Univerzity třetího věku uzavírají přihlašování do zimního akademického roku. Podle těch, které ČT oslovila, počet studentů meziročně stoupl až o pětinu a zájem se tak vrátil na předpandemickou úroveň. Senioři se nejvíce hlásí na historii, programy zaměřené na zdraví nebo cestování, a přibývá i těch, kteří se chtějí věnovat IT.
V důchodu do školy. Obliba univerzit třetího věku roste, studentů je letos o pětinu víc než loni
„Především jsem nikdy neměla možnost vystudovat vysokou školu. Teď jsem měla možnost ji studovat a poznat něco, co mě zajímá,“ říká studentka univerzity třetího věku Alena Smutná. Už několik let dochází na teologickou fakultu Univerzity Karlovy. Na studiu oceňuje také možnost seznámit se během výuky s novými lidmi nebo vyjet v rámci předmětů do zahraničí. „Během let, co tam chodím, se z několika desítek náš počet rozrostl na pár stovek,“ dodává.
Oproti minulému roku je mezi penzisty zájem o studium vyšší až o 20 procent. „V letošním akademickém roce máme v zimním semestru zapsáno 2124 posluchačů, což je o dvě stě více než v zimním semestru loňského roku,“ popisuje trend například Markéta Brůžková ze Západočeské univerzity v Plzni.
Vysoké školy pro seniory se tak dostávají na počty studentů, které měly před pandemií. To potvrzuje i Nicola Tyrpáková z Karlovy univerzity. „Obecně lze říci, že se počty účastníků univerzitě třetího věku každoročně zvyšují, stejně tak jako množství nabízených programů. Rostoucí trend na určitou chvíli zastavila jen koronavirová pandemie.“
Školy příliš nezdražovaly
Cena kurzů se pohybuje od stovek do nižších tisíců korun, záleží na jejich koncepci, zda jde o přednášky nebo sportovní aktivity. „Semestrální kurzy, sestávající ze čtyř čtyřhodinových přednášek, stojí od 400 do 2100 korun. Účastníci pak užívají výhod a studentských benefitů univerzity,“ říká mluvčí Univerzity J. E. Purkyně Jana Kasaničová.
Ačkoli univerzitám rostou náklady, zdražovaly maximálně o pár stovek za kurz. „Důvodem jsou vyšší odměny lektorům a také zvýšení přímých nákladů na prostorové zajištění programů,“ vysvětluje Klára Tesaříková Čermáková z Univerzity Palackého v Olomouci.
Univerzity třetího věku podporuje i ministerstvo školství, letos od něj získaly 25 milionů korun, což je přibližně o tři miliardy více oproti tomu loňskému.
Vedle kurzů přímo v kampusech školy penzistům umožňují vzdělávání online nebo v menších městech, kde univerzity běžně nejsou. Podle vysokých škol na ně docházejí senioři napříč generacemi. „Průměrný věk posluchačů univerzity třetího věku je 72 let, nejstarší posluchačce je 92 let. Rozložení lidí, kteří jsou čerstvě a dlouho v důchodu, je přibližně 50 na 50,“ říká Svatava Kalná z Masarykovy univerzity v Brně.
Nejčastěji senioři docházejí na kurzy, které jsou humanitního nebo sociovědního zaměření. Školy svou nabídku neustále rozšiřují o aktuální témata. „Dlouhodobě se velkému zájmu těší především témata týkající se zdraví, dějin umění a cestovatelská témata. Zájem stoupá o kurzy v oblasti kybernetické bezpečnosti nebo kurzy zaměřené na ovládání informačních technologií,“ uvádí Svatava Kalná, vedoucí celoživotního vzdělání na Masarykově univerzitě.
