Ukrajinci poznají ruské diverzanty podle chleba. Trik jménem šibolet funguje už od biblických dob

Ukrajinské ozbrojené síly se snaží odhalovat ruské záškodníky, kteří operují hluboko za frontovými liniemi. Využívají k tomu způsob, který je známý už ze Starého zákona. Říká se mu šibolet a opírá se o výslovnostní rozdíly –⁠ v aktuálním případě jde o způsob, jakým Ukrajinci a Rusové vyslovují název chleba.

Ruská armáda se při invazi na Ukrajinu potýká se spoustou problémů, které ji z hlediska taktického i strategického brání rychle dosahovat cílů. A to i přes masivní početní a materiálovou výhodu.

Jedním z těch, které vojenští analytici označují za největší, je podobnost armád. Jsou si blízké nejen po stránce výbavy, ale také národnostním složením –⁠ v ukrajinské armádě bojuje i mnoho etnických Rusů, vojáci nejsou příliš rozlišitelní vzhledem ani jazykem, jímž komunikují.

Rusku to přináší výhody, kdy může své speciální jednotky posílat hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Tam se mohou vydávat za místní a útočit na klíčovou infrastrukturu, likvidovat ukrajinské velitele a provádět další záškodnickou práci, na kterou je tento typ vojsk školený.

Odhalit diverzanty není snadné –⁠ a Ukrajinci pro to využívají metodu, která je stará tisíce let a první zmínky o ní se objevují už ve Starém zákoně. Jmenuje se šibolet.

Ukrajinský šibolet proti ruské výslovnosti

Je to ve skutečnosti dost jednoduchý trik. Ukrajinci nutí říkat podezřelé osoby jedno konkrétní slovo, a tím je „paljanica“. Tento výraz označuje na Ukrajině kulatý chléb vyráběný typicky z pšeničné mouky. Mívá křupavou kůrku, která může být někdy i lehce připálená, od toho také jeho jméno.

Důležité je, že cizinci pojmenování vyslovují poněkud odlišně než lidé, pro které je ukrajinština rodným jazykem. Rusové vyslovují lehce odlišně písmeno „i“ a také „c“ –⁠ a Ukrajinec dokáže tento rozdíl velmi snadno rozpoznat. Existuje řada věrohodných a ověřených důkazů z bojiště, že ukrajinští vojáci k identifikaci těch ruských nasazují právě pojmenování chleba.

Biblická léčka

Je pravděpodobné, že se tento rozdíl ve výslovnosti využíval už v pradávných dobách. První písemná zmínka pochází až ze Starého zákona a popisuje se v Knize soudců:

„Gileáďané tehdy Efraimcům obsadili jordánské brody, a kdykoli někdo z efraimských uprchlíků žádal: 'Nechte mě přejít,' Gileáďané se ho ptali: 'Nejsi Efraimec?' Když odpověděl: 'Nejsem,' vyzvali ho: 'Tak řekni: Šibolet.' Když ale řekl: Sibolet (protože to neuměl vyslovit správně), popadli ho a zamordovali. Tenkrát u těch jordánských brodů padlo 42 000 Efraimců.“

Slovo šibolet hebrejsky znamená obilný klas, takže současné využití Ukrajinci se drží původního použití i tematicky –⁠ samozřejmě je tu i narážka na náboženský význam chleba a obilí.

Příběhy, zkazky i historické důkazy

Šibolety se používaly během dějin mnohokrát, nejrůznějšími subkulturami po celém světě v různých dobách. Řada z nich získala během historie až anekdotickou povahu a nedá se příliš ověřit.

V květnu roku 1302 došlo v Bruggách k rebelii označované jako povstání jitřních hodinek. Místní tehdy pobili všechny Francouze, které poznali podle toho, že nedokázali vyslovit frázi „Schild en vriend“ neboli „Štít a přítel“. Lingvisté dnes tento příběh ale zpochybňují.

Na Sicílii se zase traduje anekdota, že během povstání známého jako Sicilské nešpory v roce 1282 obyvatelé ostrova zabili francouzské okupanty, kteří nedokázali správně vyslovit sicilské slovo ciciri neboli cizrna.

Stejnou plodinu si jako šibolet vybrali i na Sardinii v dubnu 1794, kdy lidé v Cagliari pronásledovali podezřelé důstojníky vládnoucího piemontského krále a žádali je, aby říkali „nara cixidi“ (cizrna), což Piemonťané nedokázali vyslovit. Sardiňané tehdy odhalené vojáky nezabíjeli, jen je deportovali na pevninu.

Smrtící šibolety

Popisovaný způsob rozlišování etnických skupin samozřejmě neslouží jen k odhalování vojáků za nepřátelskými liniemi, ale také při masakrech, a to dokonce i v moderní době.

Zřejmě nejznámější zneužití se odehrálo v říjnu 1937. Tehdy diktátor Rafael Trujillo ve snaze sjednotit národ Dominikánské republiky vyhlásil program „očisty“, který měl zemi očistit od přistěhovalců ze sousedního Haiti. V pohraničí jeho vojáci ukazovali zadrženým snítku petržele a zabili pak každého, kdo nedokázal správně vyslovit španělské slovo „perejil“ –⁠ haitská kreolština totiž nepoužívá hlásku „r“ uprostřed slova. Za pět dní tak zemřelo asi dvacet tisíc lidí.

Během červencových nepokojů na Srí Lance v roce 1983 bylo zase mnoho Tamilů zmasakrováno sinhálskou mládeží. V mnoha případech mělo toto násilí podobu nástupu do autobusů a nucení cestujících, aby vyslovovali slovo baldiya (vědro) –⁠ ti, kdo to nedokázali, byli zmasakrováni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
před 20 hhodinami

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
před 22 hhodinami

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
před 23 hhodinami

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
včera v 11:31

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
včera v 10:57

Houby jsou podle afrických vědců základem života na Zemi

Houby patří podle vědců k základním pilířům života na Zemi. Afričtí mykologové podle deníku The Guardian upozorňují, že bez systematického výzkumu a ochrany hub nelze účinně chránit ani lesy, půdu či klima.
včera v 09:20

Černobyl dnes: o život jde na místech, kde to voní jarem

O Černobylu a jeho dopadech na lidské zdraví vyprávěl pro Českou televizi jeden z lidí, kteří ho znají nejlépe. Alexandr Kupnyj podnikl do nitra zničené elektrárny několik expedic a dobře ji prozkoumal.
včera v 08:14

Nový lék může dětem s Duchennovou svalovou dystrofií oddálit ztrátu chůze

Dětem s Duchennovou svalovou dystrofií (DMD) by mohl pomoci nový přípravek, který zpomaluje postup nemoci a oddaluje ztrátu schopnosti chůze. V Česku ho pojišťovna zatím schválila prvnímu pacientovi. Onemocnění, při němž postupně odumírají svaly, zatím nelze zcela vyléčit. Nemocí trpí v zemi přes 350 lidí.
včera v 07:02
Načítání...