Švédští archeologové našli nejstarší lodní dělo v Evropě. Stopy vedou do Čech a na Slovensko

Z hlubin moře u západošvédského Marstrandu vynesla nová archeologická expedice spoustu důležitých artefaktů – tím nejdůležitějším je ale lodní dělo. Podle autorů objevu se jedná o efektivní zbraň, která je pozoruhodná zejména stářím: je to zřejmě nejstarší kanon tohoto druhu v Evropě a možná i celkově jeden z nejstarších.

Expertní odhady říkají, že dělo pochází ze 14. století. Vědci v této mezioborové studii konstatují, že jde o vynikající důkaz o vývoji dělostřelectva na souši i na moři a ukazuje šikovnost řemeslníků této doby. Kvalitní zbraň totiž dokázali vyrobit už v době, kdy podle archeologů a historiků ještě měli jen minimum zkušeností s touto technologií.

Materiál i konstrukce přes sedm set let starého děla jsou podle autorů důkazem, že tato zbraň byla adaptovaná na lodní boj. To znamená, že se nejednalo jen o náklad, ale o nástroj, který měl loď chránit. Anebo jí měl umožnit útočit. A vědci mají ještě jeden nevyvratitelný důkaz: dělo totiž bylo v době plavby nabité. Z jeho ucpávky se dalo zjistit, jak je staré, protože byla vytvořena z organického materiálu, dala se analyzovat pomocí radiokarbonové metody. 

Železo naznačilo příběh děla

Vědcům se podařilo udělat 3D sken děla a také provedli chemickou analýzu kovu, z něhož byla zbraň vyrobena.  Analýza prozradila, že se jednalo o slitinu mědi obsahující asi 14 procent olova a jen malé množství cínu.

Tato slitina má podle autorů hodně daleko k ideálnímu materiálu pro děla, je velmi pravděpodobné, že kanon by se nedal využívat dlouho, protože by jeho hlaveň po několika výstřelech pukla. „Je zjevné, že člověk, který ho odlil, neměl dostatek zkušeností a ani moc nerozuměl práci se slitinami,“ tvrdí hlavní autor výzkumu Staffan von Arbin.

Je dost pravděpodobné, že tento neznámý autor pocházel ze střední Evropy, možná dokonce ze Zemí koruny české. Z výsledků analýzy totiž také vyplývá, že měď hlavně byla vytěžena na území dnešního Slovenska a olovo pocházelo buď z hraniční oblasti mezi Čechami a Polskem, anebo z Anglie.  Výzkum vyšel v odborném časopise The Mariner's Mirror, který se specializuje na dějiny mořeplavby.

Bojiště moře

Ve 14. století bylo město Marstrand slavné jako excelentní přístav, který měl význam pro dopravu zboží mezi západní Evropou a Baltem. Současně to ale bylo místo, kolem něhož zuřily časté boje, jež měly těžký dopad na civilní populaci žijící na pobřeží. A bohatství nákladů zase samozřejmě lákalo piráty.

Lodní dopravci hledali jakoukoliv výhodu, která by jim umožnila dovézt zboží v pořádku. Lodní děla představovala šanci, že útočníky odradí, a mohla se tak stát esem v rukávu kapitána. Dělo z Marstrandu je toho důkazem.

Archeologové, kteří dělo našli, by teď chtěli najít vrak, který dělo vezl. Doufají, že se nachází někde poblíž. Bude sice nejspíš ve špatném stavu, ale mohl by k příběhu děla dodat spoustu dalších informací, dodává Staffan von Arbin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 18 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 20 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 23 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...