Fantasmagorické přepisování dějin, říká Ščerbakovová k ruské manipulaci historie

Nahrávám video
Události, komentáře: Historička Ščerbakovová o přepisování ruské historie
Zdroj: ČT24

Současné ruské učebnice dějepisu jsou horší než ty z dob Sovětského svazu, míní ruská historička Irina Ščerbakovová. Spoluzakladatelka lidskoprávní organizace Memorial a nositelka Nobelovy ceny míru v Událostech, komentářích mluvila o ruském přepisování dějin, které podle ní dosahuje „fantasmagorických“ rozměrů.

První signály přepisování historie v postsovětském Rusku se podle Sčerbakovové objevily na začátku vlády Vladimira Putina.

„Byly velice výrazné. (Putin) vrátil sovětskou hymnu, trochu změnil slova, ale byl to stejný základ, stejný rytmus, stejná hudba. Stejně tak se vrátila k ruské armádě rudá vlajka. A takto se postupně vytvářela Putinova ideologie, která je založena na velice silném, agresivním nacionalismu.“

Za Putinovy vlády vznikly desítky nových pomníků sovětského diktátora Josifa Stalina a přepisují se i učebnice dějepisu, připomněla.

„Ze zákona o rehabilitaci obětí politických represí zmizelo, že se jednalo o masové represe. Takže se dostáváme do fantasmagorického přepisování historie. Mluvíme tady o dvanácti milionech lidí, a pokud vyškrtneme, že jsou to masové oběti, tak co jiného to je než přepisování dějin.“

Orwell, Kafka a Absurdistán

Nynější školáci se už třeba právě o stalinistických represích nemají jak dozvědět, pokud se po tom nebudou sami pídit, neboť v nových učebnicích o tom není podle Ščerbakovové ani čárka.

„Vypadá to, že dnes je to ještě horší než v době, kdy jsem já chodila do školy. Učebnice, které vychází dnes, jsou ještě horší než učebnice historie, které existovaly za Sovětského svazu, podle kterých jsem se učila dějepis já. Je to skutečně Orwell nebo Kafka, je to skutečný Absurdistán.“

Současný ruský režim podle ní sice připouští, že se represe děly, ale tvrdí, že stát není ničím vinen.

„(Putin tvrdí) Ano, represe možná byly, ale my přece nemůžeme říct, že naše země nebyla velká. A pokud to říkáme, pak to znamená, že takový stát má právo na všechno, protože je tak velký a vynikající. Má právo na cokoli, má právo naložit s člověkem, jakkoli bude chtít, cokoli bude pokládat za potřebné, u jednotlivce nejsou práva žádná,“ popisuje Ščerbakovová následky takového uvažování.

Velká část Memorialu je v emigraci

Organizaci Memorial, kterou Ščerbakovová spoluzakládala, Rusko v roce 2021 zakázalo a rozpustilo. „Celá řada kolegů nadále pracuje na tématech, pomáhají lidem vyhledávat materiály v archivech. Velká část Memorialu ale odjela (do zahraničí), stejně jako já jsem byla nucena odjet do emigrace.“

Řada dalších se ocitla ve vězení. „Uvězněn byl například i kolega Oleg Orlov,“ připomněla dalšího ze zakladatelů sdružení, který byl v Rusku odsouzen za kritiku vedení Kremlu kvůli agresi proti Ukrajině. Na svobodu se dostal v rámci letošní velké výměny vězňů mezi Moskvou a několika západními zeměmi a tento týden se v Praze zúčastnil otevření výstavy o nesvobodě v současném Rusku.

Celý rozhovor ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Cla, covid či balon. Čínsko-americké vztahy zažívají otřesy

Čínsko-americké vztahy zažívají v poslední dekádě turbulentní časy. Příměří v celní válce uzavřené loni na podzim se může kdykoli zhroutit. Americký prezident Donald Trump proto míří do Číny, kde bude do pátku jednat se svým protějškem Si Ťin-pchingem o stabilizaci vztahů. Kromě ekonomických témat se očekává, že na přetřes přijde i čínská podpora Íránu, Tchaj-wan, umělá inteligence nebo jaderná bezpečnost.
06:01Aktualizovánopřed 8 mminutami

Trump označil Venezuelu za 51. stát USA

Americký prezident Donald Trump na svém účtu na sociální síti Truth Social zveřejnil mapu, na níž je jihoamerická Venezuela znázorněná jako 51. stát USA. Krátce předtím dal najevo, že by z Venezuely americký stát udělal. Venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová reagovala, že se nikdy neuvažovalo o tom, že by se její země stala součástí Spojených států.
před 14 mminutami

Brazilský prezident Lula oznámil kampaň proti organizovanému zločinu

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva oznámil novou kampaň proti organizovanému zločinu. V chudinských čtvrtích velkých brazilských měst působí organizované gangy, které se financují například z nelegálního prodeje drog. Kampaň má zločineckým organizacím jejich financování ztížit. Lula iniciativu ohlásil několik měsíců před podzimními prezidentskými volbami a krátce po setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
před 3 hhodinami

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
před 7 hhodinami

Mezi USA a Kremlem není shoda, že by Rusko mělo získat celý Donbas, řekl Trump

Mezi Spojenými státy a Kremlem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt.
před 10 hhodinami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoPrvního padlého československého pilota připomíná plaketa u obce Wetteren

Letec Jindřich Beran má od úterý památník u obce Wetteren nedaleko Bruselu. Rodák z Rožné na Ždársku odešel v létě 1939 do Francie a sloužil v tamní armádě. Stal se prvním československým pilotem, který padl na západní frontě – 12. května 1940. Plukovník in memoriam tehdy vzlétl na obranu proti postupující nacistické armádě, která vpadla do Belgie. Nejdříve spočinul na místním hřbitově. V roce 1950 ale rodina nechala jeho ostatky vyzvednout a odvézt do rodiště v Československu. Tam ho pohřbili za přísného dohledu Státní bezpečnosti. Uznání a povýšení se dočkal až po pádu komunismu. Jeho památku nově připomíná plaketa v polích, kde se Beranův stroj zřítil. Za jejím vznikem stojí i místní archivář s manželkou, kteří náhodou narazili na knihu o tomto pilotovi.
před 11 hhodinami

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o devíti zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...