Minské dohody daly Kyjevu čas připravit se proti ruské armádě, odmítá Merkelová kritiku

Bývalá dlouholetá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru s týdeníkem Der Spiegel přiznala, že ke konci svého mandátu už neměla žádné páky, jak přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k jednání. Putinovi podle ní záleží jen na moci a tu ona jako odcházející politička neměla, řekla Merkelová.

Merkelová se s Putinem naposledy setkala v srpnu 2021. „Každý už tehdy věděl, že na podzim budu pryč,“ řekla Spiegelu Merkelová. „Z pohledu mocenské politiky jsem byla vyřízená. A pro Putina je moc to jediné, co se počítá,“ dodala žena, která stála v čele Německa 16 let až do loňského prosince.

Šéf Kremlu tehdy poprvé na schůzku přišel i se svým ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, ačkoliv dříve jednali mezi čtyřma očima, poznamenala v rozhovoru bývalá kancléřka.

Během téhož léta se Merkelová neúspěšně pokoušela spolu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem dojednat setkání s Putinem. „Ale neměla jsem sílu prosadit své,“ řekla.

Rusko před únorovým začátkem invaze na Ukrajinu několik týdnů shromažďovalo své jednotky u hranic s Ukrajinou. Ve světle pozdějších událostí čelila Merkelová i další lídři zemí Evropské unie kritice, že měli s Kremlem jednat s větší důrazností a zaujmout tvrdší postoj, píše BBC.

Po nezákonné ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym byla v běloruském Minsku uzavřena dohoda o příměří. Klíčové body, včetně odzbrojení a mezinárodního dohledu, však nebyly naplněny. Merkelová tvrdí, že svým postojem při jednání v Minsku dala Kyjevu čas, aby se mohl lépe připravit na obranu proti ruské armádě.

Bývalá kancléřka dodala, že svého odchodu nelituje. Její vláda nedokázala dosáhnout pokroku nejen v ukrajinské krizi, ale ani v konfliktech v Moldavsku, Gruzii, Sýrii a Libyi, do kterých bylo Rusko také zapojeno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Mnichově vjelo auto do lidí, zranilo třicet lidí

V Mnichově ve čtvrtek dopoledne vjelo auto do skupiny lidí, zřejmě úmyslně. Bavorský ministerský předseda Markus Söder mluvil o pravděpodobném útoku, jehož pachatelem je uchazeč o azyl z Afghánistánu, který byl policii známý. Podle policie utrpělo zranění třicet lidí, jeden až dva jsou ohroženi na životě. Řidič byl na místě zadržen. Informace listu Süddeutsche Zeitung o jedné mrtvé ženě představitelé vlády nepotvrdili. Politici v čele s kancléřem Olafem Scholzem útok odsoudili a pro pachatele chtějí tvrdý trest.
11:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump podepsal memorandum k zavedení recipročních cel

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum o zavedení recipročních cel. Nová cla však nevstoupí v platnost okamžitě, Trumpova administrativa má nyní za úkol připravit příslušné návrhy pro jednotlivé země.
20:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Vydal by se i na linii bojů, aby ho našel.“ ČT vysílá dokument Táta hledá syna

Příběh otce, který se v ruské válce proti Ukrajině snaží nalézt svého syna, ukrajinského vojáka, přináší dokument Táta hledá syna. Natočili ho zpravodajka ČT Darja Stomatová a kameraman Ján Schürger. ČT24 ho právě nyní vysílá v rámci pořadu 90′ ČT24.
13:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Po měsících bojů se před 80 lety podařilo osvobodit Budapešť

Osvobození Budapešti bylo jednou z nejničivějších městských bitev druhé světové války. Postupující sovětská armáda podpořená rumunskými jednotkami přišla o 80 tisíc vojáků. Proti nim stáli nacisté a domácí maďarská armáda pod velením fašistické diktatury Šípových křížů. Tato strana přišla o 49 tisíc vojáků. Civilistů zahynulo 38 tisíc. Vítězové mohli pokračovat v tažení na Brno, Bratislavu a Vídeň, ale čtvrt roku budapešťské bitvy se stalo obdobím brutality tamních kolaborantů proti poslední velké židovské komunitě pod nacistickou nadvládou.
před 2 hhodinami

Paříž hostila konferenci o budoucnosti Sýrie

V Paříži se sešli představitelé Západu, arabských států i mezinárodních humanitárních organizací, aby společně debatovali o budoucnosti post-asadovské Sýrie, která čelí řadě problémů. Francouzi k jednání přizvali také nového ministra zahraničí zmíněné země Asaada Šibáního, jenž absolvoval svou první cestu do Evropy v roli vrcholného vládního představitele. OSN odhaduje, že Sýrie potřebuje na obnovu po čtrnáctiletém konfliktu nejméně 250 miliard dolarů.
před 3 hhodinami

NATO Ukrajině nikdy neslíbilo členství, prohlásil Rutte

Lídři NATO nikdy Ukrajině neslíbili, že se stane členem Severoatlantické aliance, jestliže uzavře mírovou dohodu s Ruskem, řekl ve čtvrtek šéf Aliance Mark Rutte. Ruského vůdce Vladimira Putina označil za nepředvídatelného, ale pro jednání o míru nezbytného. Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval členské státy NATO, aby zvýšily výdaje na obranu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nepřijme žádnou dohodu, kterou by uzavřely Moskva a Washington bez Kyjeva.
08:58Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Robert F. Kennedy mladší se stane ministrem zdravotnictví USA

Robert F. Kennedy stane v čele amerického ministerstva zdravotnictví. Tohoto kandidáta prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek potvrdil do funkce Senát.
17:38Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ruští dozorci popsali mučení Ukrajinců v „pekelném“ zařízení

Elitní jednotky dozorců v ruských vězeních dostaly instrukce, aby neměly slitování s ukrajinskými válečnými zajatci s odůvodněním, že na tyto zadržované se běžná pravidla nevztahují. Napsal to The Wall Street Journal (WSJ) na základě výpovědí tří bývalých příslušníků vězeňské služby. Ruský opoziční web Mediazona zase popsal dění v jedné z mučíren v ruském Taganrogu. Místo získalo tak strašnou pověst, že mnozí ukrajinští zajatci držení jinde udělali podle zdrojů webu cokoliv, aby tam neskončili.
před 5 hhodinami
Načítání...