Švédští archeologové našli nejstarší lodní dělo v Evropě. Stopy vedou do Čech a na Slovensko

Z hlubin moře u západošvédského Marstrandu vynesla nová archeologická expedice spoustu důležitých artefaktů – tím nejdůležitějším je ale lodní dělo. Podle autorů objevu se jedná o efektivní zbraň, která je pozoruhodná zejména stářím: je to zřejmě nejstarší kanon tohoto druhu v Evropě a možná i celkově jeden z nejstarších.

Expertní odhady říkají, že dělo pochází ze 14. století. Vědci v této mezioborové studii konstatují, že jde o vynikající důkaz o vývoji dělostřelectva na souši i na moři a ukazuje šikovnost řemeslníků této doby. Kvalitní zbraň totiž dokázali vyrobit už v době, kdy podle archeologů a historiků ještě měli jen minimum zkušeností s touto technologií.

Materiál i konstrukce přes sedm set let starého děla jsou podle autorů důkazem, že tato zbraň byla adaptovaná na lodní boj. To znamená, že se nejednalo jen o náklad, ale o nástroj, který měl loď chránit. Anebo jí měl umožnit útočit. A vědci mají ještě jeden nevyvratitelný důkaz: dělo totiž bylo v době plavby nabité. Z jeho ucpávky se dalo zjistit, jak je staré, protože byla vytvořena z organického materiálu, dala se analyzovat pomocí radiokarbonové metody. 

Železo naznačilo příběh děla

Vědcům se podařilo udělat 3D sken děla a také provedli chemickou analýzu kovu, z něhož byla zbraň vyrobena.  Analýza prozradila, že se jednalo o slitinu mědi obsahující asi 14 procent olova a jen malé množství cínu.

Tato slitina má podle autorů hodně daleko k ideálnímu materiálu pro děla, je velmi pravděpodobné, že kanon by se nedal využívat dlouho, protože by jeho hlaveň po několika výstřelech pukla. „Je zjevné, že člověk, který ho odlil, neměl dostatek zkušeností a ani moc nerozuměl práci se slitinami,“ tvrdí hlavní autor výzkumu Staffan von Arbin.

Je dost pravděpodobné, že tento neznámý autor pocházel ze střední Evropy, možná dokonce ze Zemí koruny české. Z výsledků analýzy totiž také vyplývá, že měď hlavně byla vytěžena na území dnešního Slovenska a olovo pocházelo buď z hraniční oblasti mezi Čechami a Polskem, anebo z Anglie.  Výzkum vyšel v odborném časopise The Mariner's Mirror, který se specializuje na dějiny mořeplavby.

Bojiště moře

Ve 14. století bylo město Marstrand slavné jako excelentní přístav, který měl význam pro dopravu zboží mezi západní Evropou a Baltem. Současně to ale bylo místo, kolem něhož zuřily časté boje, jež měly těžký dopad na civilní populaci žijící na pobřeží. A bohatství nákladů zase samozřejmě lákalo piráty.

Lodní dopravci hledali jakoukoliv výhodu, která by jim umožnila dovézt zboží v pořádku. Lodní děla představovala šanci, že útočníky odradí, a mohla se tak stát esem v rukávu kapitána. Dělo z Marstrandu je toho důkazem.

Archeologové, kteří dělo našli, by teď chtěli najít vrak, který dělo vezl. Doufají, že se nachází někde poblíž. Bude sice nejspíš ve špatném stavu, ale mohl by k příběhu děla dodat spoustu dalších informací, dodává Staffan von Arbin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dehonestovaný americký vědec vyhrál soud nad ženou, která ho obvinila. Teď pracuje pro Česko

Sexuální skandál připravil amerického vědce Davida Sabatiniho o prestižní místo i důvěru kolegů. Teprve po pěti letech od začátku kauzy se mu podařilo získat vysoké odškodné od kolegyně, která ho z nevhodného chování obvinila. Vědec v současné době spojil svou kariéru s Českem.
včera v 15:57‌‌

OSN: Země směřuje k oteplení o 2,8 stupně Celsia proti předindustriálnímu období

Planeta při současné celosvětové klimatické politice směřuje k tomu, že bude do konce století o 2,8 stupně Celsia teplejší než v předindustriálním období, uvedl podle agentury DPA Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Každý zlomek stupně nad hranici 1,5 stupně Celsia přitom podle šéfky UNEP Inger Andersenové zvyšuje riziko smrtících povodní, vln veder a lesních požárů, jaké letos zažila řada zemí.
včeraAktualizovánovčera v 13:15‌‌

El Niño může zdražit potraviny, experti se obávají hlavně globálních dopadů

Přímé důsledky letošního jevu El Niño na Česku by sice měly být zanedbatelné, silněji se ale mohou projevit nepřímé dopady. I když se v Česku urodí dost základních potravin, jako je pšenice nebo kukuřice, jejich ceny mohou stoupnout, hodnotí analytici.
včera v 13:07‌‌

Padesát milionů za Koperníka. Kdysi zakázanou knihu koupil neznámý sběratel

V přepočtu skoro padesát milionů korun investoval neznámý kupec do prvního vydání přelomového díla Mikuláše Koperníka. Aukční síň Sotheby's vydražila 20. října i dalších 155 knih věhlasných středověkých i novověkých astronomů, matematiků a fyziků, včetně Isaaca Newtona, Galilea Galileiho nebo Tychona Braha. V původním nákladu kdysi vydali nižší stovky knih, dochoval se jich ale jen zlomek – proto mají dnes takovou cenu.
včera v 09:34‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.