V Norsku našli neznámou vikinskou loď. Zřejmě je skvěle zachovalá

Stopy vikinské lodi ukrývající se pod zemí objevili archeologové v jihovýchodním Norsku. Pokud se předpoklady odborníků potvrdí, bude se jednat o unikátní nález. Norsko má totiž zatím pouze tři dobře zachované pohřební lodi z vikinského období, připomíná norský deník Aftenposten.

Archeologové uvedli, že typický tvar vikinské lodi byl odhalen s pomocí georadaru na pohřebišti z vikinské doby v Haldenu jihovýchodně od metropole Osla. Nález byl zjištěn asi půl metru pod zemským povrchem.

Georadarový snímek neznámé vikinské lodi
Zdroj: Norwegian Institute for Cultural Heritage Research

„Mezi pohřebními mohylami jsme objevili anomálii, místo odlišující se od okolí. Má zřetelně tvar a rozměry vikinské lodi,“ prohlásil archeolog Knut Paasche z norského ústavu pro výzkum kulturního dědictví. „Zatím ovšem nemůžeme říct, v jakém stavu se dřevo plavidla zachovalo,“ dodal.

Vikinské lodě vládly světovým oceánům

Ve vikinské době v 8. až 11. století brázdili válečníci a obchodníci ze severu Evropy světová moře na svých rychlých lodích, na nichž se dostali až do Ameriky. V lodích byli také při staroseverském pohřebním obřadu pochováváni vikinští králové a náčelníci se svým vlastnictvím určeným pro posmrtnou cestu.

Místo nálezu nové vikinské lodě
Zdroj: Norwegian Institute for Cultural Heritage Research

V Norsku byly zatím objeveny jen tři zachované pohřební lodi, poslední nález pochází z Osebergu u Osla z roku 1903. V oseberské lodi datované do 9. století byla uložena pravděpodobně vikinská panovnice a její společnice s bohatou pohřební výbavou, k níž patřily například i skvostně vyřezávané saně a vůz se čtyřmi koly.

Všechny tři dochované norské pohřební lodi jsou v současnosti vystaveny v muzeu na ostrově Bygdöy na okraji Osla. 

Jedna z největších

Podle archeologů by mohl nový objev poskytnout cenné informace o expedicích zkušených vikinských mořeplavců. „Potřebujeme více objevů, abychom byli schopni říct, jak tyto lodi vypadaly a jak se na nich Vikingové plavili,“ uvedl Paasche.

Podle obrysů měří nově objevená vikinská loď v Haldenu, i bez chybějící přídi a zádi, na délku 20 metrů. To z ní činí jednu z nejdelších vikinských lodí odhalených v Norsku.

Norské úřady nyní zvažují, jakým způsobem budou ohledně plavidla postupovat dál. Jeho případné vyzdvižení ale v tomto ročním období nepřipadá podle nich v úvahu, napsala agentura AFP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 7 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 10 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 13 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.