V Rusku se zřítil vojenský letoun Il-76. Zelenskyj vyzval k mezinárodnímu vyšetřování havárie

Nahrávám video

V ruské Bělgorodské oblasti se zřítil vojenský letoun Il-76. Na palubě transportního letounu podle ruského ministerstva obrany bylo 65 ukrajinských válečných zajatců, šest členů posádky a tři další lidé. Podle ukrajinského serveru Ukrajinska pravda letoun převážel rakety S-300. Informace obou stran nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Dle ruských úřadů všichni lidé na palubě zahynuli. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k mezinárodnímu vyšetřování havárie letounu.

Video publikované na telegramovém kanálu Baza, jenž je spojován s ruskými bezpečnostními službami, zachycuje velké letadlo řítící se k zemi a následnou explozi. Podle ruských médií všichni na palubě zahynuli, o čemž později mluvil i oblastní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Trosky letadla jsou rozptýleny na ploše pěti kilometrů, píše Baza, podle nějž některé dopadly na pozemky místních obyvatel.

„V Koročanském okrese havaroval transportní letoun. Spadl do pole poblíž obydleného místa. Všichni na palubě zemřeli,“ napsal gubernátor. „Místo havárie je nyní uzavřeno. Jsou tam všechny operační služby,“ dodal. Příčina pádu letadla se podle ruského ministerstva obrany vyšetřuje, na místo letecké katastrofy zamířila vojenská komise.

Rusko tvrdí, že za útokem stojí Ukrajina

Vysoce postavený diplomat na ruském ministerstvu zahraničí Rodion Mirošnik mezitím podle ruské státní agentury TASS prohlásil, že letoun sestřelila Ukrajina. Ruský poslanec Andrej Kartapolov tvrdí, že tak učinila třemi raketami Patriot nebo Iris-T, které Kyjevu dodal Západ. Tvrdí také, že za havarovaným strojem letěl ještě další totožný letoun s dalšími osmi desítkami zajatců, který otočil. Zdroje pro své výroky poslanec neuvedl.

„Ruské ministerstvo obrany a resort zahraničí tvrdí, že se na palubě letounu nacházeli ukrajinští zajatci. Na sociálních sítích se zároveň objevil seznam těchto zajatců, který sdílela například Margarita Simonjanová, jedna z hlavních propagandistek ruského režimu,“ uvedla zahraniční zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Ruské ministerstvo obrany později prohlásilo, že letadlo zasáhly rakety vypálené ukrajinskými silami z obce Lypci v Charkovské oblasti. Radary údajně zaznamenaly dvě střely.

Moskva vyzvala Radu bezpečnosti OSN, aby na středečním zasedání mimořádně projednala pád letounu. Krok oznámil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který rovněž hovořil o „zločinném“ sestřelení letadla.

Server Ukrajinska pravda v první verzi zprávy o neštěstí napsal, že jeho zdroje v ukrajinských ozbrojených silách potvrdily informaci o pádu letadla se slovy, že to „byla jejich práce“. Později svůj text upravil a v jeho závěru píše, že tuto informaci odstranil, protože jiný zdroj ji nepotvrdil. Podle zdroje v generálním štábu letoun přepravoval protiletecké střely S-300, které Rusové používají k ostřelování Charkova, napsal server.

Stomatová označila za zajímavou analýzu uskupení OSINT, jehož ukrajinští analytici identifikovali místo, odkud byl natočen pád letadla. „Podle analytiků letoun nemířil směrem k ukrajinské hranici, ale od ní směrem z Bělgorodu až na severovýchod Ruska. Poznamenali, že údajně to samé letadlo s tím samým číslem bylo v úterý viděno nad Arménií a mířilo směrem na Írán,“ dodala zpravodajka.

Zelenskyj nepotvrdil tvrzení o zajatcích na palubě

Ukrajinský prezident Zelenskyj ve svém pravidelném večerním projevu nepotvrdil ani nevyvrátil, zda na palubě skutečně byli jeho krajané. „Je potřeba jasně stanovit všechna fakta,“ citovala hlavu státu ukrajinská média. „Jak to jen nejvíc půjde, vzhledem k tomu, že letadlo havarovalo na ruském území, mimo naši kontrolu,“ doplnil prezident.

Ukrajinské zpravodajské služby podle něj nyní vyšetřují osud zajatců a všechny okolnosti pádu letadla. „Pověřil jsem ministra zahraničí Dmytra Kulebu, aby informoval partnery o skutečnostech, které má Ukrajina k dispozici. Naše země bude trvat na mezinárodním vyšetřování,“ prohlásil prezident.

Generální štáb jeho země předtím zveřejnil prohlášení, v němž podle agentury Unian dal najevo, že jednotky Kyjeva budou dále sestřelovat nepřátelská letadla přepravující na letiště v Bělgorodu rakety určené k ostřelování Charkova a okolních oblastí.

První prohlášení ukrajinského generálního štábu nevneslo jasno ohledně toho, co se stalo, usoudila ruská redakce BBC. Ukrajinská vojenská rozvědka podle serveru RBK Ukrajina nicméně obvinila Rusko ze zmaření naplánované výměny zajatců pod záminkou havárie Il-76, jakkoli nadále není jasné, kdo nebo co se nacházelo na palubě letadla.

Připomněla také, že zajistit bezpečnost zajatých ukrajinských vojáků bylo povinností ruské strany a úřady Kyjeva nebyly informovány o způsobu přepravy zajatců a trase. Rozvědka obvinila také Rusko, že mohlo jít o předem naplánovanou operaci s cílem destabilizovat situaci na Ukrajině a oslabit její mezinárodní podporu.

Ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce dříve proklamoval, že shromažďuje a analyzuje všechny potřebné informace, a vyzval občany i média, aby nešířili neověřené zprávy a počkali na oficiální vyjádření. „Nepřítel aktivně vede proti Ukrajině speciální informační operaci zaměřenou na destabilizaci ukrajinské společnosti,“ upozornil štáb. Zprávy ruského ministerstva o ukrajinských válečných zajatcích na palubě letounu nepotvrdil ani nevyvrátil, poznamenal web Meduza.

Zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek dopoledne připomněl tvrzení ruského ministerstva obrany o sestřelení bezpilotního letounu nad Bělgorodskou oblastí a vyhlášení raketového poplachu v regionu.

Il-76 je armádní letadlo navržené pro transport jednotek, nákladu, vojenského vybavení a zbraní. Standardně má pětičlennou posádku a místo má pro až devadesát pasažérů.

Bělgorodská oblast sousedí s Ukrajinou a po plnohodnotné ruské invazi s různou intenzitou čelí útokům, incidentům a nehodám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoVýznam Hormuzského průlivu bude klesat, míní Hladík

Cesta Hormuzským průlivem bude muset být zadarmo, řekl v Interview ČT24 ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky na ministerstvu zahraničí Petr Hladík v souvislosti s konfliktem Íránu a USA. Hladík ale nevylučuje, že se skutečnost, že to zadarmo není, projeví třeba jen ve vyšších pojišťovacích nákladech. „Nicméně jako princip – zlikvidovat dohodu mezinárodního práva z roku 1981 o svobodné plavbě mezinárodními vodami je nemožné,“ podotkl a dodal, že by se tím vytvořil precedens a každý, kdo je poblíž „nějakého průlivu, by mohl žádat to samé“. Současné dění ale podle něj vede k tomu, že význam Hormuzského průlivu bude klesat. „Státy, i ty Zálivu, si uvědomily, že musí hledat alternativní cesty,“ poukázal. Řekl také, že vývoz ropy a otevření Hormuzského průlivu je naprosto zásadní pro přežití íránského režimu. Hladík hovořil i o jaderném programu Teheránu či o vztahu Izraele a USA. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 24 mminutami

USA dokončily další vlnu úderů na Írán, Teherán směřoval odvetu na Katar či Bahrajn

Americká armáda v pátek brzy ráno SELČ oznámila dokončení další rozsáhlé vlny úderů proti Íránu, v nichž pokračovala již šestou noc v řadě. Íránská státní média tvrdí, že zasaženo přitom bylo mimo jiné pět mostů v jižním Íránu, údery nepřežilo sedm lidí. Odvetným vzdušným útokům Teheránu v noci čelily Kuvajt a opakovaně také Bahrajn a Katar.
včeraAktualizovánopřed 53 mminutami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl na 4930

Bilance obětí dvojice zemětřesení, která v červnu zasáhla sever Venezuely, stoupla za jediný den o více než 100 na 4930 mrtvých. Uváděný počet zraněných zůstává již řadu dní beze změny na 16 740. Nezměnil se ani počet lidí bez domova, kterých je v současnosti údajně 17 907. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek večer oznámil předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Středeční bilance uváděla 4829 mrtvých.
před 2 hhodinami

Trump obvinil Čínu z „největšího úniku volebních dat v historii“

Americký prezident Donald Trump v projevu k národu obvinil Čínu z údajně největšího úniku volebních dat v historii. Současně oznámil odtajnění zpravodajských dokumentů, které podle něj odhalí „šokující“ slabiny a zranitelnost volebního systému v USA. Tiskové agentury zdůrazňují, že prezident využil projevu v hlavním večerním vysílacím čase, aby opět rozdmýchal pochybnosti o regulérnosti voleb v zemi. Šéf Bílého domu dlouhodobě bez důkazů označuje výsledky prezidentských voleb z roku 2020, v nichž prohrál s Joem Bidenem, za zmanipulované.
03:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.