Fantasmagorické přepisování dějin, říká Ščerbakovová k ruské manipulaci historie

Nahrávám video

Současné ruské učebnice dějepisu jsou horší než ty z dob Sovětského svazu, míní ruská historička Irina Ščerbakovová. Spoluzakladatelka lidskoprávní organizace Memorial a nositelka Nobelovy ceny míru v Událostech, komentářích mluvila o ruském přepisování dějin, které podle ní dosahuje „fantasmagorických“ rozměrů.

První signály přepisování historie v postsovětském Rusku se podle Sčerbakovové objevily na začátku vlády Vladimira Putina.

„Byly velice výrazné. (Putin) vrátil sovětskou hymnu, trochu změnil slova, ale byl to stejný základ, stejný rytmus, stejná hudba. Stejně tak se vrátila k ruské armádě rudá vlajka. A takto se postupně vytvářela Putinova ideologie, která je založena na velice silném, agresivním nacionalismu.“

Za Putinovy vlády vznikly desítky nových pomníků sovětského diktátora Josifa Stalina a přepisují se i učebnice dějepisu, připomněla.

„Ze zákona o rehabilitaci obětí politických represí zmizelo, že se jednalo o masové represe. Takže se dostáváme do fantasmagorického přepisování historie. Mluvíme tady o dvanácti milionech lidí, a pokud vyškrtneme, že jsou to masové oběti, tak co jiného to je než přepisování dějin.“

Orwell, Kafka a Absurdistán

Nynější školáci se už třeba právě o stalinistických represích nemají jak dozvědět, pokud se po tom nebudou sami pídit, neboť v nových učebnicích o tom není podle Ščerbakovové ani čárka.

„Vypadá to, že dnes je to ještě horší než v době, kdy jsem já chodila do školy. Učebnice, které vychází dnes, jsou ještě horší než učebnice historie, které existovaly za Sovětského svazu, podle kterých jsem se učila dějepis já. Je to skutečně Orwell nebo Kafka, je to skutečný Absurdistán.“

Současný ruský režim podle ní sice připouští, že se represe děly, ale tvrdí, že stát není ničím vinen.

„(Putin tvrdí) Ano, represe možná byly, ale my přece nemůžeme říct, že naše země nebyla velká. A pokud to říkáme, pak to znamená, že takový stát má právo na všechno, protože je tak velký a vynikající. Má právo na cokoli, má právo naložit s člověkem, jakkoli bude chtít, cokoli bude pokládat za potřebné, u jednotlivce nejsou práva žádná,“ popisuje Ščerbakovová následky takového uvažování.

Velká část Memorialu je v emigraci

Organizaci Memorial, kterou Ščerbakovová spoluzakládala, Rusko v roce 2021 zakázalo a rozpustilo. „Celá řada kolegů nadále pracuje na tématech, pomáhají lidem vyhledávat materiály v archivech. Velká část Memorialu ale odjela (do zahraničí), stejně jako já jsem byla nucena odjet do emigrace.“

Řada dalších se ocitla ve vězení. „Uvězněn byl například i kolega Oleg Orlov,“ připomněla dalšího ze zakladatelů sdružení, který byl v Rusku odsouzen za kritiku vedení Kremlu kvůli agresi proti Ukrajině. Na svobodu se dostal v rámci letošní velké výměny vězňů mezi Moskvou a několika západními zeměmi a tento týden se v Praze zúčastnil otevření výstavy o nesvobodě v současném Rusku.

Celý rozhovor ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 24 mminutami

Ruský útok na oblast kolem Buči nepřežilo 27 lidí, uvedly místní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 27 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 2 hhodinami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Počasí komplikuje pátrání

Úřady v Nepálu kvůli dešti a mlze přerušily pátrací a záchranné akce po povodni, píše Reuters. Ta má v severním Nepálu již přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc a sdělil, že bude třeba čtyři až pět miliard dolarů na obnovu.
06:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 5 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 7 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 9 hhodinami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.