Ruský vůdce Vladimir Putin je predátor, který se nespokojí se zamrzlým konfliktem, upozornil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu (WEF). Protože se Putin nezmění, změnit se musíme my, dodal ukrajinský prezident. Západ vyzval, aby zvýšil pomoc Ukrajině a pomohl jí získat vzdušnou převahu nad Ruskem. Podotkl, že jeho země žádá o útočné zbraně kvůli obraně, nikoliv proto, aby eskalovala válku. K podpoře Kyjeva vyzvala v Davosu i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Západ by měl podle ukrajinského prezidenta projevit jednotu a nedopustit, aby Rusko na Ukrajině zvítězilo. „Putin se nezmění, změnit se musíme my, aby to šílenství, které se nachází v jeho hlavě, nezvítězilo nad celým světem,“ apeloval v Davosu Zelenskyj. „Někdo by si mohl myslet, že ta (ruská) válka je jen o Ukrajině. Ale to je velká chyba. Cílem je stále víc a víc celá Evropa,“ varoval ukrajinský prezident.
„Putin chce, aby ve světě vládla válka. Podporuje teroristické země a teroristické síly a ty podporují jeho,“ dodal Zelenskyj a poukázal na to, že Rusko dostává stále víc zbraní z KLDR a Íránu. Právě tyto státy „využívají Putinova šílenství ve svůj prospěch“, upozornil prezident.
„Ukrajina je jednotná. Ukrajinci se začali bránit ve chvíli, kdy téměř nikdo v Ukrajinu nevěřil,“ připomněl Zelenskyj a postěžoval si, že když Kyjev žádá o zbraně, často slyší, že další země nechtějí válku eskalovat. Kvůli obavám Západu z eskalace podle něj Ukrajina ve své obraně proti Rusku ztratila drahocenný čas. „Žádáme o útočné zbraně, abychom se bránili, a ne abychom eskalovali válku,“ poznamenal a poděkoval za dosavadní pomoc.
„Jen jednota zvítězí nad nenávistí jednoho člověka. Tento rok musí být rozhodujícím rokem, kdy agrese Ruska skončí. Je důležité, aby válka byla ukončena stabilním a spravedlivým mírem,“ zdůraznil Zelenskyj.
„Predátor Putin se nespokojí s mraženými produkty“
Ukrajinský prezident také varoval, že jakékoliv zmírnění tlaku na Rusko prodlouží válku o roky. „Po roce 2014 byly učiněny pokusy o zmrazení války v Donbasu. Byli zde velmi vlivní garanti, německá kancléřka, francouzský prezident. Ale Putin je predátor, který se nespokojí s mraženými produkty.“ Putina označil za samotné „ztělesnění války“.
Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina získala převahu nad ruským loďstvem v Černém moři, což jí umožnilo začít opět vyvážet své produkty. Nyní by potřebovala s pomocí Západu získat také vzdušnou převahu. „Naši partneři vědí, co potřebujeme a v jakém množství,“ řekl s tím, že Ukrajina dokázala, že „umí zasáhnout ruská vojenská letadla, která dosud nikdo nesestřelil“. Narážel tak na prohlášení Kyjeva, že zničil dva ruské velitelské letouny nad Azovským mořem.
Zelenskyj dále uvedl, že dostal „pozitivní signály“ ohledně toho, že se podaří odblokovat finanční podporu Ukrajiny ze strany Evropské unie, a vyjádřil naději, že také Spojené státy během několika týdnů schválí další pomoc napadené zemi.
Vyzval také k uvalení sankcí na ruský jaderný průmysl a k předání v Evropě zmrazených ruských aktiv Ukrajině. Mezinárodní partnery vybídl, aby posílili ukrajinské hospodářství tolik potřebnými investicemi – výměnou za to, že Kyjev posílí jejich bezpečnost. „Potřebujeme normální investice od předvídatelných a transparentních společností. Posilte naši ekonomiku, my posílíme vaši bezpečnost.“
Zelenskyj poprvé od plnohodnotné ruské invaze osobně
Zelenskyj se WEF účastní od zahájení plnohodnotné ruské války proti Ukrajině předloni v únoru poprvé osobně. V minulosti účastníky oslovoval pouze prostřednictvím videoposelství. Ukrajinský prezident byl hlavním řečníkem úterního programu, přítomní v sále jej za projev odměnili dlouhým potleskem vstoje.
Při své dopolední schůzce s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem vyzval Zelenskyj spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ocenil také nedávnou bezpečnostní dohodu s Velkou Británií, která má být podle něj vzorem pro podobná ujednání s dalšími spojenci.
Rusko provedlo na přelomu roku sérii rozsáhlých vzdušných útoků proti Ukrajině, při nichž při každém vypustilo desítky balistických raket, střel s plochou dráhou letu a bojových dronů. V reakci na tyto útoky, které si vyžádaly desítky životů, Kyjev opakovaně žádá spojence, aby pravidelně doplňovali zásoby střel pro již dodané systémy protivzdušné obrany Patriot, IRIS-T, NASAMS a další zbraňové systémy.
Von der Leyenová: Ukrajina potřebuje stabilní finanční i vojenskou podporu
Rusko podle von der Leyenové po předloňské plnohodnotné invazi do sousední země zaznamenalo několikeré selhání, jednak vojenské, ale také diplomatické a ekonomické. Po zavedení bezprecedentních západních sankcí se podle ní stalo závislé na Číně. „To všechno nám říká, že Ukrajina může v téhle válce obstát. Ale musíme nadále podporovat její odpor. Ukrajinci potřebují předvídatelné financování v roce 2024 a dál. Potřebují trvalé dodávky zbraní.“
Jakkoli to předsedkyně EK ve svém projevu nezmínila, v západní podpoře Kyjeva se v posledních měsících objevily značné trhliny. Dodávky vojenského vybavení ze Spojených států se zastavily poté, co Kongres na konci loňského roku na tento účel nevyčlenil nové prostředky, zatímco v EU Maďarsko blokuje dlouhodobou finanční pomoc napadené zemi v objemu padesát miliard eur (1,2 bilionu korun).
Podle von der Leyenové je třeba „prosazovat globální spolupráci více než kdy dříve“, protože svět prochází érou konfliktu, rozdrobení a strachu. V projevu předsedkyně Evropské komise vyzdvihla hrozbu dezinformací a polarizace ve společnosti, které podle ní podkopávají schopnost zemí čelit výzvám, jako jsou klimatické změny nebo „zesílené geopolitické soutěžení“.
Saúdská Arábie by mohla uznat Izrael, pokud by vznikl palestinský stát
Saúdskoarabský ministr zahraničí Fajsal bin Farhán Saúd v Davosu prohlásil, že jeho země by mohla uznat Izrael, pokud by se podařilo najít komplexní řešení pro region Blízkého východu, jehož součástí by byl také stát pro Palestince.
„Souhlasíme s tím, že podmínkou míru v regionu je mír pro Izrael, a to se může stát jedině mírem pro Palestince po vytvoření palestinského státu,“ řekl šéf saúdskoarabské diplomacie. Na otázku, zda by pak jeho země v rámci širší politické dohody uznala Izrael, odpověděl, že by tomu tak jistě bylo. Bin Farhán řekl, že otázka míru na Blízkém východě, kterého by se dosáhlo vytvořením palestinského státu, je „něco, na čem spolupracujeme s americkou vládou a nabývá to na relevanci v souvislosti s válkou v Gaze“.
Po začátku války Izraele proti teroristům z hnutí Hamás ovládajícímu Pásmo Gazy Saúdská Arábie odložila plány na normalizaci vztahů s Izraelem. Před 7. říjnem, kdy Hamás zaútočil na jih Izraele, dávali jak izraelští, tak saúdskoarabští představitelé najevo, že se neustále přibližují okamžiku navázání diplomatických vztahů, což by mohlo výrazně změnit poměry na Blízkém východě.
Li tvrdí, že čínská ekonomika se zotavila
Na WEF už vystoupil čínský premiér Li Čchiang, který uvedl, že čínská ekonomika se v loňském roce zotavila a podle odhadů dosáhla růstu 5,2 procenta, čímž překonala stanovený pětiprocentní cíl. Čína je podle premiéra otevřená pro podnikání a má potenciál pro zahraniční investice. Podle agentury Reuters Čína stále zápasí s útlumem způsobeným pandemií covidu-19. Na čínské hospodářství doléhá také krize na trhu s bydlením i slabý globální růst.
Předseda čínské vlády ve svém projevu vyzval země světa, aby se zbavily předsudků a spolupracovaly na odstranění nedůvěry, která podle něj globální růst a rozvoj ohrožuje. Premiér poukázal mimo jiné na propastný rozdíl mezi bohatým Severem a chudým Jihem.
Potřeby rozvojových zemí je podle Lia nutné brát v úvahu také při vývoji umělé inteligence. „Umělá inteligence musí být zaměřená na člověka. My, lidé, musíme ovládat stroje, nesmí to být naopak. Umělá inteligence musí být také inkluzivní a prospěšná pro všechny, nejen pro malou skupinu lidí,“ prohlásil Li.
Li Čchiang je nejvýše postaveným čínským představitelem od roku 2017, který se Světového ekonomického fóra v Davosu účastní. V roce 2017 byl v Davosu čínský vůdce Si Ťin-pching.
Lipavský diskutoval o hrozbě zneužití moderních technologií
Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se v Davosu zúčastnil panelové diskuse na téma ochrany demokracie před roboty a spiknutími, jež se věnovala hrozbám, které pro demokracii představuje zneužití moderních technologií. Lipavský uvedl, že je třeba zajistit lidem právo nebýt manipulován na internetu. Lidé podle něj musejí vědět, jestli je například video, které sledují, pravé, nebo bylo vytvořeno umělou inteligencí.
„Musíme hledat řešení, jak podpořit svobodu slova, ale zároveň neohrozit naše demokratické společnosti,“ řekl v panelu Lipavský. Na dobré cestě je podle něj legislativa Evropské unie. Bylo by velkou chybou akceptovat, že něco není možné regulovat, pokud to má schopnost ohrozit vlády, dodal ministr k otázce na regulaci technologických společností.
Lipavský má strávit v Davosu dva dny. Podle ministerstva zahraničí se zde setká s řadou svých ministerských protějšků, včetně polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského. Jednat bude také se zástupci nevládního a soukromého sektoru.
Letošní 54. zasedání WEF má mít více než 2800 účastníků z podnikatelské, politické a společenské sféry, z toho více než šedesát hlav států a vlád. V centru mají být válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, ruská válka proti Ukrajině, globální oteplování či ekonomická témata jako inflace a technologické změny.
