Světový rozsah mořského ledu dosáhl na začátku února rekordního minima, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. A také únorová data u arktického ledu byla za tento měsíc dosud nejnižší. Uplynulý měsíc byl podle služby Copernicus navíc i třetím nejteplejším únorem v historii měření.
Mořský led se na Zemi vyskytuje na dvou místech, vždy u pólů. A jeho rozsah byl letos v únoru kolem Arktidy i Antarktidy rekordně malý. Hodnoty naměřené vědci z evropské satelitní služby Copernicus byly nyní ještě nižší než dosavadní minimum z roku 2023.
Také arktický led za měsíc únor dosáhl rekordního minima. Nacházel se osm procent pod průměrem. Jde už o třetí měsíc v řadě, kdy hodnoty dosáhly nejnižších hodnot pro daný měsíc.
Zajímavá je situace v Antarktidě. Tam až donedávna mořského ledu spíše přibývalo, ale posledních několik let ho začalo ubývat i tam. Letošní únorové množství antarktického ledu bylo čtvrtým nejnižším, jaké bylo za tento měsíc kdy změřeno, a to celých 26 procent pod průměrem.
Příliš teplá voda
Naopak vysokých hodnot dosahovala teplota mořské vody. Průměrná únorová teplota mořské hladiny v oblasti mezi šedesáti stupni jižní šířky a šedesáti stupni severní šířky dosáhla podle Copernicu 20,88 stupně Celsia, což znamená, že za tento měsíc byla druhou nejvyšší – teplejší byla mořská voda už jen v únoru minulého roku.
Meteorologická služba Copernicus Climate Change Service (C3S), spadající pod Evropskou komisi a financovaná EU, průběžně vydává klimatická data mapující teploty vzduchu a oceánů nebo objem mořského ledu. Údaje získává prostřednictvím satelitů, lodí a meteorologických stanic po celém světě.
„Letošní únor pokračuje v překonávání nebo přiblížení se rekordní výšce teplot za poslední dva roky měření,“ uvedla Samantha Burgessová z Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí. „Jedním z důsledků teplejšího světa je tání mořského ledu a rekordní minimum rozsahu mořského ledu na obou pólech nebo přiblížení se k němu ztenčilo globální zásoby mořského ledu na minimum,“ řekla Burgessová.
Na základě měření vzduchu služba Copernicus uvedla, že druhý měsíc letošního roku byl třetím nejteplejším únorem v historii měření. Průměrné teploty se vyšplhaly na 13,36 stupně Celsia, což je o 0,63 stupně nad průměrem z období let 1990 až 2023. Únor byl zároveň o 1,59 stupně teplejší oproti předindustriálnímu období.
V Evropě se nicméně průměrná únorová teplota, která činila 0,44 stupně, nezařadila na přední příčky, ani do první desítky. Oproti průměru z let 1990–2023 byla o 0,4 stupně Celsia vyšší. Nad průměrem byly teploty převážně v oblasti širší Skandinávie, Islandu a Alp.
Mimo Evropu se teploty pohybovaly nad průměrem ve velkých částech Arktidy a v Chile či Argentině, západní Austrálii, jihozápadních Spojených státech a Mexiku. Naopak podprůměrné byly v částech Spojených států a Kanady nebo ve východním Rusku, Mongolsku, Číně či Japonsku.
