V Rusku se zřítil vojenský letoun Il-76. Zelenskyj vyzval k mezinárodnímu vyšetřování havárie

Nahrávám video
Události: Pád ruského letadla
Zdroj: ČT24

V ruské Bělgorodské oblasti se zřítil vojenský letoun Il-76. Na palubě transportního letounu podle ruského ministerstva obrany bylo 65 ukrajinských válečných zajatců, šest členů posádky a tři další lidé. Podle ukrajinského serveru Ukrajinska pravda letoun převážel rakety S-300. Informace obou stran nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Dle ruských úřadů všichni lidé na palubě zahynuli. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k mezinárodnímu vyšetřování havárie letounu.

Video publikované na telegramovém kanálu Baza, jenž je spojován s ruskými bezpečnostními službami, zachycuje velké letadlo řítící se k zemi a následnou explozi. Podle ruských médií všichni na palubě zahynuli, o čemž později mluvil i oblastní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Trosky letadla jsou rozptýleny na ploše pěti kilometrů, píše Baza, podle nějž některé dopadly na pozemky místních obyvatel.

„V Koročanském okrese havaroval transportní letoun. Spadl do pole poblíž obydleného místa. Všichni na palubě zemřeli,“ napsal gubernátor. „Místo havárie je nyní uzavřeno. Jsou tam všechny operační služby,“ dodal. Příčina pádu letadla se podle ruského ministerstva obrany vyšetřuje, na místo letecké katastrofy zamířila vojenská komise.

Rusko tvrdí, že za útokem stojí Ukrajina

Vysoce postavený diplomat na ruském ministerstvu zahraničí Rodion Mirošnik mezitím podle ruské státní agentury TASS prohlásil, že letoun sestřelila Ukrajina. Ruský poslanec Andrej Kartapolov tvrdí, že tak učinila třemi raketami Patriot nebo Iris-T, které Kyjevu dodal Západ. Tvrdí také, že za havarovaným strojem letěl ještě další totožný letoun s dalšími osmi desítkami zajatců, který otočil. Zdroje pro své výroky poslanec neuvedl.

„Ruské ministerstvo obrany a resort zahraničí tvrdí, že se na palubě letounu nacházeli ukrajinští zajatci. Na sociálních sítích se zároveň objevil seznam těchto zajatců, který sdílela například Margarita Simonjanová, jedna z hlavních propagandistek ruského režimu,“ uvedla zahraniční zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Ruské ministerstvo obrany později prohlásilo, že letadlo zasáhly rakety vypálené ukrajinskými silami z obce Lypci v Charkovské oblasti. Radary údajně zaznamenaly dvě střely.

Moskva vyzvala Radu bezpečnosti OSN, aby na středečním zasedání mimořádně projednala pád letounu. Krok oznámil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který rovněž hovořil o „zločinném“ sestřelení letadla.

Server Ukrajinska pravda v první verzi zprávy o neštěstí napsal, že jeho zdroje v ukrajinských ozbrojených silách potvrdily informaci o pádu letadla se slovy, že to „byla jejich práce“. Později svůj text upravil a v jeho závěru píše, že tuto informaci odstranil, protože jiný zdroj ji nepotvrdil. Podle zdroje v generálním štábu letoun přepravoval protiletecké střely S-300, které Rusové používají k ostřelování Charkova, napsal server.

Stomatová označila za zajímavou analýzu uskupení OSINT, jehož ukrajinští analytici identifikovali místo, odkud byl natočen pád letadla. „Podle analytiků letoun nemířil směrem k ukrajinské hranici, ale od ní směrem z Bělgorodu až na severovýchod Ruska. Poznamenali, že údajně to samé letadlo s tím samým číslem bylo v úterý viděno nad Arménií a mířilo směrem na Írán,“ dodala zpravodajka.

Zelenskyj nepotvrdil tvrzení o zajatcích na palubě

Ukrajinský prezident Zelenskyj ve svém pravidelném večerním projevu nepotvrdil ani nevyvrátil, zda na palubě skutečně byli jeho krajané. „Je potřeba jasně stanovit všechna fakta,“ citovala hlavu státu ukrajinská média. „Jak to jen nejvíc půjde, vzhledem k tomu, že letadlo havarovalo na ruském území, mimo naši kontrolu,“ doplnil prezident.

Ukrajinské zpravodajské služby podle něj nyní vyšetřují osud zajatců a všechny okolnosti pádu letadla. „Pověřil jsem ministra zahraničí Dmytra Kulebu, aby informoval partnery o skutečnostech, které má Ukrajina k dispozici. Naše země bude trvat na mezinárodním vyšetřování,“ prohlásil prezident.

Generální štáb jeho země předtím zveřejnil prohlášení, v němž podle agentury Unian dal najevo, že jednotky Kyjeva budou dále sestřelovat nepřátelská letadla přepravující na letiště v Bělgorodu rakety určené k ostřelování Charkova a okolních oblastí.

První prohlášení ukrajinského generálního štábu nevneslo jasno ohledně toho, co se stalo, usoudila ruská redakce BBC. Ukrajinská vojenská rozvědka podle serveru RBK Ukrajina nicméně obvinila Rusko ze zmaření naplánované výměny zajatců pod záminkou havárie Il-76, jakkoli nadále není jasné, kdo nebo co se nacházelo na palubě letadla.

Připomněla také, že zajistit bezpečnost zajatých ukrajinských vojáků bylo povinností ruské strany a úřady Kyjeva nebyly informovány o způsobu přepravy zajatců a trase. Rozvědka obvinila také Rusko, že mohlo jít o předem naplánovanou operaci s cílem destabilizovat situaci na Ukrajině a oslabit její mezinárodní podporu.

Ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce dříve proklamoval, že shromažďuje a analyzuje všechny potřebné informace, a vyzval občany i média, aby nešířili neověřené zprávy a počkali na oficiální vyjádření. „Nepřítel aktivně vede proti Ukrajině speciální informační operaci zaměřenou na destabilizaci ukrajinské společnosti,“ upozornil štáb. Zprávy ruského ministerstva o ukrajinských válečných zajatcích na palubě letounu nepotvrdil ani nevyvrátil, poznamenal web Meduza.

Zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek dopoledne připomněl tvrzení ruského ministerstva obrany o sestřelení bezpilotního letounu nad Bělgorodskou oblastí a vyhlášení raketového poplachu v regionu.

Il-76 je armádní letadlo navržené pro transport jednotek, nákladu, vojenského vybavení a zbraní. Standardně má pětičlennou posádku a místo má pro až devadesát pasažérů.

Bělgorodská oblast sousedí s Ukrajinou a po plnohodnotné ruské invazi s různou intenzitou čelí útokům, incidentům a nehodám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
Právě teď

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání cen. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 1 mminutou

Trump chystá v Davosu podpis „charty“ své Rady pro mír

Americký prezident Donald Trump plánuje na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu podpis zakládající listiny vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
před 29 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 47 mminutami

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 1 hhodinou

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 2 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 2 hhodinami
Načítání...