Michail Gorbačov by podle politického geografa Michaela Romancova své kroky vedoucí k rozpadu Sovětského svazu nezopakoval, pokud by věděl, že současné Rusko vyvolá válku. Rusové se upínají k falešnému obrazu své vlastní velikosti a významu, tvrdí Romancov a říká, že Ruská federace je příliš orientovaná na svou minulost a do ní také kráčí. Putinův režim se podle něj stává režimem neosovětským. Politický geograf byl hostem pořadu Horizont ČT24.
V úterý v noci zemřel první a zároveň poslední sovětský prezident Michail Gorbačov, jímž započaté změny vedly k rozpadu SSSR. Otázkou probíranou v rozhovoru s Romancovem je, zda by „do toho šel“ Gorbačov znovu, pokud by věděl, jaká proměna přijde. „Pokud by věděl, že Rusko vyvolá válku, jsem přesvědčen, že nikoliv,“ míní Romancov a upozorňuje, že takhle daleko tehdejší lídr dohlédnout nemohl.
Dle Romancova řada vynikajících kulturních a vědeckých představitelů tehdejšího SSSR tvrdila, že rozpad „velkého státu“ je chybou. Jako příklad uvádí předního fyzika Sovětského svazu Andreje Sacharova. Lítost a sentiment nad rozpadem svazu řada lidí podle politického geografa pociťovala od počátku.
Romancov říká, že rozpad SSSR provázel hluboký ekonomický pád. S výjimkou třech pobaltských zemí, které si okamžitě našly blízké partnery v podobě severských států, se ostatní postsovětské republiky potýkaly s řadou problémů.
„Některé z nich byly společné, to se týkalo potřeby restrukturalizace ekonomiky a základních právních a politických změn, některé byly unikátní vyplývající z jejich geografické polohy,“ říká Romancov a dodává, že všechny posovětské země na rozpad určitým způsobem doplatily.
Surovinově bohaté republiky se dle Romancova začaly vzmáhat poměrně rychle. Jako příklad uvádí Ázerbájdžán, Kazachstán a Ruskou federaci.
Potenciál Rusko má, využít jej však nikdy nedokázalo
Rusko je v současné době i přes ztrátu vazalských republik gigantickou zemí a ekonomikou, svého potenciálu však nedokáže využít. Rusko má od Sovětského svazu odlišné HDP, podle oficiálních čísel rozdíl činí více než 700 miliard dolarů. Romancov však pochybuje, zda lze sovětským statistikám věřit. „Po rozpadu se ukázalo, že čísla byla masivním způsobem falšována,“ říká.
Potenciál Rusko podle politického geografa vždy mělo, má a pravděpodobně mít bude. Pokud jde o schopnost jej využít, úspěšné v tom údajně nebylo nikdy. Už carské Rusko mělo dle Romancova problémy, aby z ekonomického hlediska fungovalo efektivním způsobem. „V sovětských dobách se to setrvale zhoršovalo,“ říká Romancov s tím, že pokud došlo k určitému vzepětí, bylo to provázeno neúctou k životnímu prostředí a lidskému potenciálu.
Rok 1945 ruským středobodem vesmíru
Politický geograf zastává názor, že se Rusové včetně ruských politických elit upínají k falešnému obrazu své vlastní velikosti a významu. „Středobodem jejich vesmíru je velké vítězství z roku 1945, což už je dnes fenomén, na kterém nemůžete stavět,“ říká.
Rusko je podle něj země orientovaná na svou vlastní minulost. „A do té minulosti pod Putinovým vedením kráčí. Jeho režim je stále více režimem neosovětským,“ uzavírá Romancov.
