„Největší Čech“ byl taky jen člověk. Národní galerii zajímá skutečný Karel IV.

„Byl prostřední postavy, podle ponětí Němců spíše malé, přihrblý, černého vousu a hlavy zpředu holé,“ popsal kronikář Matteo Villani Karla IV. v roce 1363. Národní galerie se rozhodla jeho osobnost představit zevrubně. S věcmi dobrými i špatnými, z pohledu příznivců i odpůrců. Česko-bavorskou zemskou výstavu Císař Karel IV. 1316-2016 otevírá v neděli 15. května.

Panovníka, od jehož narození uplynulo 14. května 700 let, přibližuje na dvě stě exponátů. Jsou výběrem kulturních a uměleckých památek Karlovy doby, většina z nich je k vidění vůbec poprvé.

„Zcela výjimečně a na pouhý týden bude vystavena Zlatá bula císaře Karla IV. z roku 1356, hlavní zákoník platný až do konce říše v roce 1806,“ upozornil na jeden z nejvzácnějších exponátů autor výstavy a ředitel Národní galerie v Praze Jiří Fajt.

Po 667 letech se také na území Čech vrací koruna, kterou se Karel IV. nechal korunovat v Cáchách římským králem. Samostatnou reportáž o ní natočila Česká televize:

Galerie se nespokojila jen s Karlovou panovnickou prezentací, podporovanou uvážlivou volbou malířů, sochařů a stavitelů. Neche ho představit jen jako „úspěšného sběratele královských korun“. Připomíná například bouřlivé diskuse nad novou „zvrhlou“módou, kterou Karel se svou první ženou Blankou z Valois přinesl do Prahy z Paříže.

A zmiňuje také císařovo holdování rytířským turnajům. Jeden z nich se mu stal bezmála osudným a navždy poznamenal jeho podobu, když byl v roce 1350 zasažen protivníkovým dřevcem, který mu zlomil dolní čelist, rozdrtil krční obratle a poškodil míchu.

Mnoho osobnějších předmětů Karla IV. se do dnešní doby nezachovalo. K vidění budou fragmenty císařova pohřebního roucha nebo rukavice, kterou podle legendy zanechal sám panovník městu Neustadt an der Waldnaab. Soudě podle příliš malé velikosti ale pravděpodobně přímo jemu patřit nemohla.

Cílem výstavy je Karla IV. představit nejen jako ‚největšího Čecha', ale jako mnohovrstevnatou historickou osobnost s jejími pozitivními i stinnými stránkami. Neméně důležitou roli hraje dobový kontext, jako jsou klimatické změny, hladomory, židovské pogromy, morové epidemie, finanční krize a v neposlední řadě samozřejmě rozkvět umění a architektury.
Jiří Fajt
ředitel NG

S osobností a dobou Karla IV. se návštěvníci mohou seznámit ve Valdštejnské jízdárně (do 25. září) a také v historických prostorách Univerzity Karlovy v Karolinu (do 31. srpna). Z Prahy se pak výstava na podzim přesune do norimberského Germánského národního muzea.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
před 7 hhodinami

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
před 12 hhodinami

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

Kontrarevolucionář v hollywoodském stylu. KLDR zatraktivňuje propagandu

V novém propagandistickém filmu, který letos odvysílala severokorejská televize, se kontrarevolucionář neúspěšně pokusí o atentát na někdejšího vůdce Kim Čong-ila. Fiktivní příběh překvapuje akčními scénami a navazuje na trend filmařů KLDR točit ve stylu Hollywoodu. Chtějí tak konkurovat zahraniční produkci, která se k Severokorejcům i přes zákazy dostává. A nabídnout propagandu v atraktivním balení.
28. 2. 2026

Warner Bros. podepsala smlouvu o převzetí s Paramountem

Společnost Warner Bros. Discovery (WBD) podepsala smlouvu, podle níž ji za 110 miliard dolarů (2,2 bilionu korun) přebírá mediální skupina Paramount Skydance. Vyplývá to ze záznamu globální porady firmy, který má k dispozici agentura Reuters. Druhý zájemce o převzetí filmových studií a streamovací divize konglomerátu WBD, společnost Netflix, předtím odmítl zvýšit svou nabídku. Spojením obou firem vznikne jedno z největších filmových studií na světě.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Kvíz: „Jen sympaťáci umírají mladí.“ Znáte dobře Červeného trpaslíka?

Ve věku sedmdesáti let zemřel britský režisér a scenárista Rob Grant, jeden ze spolutvůrců britského sci-fi sitkomu Červený trpaslík, informovala ve čtvrtek britská média. Připomeňte si osudy posádky lodi, která bloudí v hlubinách vesmíru, prostřednictvím kvízu.
27. 2. 2026

Francouzského Césara za nejlepší film získal L'Attachement

Francouzskou cenu César za nejlepší film získal snímek „L'Attachement“ režisérky Carine Tardieuové. Po slavnostním udílení cen francouzské filmové akademie o tom v noci na pátek informovala agentura AFP. Snímek uspěl také v kategoriích nejlepší herečka ve vedlejší roli a nejlepší adaptovaný scénář, proměnil tři z celkových osmi nominací.
27. 2. 2026

Brno k výročí návštěvy Alžběty II. smekne klobouk

Na brněnskou Novou radnici přibude nové umělecké dílo od Radka Talaše. Motiv červeného klobouku odkazuje k návštěvě britské královny Alžběty II., která moravskou metropoli navštívila 28. března před třiceti lety. Pamětní desku odhalí Brňané v den výročí, nyní klobouk odlili pracovníci slévárny v Popovicích na Uherskohradišťsku.
26. 2. 2026
Načítání...