„Největší Čech“ byl taky jen člověk. Národní galerii zajímá skutečný Karel IV.

„Byl prostřední postavy, podle ponětí Němců spíše malé, přihrblý, černého vousu a hlavy zpředu holé,“ popsal kronikář Matteo Villani Karla IV. v roce 1363. Národní galerie se rozhodla jeho osobnost představit zevrubně. S věcmi dobrými i špatnými, z pohledu příznivců i odpůrců. Česko-bavorskou zemskou výstavu Císař Karel IV. 1316-2016 otevírá v neděli 15. května.

Panovníka, od jehož narození uplynulo 14. května 700 let, přibližuje na dvě stě exponátů. Jsou výběrem kulturních a uměleckých památek Karlovy doby, většina z nich je k vidění vůbec poprvé.

„Zcela výjimečně a na pouhý týden bude vystavena Zlatá bula císaře Karla IV. z roku 1356, hlavní zákoník platný až do konce říše v roce 1806,“ upozornil na jeden z nejvzácnějších exponátů autor výstavy a ředitel Národní galerie v Praze Jiří Fajt.

Po 667 letech se také na území Čech vrací koruna, kterou se Karel IV. nechal korunovat v Cáchách římským králem. Samostatnou reportáž o ní natočila Česká televize:

Galerie se nespokojila jen s Karlovou panovnickou prezentací, podporovanou uvážlivou volbou malířů, sochařů a stavitelů. Neche ho představit jen jako „úspěšného sběratele královských korun“. Připomíná například bouřlivé diskuse nad novou „zvrhlou“módou, kterou Karel se svou první ženou Blankou z Valois přinesl do Prahy z Paříže.

A zmiňuje také císařovo holdování rytířským turnajům. Jeden z nich se mu stal bezmála osudným a navždy poznamenal jeho podobu, když byl v roce 1350 zasažen protivníkovým dřevcem, který mu zlomil dolní čelist, rozdrtil krční obratle a poškodil míchu.

Mnoho osobnějších předmětů Karla IV. se do dnešní doby nezachovalo. K vidění budou fragmenty císařova pohřebního roucha nebo rukavice, kterou podle legendy zanechal sám panovník městu Neustadt an der Waldnaab. Soudě podle příliš malé velikosti ale pravděpodobně přímo jemu patřit nemohla.

Cílem výstavy je Karla IV. představit nejen jako ‚největšího Čecha', ale jako mnohovrstevnatou historickou osobnost s jejími pozitivními i stinnými stránkami. Neméně důležitou roli hraje dobový kontext, jako jsou klimatické změny, hladomory, židovské pogromy, morové epidemie, finanční krize a v neposlední řadě samozřejmě rozkvět umění a architektury.
Jiří Fajt
ředitel NG

S osobností a dobou Karla IV. se návštěvníci mohou seznámit ve Valdštejnské jízdárně (do 25. září) a také v historických prostorách Univerzity Karlovy v Karolinu (do 31. srpna). Z Prahy se pak výstava na podzim přesune do norimberského Germánského národního muzea.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 17 mminutami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...