Prezident USA Joe Biden označil zesnulého sovětského exprezidenta Michaila Gorbačova za vzácného vůdce, jehož odvážné kroky učinily svět bezpečnějším a milionům lidí přinesly větší svobodu. Britský premiér Boris Johnson vyjádřil obdiv k jeho odvaze ukončit studenou válku, podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové byla Gorbačovova úloha při pádu takzvané železné opony stěžejní. Berlín zdůraznil jeho podíl na znovusjednocení Německa. Gorbačov zemřel v noci na středu ve věku 91 let.
Vzácný lídr, který vedl svůj národ k demokracii, vzdávají světoví politici hold Gorbačovovi
Pohřeb Michaila Gorbačova se bude konat v sobotu 3. září. Ruské agentuře Interfax to ve středu sdělila jeho dcera Irina. Poslední rozloučení se podle ní bude konat ve Sloupové síni Domu odborů a pohřben bude na Novoděvičím hřbitově v Moskvě vedle své manželky Raisy.
Podle Interfaxu Gorbačovova dcera zaváhala při odpovědi na otázku, zda bude jejímu otci vystaven státní pohřeb. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina už dříve uvedl, že o tom Kreml během středy rozhodne. Jisté zatím není ani to, zda se rozloučení se zesnulým politikem zúčastní i Putin. Kreml to oznámí později, řekl agentuře TASS mluvčí ruské hlavy státu Dmitrij Peskov.
Gorbačova zajistil bezpečnější svět, uvedl Biden
Gorbačov byl „vzácným lídrem“ s „pozoruhodnou vizí“, který se nebál riskovat svou kariéru pro „jinou budoucnost“, uvedl Biden v prohlášení zveřejněném na stránkách Bílého domu. Ocenil v něm, že Gorbačov měl jako jeden z mála sovětských představitelů odvahu si po čtyřiceti letech studené války přiznat, že je potřeba věci změnit. „Výsledkem byl bezpečnější svět a větší svoboda pro miliony lidí,“ napsal americký prezident.
„Zpráva o Gorbačovově smrti mě zarmoutila. Vždy jsem obdivoval jeho odvahu a čestnost, s níž dovedl studenou válku k mírovému konci,“ uvedl Johnson. V době agrese nynějšího šéfa Kremlu Vladimira Putina vůči Ukrajině zůstává Gorbačovovo „neúnavné odhodlání otevřít sovětskou společnost“ příkladem pro nás všechny, dodal.
Podle von der Leyenové byl Gorbačov „důvěryhodným a respektovaným lídrem“, který sehrál klíčovou roli při ukončení studené války a pádu železné opony a který „otevřel cestu svobodné Evropě“. „Na tento odkaz nezapomeneme,“ napsala šéfka Evropské komise.
Merkelová: Gorbačov změnil i můj život
Gorbačov byl statečným reformátorem, který umožnil znovusjednocení Německa, prohlásil německý kancléř Olaf Scholz a poznamenal, že i Rusko může být Gorbačovovi za příchod demokracie vděčné. Dodal, že demokracie v Rusku pod vedením Vladimira Putina nejen selhala, ale že Kreml v Evropě invazí na Ukrajinu vykopává nové příkopy.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová uvedla, že Gorbačov utvářel dějiny světa a že změnil i její život. „Ještě dnes cítím strach, který jsem měla v roce 1989 společně s mnoha lidmi v NDR, zda se jako v roce 1953 nebudou valit tanky, když jsme volali, že jsme národ a později, že jsme jeden národ,“ uvedla Merkelová. „Michail Gorbačov od základů změnil i můj život. Nikdy na to nezapomenu.“
Také německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že Německo je Gorbačovovi vděčné za své znovusjednocení. Poznamenala, že v kritických okamžicích historie vždy volil lidské porozumění. Německý prezident Frank-Walter Steinmeier v kondolenčním dopise Gorbačovově dceři Irině napsal, že Německo zůstává Gorbačovovi vděčné a že on sám se před ním sklání jako před velikým státníkem.
„Jedinečný státník, který změnil běh dějin“
„Dějiny si budou Michaila Gorbačova pamatovat jako velikána, který vedl svůj velký národ k demokracii,“ uvedl podle agentury Reuters bývalý šéf americké diplomacie z konce 80. a začátku 90. let James Baker. „Svým rozhodnutím nepoužít sílu k udržení impéria sehrál rozhodující roli v mírovém ukončení studené války,“ dodal s tím, že Gorbačov bude svobodnému světu chybět.
Generální tajemník OSN António Guterres vyjádřil nad úmrtím Gorbačova „hluboký zármutek“. Podle něj se jednalo o „jedinečného státníka, který změnil běh dějin“. „Svět ztratil velkého světového vůdce, oddaného multilateralismu, a neúnavného obránce míru,“ dodal podle agentury AFP Guterres.
Francouzský prezident Emmanuel Macron nazval Gorbačova „mužem míru“, jehož rozhodnutí „otevřela Rusům cestu ke svobodě“. Rakouský kancléř Karl Nehammer vyzdvihl jeho podíl na sbližování mezi Východem a Západem po pádu železné opony v Evropě a konci studené války.
„Poté, co strávil celý život v komunistické straně, ukončil s odvahou a odhodlaností zkušenost Sovětského svazu a snažil se vytvořit nové období transparentnosti, práv, svobod,“ vzpomenul italský premiér Mario Draghi.
Kondolenční vzkaz Gorbačovově dceři Irině poslal také papež František, který „s vděčností“ vzpomněl na nasazení bývalého sovětského vůdce ve prospěch svornosti a bratrství mezi národy i „pokroku jeho země v době významných změn“.
Lipavský připomněl inspiraci pražským jarem
S úmrtím někdejšího sovětského prezidenta odešla jedna epocha, uvedl ve středu v kondolenci zaslané Irině Virganské, dceři Gorbačova, prezident Miloš Zeman. Často podle něj jde o vyprázdněnou frázi, v případě Gorbačova to ale platí bezezbytku. „Jeho dřívější vnitropolitické reformy byly ale také inspirací a impulsem pro pohyby i v dalších tehdejších socialistických zemích včetně Československa. Díky Michailu Sergejeviči jsme získali podmínky k nenásilné změně režimu a začali psát novou kapitolu našich dějin,“ podotkl Zeman.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) připomněl, že Gorbačova inspirovalo pražské jaro 1968. „Zemřel Michail Gorbačov, první a poslední prezident Sovětského svazu. Inspirován pražským jarem dal jeho obyvatelům naději na svobodu, dodržování základních lidských práv a lepší budoucnost Ruska,“ napsal na Twitteru Lipavský.
Již v úterý večer se ke skonu Gorbačova vyjádřil český premiér Petr Fiala (ODS). Uvedl, že Gorbačovova politika napomohla pádu komunismu a rozpadu SSSR. Exprezidenta označil za významnou postavu druhé poloviny 20. století.
Podobně se k úmrtí Gorbačova vyjádřil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). „Pádu komunismu a rozpadu Sovětského svazu opravdu napomohl,“ uvedl na Twitteru.
Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) byl Gorbačov symbolem konce studené války, ale také jeho aktivním spolutvůrcem. „Jeho reformy byly pro některé radikální, pro jiné příliš mírné. I proto jeho politická dráha nebyla dlouhá,“ napsala Černochová. Přesto podle ní Gorbačov dosáhl nemožného a navždy zůstane velkou osobností 20. století.
„Gorbačov pomohl ukončit studenou válku, věřil v lepší Rusko, než jaké vidíme v současnosti,“ napsala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která opakovaně odsoudila aktuální ruskou invazi na Ukrajině.
Podle vicepremiérky Veroniky Remišové smrtí prvního a zároveň posledního sovětského prezidenta svět přichází o velký symbol. „Byl to právě Michail Gorbačov, kdo měl odvahu zásadním způsobem zvrátit chod dějin a dát národům střední a východní Evropy po desetiletích Moskvou řízené diktatury šanci na svobodu a nezávislost. Jeho perestrojka vedla k pádu železné opony a nakonec i ke konci impéria Sovětského svazu, s ním jsme prý měli být na věčné časy a nikdy jinak,“ uvedla Remišová. Dodala, že je nyní, když opět ožívají ruské mocenské choutky, třeba být ve střehu a bránit to, že Slovensko je svobodná, nezávislá a demokratická země.
„Odešel člověk, který sehrál klíčovou roli v dějinách Sovětského svazu. Byl to člověk, s nímž se spojuje začátek změn, které vedly v roce 1989 k pádu Berlínské zdi. Celé to dění by nebylo možné bez prezidenta Gorbačova, pokud by on sám v daných podmínkách Sovětského svazu necítil, že ty věci nemohou jít dále, jak šly,“ řekl slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok.
Pobaltí Gorbačova neglorifikuje
Gorbačov se jako šéf komunistické strany a tedy i celého SSSR zasloužil nejen o konec studené války a pád železné opony, ale i rozpad impéria. Byl i prvním a zároveň posledním prezidentem Sovětského svazu. Do nově zřízené funkce byl zvolen 14. března 1990. Jeho prezidentství však trvalo jen krátce, z funkce odstoupil 25. prosince 1991 těsně před zánikem SSSR.
Nositel Nobelovy ceny za mír z roku 1990 se stal oblíbencem Západu, například v Pobaltí je ale pohled na něj méně jednoznačný. Za jeho vlády totiž došlo k brutálnímu potlačení demonstrací v Lotyšsku a Litvě a také na jižním Kavkaze.
Litevci glorifikovat Gorbačova nebudou, napsal tamní ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis. „Nikdy nezapomeneme na prostý fakt, že jeho armáda vraždila civilisty, aby prodloužila okupaci naší země jeho režimem. Jeho vojáci stříleli na naše neozbrojené demonstranty a drtili je pod tanky. Tak si ho budeme pamatovat.“
„Hodnocení Gorbačova závisí na tom, kdo ho hodnotí,“ uvedl litevský prezident Gitanas Nausėda v prohlášení. „Považuji ho za ředitele věznice, který se rozhodl 'reformovat' věznici tím, že přemaloval její fasádu. Země zvenčí viděly měnící se fasádu tohoto vězení, zatímco my jsme viděli vězení zevnitř. Ale vězni chtěli svobodu a utekli ven, a to proti Gorbačovově vůli,“ dodal Nausėda.
Podle bývalého estonského prezidenta Toomase Hendrika Ilvese mnohé obyvatele Pobaltí irituje pozitivní tón projevů úcty od významných osobností z jiných částí Evropské unie Gorbačovovi, jenž získal v roce 1990 Nobelovu cenu za mír. Na nás lidech z Východu nezáleží, naše tragédie jsou bezvýznamné, napsal na Twitteru estonský exprezident .
V lednu 1991 zabili sovětští vojáci v Lotyšsku šest civilistů, včetně jednoho školáka. S výjimkou jedné oběti se tak stalo při pokusu obsadit v Rize budovu vlády, která podporovala nezávislost. „I Lotyšsko získalo zpět svou nezávislost proti Gorbačovově vůli,“ napsal na Twitteru lotyšský prezident Egils Levits.
Rozporuplné reakce v Rusku
Také doma si respekt nezískal, mnoho Rusů mu nemůže dodnes zapomenout rozpad SSSR. Ruské reakce na Gorbačovovo úmrtí se tak různí. Zatímco ruští politici blízcí Kremlu zmiňují určitou kontroverznost Gorbačovovy postavy z ruského pohledu, opoziční představitelé oceňují hlavně exprezidentův přínos pro svobodu v Rusku.
Vladimir Putin označil v soustrastném telegramu Gorbačova za politika, který velice ovlivnil dějiny světa. „Michail Gorbačov byl politikem a státníkem, který měl obrovský vliv na chod světových dějin. Stál v čele naší země v období složitých, dramatických změn, ohromných zahraničněpolitických, ekonomických a sociálních výzev. Hluboce si uvědomoval, že reformy jsou nezbytné, a snažil se předložit vlastní řešení naléhavých problémů,“ uvádí se v textu. Putin také ocenil humanitární, charitativní a vzdělávací činnost z Gorbačovových posledních let.
Gorbačov byl složitou a často rozporuplnou osobností, uvedl před novináři Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. „Dodnes v naší společnosti vyvolává občas velmi ostré spory, ale je součástí naší historie, která přetrvá staletí. Zanechal po sobě velmi hlubokou stopu, ovlivnil osudy naší vlasti,“ řekl podle agentury TASS. Gorbačovovu smrt označil za velkou ztrátu. „Někdy bývá běh dějin silnější,“ odpověděl na otázku, proč o sobě Gorbačov nemohl zanechat jednoznačný dojem.
Opoziční politik Alexej Navalnyj upozornil, že za Gorbačovovy vlády došlo k propouštění politických vězňů. Sám se o úmrtí sovětského prezidenta dozvěděl z vězeňského rozhlasu, a to podle něj vystihuje „salto“, jaké od Gorbačovových časů udělalo Rusko.
„Můj vztah ke Gorbačovovi se vyvíjel od vzteklého podráždění, že stojí v cestě zbožňovaným 'radikálním demokratům', až ke smutnému respektu. Když se ukázalo, že 'radikální demokraté' jsou většinou banda zlodějů a pokrytců, Gorbačov zůstal jedním z mála, kdo nevyužil moc a možnosti k osobnímu prospěchu a obohacení. Odešel z funkce pokojně a dobrovolně, respektoval vůli voličů. Už jen to je na sovětské poměry veliký počin,“ napsal Navalnyj.
Za tragédii pro Rusko označil Gorbačovovův odchod místopředseda Rady federace, horní komory ruského parlamentu, Konstantin Kosačov. Při vší rozporuplnosti výsledků své práce si Gorbačov podle Kosačova zasluhuje úctu.
Šéf krajně pravicové a nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR) Leonid Sluckij ocenil Gorbačova jako „nejvýraznějšího politika své doby“, ale dodal, že pro všechny narozené v Sovětském svazu „zůstává složitou a rozporuplnou historickou postavou“.
„Gorbačov nám dal svobodu. Dal svobodu stovkám milionů lidí v Rusku a okolo něj a ještě půlce Evropy. Je už naše odpovědnost, jak jsme v Rusku využili darovanou svobodu, tuto velikou možnost,“ prohlásil vůdce menší opoziční liberální strany Jabloko Grigorij Javlinskij podle listu Kommersant.
Šéf ruské obdoby nejvyššího kontrolního úřadu, dříve dlouholetý ministr financí Alexej Kudrin ocenil Gorbačova jako velikou historickou osobnost a autora „perestrojky a nového myšlení, které měly dodat zemi a celému světu nový dech“.
Gorbačovův vztah k režimu současného šéfa Kremlu Vladimira Putina nebyl jednoznačný. Na jedné straně tvrdil, že Putinovy autoritářské metody byly zpočátku oprávněné kvůli potřebě stabilizace, zároveň ale kritizoval snížení role parlamentu a dalších institucí či omezení nezávislosti médií. Opakovaně podpořil anexi Krymu a kritizoval politiku Západu po rozpadu Sovětského svazu. Letošní invazi na Ukrajinu ale vnímal jako zničení své celoživotní práce, tvrdil v červenci bývalý šéfredaktor rozhlasové stanice Echo Moskvy Alexej Venediktov.