Fantasmagorické přepisování dějin, říká Ščerbakovová k ruské manipulaci historie

Nahrávám video

Současné ruské učebnice dějepisu jsou horší než ty z dob Sovětského svazu, míní ruská historička Irina Ščerbakovová. Spoluzakladatelka lidskoprávní organizace Memorial a nositelka Nobelovy ceny míru v Událostech, komentářích mluvila o ruském přepisování dějin, které podle ní dosahuje „fantasmagorických“ rozměrů.

První signály přepisování historie v postsovětském Rusku se podle Sčerbakovové objevily na začátku vlády Vladimira Putina.

„Byly velice výrazné. (Putin) vrátil sovětskou hymnu, trochu změnil slova, ale byl to stejný základ, stejný rytmus, stejná hudba. Stejně tak se vrátila k ruské armádě rudá vlajka. A takto se postupně vytvářela Putinova ideologie, která je založena na velice silném, agresivním nacionalismu.“

Za Putinovy vlády vznikly desítky nových pomníků sovětského diktátora Josifa Stalina a přepisují se i učebnice dějepisu, připomněla.

„Ze zákona o rehabilitaci obětí politických represí zmizelo, že se jednalo o masové represe. Takže se dostáváme do fantasmagorického přepisování historie. Mluvíme tady o dvanácti milionech lidí, a pokud vyškrtneme, že jsou to masové oběti, tak co jiného to je než přepisování dějin.“

Orwell, Kafka a Absurdistán

Nynější školáci se už třeba právě o stalinistických represích nemají jak dozvědět, pokud se po tom nebudou sami pídit, neboť v nových učebnicích o tom není podle Ščerbakovové ani čárka.

„Vypadá to, že dnes je to ještě horší než v době, kdy jsem já chodila do školy. Učebnice, které vychází dnes, jsou ještě horší než učebnice historie, které existovaly za Sovětského svazu, podle kterých jsem se učila dějepis já. Je to skutečně Orwell nebo Kafka, je to skutečný Absurdistán.“

Současný ruský režim podle ní sice připouští, že se represe děly, ale tvrdí, že stát není ničím vinen.

„(Putin tvrdí) Ano, represe možná byly, ale my přece nemůžeme říct, že naše země nebyla velká. A pokud to říkáme, pak to znamená, že takový stát má právo na všechno, protože je tak velký a vynikající. Má právo na cokoli, má právo naložit s člověkem, jakkoli bude chtít, cokoli bude pokládat za potřebné, u jednotlivce nejsou práva žádná,“ popisuje Ščerbakovová následky takového uvažování.

Velká část Memorialu je v emigraci

Organizaci Memorial, kterou Ščerbakovová spoluzakládala, Rusko v roce 2021 zakázalo a rozpustilo. „Celá řada kolegů nadále pracuje na tématech, pomáhají lidem vyhledávat materiály v archivech. Velká část Memorialu ale odjela (do zahraničí), stejně jako já jsem byla nucena odjet do emigrace.“

Řada dalších se ocitla ve vězení. „Uvězněn byl například i kolega Oleg Orlov,“ připomněla dalšího ze zakladatelů sdružení, který byl v Rusku odsouzen za kritiku vedení Kremlu kvůli agresi proti Ukrajině. Na svobodu se dostal v rámci letošní velké výměny vězňů mezi Moskvou a několika západními zeměmi a tento týden se v Praze zúčastnil otevření výstavy o nesvobodě v současném Rusku.

Celý rozhovor ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
před 5 mminutami

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
před 59 mminutami

Ukrajina udeřila na klíčový ruský přístav v Kaspickém moři

Ukrajinské drony v noci na čtvrtek zaútočily na Machačkalu, která leží na jihu Ruské federace na západním pobřeží Kaspického moře. V ruské Voroněžské oblasti zahynul při úderu ukrajinského bezpilotního stroje jeden člověk. Ukrajinské přístavní město Mykolajiv hlásí po ruském útoku čtyři mrtvé.
07:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump slíbil vyplatit dospělým Američanům pět tisíc dolarů, pokud republikáni vyhrají

Možná ztráta republikánské většiny v Kongresu po listopadových volbách by pro USA znamenala peklo, varoval americký prezident Donald Trump na celonárodním sjezdu Republikánů v Dallasu. Ten se koná mimořádně před volbami pořádanými v polovině prezidentského mandátu. Šéf Bílého domu slíbil, že pokud republikáni vyhrají, vyplatí každému dospělému Američanovi pět tisíc dolarů (skoro 104 300 korun).
před 3 hhodinami

Spor o Falklandy přiživuje Izrael. Jde o ropu i volby

Izrael a Spojené státy využívají gradujícího sporu o Falklandy a tamní ropná pole k zesílení diplomatického tlaku na Velkou Británii v jiných oblastech. Vztahy mezi Buenos Aires a Jeruzalémem se prohloubily s nástupem pravicového prezidenta Javiera Mileie. V minulém století židovský stát tajně vyzbrojoval argentinskou diktaturu. Izraelská krajní pravice volá po sankcích vůči Spojenému království, pokud neukončí „okupaci“ ostrovů. Svár podle expertů umocňují blížící se volby v Argentině i židovském státě.
před 4 hhodinami

Místo v aktovce pod troskami tiskárny. Ukrajinským žákům chybí učebnice

První školní týden na Ukrajině provází kromě poplachů a útoků také nedostatek učebnic. Rusko během léta zasáhlo několik skladů a tiskáren – včetně třetí největší v zemi. Statisíce zničených knih nyní vydavatelé musejí nechat narychlo vyrobit.
před 4 hhodinami

Po požáru trajektu na Filipínách zemřelo pět lidí, další se pohřešují

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších 87 se pohřešuje po požáru trajektu na Filipínách. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na filipínskou pobřežní stráž.
před 6 hhodinami

Válka s Íránem skončí podle Trumpa „hned po volbách do Kongresu“

Prezident USA Donald Trump se domnívá, že válka Spojených států s Íránem skončí hned po listopadových volbách do Kongresu. Írán chce podle šéfa Bílého domu „ovlivnit americké volby, ale už dlouho nedokáže odolávat ekonomickému tlaku, který na něj USA vyvíjejí“. Trump to podle agentury Reuters prohlásil před odletem do Dallasu na celonárodní sjezd Republikánské strany. Ten se koná mimořádně před volbami do Kongresu, ke kterým Američané půjdou 3. listopadu.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.