Nad středeční havárií vojenského letounu Il-76 v ruské Bělgorodské oblasti nadále vyvstávají otazníky. Moskva obviňuje Kyjev z toho, že jeho síly letoun schválně sestřelily, ačkoliv se na palubě údajně nacházely desítky ukrajinských zajatců. Kyjev přítomnost vězňů na palubě nepotvrdil ani nevyvrátil. Ukrajinská vojenská rozvědka nicméně hovoří o tom, že letadlem údajně měli cestovat ruští vojensko-političtí představitelé, do letounu však nakonec nenastoupili. Havárii vyšetřují složky obou zemí, jejich tvrzení však nelze nezávisle ověřit.
Transportní letoun se na videonahrávce, která zachycuje poslední vteřiny jeho letu, řítí k zemi. V jisté chvíli se od něj odtrhne velký kus a poté, zřejmě u levého křídla, vyšlehnou plameny. Letadlo poté mizí ze záběru a následuje velký výbuch, popsala havárii ruská redakce BBC na svém ruskojazyčném webu.
Telegramový kanál Baza, který videonahrávku publikoval a je spojován s ruskými bezpečnostními službami, k videu ve středu napsal, že trosky letadla byly po pádu rozptýleny na ploše pěti kilometrů. Některé části dopadly na pozemky tamních obyvatel.
Šéf Bělgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov po havárii letounu uvedl, že pád nikdo nepřežil. „V Koročanském okrese havaroval transportní letoun. Spadl do pole poblíž obydleného místa, všichni na palubě zemřeli. Místo havárie je nyní uzavřeno, jsou tam všechny operační služby,“ prohlásil ve středu.
Havárii prošetřuje Kyjev i Moskva
Ruské tiskové agentury ve čtvrtek ráno napsaly, že na místě pádu letadla byly nalezeny černé skříňky se záznamy o průběhu letu a byly předány ruským vyšetřovatelům. Ukrajinská bezpečností služba SBU během čtvrtku podle serveru RBK-Ukrajina oznámila, že zahájila vlastní vyšetřování.
Bělgorodská oblast leží u hranic s Ukrajinou, na níž Rusko v roce 2022 zahájilo plnohodnotnou invazi. Místo dopadu letounu se nachází zhruba třicet kilometrů od pohraničí. Vysvětlení úřadů obou zemí ohledně pádu letadla se podstatně liší, jejich tvrzení přitom nelze vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu nezávisle ověřit.
Ve středu se navíc měla konat výměna válečných zajatců, což podle BBC nepopírá ani Rusko, ani Ukrajina. Z ukrajinské strany to potvrdila vojenská rozvědka (HUR), z ruské pak ministerstvo obrany.
Rusko obviňuje Ukrajinu, že schválně sestřelila zajatce. Důkazy nepředložilo
Ruská verze vysvětlení havárie pracuje se scénářem, že na palubě letadla Il-76 se údajně nacházelo 65 ukrajinských zajatců, kteří byli přepravováni k výměně. Kromě nich během havárie údajně zahynulo šest členů posádky a tři ruští vojáci doprovázející zajaté, prohlásilo ve středu ruské ministerstvo obrany.
Resort podle BBC během téhož dne uvedl, že letadlo sestřelila ukrajinská armáda protiletadlovou raketou vypálenou z Charkovské oblasti. Ruské ministerstvo obrany také tvrdí, že Kyjev původně věděl o plánu dopravit zajatce do Bělgorodu letadlem. Ruští vyšetřovatelé ve čtvrtek uvedli, že letoun sestřelila ukrajinská protiletadlová raketa.
Zahraniční zpravodajka ČT Darja Stomatová upozornila, že na sociálních sítích se během středy objevil seznam zajatých Ukrajinců, kteří se údajně nacházeli na palubě letounu. „Sdílela ho například Margarita Simonjanová, jedna z hlavních propagandistek ruského režimu,“ zdůraznila novinářka. Moskva podle středečních informací BBC však věrohodnost seznamu nepotvrdila.
Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv ve středu prohlásil, že k pádu letadla přispěl ukrajinský „vnitřní politický boj“. Šéf ruského ministerstva zahraničí Sergej Lavrov posléze obvinil Ukrajinu z terorismu a vyzval k prodiskutování incidentu na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN.
Šéf branného výboru dolní komory ruského parlamentu Andrej Kartapolov ve čtvrtek prohlásil, že ruská strana uvědomila ukrajinskou rozvědku patnáct minut před tím, než letadlo vletělo do oblasti, kde bylo sestřeleno. O den dříve pronesl, že Ukrajina o přítomnosti válečných zajatců věděla a sestřelila letadlo záměrně, aby z toho posléze mohla obvinit Moskvu.
Ukrajinská rozvědka však dříve sdělila, že pokud byli na palubě váleční zajatci, Kyjev neměl o jejich způsobu přepravy ani trase letadla žádné informace.
ISW: Rusko chce odradit západní partnery Ukrajiny
Američtí analytici z Institutu pro studium války (ISW) předestřeli, že aktéři ruského informačního prostoru nyní používají pád letounu k zasetí nespokojenosti na Ukrajině a zpochybnění další západní pomoci Kyjevu. Institut rovněž podotkl, že nejnovější obvinění Moskvy jsou v souladu s jinými ruskými informačními kampaněmi, jejichž cílem je oslabit Ukrajinu.
Rusko kromě toho přišlo s nepodloženým tvrzením, že síly Kyjeva letoun zasáhly raketovým systémem dodaným USA nebo Německem, což má zřejmě západní ukrajinské partnery odradit od poskytování další vojenské pomoci Ukrajině, dodal ISW ve své zprávě.
Ukrajinský ombudsman: Kyjev nemá důkazy naznačující přítomnost zajatců na palubě
Kyjev svůj podíl na pádu letadla ani přítomnost zajatců v něm jednoznačně nepotvrdil ani nevyvrátil. Podle Reuters nicméně zpochybnil některá tvrzení Moskvy. Ukrajinská média s odvoláním na své zdroje v ukrajinském generálním štábu dříve uváděla, že letoun přepravoval rakety S-300, jimiž Rusové ostřelují Charkovskou oblast.
Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec však ve čtvrtek prohlásil, že Kyjev nemá žádné důkazy, které by naznačovaly přítomnost zajatců na palubě letadla. Pokud by Rusové měli fotky či videa ukazující těla vězňů po havárii, už by je použili k podpoře svého tvrzení, míní Lubinec.
Ombudsman podle serveru Ukrajinska pravda doplnil, že úřady Kyjeva nezjistily žádné známky toho, že by letadlem cestovalo velké množství lidí. Také dodal, že „místní mapy a názory expertů“ zveřejněné na internetu naznačují, že letadlo přistálo, naložilo nový náklad a odletělo z letiště.
„Jinými slovy, zahájilo zpáteční letovou trasu z letiště. Odborníci by měli tento detail prozkoumat. Podle našeho názoru by měli být k případu přizváni mezinárodní experti, aby jasně určili, co se stalo,“ zdůraznil Lubinec.
Ombudsman podle agentury Reuters prohlásil, že vyzve OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže k vyšetření pádu letounu. „Jsem přesvědčen, že Rusové budou činit hlasitá prohlášení, ale nikoho k tomu nepustí. Nepředají k analýze žádné materiály a jednoduše budou vinit Ukrajinu,“ řekl Lubinec.
Ukrajinské weby i ruskojazyčná BBC s odkazem na bezpečnostní službu SBU informovaly, že SBU zahájila ve věci středeční havárie trestní řízení, a to podle článku o porušení zákonů a zvyklostí války. Vojenská rozvědka ve středu uvedla, že nemá spolehlivé informace o tom, kdo byl v době letu na palubě.
Ukrajinská rozvědka: Výměna zajatců se neuskutečnila
Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Andrij Jusov podle serveru Ukrajinska pravda prohlásil, že transportním letounem měli původně cestovat ruští vojensko-političtí představitelé, ale zpravodajská služba FSB jim na poslední chvíli zakázala nastoupit. HUR se podle něj tuto informaci dozvěděla po nehodě.
Jusov dále uvedl, že ruským záchranářům nebylo umožněno prohlédnout si místo havárie a že do místní márnice bylo převezeno pouze pět těl, což odpovídá počtu členů posádky. Mluvčí vojenské rozvědky také upozornil, že na videozáznamu z místa nehody nejsou vidět lidské pozůstatky.
Ukrajinská rozvědka v souvislosti s leteckou katastrofou obviňuje ruskou stranu z naplánovaného a úmyslného konání s cílem destabilizovat situaci na Ukrajině a oslabit mezinárodní podporu Kyjeva.
Co se týče výměny zajatců, jedna taková podle HUR na středu původně plánována byla, ale neuskutečnila se. Kyjev prý bezpečně dopravil ruské válečné zajatce na místo výměny, zatímco Moskva měla zaručit bezpečnost ukrajinských zajatců. Rusové ale údajně neupozornili Ukrajinu na nutnost zabezpečení vzdušného prostoru v Bělgorodské oblasti, jako tomu bylo v takových případech dříve.
Zodpovědnost za bezpečí zajatců
Rozvědka poznamenala, že „přistání transportního letadla třicet kilometrů od oblasti bojů nemůže být bezpečné“. „Ve chvíli, kdy se ukrajinští zajatci nacházejí na území Ruska, tak Moskva zodpovídá za jejich bezpečí. Ať už byli dopravováni po silnici, železnici, nebo letounem, tak ruské úřady musí informovat, že je převáží. Obzvlášť když se podíváme na místo havárie, které není daleko od rusko-ukrajinské hranice. Je vzdáleno zhruba tři hodiny cesty autem z Charkova,“ upozornila zpravodajka Stomatová.
Novinářka označila za zajímavou analýzu uskupení OSINT, jehož ukrajinští analytici identifikovali místo, odkud byl natočen pád letadla. „Podle analytiků letoun nemířil směrem k ukrajinské hranici, ale od ní směrem z Bělgorodu až na severovýchod Ruska. Poznamenali, že údajně to samé letadlo s tím samým číslem bylo v úterý viděno nad Arménií a mířilo směrem na Írán,“ dodala zpravodajka.
Stomatová zmínila, že některá média i novináři tvrdí, že zjistili jména členů posádky letounu, stejně jako fakt, že rodiny mrtvých byly o jejich osudu informovány. Posádka měla údajně pracovat pro 117. pluk ruské armády, který se stará zejména o údržbu vojenských dopravních letounů. „Tyto letouny jsou většinou používány k přepravě munice,“ dodala zpravodajka.
Zelenskyj vyzval k mezinárodnímu vyšetřování
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zatím nepotvrdil ani nevyvrátil tvrzení, že na palubě letounu byli Ukrajinci. Hlava státu ve svém středečním projevu vyzvala k mezinárodnímu vyšetřování havárie a sdělila, že celou věc nyní zkoumají ukrajinské zpravodajské služby. „Náš stát bude trvat na mezinárodním vyšetřování,“ řekl Zelenskyj.
Agentura Ukrinform informovala, že ukrajinská hlava státu si v rámci šetření předvolala ministra obrany Rustema Umerova, vrchního velitele ozbrojených sil Valerije Zalužného, náčelníka generálního štábu ozbrojených sil Serhije Šaptalu a šéfa rozvědky ministerstva obrany Kyryla Budanova, aby jí podali zprávu o situaci ohledně pádu letadla a výměny zajatců.
„Je zřejmé, že si Rusové zahrávají s životy ukrajinských zajatců, pocity jejich příbuzných a emocemi naší společnosti. Je třeba zjistit všechna jasná fakta, jak to jen nejvíc půjde, vzhledem k tomu, že letadlo havarovalo na ruském území, mimo naši kontrolu. Fakta jsou nyní klíčovým slovem,“ dodal v projevu Zelenskyj.
Na slova Zelenského ve čtvrtek zareagoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle něhož je mezinárodní vyšetřování pádu zapotřebí, pokud se bude zabývat „zločinnými činy“ Kyjeva. „Pokud má Zelenskyj na mysli mezinárodní vyšetřování zločinných činů kyjevského režimu, je to jednoznačně zapotřebí,“ prohlásil Peskov podle agentury Interfax.
Agentura zprávu o Peskovově tvrzení uvádí tak, že Kreml by souhlasil s mezinárodním vyšetřováním, pokud bude případ posuzován jako „zločin ukrajinských úřadů“. Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu slova zástupce Kremlu pro změnu interpretovala tak, že Moskva je proti mezinárodnímu vyšetřování tohoto případu.
Možné jsou obě varianty, řekl bývalý náčelník generálního štábu
Podle názoru někdejšího náčelníka Generálního štábu Armády České republiky Jiřího Šedivého může spekulace o pádu letadla ověřit nezávislá organizace, která by situaci vyšetřila. Možná je podle něho přítomnost jak ukrajinských zajatců na palubě letadla, tak i střel S-300.
„Osobně si myslím, že je možné, že platí obě dvě varianty – při tom ruském šlendriánství, kdy je obecně známo, že se nerespektují některé základní normy. Základní normou je, že s výbušným materiálem nebo raketami se v letadle nemá přepravovat žádné množství vojáků, kteří nejsou určeni k manipulaci s takovým nákladem,“ popsal Šedivý.
Ukrajinské síly podle něj pravděpodobně informaci o zajatcích neměly, ale o raketách S-300 ano. „Tohle všechno se musí ověřit a je to víceméně spekulace. Nevěřím ale tomu, že by Rusové na své území vpustili nějakou mezinárodní organizaci, která by vyšetřování objektivně provedla,“ zdůraznil Šedivý.
