Londýn zvýší vojenskou pomoc Kyjevu, Sunak a Zelenskyj uzavřeli bezpečnostní dohodu. USA dodávky zbraní pozastavily

Britský premiér Rishi Sunak v Kyjevě oznámil navýšení britské vojenské pomoci Ukrajině. Sunak a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj také podepsali bilaterální dohodu o bezpečnostní spolupráci. USA uvedly, že dodávky zbraní Ruskem napadené zemi musely pozastavit. Důvodem je chybějící souhlas Kongresu s dalším balíkem vojenské pomoci.

Spojené království poskytne Ukrajině v letech 2024 až 2025 vojenskou pomoc ve výši 2,5 miliardy liber (necelých 72 miliard korun), což je o dvě stě milionů liber více než v předchozích dvou letech, uvedl britský premiér. Celkový objem britské pomoci tak dosáhne výše 12 miliard liber (asi 345 miliard korun), dodala agentura AFP. Velká Británie je největším poskytovatelem vojenské pomoci Ukrajině po USA, poznamenala stanice BBC na svém webu.

Nový balík vojenské pomoci podle Sunakova úřadu zaplatí za střely dlouhého doletu, tisíce dronů, protivzdušnou obranu, dělostřeleckou munici a námořní bezpečnost.

Nejméně dvě stě milionů liber z ohlášené britské pomoci je určeno na rozsáhlý program rychlých nákupů a výroby tisíců vojenských dronů pro Ukrajinu. Má jít o průzkumné, útočné a námořní drony s dalekým dosahem, napsala agentura Unian s odvoláním na dokument zveřejněný britskou vládou.

Podle kanceláře britského premiéra půjde o největší dodávku dronů na Ukrajinu ze všech zemí, přičemž velkou část dronů vyrobí ve Velké Británii, a také ministerstvo obrany zesílí spolupráci s mezinárodními partnery, aby zvýšilo množství dronů dodávaných pro obranu Ukrajiny.

Bezpečnostní dohoda

Sunak a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání v Kyjevě také podepsali bilaterální dohodu o bezpečnostní spolupráci. Formálně má dohoda platit deset let s možností prodloužení. Britské závazky budou platit po dobu, než Ukrajina vstoupí do NATO.

Dohoda se týká sdílení zpravodajských informací, kybernetické bezpečnosti či spolupráce v oblasti obranného průmyslu. Rovněž zavazuje Spojené království, že v případě ozbrojeného útoku poskytne Ukrajině po konzultacích vojenskou pomoc, uvalí sankce na ruskou ekonomiku a bude těsně spolupracovat se spojenci.

Dohoda nezavazuje Velkou Británii vstoupit do války v případě opětovného útoku Ruska na Ukrajinu v budoucnu a podle agentury DPA vytváří smluvní základ pro již probíhající spolupráci.

4 minuty
Horizont ČT24: Ukrajinské armádě chybí munice
Zdroj: ČT24

Americká pomoc se vyčerpala

Sunak přijel do Kyjeva v době, kdy se Ukrajina snaží přesvědčit spojence, aby zemi poskytli větší podporu proti invazním silám, jelikož panují obavy, že zájem o pomoc ochabuje a Ukrajina se potýká se snížením podpory se Západu.

Dlouhodobou pomoc Evropské unie Ukrajině blokuje Maďarsko a Spojené státy dodávky vojenské pomoci Ukrajině pozastavily, neboť jak upozornil bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby, Washington peníze na pomoc prozatím vyčerpal.

K obnovení dodávek je třeba, aby Kongres schválil balík pomoci pro Ukrajinu, Izrael a Tchaj-wan ve výši přes sto miliard dolarů, který v prosinci navrhla prezidentská administrativa a který počítá s dalšími šedesáti miliardami dolarů pro Kyjev. Balík blokují republikáni, kteří jeho schválení podmiňují změnami v imigrační politice. Dohoda se ale zatím nerýsuje.

„Vydali jsme poslední balíček čerpání, na který jsme měli finance. A to je důvod, proč je tak zásadní, aby Kongres postoupil ohledně tohoto dodatečného požadavku národní bezpečnosti a my získali více finančních prostředků. Pomoc, kterou jsme poskytovali, se nyní zastavila. Útoky, které Rusové vedou, jen přibývají,“ apeloval Kirby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 25 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 1 hhodinou

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 1 hhodinou

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 3 hhodinami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...