Alexej Navalnyj strana 5 z 5

Parlamentní volby v Rusku by i podle průzkumu nezávislého Analytického centra Jurije Levady vyhrála strana Jednotné Rusko. Podle jejího zjištění ale dalo vládní straně prezidenta Vladimíra Putina svůj hlas méně Rusů, než uvádějí oficiální výsledky. Nevládní analytické centrum, v Rusku označené za zahraničního agenta, chce svá zjištění zveřejnit příští týden. Česká televize je získala v předstihu.

Ruský prezident Vladimir Putin opět prodloužil platnost svého nařízení o zákazu dovozu potravin ze zemí, které po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym na jaře 2014 přijaly sankce proti tamním společnostem a představitelům. Odveta za západní sankce se prodlužuje do konce roku 2022, uvedl internetový list Gazeta.ru s odvoláním na dokument zveřejněný v úředním věstníku. Putin své rozhodnutí odůvodnil „ochranou národních zájmů“.

Ruská vládní strana Jednotné Rusko si po parlamentních volbách udrží dvoutřetinovou většinu ve Státní dumě, která je nezbytná pro přijímání ústavních změn. Po sečtení 99,84 procenta hlasů má podle agentury Ria Novosti tato prokremelská strana 49,83 procenta hlasů a díky volebnímu systému získá přes 300 křesel v 450členné dumě. Oproti minulým volbám však ztratila podporu části voličů, poznamenala agentura Reuters. Do parlamentu, o jehož složení Rusové rozhodovali od pátku do nedělního večera, se patrně dostanou ještě čtyři další strany, které překročily potřebný pětiprocentní práh.

V Rusku skončily volby do Státní dumy. Trvaly tři dny. Ruská vládní strana Jednotné Rusko má po sečtení pětiny odevzdaných hlasů téměř 43 procent a jednoznačně vede ve volbách do Státní dumy. Do ruského parlamentu se dostanou ještě čtyři další strany, které překročily potřebný pětiprocentní práh.

V Rusku v neděli skončily parlamentní volby, od kterých se po vyřazení prakticky všech oponentů Kremlu očekává vítězství vládnoucí strany Jednotné Rusko. Pozorovatelé z řad nevládních organizací hlásí množství nesrovnalostí, porušování pravidel a manipulace s hlasy, úřady ale tyto stížnosti vesměs odmítají či bagatelizují jako útoky ze zahraničí, které mají zpochybnit legitimitu hlasování.

Druhým dnem pokračují volby do Státní dumy, tedy dolní komory ruského parlamentu. V pátek, kdy třídenní hlasování začalo, dosáhla účast podle předběžných oficiálních údajů necelých sedmnácti procent. Nezávislí pozorovatelé zaznamenali jen za první den voleb na dva tisíce porušení volebních pravidel, státní zaměstnanci si podle BBC stěžují na nátlak ze strany nadřízených. Po firmách Google a Apple zablokovala i ruská společnost Telegram aplikaci „chytré hlasování“,  která má pomoci uspět kandidátům jiných uskupení, než je vládnoucí Jednotné Rusko.

V Rusku začaly volby do Státní dumy, tedy dolní komory parlamentu. V hlasování, které potrvá tři dny, se očekává jasné oficiální vítězství vládní strany Jednotné Rusko spojené s prezidentem Vladimirem Putinem. Jejím hlavním konkurentům z řad mimoparlamentní opozice úřady kandidaturu znemožnily. Podle týmu vězněného opozičního politika Alexeje Navalného odstranily firmy Google a Apple ze svých systémů aplikaci pro „chytré hlasování“, která má pomoci uspět kandidátům jiných uskupení, než je vládnoucí strana. Kritici se také obávají podvodů, které provázely i mnohá minulá hlasování. V řadě oblastí se konají rovněž volby do regionálních sněmů či volby gubernátorů.

Rusko se připravuje na volby do Státní dumy. Šanci získat poslanecký mandát mají i Noví lidé a Strana penzistů – dvě uskupení ucházející se o hlasy voličů poprvé. Naproti tomu ze hry jsou současní i bývalí spolupracovníci Alexeje Navalného nebo členové desítek organizací, které Kreml označil za extremistické. Rusové půjdou k urnám v polovině září.

Alexej Navalnyj apeloval na Západ, aby konečně zmrazil majetky ruských oligarchů. V písemném rozhovoru pro americký list The New York Times také popsal převýchovu ve vězení, vyjádřil naději, že jeho projekt chytrého hlasování v podzimních parlamentních volbách aspoň trochu překazí plány režimu a ujistil, že opozice v Rusku ani přes rostoucí rizika jen tak nezmizí.

Německá kancléřka Angela Merkelová se setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Merkelová před návštěvou avizovala, že by chtěla hovořit zejména o tématech, která udržují ve vztazích obou zemí napětí. Po jednání vystoupil před novináři jako první Putin. Zmínil, že se obě strany zabývaly děním na Ukrajině, v Bělorusku a Afghánistánu. O vězněném opozičním politikovi Alexeji Navalném ale nepromluvil. Naopak Merkelová na brífinku v následné řeči uvedla, že znovu na propuštění kritika režimu apelovala.

Ruský soud odsoudil mluvčí opozičního politika Alexeje Navalného Kiru Jarmyšovou k osmnácti měsícům omezení svobody, porušila podle něj hygienické normy účastí na demonstraci za Navalného osvobození. Informovala o tom agentura TASS. Jarmyšová se v následujícím roce a půl nesmí účastnit masových akcí a navštěvovat místa, kde se tyto akce konají, či bez upozornění úřadů změnit trvalé bydliště.

Moskevský soud podle očekávání zamítl žalobu uvězněného opozičního politika Alexeje Navalného na mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova kvůli nactiutrhání. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na sdělení tiskové služby soudu. Peskov se k žalobě odmítl vyjádřit.

Ljubov Sobolová, která je blízkou spolupracovnicí vězněného opozičního politika Alexeje Navalného, odcestovala podle nejmenovaných zdrojů ruské televize REN a agentury Interfax z Ruska. Informaci potvrdil i editor stanice Echo Moskvy. Aktivistka prý odlétla do Istanbulu, a to navzdory soudnímu zákazu opustit Moskvu a přilehlou Moskevskou oblast.

Moskevský soud uložil bratrovi uvězněného opozičníka Alexeje Navalného Olegovi podmíněný trest – rok odnětí svobody s roční podmínkou – za porušení hygienických norem, jelikož se v lednu zúčastnil zakázané demonstrace za Navalného osvobození. „Pokládáme tento verdikt za nespravedlivý a odvoláme se,“ řekl agentuře TASS obhájce Nikas Paraskevov.

Ruský cenzorní úřad Roskomnadzor zablokoval servery Otkrytyje media, MBCH Media a Pravozaščity Otrkrytki. Krok vysvětlil požadavkem generální prokuratury, která uvedené portály považuje za spjaté s organizacemi bývalého ropného magnáta a vězně režimu prezidenta Vladimira Putina Michaila Chodorkovského, informovala ruská média. Jeho společnosti byly v Rusku zakázány jako nežádoucí.

Soud v Moskvě vyměřil trest 18 měsíců omezení svobody za porušení hygienických norem Ljubov Sobolové, která je blízkou spolupracovnicí vězněného opozičního politika Alexeje Navalného. Provinění se podle soudu dopustila v rámci účasti na lednové nepovolené demonstraci za Navalného osvobození.

Německá kancléřka Angela Merkelová dál hájí svůj návrh uspořádat vrcholnou schůzku mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a zástupci Evropské unie. Plán minulý týden vzbudil odmítavé reakce hlavně ze strany Polska a pobaltských států. Podle nich musí Kreml nejdřív změnit své chování hlavně vůči Evropě. Vztahy mezi Bruselem a Moskvou jsou na nejhorší úrovni od konce studené války.

Plynovod Nord Stream 2 je ruský geopolitický projekt podrývající bezpečnost Ukrajiny a hrozba pro energetické zabezpečení Evropy, řekl ve středu americký ministr zahraničí Antony Blinken. Na jednání se svým německým protějškem Heikem Maasem se zástupci obou států shodli, že budou společně i nadále stát proti ruským „provokacím“ vůči Ukrajině.

Ruský velvyslanec ve Spojených státech Anatolij Antonov, který se v neděli vrátil do Washingtonu, uvedl, že až během letu se dozvěděl o tom, že Spojené státy chystají nové sankce proti Rusku kvůli uvězněnému opozičnímu politikovi Alexeji Navalnému. Tento krok podle velvyslancova názoru nepomůže stabilizovat rusko-americké vztahy, uvedl list Kommersant na svém webu.

Za patologického lháře označil vězněný Alexej Navalnyj ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten prohlásil, že kritik Kremlu vědomě porušil zákon, když se během své léčby v Německu neohlásil kvůli podmíněnému trestu ruským úřadům. V Berlíně se Navalnyj léčil z otravy novičokem, ze které obvinil přímo Putina a tajnou službu FSB. Kreml to popřel, incident ale odmítl vyšetřit.

Většina pozorovatelů se shoduje na tom, že výsledky summitu mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem byly očekávatelné. Přesto je dobře, že se oba státníci v Ženevě sešli. Mírným vítězem setkání se podle části hostů ČT24 zdá být Putin, skutečné důsledky ale ukáže až čas, shodují se politici, diplomaté a komentátoři. Za klíčovou považují oblast kyberbezpečnosti či jednání o jaderných zbraních.

Americký prezident Joe Biden a šéf Kremlu Vladimir Putin jednali v Ženevě. Oba politici se osobně setkali poprvé od chvíle, kdy se prezident USA v lednu ujal funkce. Dohodli se na tom, že americký a ruský velvyslanec se vrátí na své posty v Moskvě, respektive Washingtonu či na konzultacích v oblasti kyberbezpečnosti. Americký lídr trvá na tom, že USA budou nadále hovořit o porušování lidských práv.

Americký prezident Joe Biden a jeho ruský protějšek Vladimir Putin se sešli k jednání v Ženevě. V městské vile La Grange je uvítal švýcarský prezident Guy Parmelin. Summit se konal v napjaté atmosféře mezi oběma zeměmi – Washington a Moskva mluví o vzájemných vztazích jako o nejhorších od konce studené války. Bílý dům i Kreml už dopředu krotily očekávání, Biden s Putinem hodlali probírat například jaderné odzbrojení, kyberkriminalitu nebo situaci v konfliktních regionech.

Za pokusem o otravu ruského učitele, básníka a publicisty Dmitrije Bykova stojí stejní důstojníci ruské tajné služby jako za otravou opozičního lídra Alexeje Navalného. S novým zjištěním u dva roky staré události přišla mezinárodní investigativní skupina Bellingcat a ruský server The Insider. Zatímco Bellingcat hledal souvislosti ve veřejných databázích, ruští investigativci pátrali na místě. Výsledky společné práce v rozhovoru po pořad Newsroom ČT24 popsal šéfredaktor The Insideru Roman Dobrochotov.