Německá kancléřka Angela Merkelová se setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Merkelová před návštěvou avizovala, že by chtěla hovořit zejména o tématech, která udržují ve vztazích obou zemí napětí. Po jednání vystoupil před novináři jako první Putin. Zmínil, že se obě strany zabývaly děním na Ukrajině, v Bělorusku a Afghánistánu. O vězněném opozičním politikovi Alexeji Navalném ale nepromluvil. Naopak Merkelová na brífinku v následné řeči uvedla, že znovu na propuštění kritika režimu apelovala.
Merkelová v Moskvě vyzvala k propuštění Navalného. Podle Putina je opozičník ve vězení za trestné činy, ne politické postoje
23 minut
Setkání německé kancléřky Merkelové s ruským prezidentem Putinem
Putin se na téma Navalného rozhovořil až na dotaz jednoho z novinářů, opětovně ale nezmínil jeho jméno. „Pokud jde o osobu, o které jste se zmínil, je souzená nikoliv za politickou činnost, ale za kriminální zločiny,“ řekl Putin.
Napětí mezi Ruskem a Německem vyvolávají také události, které předcházely uvěznění Navalného. Termín kancléřčiny návštěvy se kryje s prvním výročím otravy vězněného opozičníka. Berlín, kde se podle německých expertů léčil z otravy nervově paralytickou látkou typu novičok, Moskvu opakovaně vyzval k vyšetření útoku. Rusko to však odmítlo s tvrzením, že nebyly předloženy důkazy o spáchání trestného činu.
Sám Navalnyj na výročí otravy ve svém článku, který přinesly britský list The Guardian, francouzský deník Le Monde a německé noviny Frankfurter Allgemeine Zeitung, vytkl západním lídrům, že boj s korupcí odsunuli na druhou kolej. Vyzval je, aby podnikali důraznější kroky proti korupci ve světě a omezili cílenými sankcemi vliv oligarchů z okolí ruského prezidenta Vladimira Putina.
Debata o Ukrajině, Bělorusku a Afghánistánu
Ruský prezident také informoval, že obě strany jednaly o aktuální situaci v Afghánistánu. „Neměli bychom dopustit, aby se afghánský stát rozpadl,“ řekl. Zároveň varoval Taliban, aby se nesnažil šířit svou nově nabytou moc mimo Afghánistán. Merkelová je přesvědčená o nutnosti s Talibanem jednat. „Je to velmi frustrující moment, když vidíte, že se Taliban vrátil a kontroluje celou zemi. Musíme ale respektovat, že tomu tak je,“ uvedla Merkelová.
Řešila se i ukrajinská otázka. „Žádáme paní spolkovou kancléřku, aby při cestě do Kyjeva apelovala na otázku dodržování Minských dohod,“ vyzval Putin. Podle Merkelové cíle nesplňují také separatisté na východě země. „Budu se snažit až do konce své funkce, aby teritoriální integrita Ukrajiny zůstala zachována,“ řekla kancléřka.
Řeč přišla i na ekonomické otázky, Putin po jednání na brífinku řekl, že byly body, ve kterých se státníci neshodli, přesto jsou ekonomickými partnery. Merkelová zmínila důležitost dokončení plynovodu Nord Stream 2.
Cesta Merkelové do ruské metropole je prakticky rozlučkovou návštěvou, neboť letos končí ve funkci šéfky německé vlády, ve které působí dlouhých šestnáct let. Naposledy do Moskvy zavítala na jaře minulého roku.
Lídři obou zemí se podle zpravodaje České televize v Rusku Karla Rožánka neshodli při pohledu na většinu témat – včetně Běloruska nebo občanskoprávních organizací v Rusku, které jsou v zemi označovány jako zahraniční agenti. Jediným tématem, ve kterém podle Rožánka došli ke shodě byl Afghánistán. Oba státníci totiž v této otázce zastávají názor, že je s Talibanem potřeba jednat.
Alexej Navalnyj pak pro Rusko podle Rožánka není vůbec tématem a oficiální média o něm vůbec nemluví. Podle ruských úřadů totiž není potrestán za politickou činnost. „Podle Vladimira Putina se Rusko chová k této nesystémové opozici podobně, jako se například chovají v Americe k protestním hnutím na podporu Donalda Trumpa anebo ve Francii k hnutí žlutých vest,“ dodává.
