Švédští archeologové našli nejstarší lodní dělo v Evropě. Stopy vedou do Čech a na Slovensko

Z hlubin moře u západošvédského Marstrandu vynesla nová archeologická expedice spoustu důležitých artefaktů – tím nejdůležitějším je ale lodní dělo. Podle autorů objevu se jedná o efektivní zbraň, která je pozoruhodná zejména stářím: je to zřejmě nejstarší kanon tohoto druhu v Evropě a možná i celkově jeden z nejstarších.

Expertní odhady říkají, že dělo pochází ze 14. století. Vědci v této mezioborové studii konstatují, že jde o vynikající důkaz o vývoji dělostřelectva na souši i na moři a ukazuje šikovnost řemeslníků této doby. Kvalitní zbraň totiž dokázali vyrobit už v době, kdy podle archeologů a historiků ještě měli jen minimum zkušeností s touto technologií.

Materiál i konstrukce přes sedm set let starého děla jsou podle autorů důkazem, že tato zbraň byla adaptovaná na lodní boj. To znamená, že se nejednalo jen o náklad, ale o nástroj, který měl loď chránit. Anebo jí měl umožnit útočit. A vědci mají ještě jeden nevyvratitelný důkaz: dělo totiž bylo v době plavby nabité. Z jeho ucpávky se dalo zjistit, jak je staré, protože byla vytvořena z organického materiálu, dala se analyzovat pomocí radiokarbonové metody. 

Železo naznačilo příběh děla

Vědcům se podařilo udělat 3D sken děla a také provedli chemickou analýzu kovu, z něhož byla zbraň vyrobena.  Analýza prozradila, že se jednalo o slitinu mědi obsahující asi 14 procent olova a jen malé množství cínu.

Tato slitina má podle autorů hodně daleko k ideálnímu materiálu pro děla, je velmi pravděpodobné, že kanon by se nedal využívat dlouho, protože by jeho hlaveň po několika výstřelech pukla. „Je zjevné, že člověk, který ho odlil, neměl dostatek zkušeností a ani moc nerozuměl práci se slitinami,“ tvrdí hlavní autor výzkumu Staffan von Arbin.

Je dost pravděpodobné, že tento neznámý autor pocházel ze střední Evropy, možná dokonce ze Zemí koruny české. Z výsledků analýzy totiž také vyplývá, že měď hlavně byla vytěžena na území dnešního Slovenska a olovo pocházelo buď z hraniční oblasti mezi Čechami a Polskem, anebo z Anglie.  Výzkum vyšel v odborném časopise The Mariner's Mirror, který se specializuje na dějiny mořeplavby.

Bojiště moře

Ve 14. století bylo město Marstrand slavné jako excelentní přístav, který měl význam pro dopravu zboží mezi západní Evropou a Baltem. Současně to ale bylo místo, kolem něhož zuřily časté boje, jež měly těžký dopad na civilní populaci žijící na pobřeží. A bohatství nákladů zase samozřejmě lákalo piráty.

Lodní dopravci hledali jakoukoliv výhodu, která by jim umožnila dovézt zboží v pořádku. Lodní děla představovala šanci, že útočníky odradí, a mohla se tak stát esem v rukávu kapitána. Dělo z Marstrandu je toho důkazem.

Archeologové, kteří dělo našli, by teď chtěli najít vrak, který dělo vezl. Doufají, že se nachází někde poblíž. Bude sice nejspíš ve špatném stavu, ale mohl by k příběhu děla dodat spoustu dalších informací, dodává Staffan von Arbin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 16 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
včera v 08:00

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...