Rusko se připravuje na volby do Státní dumy. Šanci získat poslanecký mandát mají i Noví lidé a Strana penzistů – dvě uskupení ucházející se o hlasy voličů poprvé. Naproti tomu ze hry jsou současní i bývalí spolupracovníci Alexeje Navalného nebo členové desítek organizací, které Kreml označil za extremistické. Rusové půjdou k urnám v polovině září.
O 450 míst ve Státní dumě – dolní komoře ruského parlamentu – se uchází čtrnáct stran, mezi touto skupinou i dvě formace nové. Šance mají podle zpravodaje ČT v Moskvě Karla Rožánka i kvůli covidové krizi a s ní souvisejícími sociálními a ekonomickými problémy. „Musíme k tomu přičíst i očkování, kterého se spousta Rusů bojí, které se jim nelíbí. A i když je zde dobrovolné, některé skupiny se musí nechat očkovat, pokud si chtějí udržet práci,“ popisuje korespondent.
Strana penzistů těží z důchodové reformy, která v Rusku oddálila věk odchodu do penze, vysvětluje Rožánek. Voličům slibuje mimo jiné, že nepopulární reformu zvrátí a zvýší důchody.
„Strana penzistů je stranou mlčící většiny. Je to strana lidí, které v ruském parlamentu dosud nikdo neposlouchal,“ říká místopředseda uskupení Vladimir Vorožcov. Penzisté podle něj přinášejí vážné a rozhodné změny ve společnosti, jichž chtějí dosáhnout bez revolucí.
Vedle toho kandidují také Noví lidé, kteří cílí především na podporovatele vězněného opozičníka Navalného. Oslovit se tak snaží mladé Rusy a také střední třídu.
Pohrůžka Googlu a Applu
Zcela mimo stojí demokratická opozice, které se kvůli nemožnosti účastnit se politického života říká v Rusku nesystémová. Desítky organizací totiž úřady označily za extremistické, protože chtějí změnit ústavu, a nemohou tudíž kandidovat. „Netýká se to jen Alexeje Navalného, ale všech jeho spolupracovníků,“ podotýká Rožánek.
„Nesystémová opozice byla odstraněna ze šachovnice. Stalo se to začátkem roku. Po těchto událostech nemá žádnou šanci, je mimo hru,“ konstatuje generální ředitel Všeruského centra pro výzkum veřejného mínění Valerij Fedorov.
Navalného soudně zakázaný Fond boje proti korupci nyní burcuje Rusy, aby si stahovali aplikaci nabádající k „chytrému hlasování“, které je zaměřené na eliminování kandidátů vládní strany Jednotné Rusko. Aplikace voličům doporučuje nejsilnějšího z opozičních kandidátů, který má v daném obvodě šanci porazit prokremelského kandidáta.
Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor už kvůli aplikaci pohrozil firmám Google a Apple milionovými pokutami i trestním stíháním. „Tvrdí, že to je ovlivňování a nepřípustné zasahování do voleb,“ podotýká zpravodaj ČT v Rusku.
Umlčování kritiků
Kromě zákroku proti Navalného fondu ruské úřady zablokovaly od června další desítky webů a účtů na sociálních sítích spojených s opozičním politikem. Další nezávislá média dostala nálepku „zahraničních agentů“, naposledy televize Dožď a portál Vážné příběhy. „Představitelé portálu tvrdí, že přidání na tento seznam je pro ně ctí,“ komentuje Rožánek. Dodává ale, že hanlivé označení u řady Rusů může vyvolat odpor k těmto organizacím.
„Obrovské protesty v Bělorusku proti falšování voleb Kreml znervóznily. A tak jsou umlčovány všechny kritické hlasy a likvidována veškerá reálná politická konkurence. V centru těchto snah jsou pokusy umlčet svobodný tisk,“ napsala ve svém posledním příspěvku z Moskvy zpravodajka BBC Sarah Rainsfordová, které úřady odmítly prodloužit vízum, čímž ji de facto vyhostily.
Volby do dumy se uskuteční 17. až 19. září. Poslanci se volí na pět let ve smíšeném systému: 225 zákonodárců se ujme mandátů na základě hlasování voličů o stranických kandidátkách, dalších 225 vzejde z hlasování v jednomandátových obvodech. Podle průzkumů si většinu hlasů znovu rozdělí čtyři strany: Jednotné Rusko, komunisté, liberální demokraté a Spravedlivé Rusko.
Na regulérnost voleb do Státní dumy letos poprvé od roku 1993 nebudou dohlížet zástupci OBSE. Podle této organizace to nemá smysl, protože Moskva kvůli covidu-19 omezila počet zahraničních pozorovatelů.
