Německý prezident vyznamenal Merkelovou. Zvládla podle něj migrační krizi i pandemii

Nahrávám video
Horizont ČT24: Německý prezident vyznamenal exkancléřku Merkelovou
Zdroj: ČT24

Někdejší dlouholetá německá kancléřka Angela Merkelová z rukou spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera převzala Záslužný řád Spolkové republiky Německo. Ocenění dostala v nejvyšším stupni, a to jako Velkokříž ve speciálním vyhotovení. V této podobě dosud získaly řád před Merkelovou jen dvě osobnosti, a to bývalí kancléři Konrad Adenauer a Helmut Kohl.

Steinmeier během ceremonie řekl, že Merkelová si řád zasloužila jako výjimečná politička, která Německo úspěšně provedla mnoha krizemi. „Za vaše mimořádně dlouhé funkční období a za vaši mimořádnou politickou cestu, na které jste pro posílení demokracie přesvědčivě využila zkušenosti z diktatury,“ řekl.

Prezident tak poukázal na původ Merkelové, která se sice narodila na Západě v Hamburku, značnou část života ale prožila na Východě v někdejší Německé demokratické republice (NDR). Merkelová pochází z rodiny evangelického faráře, který se kvůli církevním závazkům přestěhoval do NDR. I přes narození v Hamburku byla vnímána jako první východoněmecká politička v čele spolkové vlády.

Merkelová v době krizí

Steinmeier prohlásil, že díky Merkelové přečkalo Německo všechny vážné krize od finanční přes migrační až po pandemii nemoci covid-19 mnohem lépe než jiné státy.

Prezident zmínil i postup její vlády v roce 2014 poté, co Rusko vojensky obsadilo a nelegálně anektovalo ukrajinský autonomní poloostrov Krym a vyvolalo první fázi rusko-ukrajinské války na Donbasu. Podle Steinmeiera, který tehdy zastával post ministra zahraničí, bylo správné, že Německo se v té době na žádost Ukrajiny zasadilo o příměří. Dodal, že dnes, po obnovené ruské invazi, Německo jedná jinak a že země je jedním z největších podporovatelů napadené Ukrajiny.

Podle zpravodaje České televize Pavla Poláka není v Německu na udělení vyznamenání shoda. „Angela Merkelová měla své politické odpůrce na levém i pravém okraji politického spektra,“ připomněl Polák s tím, že kritizována byla například krajně pravicovou stranou AfD – mimo jiné kvůli tomu, jak se zachovala v průběhu migrační krize.

Skutečnost, že Steinmeier zvolil pro Merkelovou nejvyšší možnou podobu řádu, řada komentátorů i politiků včetně těch z CDU kritizovala. Kritici bývalé kancléřce vyčítají mimo jiné přílišnou závislost na plynu z Ruska, ustupování Moskvě nebo rozhodnutí skoncovat s jadernou energetikou.

Mezi pozvanými nebyl nikdo ze současného vedení CDU

Merkelová z konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) vedla Německo jako kancléřka po čtyři funkční období a v prosinci 2021 předala po 16 letech v úřadu vedení spolkové vlády sociálnímu demokratovi Olafu Scholzovi.

Scholz byl jedním z hostů, kteří se ceremonie zúčastnili. Na zámku Bellevue, který je berlínským sídlem spolkového prezidenta a kde se předání odehrálo, byli mimo jiné šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, manžel Merkelové Joachim Sauer nebo poslanec a bývalý šéf kancléřčina úřadu Helge Braun.

Německá média uvádějí, že někdejší kancléřka si mohla pozvat asi dvacet hostů a že mezi nimi nebyl nikdo ze současného vedení CDU. S nynějším šéfem CDU Friedrichem Merzem měla Merkelová napjaté vztahy.

Záslužný řád Spolkové republiky Německo různých stupňů v minulosti obdrželo i několik Čechů včetně někdejšího disidenta a prezidenta Václava Havla, bývalého prezidenta Miloše Zemana, kardinála Miloslava Vlka, exministra zahraničí Karla Schwarzenberga nebo spisovatele Jaroslava Rudiše.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 1 hhodinou

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 2 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...