí filmy

Válka jim vzala domovy, bezpečí i dětství. Projekt Generace Nika nabízí filmové školení pro mladé Ukrajince žijící u válečné fronty. Pod dohledem profesionálů točí krátké filmy, režírují je, píší scénáře a hrají hlavní role. U zrodu projektu byl tragický příběh básnířky a malířky Veroniky. „Nika pro mě byla symbolem té generace, s kterou pracujeme,“ říká autor projektu, kameraman ČT Vojtěch Hönig.
8. 11. 2025

Rekonstrukce pražské Invalidovny může začít. Chybí už jen pokyn ministerstva

Obnova pražské Invalidovny s dostavbou moderní přístavby má začít v roce 2026. Projekt za více než dvě miliardy korun bude největší investiční akcí v historii Národního památkového ústavu. Ten má podporu nové vlády a nyní čeká už jen na souhlas ministerstva kultury, aby mohl vyhlásit tendr na dodavatele stavby. Veřejnosti by se Invalidovna mohla otevřít v roce 2030.
8. 11. 2025

Safíry z Cejlonu? Loupež v Louvru připomněla koloniální dluhy

U šperků ukradených z Louvru není zajímavé jen, kdo je vzal, ale i kde se vzaly. Objevují se totiž čím dál hlasitější otázky po původu těchto artefaktů. Loupež v pařížském muzeu přitáhla pozornost k jejich koloniální minulosti.
7. 11. 2025
Načítání...