Německý prezident vyznamenal Merkelovou. Zvládla podle něj migrační krizi i pandemii

Nahrávám video
Horizont ČT24: Německý prezident vyznamenal exkancléřku Merkelovou
Zdroj: ČT24

Někdejší dlouholetá německá kancléřka Angela Merkelová z rukou spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera převzala Záslužný řád Spolkové republiky Německo. Ocenění dostala v nejvyšším stupni, a to jako Velkokříž ve speciálním vyhotovení. V této podobě dosud získaly řád před Merkelovou jen dvě osobnosti, a to bývalí kancléři Konrad Adenauer a Helmut Kohl.

Steinmeier během ceremonie řekl, že Merkelová si řád zasloužila jako výjimečná politička, která Německo úspěšně provedla mnoha krizemi. „Za vaše mimořádně dlouhé funkční období a za vaši mimořádnou politickou cestu, na které jste pro posílení demokracie přesvědčivě využila zkušenosti z diktatury,“ řekl.

Prezident tak poukázal na původ Merkelové, která se sice narodila na Západě v Hamburku, značnou část života ale prožila na Východě v někdejší Německé demokratické republice (NDR). Merkelová pochází z rodiny evangelického faráře, který se kvůli církevním závazkům přestěhoval do NDR. I přes narození v Hamburku byla vnímána jako první východoněmecká politička v čele spolkové vlády.

Merkelová v době krizí

Steinmeier prohlásil, že díky Merkelové přečkalo Německo všechny vážné krize od finanční přes migrační až po pandemii nemoci covid-19 mnohem lépe než jiné státy.

Prezident zmínil i postup její vlády v roce 2014 poté, co Rusko vojensky obsadilo a nelegálně anektovalo ukrajinský autonomní poloostrov Krym a vyvolalo první fázi rusko-ukrajinské války na Donbasu. Podle Steinmeiera, který tehdy zastával post ministra zahraničí, bylo správné, že Německo se v té době na žádost Ukrajiny zasadilo o příměří. Dodal, že dnes, po obnovené ruské invazi, Německo jedná jinak a že země je jedním z největších podporovatelů napadené Ukrajiny.

Podle zpravodaje České televize Pavla Poláka není v Německu na udělení vyznamenání shoda. „Angela Merkelová měla své politické odpůrce na levém i pravém okraji politického spektra,“ připomněl Polák s tím, že kritizována byla například krajně pravicovou stranou AfD – mimo jiné kvůli tomu, jak se zachovala v průběhu migrační krize.

Skutečnost, že Steinmeier zvolil pro Merkelovou nejvyšší možnou podobu řádu, řada komentátorů i politiků včetně těch z CDU kritizovala. Kritici bývalé kancléřce vyčítají mimo jiné přílišnou závislost na plynu z Ruska, ustupování Moskvě nebo rozhodnutí skoncovat s jadernou energetikou.

Mezi pozvanými nebyl nikdo ze současného vedení CDU

Merkelová z konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) vedla Německo jako kancléřka po čtyři funkční období a v prosinci 2021 předala po 16 letech v úřadu vedení spolkové vlády sociálnímu demokratovi Olafu Scholzovi.

Scholz byl jedním z hostů, kteří se ceremonie zúčastnili. Na zámku Bellevue, který je berlínským sídlem spolkového prezidenta a kde se předání odehrálo, byli mimo jiné šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, manžel Merkelové Joachim Sauer nebo poslanec a bývalý šéf kancléřčina úřadu Helge Braun.

Německá média uvádějí, že někdejší kancléřka si mohla pozvat asi dvacet hostů a že mezi nimi nebyl nikdo ze současného vedení CDU. S nynějším šéfem CDU Friedrichem Merzem měla Merkelová napjaté vztahy.

Záslužný řád Spolkové republiky Německo různých stupňů v minulosti obdrželo i několik Čechů včetně někdejšího disidenta a prezidenta Václava Havla, bývalého prezidenta Miloše Zemana, kardinála Miloslava Vlka, exministra zahraničí Karla Schwarzenberga nebo spisovatele Jaroslava Rudiše.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 4 mminutami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 3 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 6 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...