V dokumentu Dějiny třetí světové vzpomínají tři bývalí vojáci, kteří se v době karibské krize chystali na vypuknutí konfliktu mezi světovými velmocemi. Podle autora snímku, dokumentaristy Richarda Komárka, byli připraveni jít do války a obětovat se v boji. O svém novém filmu promluvil v pořadu Události, komentáře.
Českoslovenští vojáci byli za karibské krize připraveni zemřít, říká autor dokumentu Dějiny třetí světové
Události, komentáře: Richard Komárek o dokumentu Dějiny třetí světové (zdroj: ČT24)
„On popisoval tu dobu tak, že to byla taková líná neděle, kdy se všichni vojáci vraceli z večírků a od rodin a najednou se pískl poplach,“ zprostředkovává vzpomínky jednoho z vojáků Komárek. Od velitele jednotky se prý vojáci dozvěděli, že jdou do války a několik dní se připraveni skrývali v lesích.
„Oni všichni byli připraveni do toho boje jít,“ popisuje režisér atmosféru, která v té době panovala v kasárnách. Vojáci podle něj nevěděli, že se je velení chystá obětovat v sebevražedné misi, jako výsadkáři ale prý věděli, že budou vysazeni do týlu nepřítele. I tak ale neměli strach a byli připraveni zemřít.
Komárek ve filmu také zprostředkoval setkání vojáků s jejich tehdejšími nepřáteli na německé straně. Za německou stranu ve filmu figuroval třeba velitel věže, která měla za úkol odposlouchávat dění v Československu. „Bylo to veskrze milé setkání. Po těch letech se na to docela těšili a měli si co říct,“ popisuje vřelou atmosféru dokumentarista.
Na cestě k jaderné válce
Karibská krize byla jedním z nejvyostřenějších konfliktů studené války, během něhož řada sdělovacích prostředků psala o hrozbě třetí světové války.
Spojené státy tehdy 22. října oznámily zahájení námořní blokády Kuby poté, co tam jejich špionážní letouny objevily sovětské balistické rakety. Následovalo šest dnů vojenských manévrů, taktizování a výměn výhrůžných depeší, po nichž nakonec Moskva souhlasila se stažením raket výměnou za slib USA, že nezaútočí na Kubu a odstraní rakety z Turecka.
Důsledkem karibské krize bylo zřízení přímého telefonického spojení (horké linky) mezi prezidentem USA a nejvyšším představitelem Sovětského svazu. Konflikt vedl také k jednání o první mezinárodní smlouvě o omezení jaderného zbrojení – smlouva o zákazu pokusů s jadernými zbraněmi, která byla podepsána v srpnu 1963 v Moskvě.
Hrozba užití jaderných zbraní na Ukrajině
O hrozbě jaderného konfliktu se nyní hovoří v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin, čelící houževnatému ukrajinskému odporu, který za silné pomoci Západu trvá již téměř osm měsíců, ve svých projevech varoval, že je odhodlán použít „všechny dostupné prostředky“, aby si udržel okupovaná ukrajinská území, která se rozhodl připojit k Rusku.
Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv dokonce přímo uvedl, že Rusko má právo v nezbytném případě použít jaderné zbraně. „Máme co do činění, poprvé od kubánské raketové krize, s přímou hrozbou použití jaderných zbraní, pokud se věci budou vyvíjet tak jako dosud,“ řekl tento měsíc americký prezident Joe Biden.