Alexej Navalnyj strana 4 z 5

Pokutu tisíc rublů, v přepočtu necelých tři sta korun, dostal za šíření extremistické symboliky moskevský nezávislý zastupitel Vasilij Dikarev. Opoziční politik to bere jako trest za podpis pod výzvu k demisi Vladimira Putina kvůli invazi na Ukrajinu. Spolu s ním ji v polovině září podepsalo sedmnáct opozičních zastupitelů z Petrohradu a z Moskvy.

Letošním laureátem Sacharovovy ceny za svobodu myšlení se stal „statečný ukrajinský lid zastoupený prezidentem, zvolenými lídry a občanskou společností“. Oznámila to předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Ukrajina se už od konce února brání agresi sousedního Ruska. Metsolaová zdůraznila, že bojuje nejenom za svou vlast, ale také za evropské hodnoty. Prezident Volodymyr Zelenskyj za ocenění poděkoval a uvedl, že země dokazuje své odhodlání bránit svobodu a demokracii každý den na bojišti.

Mobilizace je doznáním Kremlu, že ruské válečné plány selhávají, zní od představitelů Ukrajiny i jejích západních spojenců. Evropské země se shodují, že Kyjevu je třeba dál pomáhat humanitárně, vojensky i finančně. Lotyšsko neposkytne víza Rusům prchajícím před mobilizací. Čína vyzývá „všechny strany“ k dialogu. Evropská unie podle serveru Politico v reakci na Putinovo rozhodnutí chystá další balík sankcí.

V Rusku se od pátku konají komunální volby a je už předem jasné, že ať už v nich uspěje kdokoli, rozložení politických sil v zemi se zásadně nezmění. Vladimira Putina a jeho politiku totiž stále podporuje více než 80 procent občanů. Nejinak je tomu i v Jaroslavli severovýchodně od Moskvy, kde vládne prezidentovo Jednotné Rusko. V městském zastupitelstvu má 31 z 38 míst. Kandidátka za komunistickou stranu, architektka Natalija Bobrjakovová, to ovšem chce změnit.

Prezident USA Joe Biden označil zesnulého sovětského exprezidenta Michaila Gorbačova za vzácného vůdce, jehož odvážné kroky učinily svět bezpečnějším a milionům lidí přinesly větší svobodu. Britský premiér Boris Johnson vyjádřil obdiv k jeho odvaze ukončit studenou válku, podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové byla Gorbačovova úloha při pádu takzvané železné opony stěžejní. Berlín zdůraznil jeho podíl na znovusjednocení Německa. Gorbačov zemřel v noci na středu ve věku 91 let.

Ruský kritik Kremlu Alexej Navalnyj na Twitteru v pátek popsal podmínky v trestanecké kolonii, kam byl převezen minulý měsíc. Uvedl například, že v rámci „výchovných aktivit“ musí dlouho sedět na tvrdé lavici pod portrétem ruského prezidenta Vladimira Putina nebo šít na šicím stroji. Letos v březnu byl Navalnyj odsouzen k devítiletému trestu za podvod a pohrdání soudem. Ještě dříve mu justice vyměřila 2,5 roku vězení kvůli porušení podmínky dřívějšího rozsudku za údajnou zpronevěru. Podle Navalného jsou obvinění vykonstruovaná a mají za cíl zmařit jeho politické ambice.

Hvězda ruské státní televize a podporovatelka Vladimira Putina Jelena Malyševová má firmu v Česku. Podle obchodního rejstříku pronajímá nemovitosti, žádné ale v českém katastru nemá zapsané. Lékařka, vystupující v mnoha televizních pořadech, vlastní luxusní dům v americkém New Jersey, na který si podle ruské opozice sama nemohla vydělat.

Vězněný ruský kritik Kremlu Alexej Navalnyj byl převezen do trestanecké kolonie se zvýšenou ostrahou, uvedl v úterý podle agentury TASS člen komise pro dohled nad podmínkami ve věznicích. Spolupracovník opozičního politika dříve oznámil, že Navalného odvezli z káznice v Pokrovu na neznámé místo.

Vězněný ruský opoziční politik Alexej Navalnyj na sociálních sítích napsal, že byl obviněn v novém případu ze založení extremistické skupiny. Za to mu hrozí 15 let ve vězení.

Moskevský městský soud zamítl odvolání kritika Kremlu, opozičního politika Alexeje Navalného proti jeho březnovému odsouzení na devět let vězení za údajný podvod a pohrdání soudem. Navalnyj vinu odmítá a své uvěznění přičítá režimu šéfa Kremlu Vladimira Putina, který u soudu označil za nepřítele, zrádce a vrahy ruského lidu.

Ruskému aktivistovi Vladimiru Osečkinovi je příkaz k zatčení, který na něj vydalo ruské ministerstvo vnitra, k smíchu. Denně totiž žije s tím, že ho mohou kdykoliv zavraždit. Jeho projekt Gulagu.net odhaluje informace, které se nikdo nikdy dozvědět neměl – o týrání, korupci a vraždění v ruských věznicích. Ve své práci pokračuje z francouzského exilu a stále věří, že v Rusku brzy nastane změna režimu.

Současný prezident Francie Emmanuel Macron a kandidátka krajní pravice Marine Le Penová se před druhým kolem voleb hlavy státu utkali v televizní debatě. Podle pařížského zpravodaje ČT Jana Šmída byl vítězem debaty právě Macron, který z hlediska odbornosti působil údajně mnohem přesvědčivěji než jeho soupeřka. Souboj byl ale vyrovnanější než před pěti lety, kdy Le Penová jasně prohrála, což tehdy i přiznala. Macron se prý nedokázal zbavit arogance vůči soupeřce.

Pražský městský soud v úterý nevyhověl návrhu vydat bývalého vězeňského dozorce Jevgenije Sergejeva k trestnímu stíhání do Ruska. Rozhodl, že vydání muže je nepřípustné. Čtyřicetiletý Sergejev je v Rusku viněn z krádeže, údajně navrtával potrubí a kradl ropu. Podle jeho advokáta Leonida Kušnarenka je však obvinění vykonstruované a účelové. Sergejev byl podle právníka spolupracovníkem opozičního politika Alexeje Navalného, odmítal se také podílet na mučení vězňů.

Ruského opozičního politika Borise Němcova, který byl v roce 2015 zastřelen v Moskvě, téměř rok před smrtí sledoval agent ruské tajné služby FSB. Zjistili to investigativní novináři serverů Bellingcat, BBC a The Insider. Zavražděného opozičníka podle nich sledoval agent patřící ke stejnému oddělení FSB, které Bellingcat už dříve spojil s otravou dalších výrazných opozičních postav, včetně Alexeje Navalného. Úřady zapojení odmítají.

Ruský soud v novém procesu poslal opozičního předáka Alexeje Navalného na devět let do vězení, uznal ho vinným z podvodu a pohrdání soudem. Soud mu rovněž vyměřil pokutu ve výši 1,2 milionu rublů (nyní asi 258 tisíc korun). Prokuratura pro známého kritika Kremlu žádala v souvislosti s těmito obviněními třináct let vězení. Navalnyj je v současné době ve věznici, kde si odpykává zhruba 2,5letý trest kvůli porušení podmínky dřívějšího rozsudku za údajnou zpronevěru. Vinu odmítá.

Ruská prokuratura požádala soud, aby uvězněnému Alexeji Navalnému uložil dalších 13 let vězení za údajný podvod a pohrdání soudem. Obhajoba naopak vyzvala soud, aby obžalovaného zprostil obvinění. Sám Navalnyj prohlásil, že je nevinen, a podotkl, že za vraždu se obvykle dávají mírnější tresty, než jaký pro něj nyní žádá prokuratura.

Na nedělních demonstracích proti válce na Ukrajině bylo v Rusku zatím zadrženo více než 860 lidí. Informovala o tom organizace Ovd-Info, podle níž byli lidé zatýkáni při protestech v 37 městech po celém Rusku. Agentura AFP upozornila na brutální postup pořádkových sil vůči protestujícím. Proti ruské invazi se o víkendu demonstrovalo také v mnoha dalších zemích, v Německu, Belgii, v Polsku, v USA či například na Tchaj-wanu. V Srbsku se naopak uskutečnil protest na podporu Ruska.

Ruský prezident Vladimir Putin souhlasí, aby se do bojů proti ukrajinským ozbrojeným silám zapojili dobrovolníci z Blízkého východu. Situace na Ukrajině je znepokojující a obě strany konfliktu, Rusko i Ukrajinu, je třeba podpořit, aby vedly mírové rozhovory, řekl předseda čínské vlády Li Kche-čchiang. Podle americké viceprezidentky Kamaly Harrisové však Putin nejeví ochotu k diplomatickému řešení války. Summit EU pohrozil Rusku dalšími sankcemi, Ukrajině členství neslíbil. Vězněný kritik Kremlu Alexej Navalnyj vyzval občany, aby v neděli v Moskvě a dalších ruských městech protestovali proti válce na Ukrajině.

Ruská opoziční aktivistka Marina Litvinovičová vyzvala na čtvrteční večer k protestům v ruských městech proti vojenskému útoku Ruska na Ukrajinu. O několik hodin později informovala agentura Reuters, že ji zadržela policie. Ta celkem ve čtvrtek zadržela přes patnáct set protestujících. Více než sto regionálních poslanců z ruských regionů podepsalo otevřený dopis adresovaný občanům, v němž odsuzují „speciální vojenskou operaci“ proti Ukrajině, kterou ráno zahájil prezident Vladimir Putin, píše nezávislý ruský list Novaja Gazeta.

Moskevská soudkyně se v úterý začala zabývat novým případem uvězněného opozičního politika Alexeje Navalného. Soud se koná přímo ve věznici v Pokrovu asi sto kilometrů východně od Moskvy, kde si Navalnyj odpykává dříve uložený trest 2,5 roku odnětí svobody. Nyní mu hrozí až patnáct let za mřížemi, napsal na svém webu list Kommersant.

Ruský úřad Rosfinmonitoring, který má na starosti boj proti praní špinavých peněz a proti financování terorismu, zařadil uvězněného opozičního aktivistu Alexeje Navalného a několik jeho spolupracovníků na seznam „teroristů a extremistů“. Ruská federální vězeňská služba mezitím požádala soud, aby roční podmíněný trest pro Navalného bratra Olega změnil na nepodmíněný.

Ruské manévry kolem Ukrajiny vyvolávají obavy z invaze i rozsáhlou a pestrou debatu, nakolik je pravděpodobná. V analýze pro web časopisu Foreign Affairs se do ní zapojili Alexander Vindman z Johns Hopkins University a Dominic Cruz Bustillos z Lawfare Institute. Ruský prezident Vladimir Putin má podle nich v plánu velkou vojenskou akci s cílem zničit ukrajinskou armádu a průmyslovou, energetickou i dopravní infrastrukturu a rychle se stáhnout. Doufá, že to učiní z Ukrajiny rozpadlý stát, který nebude pro Rusko hrozbou ani inspirací pro ruskou demokratickou opozici.

Soud v Rusku vyměřil americkým technologickým firmám Google a Meta rekordní pokutu v celkové výši 9,1 miliardy rublů, tedy asi 2,7 miliardy korun. Firmy podle něj neodstraňovaly obsah, jehož šíření je v Rusku zakázáno. Google dostal pokutu 7,2 miliardy rublů, Meta pak 1,9 miliardy. Sankce byla poprvé odvozena od výše tržeb obou firem, uvedla agentura Interfax. Společnost Meta se dříve jmenovala Facebook, její sociální síť si stejnojmenný název ponechala.

Ruská ekonomika se ukázala v době pandemie nemoci covid-19 „připravenější na takové šoky“ než ekonomiky jiných států a rychleji se obnovuje poté, co poklesla jen o tři procenta. Posluchače o tom v Moskvě ujistil ruský prezident Vladimir Putin v jedné z odpovědí na své výroční tiskové konferenci. Jako nespravedlivou odmítl kritiku, že Moskva zavinila rekordně vysoké ceny plynu v Evropě.