Ukrajina zakázala bývalému sovětskému prezidentovi Michailu Gorbačovovi na pět let vstup do země. Oznámila to ukrajinská média s odvoláním na informaci kontrarozvědky SBU. Krok je podle SBU trestem za Gorbačovovu veřejnou podporu ruské anexe ukrajinského Krymu.
Mluvčí SBU Olena Hitljanská řekla, že rozhodnutí označit bývalého sovětského politika za nežádoucí osobu je motivováno „zájmy zajištění národní bezpečnosti“.
O bezprostřední příčině tohoto kroku se SBU nezmínila, podle kyjevských médií byl ale impulsem Gorbačovův rozhovor pro britský list The Sunday Times z minulé neděle. Poslední šéf sovětských komunistů v něm ruskou anexi Krymu označil za správné řešení.
„Jsem vždy pro svobodný projev vůle lidu a na Krymu chtěla většina znovusjednocení s Ruskem,“ řekl Gorbačov v rozhovoru. „Být na místě Vladimira Putina, postupoval bych stejně,“ dodal s ohledem na skutečnost, že Rusko má na Krymu svou námořní flotilu.
Moskva anektovala ukrajinský poloostrov krátce poté, co byl v Kyjevě svržen proruský prezident Viktor Janukovyč. Několik týdnů nato propukl na východě Ukrajiny konflikt, který si do dnešního dne vyžádal více než devět tisíc životů.
Krymský poloostrov, který leží na jihu Ukrajiny mezi Černým a Azovským mořem, patřil do roku 1954 Rusku. Při příležitosti oslav 300. výročí připojení Ukrajiny k Rusku daroval nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov v únoru 1954 Krym Ukrajinské SSR. Po rozpadu SSSR v roce 1991 připadl poloostrov se souhlasem Ruska Kyjevu.
Rusko a Ukrajina se ale od té doby přely o černomořskou flotilu v Sevastopolu, na jejímž rozdělení se dohodly v roce 1997. Bývalí prezidenti obou zemí pak v dubnu 2010 uzavřeli dohodu, podle níž ruská flotila bude moci setrvat v Sevastopolu až do roku 2042 s možností prodloužit pronájem ještě o dalších pět let.
Dobře známé nepokoje z roku 2014 vedly k vyhlášení referenda a souhlasu většiny obyvatel s připojením k Rusku. Moskva tento krok navzdory zahraniční kritice přijala.
Pětaosmdesátiletý Gorbačov ruskou politiku vůči Ukrajině podpořil už několikrát a mnoho ukrajinských poslanců opakovaně vyzvalo k bojkotu jeho osoby. Na tyto návrhy bývalý sovětský vůdce odpovídal konstatováním, že na Ukrajinu nejezdí a jezdit nehodlá.
Laureát Nobelovy ceny míru z roku 1990 v rozhovoru pro The Sunday Times nicméně varoval před důsledky napětí panujícího ohledně ukrajinské krize. Kritizoval také vnitropolitické kroky Vladimira Putina.
Loni v září zakázala Ukrajina vstup na své území i bývalému italskému premiérovi Silviu Berlusconimu kvůli jeho cestě na Krym za Putinem, se kterým dlouhá léta udržuje přátelské vztahy.
