Karel stavitel. Nová expozice ukazuje středověkou Prahu jako velkolepé staveniště

Jak Karel IV. změnil Prahu a co z těchto změn zůstalo až do dnešní doby, ukazuje nová expozice v domě U Zlatého prstenu. Panovníka představuje jako ambiciózního stavitele, který z nevelkého města vytvořil světovou metropoli. Multimediální a interaktivní projekt, založený na dlouhém archeologickém pátraní v základech Prahy, je posledním bodem oslav sedmistého výročí Karlova narození.

Za vlády Karla IV. se Praha stala centrem řemesel, obchodu, vzdělanosti a duchovního života. Výstava město popisuje jako „velkolepé staveniště Evropy“.

Jedním z nejvýznamnějších stavitelských počinů byla výstavba Nového Města pražského. Za pouhé dva roky bylo vybudováno na 1500 obytných domů, čtyři městské brány a tři kilometry dlouhé a šest metrů vysoké hradby. Součástí nové pražské části byly zahrady, vinice i chmelnice. A počet obyvatel - zhruba 40 tisíc - jeden z nejvyšších v tehdejší Evropě. 

Expozice se návštěvníkům snaží přiblížit podobu měst a život jejich obyvatel nejen za vlády Karla IV., ale vůbec v lucemburské době. Atmosféru navozuje už vstup do výstavy.

„Divák zde může pomocí zvuků a světelných efektů slyšet a vidět koně, jejichž dusot zvýrazňuje dramatický příchod Lucemburků do Prahy. Bylo to v roce 1310, v listopadu, tedy poněkud pochmurném období, a v podstatě ji museli dobýt,“ popisuje archeolog Petr Starec.

Tehdejší Prahu návštěvníkům přibližují virtuální exponáty i modely staveb, které odrážejí jak zrealizované stavby, tak i Karlovy představy. Například na modelu představujícím Staré a Nové Město pražské, Malou Stranu, Hradčany a Pražský hrad a Vyšehrad mohou lidé sledovat stavební a urbanistický rozvoj města v průběhu 14. století - proměny vytváří videomapping.

Vystaveny jsou také archeologické nálezy z muzejních sbírek. „Upozorňuji především na krásný poutní odznak, který je jedinečným nálezem v českých zemích. Je z konce 14. století,“ zmínil jeden z nich Petr Starec. Speciální prostor je pak určen pro dětské návštěvníky, mohou si v něm vyzkoušet život v Praze před sedmi stoletími.

Nahrávám video
Rozhovor s tvůrci výstavy Praha Karla IV. - velkolepé staveniště Evropy
Zdroj: ČT24

Expozice Praha Karla IV. - velkolepé staveniště Evropy je první částí zamýšleného projektu zaměřeného na středověk.

„Příští rok bude následovat druhá etapa a předpokládáme, že v roce 2019 otevřeme expozici věnovanou středověké Praze, období vlády Lucemburků a samozřejmě Karla IV.,“ věří Zuzana Strnadová, ředitelka Muzea hlavního města Prahy. Dům U Zlatého prstenu převzala instituce do své správy tento rok na jaře. Předtím výstavní prostory využívala Galerie hlavního města Prahy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Hudba nemá být jarní vánek.“ Rapper Maniak natáčí album v přímém přenosu

Brněnský rapper Maniak vydá v pátek nové album. V tuto chvíli stále ještě vzniká – v přímém přenosu a za dohledu fanoušků. Do podobného experimentálního projektu se pustil jako první z tuzemských hudebníků.
před 10 hhodinami

Hudba není o dokonalosti, patří k ní risk, říká oceňovaný dirigent Hrůša

Dirigent Jakub Hrůša sbírá světová ocenění a pracuje s předními orchestry. Aktuálně působí jako hudební ředitel Královské opery v Londýně, za dva roky se stane šéfdirigentem České filharmonie. „Je to nádherné spojení intelektu a emoci,“ prohlásil mimo jiné o dirigování v pořadu Hyde Park Civilizace.
před 11 hhodinami

Lidé se loučili s Janou Brejchovou. Pro ČT na ni zavzpomínaly Adamovská či Kolářová

Do pražského kina Lucerna se mohla v úterý veřejnost přijít rozloučit s Janou Brejchovou. Vzniklo zde pietní místo, kde mohli příchozí vzdát hold herečce, která zemřela 6. února. Mělo jít o tichou vzpomínku, nikoliv pohřeb. Na Brejchovou vzpomínali také ve vysílání ČT24 její kolegové a přátelé.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Než se vila v Plzni stala památkou, nový majitel ji zboural

Systém prohlašování staveb za kulturní památky má podle památkářů trhliny. Majitelé budov se vůbec nemusí dozvědět, že ministerstvo kultury projednává návrh na jejich prohlášení. Kvůli tomu byla zbourána například Čočkova vila v Plzni. Zdlouhavé bylo řízení i v případě hospodářského dvora v Planinách na jižním Plzeňsku.
15. 2. 2026

Kvíz: Spárujete správně slavné milence?

Smyšlené postavy literárních, filmových, divadelních či mytologických příběhů prožívají lásku naplňující i tragickou. Romea a Julii by spároval každý, ale znáte dobře i další milence? Zkuste na svátek všech zamilovaných, tedy na Den svatého Valentýna, dát dohromady ty, kteří k sobě opravdu patří, i když jim osud třeba nepřeje.
14. 2. 2026

Jeho poezie je umanutá, říká překladatel Panerových veršů

V českém překladu vyšly básně španělského autora Leopolda Maríi Panera. Narodil se krátce po druhé světové válce. Účastnil se protestů proti režimu generála Franka, důsledkem čehož opakovaně skončil ve vězení. Byl závislý na alkoholu a heroinu, zemřel před dvanácti lety. O sbírce Nemocná růže mluvila s překladatelem Petrem Zavadilem Alžběta Stančáková. „Je to poezie dost umanutá, hodně se tam opakují slova, celé verše. Využívá postupy klasické lyriky, ale staví je na hlavu,“ podotkl.
13. 2. 2026

Část umělců v Irsku bude dostávat základní příjem. Navždy to ale není

Irsko je ochotné vyplácet 325 eur (necelých osm tisíc českých korun) týdně umělcům, aby jim zajistilo základní příjem a pomohlo jim tak věnovat se tvorbě. Po pilotním programu zavádí země nyní tento systém trvale. Uvádí, že jako první na světě. Podle opozičních politiků a některých lidí z umělecké branže ale není podpora domyšlená a hlavně vlastně vůbec trvalá.
13. 2. 2026

Víra přestává být tématem, říká Topol ke knize Peklo neexistuje

Po osmi letech vydává nový román Jáchym Topol. Kniha s názvem Peklo neexistuje zavádí čtenáře do doby po pandemii covidu a na počátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Sleduje novináře Tomáše, který se za této situace snaží zorientovat ve světě kolem sebe. „Je to ohromně současný román,“ podotkl autor v pořadu 90' ČT24, který moderovali Barbora Kroužková a Jakub Musil.
13. 2. 2026
Načítání...