Světový rozsah mořského ledu dosáhl na začátku února rekordního minima, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. A také únorová data u arktického ledu byla za tento měsíc dosud nejnižší. Uplynulý měsíc byl podle služby Copernicus navíc i třetím nejteplejším únorem v historii měření.
Mořského ledu nebylo v dějinách satelitního měření nikdy méně
Mořský led se na Zemi vyskytuje na dvou místech, vždy u pólů. A jeho rozsah byl letos v únoru kolem Arktidy i Antarktidy rekordně malý. Hodnoty naměřené vědci z evropské satelitní služby Copernicus byly nyní ještě nižší než dosavadní minimum z roku 2023.
Denní globální rozsah mořského ledu (v milionech čtverečních kilometrů) od října 1978 do 2. března 2025. Rok 2025 je znázorněn tmavě modrou čarou
Také arktický led za měsíc únor dosáhl rekordního minima. Nacházel se osm procent pod průměrem. Jde už o třetí měsíc v řadě, kdy hodnoty dosáhly nejnižších hodnot pro daný měsíc.
Časová řada měsíčních průměrných anomálií rozsahu mořského ledu v Arktidě pro všechny únorové měsíce v letech 1979-2025. Anomálie jsou vyjádřeny v procentech únorového průměru za období 1991–2020
Denní rozsah arktického mořského ledu (v milionech čtverečních kilometrů) od října 1978 do 2. března 2025. Rok 2025 je znázorněn tmavě modrou čarou, rok 2024 světlejší modrou čarou a rok 2012 (rok dosud nejnižšího denního rozsahu mořského ledu) oranžovou čarou
Zajímavá je situace v Antarktidě. Tam až donedávna mořského ledu spíše přibývalo, ale posledních několik let ho začalo ubývat i tam. Letošní únorové množství antarktického ledu bylo čtvrtým nejnižším, jaké bylo za tento měsíc kdy změřeno, a to celých 26 procent pod průměrem.
Časová řada měsíčních průměrných anomálií rozsahu antarktického mořského ledu pro všechny únorové měsíce v letech 1979-2025. Anomálie jsou vyjádřeny v procentech únorového průměru za období 1991–2020
Denní rozsah antarktického mořského ledu (v milionech čtverečních kilometrů) od října 1978 do 2. března 2025. Rok 2025 je znázorněn tmavě modrou čarou, rok 2024 světlejší modrou čarou a rok 2023 oranžovou čarou
Příliš teplá voda
Naopak vysokých hodnot dosahovala teplota mořské vody. Průměrná únorová teplota mořské hladiny v oblasti mezi šedesáti stupni jižní šířky a šedesáti stupni severní šířky dosáhla podle Copernicu 20,88 stupně Celsia, což znamená, že za tento měsíc byla druhou nejvyšší – teplejší byla mořská voda už jen v únoru minulého roku.
Meteorologická služba Copernicus Climate Change Service (C3S), spadající pod Evropskou komisi a financovaná EU, průběžně vydává klimatická data mapující teploty vzduchu a oceánů nebo objem mořského ledu. Údaje získává prostřednictvím satelitů, lodí a meteorologických stanic po celém světě.
„Letošní únor pokračuje v překonávání nebo přiblížení se rekordní výšce teplot za poslední dva roky měření,“ uvedla Samantha Burgessová z Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí. „Jedním z důsledků teplejšího světa je tání mořského ledu a rekordní minimum rozsahu mořského ledu na obou pólech nebo přiblížení se k němu ztenčilo globální zásoby mořského ledu na minimum,“ řekla Burgessová.
Na základě měření vzduchu služba Copernicus uvedla, že druhý měsíc letošního roku byl třetím nejteplejším únorem v historii měření. Průměrné teploty se vyšplhaly na 13,36 stupně Celsia, což je o 0,63 stupně nad průměrem z období let 1990 až 2023. Únor byl zároveň o 1,59 stupně teplejší oproti předindustriálnímu období.
Vlevo: Průměrná koncentrace mořského ledu v Arktidě v únoru 2025. Tlustá oranžová čára označuje klimatologickou hranici mořského ledu pro únor v období 1991–2020. Vpravo: Anomálie koncentrace mořského ledu v Arktidě v únoru 2025 ve vztahu k únorovému průměru za období 1991-2020
Vlevo: Průměrná koncentrace antarktického mořského ledu v únoru 2025. Tlustá oranžová čára označuje klimatologickou hranici ledu pro únor v období 1991–2020. Vpravo: Anomálie koncentrace antarktického mořského ledu pro únor 2025 ve vztahu k únorovému průměru za období 1991–2020
V Evropě se nicméně průměrná únorová teplota, která činila 0,44 stupně, nezařadila na přední příčky, ani do první desítky. Oproti průměru z let 1990–2023 byla o 0,4 stupně Celsia vyšší. Nad průměrem byly teploty převážně v oblasti širší Skandinávie, Islandu a Alp.
Mimo Evropu se teploty pohybovaly nad průměrem ve velkých částech Arktidy a v Chile či Argentině, západní Austrálii, jihozápadních Spojených státech a Mexiku. Naopak podprůměrné byly v částech Spojených států a Kanady nebo ve východním Rusku, Mongolsku, Číně či Japonsku.
