Chorvatsko zakázalo srbskému prezidentovi Aleksandaru Vučičovi soukromou návštěvu bývalého koncentračního tábora Jasenovac, kde za druhé světové války chorvatský režim povraždil velké množství Srbů. Krok vyvolal nové napětí ve vztazích obou sousedních zemí, stále zatížených dědictvím válek ze 40. i 90. let. Bělehrad reagoval oznámením o protiopatřeních.
Šéf chorvatské diplomacie Gordan Grlić Radman uvedl, že srbská strana cestu prezidenta neohlásila a že se o ní úřady dozvěděly „neoficiální cestou“. Postup Bělehradu označil za porušení protokolu. „Chorvatsko nebylo informováno, pro Chorvatsko je to nepřijatelné a považujeme to za nedobrý úmysl, který neměl co dělat s pietou,“ citovala Grliče Radmana agentura HINA.
Za „antievropské a anticivilizační“ naopak označil rozhodnutí Záhřebu srbský ministr zahraničí Nikola Selaković. Bělehrad podle něj přijme rozhodnutí o vlastních protiopatřeních. Kancelář srbského prezidenta oznámila, že Vučić se k incidentu vyjádří v pondělí, na Instagramu však již dnes prezident napsal, že srbský národ „nikdy nezapomene“.
Tábor Jasenovac zřídil v roce 1941 chorvatský ustašovský režim, který kolaboroval s nacistickým Německem. Ten za druhé světové války pronásledoval a zavraždil statisíce Srbů, Židů, Romů i chorvatských odpůrců fašismu. Odhady počtů srbských obětí za necelé čtyři roky existence tábora se pohybují od několika desítek tisíc po 700 tisíc.
Srbský ministr vnitra Aleksandar Vulin podle agentury Tanjug oznámil, že všichni oficiální zástupci chorvatského státu budou muset napříště předem hlásit své cesty do Srbska a řádně je zdůvodnit. Držitelé služebních či diplomatických pasů budou rovněž při pobytu v Srbsku spadat pod „zvláštní režim kontroly“.
Vyhlášení nezávislosti Chorvatska v roce 1991 vyvolalo v zemi konflikt mezi chorvatskými silami a srbskými separatisty podporovanými Bělehradem. Do roku 1995 si válka vyžádala 20 tisíc mrtvých. Vztahy mezi Bělehradem a Záhřebem jsou od té doby napjaté a oscilují mezi dílčím oteplováním a novými roztržkami.
