Zájem o univerzity třetího věku roste, táhne psychologie nebo IT

Zájem seniorů o univerzity třetího věku (U3V) roste. Například na Masarykově univerzitě v Brně jich minulý rok studovalo osmkrát víc než v roce 2001. Někde nestačí kapacity. Nejpopulárnější jsou přednášky z oblasti psychologie, dějin, zdravotnictví nebo sportu. A nově roste zájem také o kurzy související s informačními technologiemi. Pro nadcházející akademický rok připravily některé univerzity nové kurzy, například digitalizaci vzpomínek nebo ovocnářství.

„Zájem o kurzy připravené pro následující akademický rok 2024/2025 je opět enormní. Přihlašování skončilo 30. června a všechny jsou zcela naplněny. Nicméně zájemci stále volají a přejí si být zapsáni alespoň jako náhradníci. Bohužel jsme omezeni prostorem, možnostmi lektorů a kapacitou oddělení,“ řekla ČT vedoucí Oddělení celoživotního vzdělávání na Masarykově univerzitě v Brně Svatava Kalná. Počty posluchačů na Masarykově univerzitě rostou dlouhodobě.

„V roce 2001 to bylo pět set, v roce 2022 téměř tři tisíce posluchačů,“ doplnila Kalná s tím, že v roce 2023 už evidovala Masarykova univerzita skoro čtyři tisíce studentů. Počet přihlášených k dlouhodobým kurzům je také letos podle Kalné vyšší, zatím však univerzita nezná celkový počet posluchačů v kurzech krátkodobých.

Podobná situace je i na jiných univerzitách. „Lze říct, že trend zájmu o studium U3V má rostoucí charakter. Výjimkou bylo období koronavirové pandemie, kdy výuka probíhala on-line a počet účastníků klesl. Od této doby se počet každoročně zvyšuje,“ potvrdila Šárka Bukvajová z oddělení komunikace Univerzity Karlovy. V roce 2021 evidovala UK téměř pět tisíc seniorů, v roce 2022 už 6334. Loni studovalo U3V na Univerzitě Karlově 6700 lidí.

Nově táhne IT

Narůstající zájem potvrdily České televizi také Vysoká škola ekonomická, Univerzita Palackého v Olomouci nebo Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.

Největšímu zájmu se těší kurzy týkající se psychologie, dějin a zdravotnictví. Velký zájem je taktéž o jazykové a sportovní kurzy. A nově roste zájem o počítačově laděné obory. „V návaznosti na neustálý rozvoj informačních technologií se dostávají i u seniorů do popředí témata, jako je například ochrana před krádeží osobních údajů, detekce neoprávněných činností a slabých míst IT systémů nebo bezpečné ukládání a zálohování osobních údajů v IT systémech,“ uvedla Kalná.

Pro další akademický rok připravily univerzity také nové kurzy. Západočeská univerzita v Plzni nově otevírá kurzy italštiny, ovocnářství nebo architektury z pohledu výtvarného umění. Mezi nové předměty na Vysoké škole ekonomické patří například digitalizace vzpomínek či ekonomický styl myšlení. Masarykova univerzita zvažuje uspořádaní lyžařského zájezdu.

Podmínky přijetí

Univerzity třetího věku jsou obecně určené lidem, kteří dosáhli věku potřebného pro přiznání starobního důchodu a mají dokončené středoškolské vzdělání s maturitou. V případě invalidního důchodu je možné studovat bez ohledu na věk. Podmínky přijetí ke studiu se však na jednotlivých univerzitách lehce liší. Například na Karlově univerzitě je podmínka maturity prominuta válečným veteránům. Univerzita Palackého v Olomouci zase v případě volné kapacity umožňuje účast zájemcům nad padesát let.

„Věkové rozpětí účastníků programu je široké. Obecně se jedná o věkové rozmezí od 55 do 90 let. V minulosti se programů účastnily také osoby nad 90 let, stejně tak se ale může jednat i o osoby, které jsou mladší než 55 let,“ popsala Bukvajová z Univerzity Karlovy.

Většina přihlášených studentů započaté kurzy také dokončí. Někteří se po dokončení programu i rádi ke studiu znovu vrací. „Posluchači si studium neustále prodlužují. Například pán, ročník 1938, má první záznam o studiu v roce 2007. Studuje tak už 17 let,“ potvrdila mluvčí Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Petra Svěráková.

V Česku také dlouhodobě narůstá počet seniorů nad 65 let. Na konci roku 2016 evidoval Český statistický úřad 1 988 922 osob starších 65 let, v roce 2023 už 2 237 322.