Alexej Navalnyj

Na pražské náměstí Borise Němcova se v pondělí sešli lidé, aby uctili památku ruského opozičního politika Alexeje Navalného, který zemřel před dvěma lety. Někteří účastníci měli symbolické vlajky ruské opozice, kde červený pruh v trikolóře ruské vlajky nahrazuje bílá barva. Jiní drželi v rukou portréty Navalného. Vzniklo také místo s jeho fotkou, kde lidé pokládali květiny a svíčky. Akci pořádala iniciativa Rusové v Česku za demokracii. Desítky lidí, včetně západních diplomatů, si připomněly Navalného úmrtí také na moskevském hřbitově.

Pět evropských zemí v čele s Británií podle tiskových agentur tvrdí, že ruský opoziční lídr Alexej Navalnyj byl před dvěma lety v ruské věznici otráven smrtícím jedem. Nezemřel tedy přirozenou smrtí, jak prohlašuje Kreml. Navalného smrt způsobil podle těchto zemí ruský stát.

Organizace Globsec a Mezinárodní centrum boje proti terorismu (ICCT) zaznamenaly od roku 2022 v Evropě nejméně 110 sabotáží nebo pokusů o ně s potvrzenými vazbami na Rusko. Jedná se o fyzické útoky, například žhářství, do statistiky se naopak nepočítají kybernetické a informační operace. V Česku bylo útoků pět, informoval za Globsec Filip Nerad.

Laboratorní testy provedené ve dvou zemích ukázaly, že Alexej Navalnyj byl loni otráven, uvedla na Telegramu vdova po opozičním předákovi Julija Navalná. Dlouholetý kritik ruského vůdce Vladimira Putina zemřel loni v polovině února náhle a za nevyjasněných okolností v trestanecké kolonii na Sibiři. Jeho rodina a spolupracovníci už dříve tvrdili, že byl zavražděn. Podle ruských úřadů byla jeho smrt přirozená.

Ruští poslanci schválili zákon, který postihuje vyhledávání internetového obsahu, jenž úřady označují za extremistický. Zpřísňování cenzury bude mít dopady na soukromí ruských občanů a dále omezí přístup k sociálním sítím či alternativním zdrojům informací ze zahraničí. Nejasnosti však panují kolem výkladu a následné formy postihování. Proti zákonu vystoupilo už šedesát poslanců i prokremelští podporovatelé.

Organizátoři hudebního festivalu na zámku v italské Casertě oznámili, že ruší vystoupení ruského dirigenta Valerije Gergijeva. Mělo se konat 27. července. Gergijev je osobním přítelem ruského vládce Vladimira Putina, informace o jeho vystoupení tak vyvolala kritiku. Organizátoři festivalu Un'Estate da Re (Prožít léto královsky) nicméně v prohlášení důvod zrušení vystoupení nesdělili, napsala agentura AFP.

„Je to rozhodně mučení,“ řekl o uvěznění běloruský opoziční lídr Sjarhej Cichanouski v rozhovoru pro AP. Agentura píše, že po několika letech za mřížemi politik zhubl přes padesát kilogramů a je téměř k nepoznání. Cichanouski se dostal na svobodu v sobotu poté, co jej společně s dalšími politickými vězni propustil běloruský vládce Alexandr Lukašenko – podle všeho na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Soud v Moskvě poslal na pět a půl roku do vězení čtyři novináře, které uznal vinnými ze spolupráce „s extremistickou organizací“. Za tu považuje Fond boje proti korupci opozičního vůdce Alexeje Navalného. Ten loni v únoru zahynul za nejasných okolností v trestanecké kolonii za polárním kruhem.

Generální tajemník OSN António Guterres na závěr summitu BRICS v ruské Kazani vyzval ruského vůdce Vladimira Putina k míru na Ukrajině. Následně se s Putinem sešel na bilaterální schůzce, kde mu podle svého mluvčího sdělil, že ruská invaze na Ukrajinu porušuje mezinárodní právo. Za účast na vrcholném jednání kritizoval Guterrese nejen Kyjev, ale také například Estonsko a Litva.

Ruský opozičník Alexej Navalnyj, který zemřel v únoru 2024, ve vězení přemítal o smrti, každodenním životě, o rodině, ale také o politice a rusko-ukrajinské válce. „Jediné, čeho bychom se měli bát, je nechat naši vlast napospas drancování bandy lhářů, zlodějů a pokrytců,“ píše se v předstihu zveřejněných úryvcích z jeho pamětí, které v úterý vycházejí v angličtině pod názvem Patriot: A Memoir (Patriot: Paměti).

Ruská agrese na Ukrajině vedla k nárůstu narušování lidských práv v dalších zemích, byla inspirací pro ty, kteří nerespektují ostatní. V pondělním projevu na konferenci Forum 2000 v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Hlavní globální síly, zejména Čína, by podle něj měly využít své postavení k propagaci míru a mezinárodní spolupráce.

Západ v rámci výměny vězňů pustil na svobodu i osoby spojované s ruskými tajnými službami včetně Vadima Krasikova, který dostal v Německu doživotní trest za vraždu. Kreml v pátek přiznal, že Krasikov byl příslušníkem Federální bezpečnostní služby (FSB). Propuštěné novináře Evana Gershkoviche a Alsu Kurmaševovou a bývalého příslušníka americké námořní pěchoty Paula Whelana přivítali v USA šéf Bílého domu Joe Biden a viceprezidentka Kamala Harrisová. Německý kancléř Olaf Scholz označil setkání se skupinou lidí, z nichž někteří strávili v ruských věznicích i několik let, za velmi emotivní. Někteří se podle něj báli o život.

Turecko potvrdilo, že součástí výměny vězňů mezi Ruskem a několika západními zeměmi včetně USA, kterou pomáhalo dojednávat, jsou dopisovatel deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich a bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan. Výměna se týká 26 lidí ze sedmi zemí, uvedl podle agentury Reuters úřad tureckého prezidenta. USA měly podle turecké strany převzít tři vězně, Německo třináct dalších a Rusko deset. Podle médií se jedná o největší takovou výměnnou akci mezi Ruskem a západními zeměmi od konce studené války.

Ruský vládce Vladimir Putin začátkem května zahájil další šestiletý mandát. Ne všem Rusům se to ale líbí, i když jsou v menšině. Patří mezi ně i lidskoprávní aktivistka a kritička Kremlu Světlana Gannuškinová. Sama cítí určitou odpovědnost za to, co se v Rusku děje. „My aktivisté jsme málo pracovali s našimi lidmi,“ míní. Vystudovaná matematička začátkem 90. let založila v Rusku Občanskou pomoc – první organizaci na pomoc migrantům. Vladimira Putina zná velmi dobře. V letech 2002 až 2008 byla v Radě ruského prezidenta pro otázky lidských práv.

Ve Varšavě zadrželi začátkem dubna dvě osoby podezřelé z útoku na Leonida Volkova, spolupracovníka zesnulého ruského opozičního politika Alexeje Navalného, informovali litevští vyšetřovatelé. Jde o polské občany, kteří údajně Volkova přepadli v březnu v blízkosti jeho bydliště ve Vilniusu. Podle litevských vyšetřovatelů za tímto násilným činem zřejmě stojí Rusko. Polská policie uvedla, že dvojici zadržela na základě evropského zatykače a že se případem zabývá prokuratura ve varšavské čtvrti Praga.

V Rusku v neděli v podvečer skončily třídenní prezidentské „volby“. Vladimir Putin v nich nečelil žádné skutečné konkurenci, což potvrzují i první oznámené odhady výsledků. Nezávislí experti v Rusku i v zahraničí nepovažují volby za svobodné ani spravedlivé. Stejně se vyjádřilo i české ministerstvo zahraničí či Bílý dům. Rusové v různých městech i po celém světě se zapojili do protestní akce „Poledne proti Putinovi“. Přesně ve dvanáct hodin v různých časových pásmech přicházeli k volebním místnostem a dávali tak najevo svůj nesouhlas s režimem. V souvislosti s volbami bylo v různých ruských městech v neděli zadrženo přes sedmdesát lidí, uvedl server OVD-Info.

Vladimir Putin získá v prezidentských „volbách“ v Rusku „tolik procent hlasů, kolik bude chtít“, v Událostech, komentářích to řekl cestovatel, spisovatel a vydavatel Fero Richard Hrabal-Kronďák. Novinářka Deníku N Petra Procházková si dokonce myslí, že je předem dáno i procentuální rozdělení hlasů mezi jednotlivé kandidáty. Neznamená to však, že podpora Putina v Rusku je výrazně nižší. Podle šéfredaktora Voxpot.cz Vojtěcha Boháče by současný ruský vládce vyhrál i v případě, že by byly volby férové. Režim totiž dlouhodobě kontroluje média a kritiku hlavy státu nepřipouští.

Rusko pořádá od pátku do neděle hlasování, které režim nazývá prezidentskými volbami. O volby ale vzhledem k absenci skutečné opozice nejde. I tak ale toto inscenované představení doprovází nátlak na voliče a čekají se manipulace a podvody, neboť šéf Kremlu musí „vyhrát“ dostatečně výrazným způsobem. Jde totiž o rituál, jehož opakování udržuje iluzi demokratičnosti a na základě jehož „správných“ výsledků může Vladimir Putin tvrdit, že je legitimním vládcem země. Kromě toho se tak testuje i loajálnost úřadů a dalších mocenských hráčů, kteří mají žádoucí výsledek zajistit, shodují se odborníci na ruskou politiku.

Přijít hlasovat v prezidentských „volbách“ v Rusku v neděli 17. března přesně v pravé poledne – tak má vypadat protest Rusů, kterým se nelíbí politika současného vládce Vladimira Putina a ruská invaze na Ukrajinu. Akci před svou smrtí z vězení podpořil vůdce opozice Alexej Navalnyj.

Násilný útok na Leonida Volkova, spolupracovníka zemřelého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného, pravděpodobně zorganizovala a v úterý v Litvě provedla Moskva. Informovala o tom podle agentury Reuters litevská kontrarozvědka. Litevská policie předtím oznámila, že zahájila vyšetřování. Její šéf Renatas Požela v úterý řekl, že se zaměřují na několik možných verzí.

S lídrem ruské opozice Alexejem Navalným se rozloučili lidé v několika zemích světa. V Rusku zapalovali svíčky a nosili květiny pod zesíleným dohledem policie. Někteří účastníci se ale nevrátili domů. Policie zatýkala v Novosibirsku, Omsku, Kazani, Petrohradě, Jekatěrinburgu i Moskvě. Podle serveru OVD-Info, který sleduje dění v Rusku, zadržela zhruba stovku lidí v devatenácti městech.

Když se v Rusku dostal k moci Vladimir Putin, byla to naděje, protože dokonale předstíral, že mu jde o vytvoření demokratického státu, uvedl v pořadu Interview ČT24 historik a publicista Alexej Kelin. Za více než dvacet let pak v Rusku vybudoval systém, i za pomoci naivního Západu, v němž se opevnil a kde platí jen síla a násilí, podotýká historik. Kelin v pořadu také hovořil o ruské propagandě a nedostatečné reakci západních zemí na ni.

Významný kritik Kremlu a ruský opoziční politik Alexej Navalnyj byl pochován na Borisovském hřbitově v Moskvě. Předtím se blízcí se zesnulým naposledy rozloučili při krátké komorní pietě v chrámu Ikony Matky Boží ve čtvrti Marjino na jihovýchodě Moskvy. U chrámu i u hřbitova se shromáždily tisíce lidí. Navzdory varování Kremlu, že jakákoliv opoziční shromáždění budou potlačena, dav před kostelem skandoval hesla „Ne válce“ nebo „Putin je vrah“. V několika městech Ruska byly na pietních akcích zadrženy desítky lidí. Navalnyj zemřel podle ruských úřadů minulý měsíc v trestanecké kolonii na Sibiři.

Alexej Navalnyj svými nápady dokázal inspirovat miliony lidí, neustále experimentoval, i když mu to ruské úřady znesnadňovaly, řekla v Evropském parlamentu vdova po zavražděném opozičníkovi Julija Navalná. Prohlásila, že Vladimir Putin je „krvavá zrůda“, šéfuje zločinecké organizaci a sankce nebo rezoluce ho neporazí. Navalnyj bude pohřben na Borisovském hřbitově na jižním okraji Moskvy, poslední rozloučení se uskuteční v pátek.