Ruský diktátor Vladimir Putin ve svém tradičním projevu ke členům obou parlamentních komor opět obvinil z rozpoutání konfliktu na Ukrajině Západ. Šéf Kremlu prohlásil, že se Západ snažil Rusko zničit mimo jiné ekonomickými sankcemi a že dodával Ukrajině zbraně, zatímco Moskva se snažila válku zastavit. Oznámil také, že Rusko pozastavuje účast ve smlouvě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů. Ruské ministerstvo zahraničí ale ve svém prohlášení uvedlo, že země bude v zájmu zachování stability i nadále dodržovat limity vymezené ve smlouvě.
Putin obvinil Západ z rozpoutání války a pozastavil účast Ruska v jaderné smlouvě Nový START
Události: Rusko pozastavuje účast na smlouvě omezující počet jaderných hlavic (zdroj: ČT24)
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor 2023)
- 23:47
On-line přenos pro tuto chvíli končí. Pokračovat bude ve středu 1. března. Děkujeme za pozornost.
- 23:46
Finsko začalo stavět oplocení na hranici s Ruskem, aby posílilo svou bezpečnost. Informovala o tom stanice BBC News na svém webu s odvoláním na finskou pohraniční stráž. Bariéra má být podle ní dlouhá 200 kilometrů a vysoká tři metry, na její horní části bude ostnatý drát. Finsko s Ruskem sdílí nejdelší hranici ze zemí Evropské unie, měří přibližně 1300 kilometrů.
- 23:41
Ruské síly pokračují v útoku na Bachmut ve východní Doněcké oblasti a zároveň se snaží vytvořit podmínky pro ofenzivu v některých oblastech jižního Chersonu a jihovýchodního Záporoží, uvedl generální štáb ukrajinských ozbrojených sil ve své večerní zprávě.
Rusko už dříve odmítlo spolupracovat na inspekcích jaderných zbraní, jejichž podmínky jsou popsány v tomto dokumentu. Putin ale podle ruského exilového webu Meduza zdůraznil, že Moskva smlouvu přímo nevypovídá.
Rusko účast obnoví, až se mu dostane vysvětlení, jakým způsobem bude dohoda brát v potaz „celkový úderný arzenál Severoatlantické aliance“, uvedl šéf Kremlu. „Než se vrátíme k projednání této otázky, musíme vědět, o co jde takovým zemím Severoatlantické aliance, jako jsou Francie a Británie,“ uvedl Putin. Požadavek, aby Rusko povolilo inspekce ve svých objektech obranné infrastruktury, označil za „absurdní drama“.
Nový START zůstává poslední smlouvou, která reguluje jaderné arzenály USA a Ruska. Na to, že ji Rusko nedodržuje, už dříve opakovaně upozornily Spojené státy. Kromě toho, že Moskva nepovoluje inspekce na svém území, také nesplnila závazek svolat zasedání bilaterální poradní komise, uvádí Washington.
„Doufáme, že Putin své unáhlené rozhodnutí pozastavit účast (Ruska) na smlouvě Nový START přehodnotí,“ uvedl mluvčí britského premiéra Rishiho Sunaka. Putin podle Londýna tímto krokem ohrožuje globální bezpečnost jen kvůli politickému prospěchu.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken označil ruské rozhodnutí za nezodpovědné a hluboce nešťastné. Spojené státy podle něj budou pečlivě sledovat další kroky Ruska a jsou s ním kdykoliv připraveny mluvit o omezování počtu jaderných zbraní. Také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyzval Rusko, aby si rozmyslelo pozastavení účasti na dohodě.
Ruské ministerstvo zahraničí později vydalo dlouhé prohlášení, ve kterém kritizuje Spojené státy, které podle něj svým chováním smlouvu vážně porušily. Washington se podle ruské diplomacie mimo jiné pokoušel „prověřit“ bezpečnost řady ruských objektů spadajících pod Nový START. Zjištěné zpravodajské informace pak sdílí s Ukrajinou, na kterou Rusko bezmála před rokem zaútočilo.
„Rusko nicméně v zájmu zachování dostatečné předvídatelnosti a stability v oblasti jaderných zbraní hodlá zachovat odpovědný přístup a i nadále bude dodržovat smlouvou stanovená početní omezení strategických útočných zbraní,“ píše ministerstvo. Moskva zároveň bude pokračovat ve výměně informací o zkušebních odpalech balistických raket na základě dřívějších dohod se Spojenými státy.
Nový START má kořeny na začátku 90. let minulého století, kdy první dohodu START podepsali prezidenti USA a Sovětského svazu George Bush starší a Michail Gorbačov. Dohodu Nový START pak v dubnu 2010 uzavřeli Obama a Medvěděv. O prodloužení dohody, která má zatím platit do roku 2026, i o jejím případném rozšíření měli zástupci Moskvy a Washingtonu jednat už v roce 2021. Rusko však jednání odložilo, aniž by navrhlo nový termín.
Za ruskou agresi může podle Putina Západ
Ruskou agresi na Ukrajině označil Putin termínem „válka“, přestože obvykle o ní hovoří jako o speciální vojenské operaci. „To Západ rozpoutal válku. Rusko používá sílu, aby ji zastavilo,“ prohlásil Putin v projevu, v němž se podle dřívějších očekávání pokusil ruský vpád na Ukrajinu obhájit.
Stejně jako i v dřívějších projevech zopakoval, že jednou z motivací Moskvy bylo ochránit rusky hovořící obyvatele ukrajinského Donbasu, kteří podle něj čelili od roku 2014 útlaku. Právě v tomto roce přitom Rusko zabralo Krym a prostřednictvím vlastních agentů i místních proruských aktivistů rozpoutalo válku na Donbasu. Poté koordinovalo tamní protivládní síly a těsně před začátkem loňské invaze prohlásilo za nezávislé dvě oblasti, v jejichž částech působily jeho loutkové organizace Doněcká lidová republika (DNR) a Luhanská lidová republika (LNR), a vyslalo tam svou armádu.
„Nejsme ve válce s ukrajinským lidem. (Ukrajinci) se stali rukojmími vlastního režimu a jeho západních pánů,“ tvrdil Putin podle webu Meduza. Ruská invaze stála od loňského února životy tisíců ukrajinských civilistů. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) eviduje aktuálně 8006 potvrzených civilních obětí, zhruba devadesát procent z nich zabily výbušné zbraně. OSN opakovaně upozorňuje, že skutečný počet zabitých civilistů bude nejspíš ještě „výrazně vyšší“.
Miliony dalších lidí vyhnala válka z domovů a zpustošila ukrajinská města. Komisař OSN pro lidská práva Volker Türk dodal, že humanitární pomoc potřebuje téměř osmnáct milionů lidí a čtrnáct milionů jich muselo opustit své domovy.
Studio ČT24: Putinův projev o stavu země (zdroj: ČT24)
„Západ chce zničit Rusko, ale nemůže uspět“
Putin v projevu dále zdůraznil, že Západ, který se podle něj snaží zničit Rusko, nemůže uspět. „Musí pochopit, že porazit Rusko na bojišti nelze,“ uvedl Putin. Ruský prezident tak podobně jako v minulosti poukázal na velikost a sílu ruské armády, která se ale podle hodnocení západních vojenských analytiků na Ukrajině potýká se zásadními problémy a čelí obrovským ztrátám.
Rusku se zatím daří odolávat i ekonomickým sankcím uvaleným Západem, tvrdil také Putin. „Vstoupili jsme do nového cyklu hospodářského růstu,“ prohlásil. Ruský akciový trh na jeho slova o dobré kondici hospodářství reagoval růstem, podotkla agentura TASS.
Mezinárodní měnový fond (MMF) koncem ledna ve svém aktualizovaném globálním hospodářském výhledu odhadl, že ruská ekonomika vloni klesla o 2,2 procenta po nárůstu o 4,7 procenta v předchozím roce. V letošním roce fond očekává nárůst ruské ekonomiky o 0,3 procenta, zatímco v říjnu předpovídal pokles o 2,3 procenta.
Putin mimo to slíbil rozvoj ruské veřejné infrastruktury včetně silnic a přístavů na Sibiři a ruském Dálném východě a zavedení plynu do škol a nemocnic. Šéf Kremlu také hovořil o potřebě sociální podpory válečných veteránů a rodin padlých.
Centrum Moskvy je kvůli projevu zavřené
Ruská státní média, která vysílají Putinův projev, se potýkala s výpadky. Ruská agentura RIA Novosti uvedla, že je zapříčinily kybernetické útoky typu DDoS. Nejdůležitější Putinovy výroky se měly v reálném čase objevovat na digitálních obrazovkách umístěných na hlavních ulicích ruských měst s více než milionem obyvatel, uvedla agentura TASS.
Ulice v centru Moskvy poblíž historického obchodního centra Gostinnyj dvor, které si Putin zvolil za místo projevu, jsou od rána zavřené. Hosté v sálu, mezi nimiž jsou i účastníci bojů na Ukrajině, se museli před projevem izolovat a podrobit se testu na koronavirus. U vchodu do budovy se jim také měřila teplota, popsal portál Meduza.
Podle ruských zákonů musí hlava státu přednést poselství federálnímu shromáždění každoročně. Naposled ale Putin vystoupil s tímto projevem v dubnu v roce 2021. Loni byl projev odložen.
Stoltenberg: Je to Putin, kdo začal tuto válku
Putin dal jasně najevo, že se chystá na pokračování války na Ukrajině, uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Je to prezident Putin, který začal tuto imperiální dobyvačnou válku. Je to Putin, kdo válku dále eskaluje,“ řekl v reakci na projev šéfa Kremlu.
Po jednání se šéfem diplomacie EU Josepem Borrellem a ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou Stoltenberg prohlásil, že NATO bude stát při Ukrajině tak dlouho, jak bude potřeba.
Italská premiérka Giorgia Meloniová, která je na Ukrajině, při návštěvě města Irpiň označila Putinův projev za propagandu. „Část mého srdce doufala v odlišná slova, v krok kupředu. Byla to propaganda,“ zhodnotila Meloniová.
Podle Kyjeva ztratil Putin kontakt s realitou. „Nachází se ve zcela jiné realitě, kde není možné vést dialog o spravedlnosti a mezinárodním právu,“ řekl poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak agentuře Reuters.
„Putin veřejně demonstroval svou bezvýznamnost a zmatenost. Zdůraznil, že Ruská federace je ‚v tajze slepé uličky‘, nemá a nebude mít žádné perspektivní řešení. Protože všude jsou ‚nacisté, marťané a konspirační teorie‘,“ napsal Podoljak na Twitteru.
I podle zvoleného prezidenta Petra Pavla se Putinův výklad událostí velmi liší od reality. Řekl to v rozhovoru na stanici CNN v pořadu Christiane Amanpourové. „Je to příklad ruského chování a chování Putina a jeho ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Oba používají narativy, které se velmi liší od reality. Překrucují realitu, proto se s nimi o tom tak obtížně jedná,“ řekl Pavel.
Tisková konference Stoltenberga, Borella a Kuleby (zdroj: ČT24)
Putinova projevu se nezúčastnil Gerasimov ani Prigožin
Uživatelé sociálních sítí v Rusku poukázali na to, že v publiku chybělo hned několik významných představitelů ruských mocenských kruhů. Píše o tom na svém webu ruská redakce BBC.
V sále zřejmě chyběli moskevský starosta Sergej Sobjanin, vládce autonomního Čečenska Ramzan Kadyrov, velitel sjednoceného uskupení vojsk válčících na Ukrajině Valerij Gerasimov, jeho zástupce Sergej Surovikin a zakladatel Wagnerovy žoldnéřské skupiny, oligarcha Jevgenij Prigožin.
Prigožin opakovaně veřejně kritizoval ruské vojenské velení, v čemž mu přizvukoval Kadyrov. Oligarcha kritizoval ministerstvo obrany za nedostatek munice a zbraní, za taktické omyly na bojišti a za to, že si ministerstvo přivlastňuje úspěchy jeho žoldnéřů.
Prigožin v úterý tyto třenice ještě vyostřil, když obvinil náčelníka generálního štábu a ministra obrany, že se snaží zničit Wagnerovu skupinu a že žoldnéře připravují o dodávky munice, což podle něj znamená „zradu“.
„Náčelník generálního štábu a ministr obrany vydávají rozkazy a žádají za každou cenu nejen nedávat munici Wagnerově skupině, ale také jí nepomáhat s leteckou dopravou,“ tvrdil Prigožin v hlasové nahrávce zveřejněné jeho tiskovou službou. „Existuje frontální opozice, která není ničím menším než pokusem zničit Wagnerovu skupiny. Dá se to přirovnat ke zradě vlasti, když Wagnerova skupina bojuje o Bachmut a každý den ztrácí stovky mužů,“ dodal.
Agentura AFP podotkla, že náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov a ministr obrany Sergej Šojgu patří k hlavním oporám Putinova režimu. Útok na ně představuje jasnou eskalaci konfliktu.
Jiný známý kritik dosavadního způsobu vedení války proti Ukrajině, někdejší ministr obrany doněckých separatistů Igor Girkin, zvaný Strelkov, tentokrát zkritizoval Putinův projev. Byl podle něj jen samá stížnost, slzy a nadávání na partnery a na to, jak ho „vodili za nos“. A slovo „čest“ v Putinových ústech zní podle Strelkova „směšně“.
Ironicky dodal, že podle Putina je v armádě vše bezvadné a bude ještě líp a vůbec vše v Rusku funguje výborně a správně. „Ani slovo o neúspěších a porážkách. Ani slovo o chybách a odpovědnosti kohokoliv z představitelů režimu za ně. Blablabla. To nemá smysl poslouchat. Dnes promarnil další šanci zabránit vzpouře. A není jisté, zda nebyla poslední,“ uvedl někdejší důstojník ruské tajné služby FSB, odsouzený v nepřítomnosti v Nizozemsku za podíl na sestřelení civilního boeingu na východní Ukrajině v létě 2014 s téměř 300 oběťmi na životech.