Videopohlednice: Karel IV. a rozvoj středověké Prahy

Karel IV. patřil k nejmocnějším Evropanům své doby a jeho sídlem byla Praha. Díky němu zažilo město ve druhé polovině 14. století bouřlivý rozvoj, již před svým nástupem na trůn český i říšský se zasloužil i o obnovu zchátralého Pražského hradu a současně se založením arcibiskupství spolu s otcem položil základy pražské katedrály. Studio ČT24 připravilo na každý den několik krátkých videí provázejících místy, která se k Otci vlasti pojí.

Pražský hrad

Když se Karel IV. vrátil po letech strávených ve Francii do Prahy, nečekalo na něj příliš reprezentativní prostředí. Královský palác na Pražském hradě byl značně zchátralý a neobyvatelný, kralevic se proto musel zprvu ubytovat v purkrabství. Ještě za vlády svého otce ale nechal Karel palác opravit, rožšířit a přestavět v gotickém stylu. Pustil se i do řady dalších úprav celého hradiště. Symbolem královského majestátu byla Bílá věž, na jejímž místě dnes stojí palác oddělující II. a III. nádvoří. Král nechal pozlatit její střechu, a tak věž zářila do daleka.

2 minuty
Po návratu do Prahy se pustil Karel do velkých úprav Hradu
Zdroj: ČT24

Katedrála sv. Víta

Vrcholem lucemburských přestaveb Pražského hradu ale bylo založení katedrály. Stojí na místě, kde před ní byly již dva svatostánky. Gotická katedrála – rozestavěná Matyášem z Arrasu, na kterého navázal Petr Parléř – však dala na oba zapomenout, ačkoli současné definitivní podoby nabyla až necelých 600 let po založení. Z hlediska období vlády ale není založení katedrály ani souběžný vznik pražského arcibiskupství zásluhou Karla IV. V roce 1344 byl ještě králem Jan Lucemburský (v zahraničí známý spíše jako Jan Český – Jean de Boheme/John of Bohemia). Nicméně církevní osamostatnění českých zemí, jehož symbolem založení katedrály bylo, byla spíše zásluha Karlova, který během svého pobytu ve Francii navázal přátelství s pozdějším papežem Klementem VI.

2 minuty
1344: Založení katedrály sv. Víta
Zdroj: ČT24

Klášter na Slovanech

Karlův odkaz však v Praze nezůstal pouze na Hradě. Opomenout nelze celé Nové Město pražské, i v jeho rámci jsou však některé stavby výjimečné. Patří k nim i klášter na Slovanech – Emauzy. Zvláštní byl použitím slovanské liturgie. Král sem povolal benediktíny z Dalmácie, kteří při náboženských rituálech nepoužívali latinu, nýbrž staroslověnštinu. Současnou podobu však klášterní kostel s nepřehlédnutelnými železobetonovými věžemi získal až ve druhé polovině 20. století. V roce 1945 ho těžce poškodil nálet. Při obnově znovu vznikla většina kleneb, práci potom završily právě nové věže od architekta Františka Černého dokončené v 60. letech.

2 minuty
1347: Založení kláštera na Slovanech
Zdroj: ČT24

Kresčak

K tomu, aby mohl Karel naplnit své ambice v českých zemích, se musel stát zdejším králem. Tomu musela zákonitě předcházet nešťastná událost – smrt jeho otce Jana. Stalo se tak v jedné z největších bitev úvodní části stoleté války u Kresčaku, kde král Jan padl při útoku na pozice anglického prince Edwarda. Nový král Karel, na českém trůně první toho jména, v bitvě také byl, přežil ji, byť utrpěl zranění. Bitva vešla do historie – velmi zjednodušeně řečeno – jako vítězství anglických lučištníků nad francouzskou jízdou. Francouzi a jejich spojenci, byť v početní výhodě, měli situaci komplikovanou počasím. Bitevní pole bylo podmáčené a koně se pohybovali ztěžka, čím se jezdci stali vhodným cílem pro lučištníky rozmístěné na vrchu nad bojištěm. Smrt krále Jana v Kresčaku připomíná český kříž vztyčený v roce 1360.

2 minuty
1346: Pole u Kresčaku se stává místem velké bitvy Angličanů s Francouzi
Zdroj: ČT24

Kostel Panny Marie v Norimberku

Karel IV. ale nebyl jenom pánem Prahy a českých zemí. Jeho moc dosahovala do Nizozemí, Švýcarska a severozápadní Itálie. Ve 14. století přitom nebyla role krále a později císaře Svaté říše římské jenom ceremoniální, jak tomu bylo například v době Rudolfa II., jemuž byl tento titul ponechán poté, co se musel vzdát všech ostatních. Naopak, Karel IV. dokázal v říši prosadit svoji Zlatou bulu – zákoník, který především stanovil práva a povinnosti řišských kurfiřtů. Na to upomíná orloj na norimberském kostele Panny Marie, kde kolem Karlovy sochy chodí figurky kurfiřtů. Nelze přitom opomenout, že kostel nechal Karel založit na místě synagogy. Ta zanikla při velkém pogromu, které byly v německých městech, zejména potom ve vzkvétajícím Norimberku, za vlády Karla IV. docela časté. Zatímco v českých zemích král židovské pogromy trestal, v německých městech, kde byla jeho moc přece jenom slabší, je toleroval. Amnestie byly ústupkem za udržení loajality.

2 minuty
Karel IV. jako římský král a císař
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSněmovna schválila školskou novelu

Financování nepedagogických pracovníků zřejmě bude od příštího roku převedeno ze státu na obce a kraje jako zřizovatele škol. Ve sněmovně to ve středu prosadila vládní koalice přes odpor opozičních hnutí ANO a SPD nebo školských odborů. Změnu týkající se mezd školníků, uklízeček, kuchařek nebo administrativních pracovníků schválili poslanci v rámci novely školského zákona, kterou nyní posoudí Senát.
09:02Aktualizovánopřed 4 mminutami

Čína je dle české vlády odpovědná za kyberkampaň proti resortu zahraničí

Česká vláda označila Čínu za zodpovědnou za škodlivou kybernetickou kampaň proti jedné z komunikačních sítí ministerstva zahraničí, oznámil úřad. Čína mohla získat přístup k tisícům emailů, a to i z doby, kdy Česko předsedalo EU, píše Politico. Šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.) na síti X dodal, že nechal kvůli kyberútokům předvolat čínského velvyslance v Praze. Na ministerstvu šéf resortu zavedl nový a podle něj bezpečnější komunikační systém.
10:43Aktualizovánopřed 10 mminutami

Armáda bez důvěry veřejnosti neznamená nic, řekl Řehka na veletrhu IDET

Přeletem armádních vrtulníků a bojových letounů začala na brněnském výstavišti trojice bezpečnostních veletrhů v čele s obranným veletrhem IDET. Jsou největší v historii, představuje se 650 firem z 34 zemí. IDET skončí v pátek, souběžné veletrhy požární techniky a služeb PYROS a bezpečnostní techniky a služeb ISET v sobotu. Veletrhu IDET se účastní i prezident Petr Pavel, ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a náčelník generálního štábu Karel Řehka.
10:12Aktualizovánopřed 40 mminutami

Žalobce žádá o zpřísnění trestů pro Peltu a Kratochvílovou

Státní zástupce Ondřej Trčka v odvolání navrhl, aby soud zpřísnil bývalému šéfovi českého fotbalu Miroslavu Peltovi a někdejší náměstkyni ministryně školství Simoně Kratochvílové tresty, které dostali za zmanipulování sportovních dotací resortu školství. Peltovi uložil prvoinstanční trestní senát vězení na 5,5 roku, Kratochvílovou potrestal šesti lety. Podle žalobce jsou tresty na samé spodní hranici a žádá, aby je odvolací senát zvýšil na šest a šest a půl roku.
10:30Aktualizovánopřed 56 mminutami

Pacienti si stěžovali na chování chirurga, v nemocnici v Ústí nad Orlicí končí

Lékař Ondřej Veselý po opakovaných stížnostech pacientů na hrubé chování opouští nemocnici v Ústí nad Orlicí. Podle vedení zdravotnického zařízení odchází dohodou. Na přístup Veselého upozornil i hudebník Tomáš Polák ze skupiny O5 a Radeček. Lékař přitom podle nemocnice patří mezi schopné chirurgy a nahradit ho nebude lehké.
před 7 hhodinami

Klíčové je přežít první dny. Projekt radí, jak překonat krizové situace

Přírodní katastrofa, válečný konflikt nebo výpadek elektřiny. Nový projekt s názvem Corty má lidi naučit, jak přežít prvních dvaasedmdesát hodin. Spolupracovali na něm odborníci z řad psychologů, vyjednavačů, záchranářů a členů zásahových jednotek. Podle nich je totiž připravenost na mimořádné události nedostatečná. Ministerstvo vnitra zase chystá adaptaci finského modelu „72 hodin“, jehož součástí budou informační brožura a kampaň. Připraveny by dle resortu měly být do konce léta.
před 15 hhodinami

Poslanci podpořili rozšíření pravomocí České národní banky

Česká národní banka zřejmě získá víc pravomocí při dohledu nad bankovním trhem. Počítá s tím vládní předloha, kterou v úterý schválila Poslanecká sněmovna. Předtím poslanci zrychleně schválili také povinné shromažďování zveřejněných informací v rámci Jednotného evropského přístupového místa (ESAP). Program schůze zákonodárci schvalovali skoro pět hodin. Jednání přerušili po 20:00.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Náměstí v Táboře se načas stane pěší zónou, v Budějovicích na zklidnění dál čekají

Část Žižkova náměstí v Táboře se mezi červnem a polovinou září promění v pěší zónu. Radnice tak chce v létě zklidnit dopravu v centru města, jak si to vyzkoušela už loni. Naopak část obyvatel Českých Budějovic čeká na omezení tranzitu přes hlavní náměstí skoro dva roky.
před 16 hhodinami
Načítání...