Alexej Navalnyj strana 5 z 5

Ruská opoziční aktivistka Marina Litvinovičová vyzvala na čtvrteční večer k protestům v ruských městech proti vojenskému útoku Ruska na Ukrajinu. O několik hodin později informovala agentura Reuters, že ji zadržela policie. Ta celkem ve čtvrtek zadržela přes patnáct set protestujících. Více než sto regionálních poslanců z ruských regionů podepsalo otevřený dopis adresovaný občanům, v němž odsuzují „speciální vojenskou operaci“ proti Ukrajině, kterou ráno zahájil prezident Vladimir Putin, píše nezávislý ruský list Novaja Gazeta.

Moskevská soudkyně se v úterý začala zabývat novým případem uvězněného opozičního politika Alexeje Navalného. Soud se koná přímo ve věznici v Pokrovu asi sto kilometrů východně od Moskvy, kde si Navalnyj odpykává dříve uložený trest 2,5 roku odnětí svobody. Nyní mu hrozí až patnáct let za mřížemi, napsal na svém webu list Kommersant.

Ruský úřad Rosfinmonitoring, který má na starosti boj proti praní špinavých peněz a proti financování terorismu, zařadil uvězněného opozičního aktivistu Alexeje Navalného a několik jeho spolupracovníků na seznam „teroristů a extremistů“. Ruská federální vězeňská služba mezitím požádala soud, aby roční podmíněný trest pro Navalného bratra Olega změnil na nepodmíněný.

Ruské manévry kolem Ukrajiny vyvolávají obavy z invaze i rozsáhlou a pestrou debatu, nakolik je pravděpodobná. V analýze pro web časopisu Foreign Affairs se do ní zapojili Alexander Vindman z Johns Hopkins University a Dominic Cruz Bustillos z Lawfare Institute. Ruský prezident Vladimir Putin má podle nich v plánu velkou vojenskou akci s cílem zničit ukrajinskou armádu a průmyslovou, energetickou i dopravní infrastrukturu a rychle se stáhnout. Doufá, že to učiní z Ukrajiny rozpadlý stát, který nebude pro Rusko hrozbou ani inspirací pro ruskou demokratickou opozici.

Soud v Rusku vyměřil americkým technologickým firmám Google a Meta rekordní pokutu v celkové výši 9,1 miliardy rublů, tedy asi 2,7 miliardy korun. Firmy podle něj neodstraňovaly obsah, jehož šíření je v Rusku zakázáno. Google dostal pokutu 7,2 miliardy rublů, Meta pak 1,9 miliardy. Sankce byla poprvé odvozena od výše tržeb obou firem, uvedla agentura Interfax. Společnost Meta se dříve jmenovala Facebook, její sociální síť si stejnojmenný název ponechala.

Ruská ekonomika se ukázala v době pandemie nemoci covid-19 „připravenější na takové šoky“ než ekonomiky jiných států a rychleji se obnovuje poté, co poklesla jen o tři procenta. Posluchače o tom v Moskvě ujistil ruský prezident Vladimir Putin v jedné z odpovědí na své výroční tiskové konferenci. Jako nespravedlivou odmítl kritiku, že Moskva zavinila rekordně vysoké ceny plynu v Evropě.

Evropský parlament (EP) předal Sacharovovu cenu určenou ruskému opozičnímu politikovi Alexeji Navalnému. Jelikož ten si odpykává trest ve vězeňské kolonii, ocenění zdůrazňující svobodu myšlení ve Štrasburku převzala jeho dcera Daria. V projevu vyzvala evropské lídry, aby neustupovali diktátorům.

Bývalá koordinátorka petrohradského štábu uvězněného opozičního politika Alexeje Navalného Irina Faťjanovová a advokát Jevgenij Smirnov, který patřil k obhájcům novináře Ivana Safronova obviněného z vlastizrady kvůli údajné spolupráci s českou rozvědkou, opustili Rusko v obavě před pronásledováním. Ve středu to uvedl server BBC News na své ruskojazyčné stránce. Z Ruska již dříve do zahraničí vycestoval další Safronovův obhájce Ivan Pavlov.

V říjnu byl před ruským velvyslanectvím v Berlíně nalezen mrtvý ruský diplomat. Muž, který zemřel za nevyjasněných okolností, podle přesvědčení německé rozvědky pracoval pro ruskou tajnou službu FSB, napsal německý list Der Spiegel.

Ruské úřady vydaly zatykač na Ljubov Sobolovou, blízkou spolupracovnici vězněného opozičního politika Alexeje Navalného. Sobolová v srpnu opustila Rusko poté, co jí soud omezil svobodu. Kreml také ve čtvrtek prohlásil, že udělení Sacharovovy ceny Navalnému devalvuje význam ocenění.

Evropský parlament (EP) udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení ruskému opozičnímu předákovi Alexeji Navalnému. EP hlasitého kritika ruského prezidenta Vladimira Putina ocenil za odvahu v boji za svobodu, demokracii a lidská práva. Navalnyj si nyní odpykává trest odnětí svobody v délce zhruba dva a půl roku kvůli porušení podmínky staršího rozsudku, který se týkal obvinění ze zpronevěry. Evropský soud pro lidská práva považuje jeho proces za nespravedlivý.

Vězněného ruského opozičního předáka Alexeje Navalného označila v pondělí vězeňská komise za extremistu a teroristu. Zároveň ho vyřadila ze seznamu vězňů se sklony k útěku. Na Instagramu o tom informoval Navalnyj. Za extremistické dříve označily ruské úřady organizace spjaté s jeho osobou, a zakázaly tak v Rusku jejich činnost.

Parlamentní volby v Rusku by i podle průzkumu nezávislého Analytického centra Jurije Levady vyhrála strana Jednotné Rusko. Podle jejího zjištění ale dalo vládní straně prezidenta Vladimíra Putina svůj hlas méně Rusů, než uvádějí oficiální výsledky. Nevládní analytické centrum, v Rusku označené za zahraničního agenta, chce svá zjištění zveřejnit příští týden. Česká televize je získala v předstihu.

Ruský prezident Vladimir Putin opět prodloužil platnost svého nařízení o zákazu dovozu potravin ze zemí, které po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym na jaře 2014 přijaly sankce proti tamním společnostem a představitelům. Odveta za západní sankce se prodlužuje do konce roku 2022, uvedl internetový list Gazeta.ru s odvoláním na dokument zveřejněný v úředním věstníku. Putin své rozhodnutí odůvodnil „ochranou národních zájmů“.

Ruská vládní strana Jednotné Rusko si po parlamentních volbách udrží dvoutřetinovou většinu ve Státní dumě, která je nezbytná pro přijímání ústavních změn. Po sečtení 99,84 procenta hlasů má podle agentury Ria Novosti tato prokremelská strana 49,83 procenta hlasů a díky volebnímu systému získá přes 300 křesel v 450členné dumě. Oproti minulým volbám však ztratila podporu části voličů, poznamenala agentura Reuters. Do parlamentu, o jehož složení Rusové rozhodovali od pátku do nedělního večera, se patrně dostanou ještě čtyři další strany, které překročily potřebný pětiprocentní práh.

V Rusku skončily volby do Státní dumy. Trvaly tři dny. Ruská vládní strana Jednotné Rusko má po sečtení pětiny odevzdaných hlasů téměř 43 procent a jednoznačně vede ve volbách do Státní dumy. Do ruského parlamentu se dostanou ještě čtyři další strany, které překročily potřebný pětiprocentní práh.

V Rusku v neděli skončily parlamentní volby, od kterých se po vyřazení prakticky všech oponentů Kremlu očekává vítězství vládnoucí strany Jednotné Rusko. Pozorovatelé z řad nevládních organizací hlásí množství nesrovnalostí, porušování pravidel a manipulace s hlasy, úřady ale tyto stížnosti vesměs odmítají či bagatelizují jako útoky ze zahraničí, které mají zpochybnit legitimitu hlasování.

Druhým dnem pokračují volby do Státní dumy, tedy dolní komory ruského parlamentu. V pátek, kdy třídenní hlasování začalo, dosáhla účast podle předběžných oficiálních údajů necelých sedmnácti procent. Nezávislí pozorovatelé zaznamenali jen za první den voleb na dva tisíce porušení volebních pravidel, státní zaměstnanci si podle BBC stěžují na nátlak ze strany nadřízených. Po firmách Google a Apple zablokovala i ruská společnost Telegram aplikaci „chytré hlasování“,  která má pomoci uspět kandidátům jiných uskupení, než je vládnoucí Jednotné Rusko.

V Rusku začaly volby do Státní dumy, tedy dolní komory parlamentu. V hlasování, které potrvá tři dny, se očekává jasné oficiální vítězství vládní strany Jednotné Rusko spojené s prezidentem Vladimirem Putinem. Jejím hlavním konkurentům z řad mimoparlamentní opozice úřady kandidaturu znemožnily. Podle týmu vězněného opozičního politika Alexeje Navalného odstranily firmy Google a Apple ze svých systémů aplikaci pro „chytré hlasování“, která má pomoci uspět kandidátům jiných uskupení, než je vládnoucí strana. Kritici se také obávají podvodů, které provázely i mnohá minulá hlasování. V řadě oblastí se konají rovněž volby do regionálních sněmů či volby gubernátorů.

Rusko se připravuje na volby do Státní dumy. Šanci získat poslanecký mandát mají i Noví lidé a Strana penzistů – dvě uskupení ucházející se o hlasy voličů poprvé. Naproti tomu ze hry jsou současní i bývalí spolupracovníci Alexeje Navalného nebo členové desítek organizací, které Kreml označil za extremistické. Rusové půjdou k urnám v polovině září.

Alexej Navalnyj apeloval na Západ, aby konečně zmrazil majetky ruských oligarchů. V písemném rozhovoru pro americký list The New York Times také popsal převýchovu ve vězení, vyjádřil naději, že jeho projekt chytrého hlasování v podzimních parlamentních volbách aspoň trochu překazí plány režimu a ujistil, že opozice v Rusku ani přes rostoucí rizika jen tak nezmizí.

Německá kancléřka Angela Merkelová se setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Merkelová před návštěvou avizovala, že by chtěla hovořit zejména o tématech, která udržují ve vztazích obou zemí napětí. Po jednání vystoupil před novináři jako první Putin. Zmínil, že se obě strany zabývaly děním na Ukrajině, v Bělorusku a Afghánistánu. O vězněném opozičním politikovi Alexeji Navalném ale nepromluvil. Naopak Merkelová na brífinku v následné řeči uvedla, že znovu na propuštění kritika režimu apelovala.

Ruský soud odsoudil mluvčí opozičního politika Alexeje Navalného Kiru Jarmyšovou k osmnácti měsícům omezení svobody, porušila podle něj hygienické normy účastí na demonstraci za Navalného osvobození. Informovala o tom agentura TASS. Jarmyšová se v následujícím roce a půl nesmí účastnit masových akcí a navštěvovat místa, kde se tyto akce konají, či bez upozornění úřadů změnit trvalé bydliště.

Moskevský soud podle očekávání zamítl žalobu uvězněného opozičního politika Alexeje Navalného na mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova kvůli nactiutrhání. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na sdělení tiskové služby soudu. Peskov se k žalobě odmítl vyjádřit.