Navalnyj dostal dalších devět let vězení za údajný podvod a pohrdání soudem, vinu odmítá

Ruský soud v novém procesu poslal opozičního předáka Alexeje Navalného na devět let do vězení, uznal ho vinným z podvodu a pohrdání soudem. Soud mu rovněž vyměřil pokutu ve výši 1,2 milionu rublů (nyní asi 258 tisíc korun). Prokuratura pro známého kritika Kremlu žádala v souvislosti s těmito obviněními třináct let vězení. Navalnyj je v současné době ve věznici, kde si odpykává zhruba 2,5letý trest kvůli porušení podmínky dřívějšího rozsudku za údajnou zpronevěru. Vinu odmítá.

Rozsudek soudu zatím nenabyl právní moci a lze se proti němu odvolat, píše TASS, podle níž si má opozičník trest odpykat ve věznici s přísným režimem. „Trváme na Navalného nevině a proti dnešnímu rozsudku se odvoláme,“ reagovala na verdikt advokátka opozičního předáka Olga Michajlovová. Agentura Reuters nicméně podotkla, že verdikt vyřadí nejznámějšího odpůrce šéfa Kremlu Vladimira Putina na léta z aktivní politiky.

Rozsudek i celý soudní proces kritizovaly západní státy. Americké ministerstvo zahraničí podle tiskových agentur odsoudilo „zinscenovaný“ a „hanebný“ soud. Mluvčí Ned Price před novináři označil rozsudek za další příklad rostoucích represí, které mají umlčet opozici, potlačit odlišné názory a kritiku války na Ukrajině. Verdikt ostře kritizovalo Německo jako „zjevnou svévoli“ a „součást systematického využívání ruského soudního systému proti disidentům a politické opozici“, jak podle agentury DPA uvedl mluvčí německého ministerstva zahraničí. Ke kritice „politicky motivovaného verdiktu“ se přidala česká diplomacie: „Stěží uvěřitelné odůvodnění soudního rozsudku ukazuje, že systém ruské justice je jen nástrojem Putinova režimu,“ uvedlo ministerstvo na Twitteru.

„Devět let přísného režimu. Můj vesmírný let trvá o něco déle, než se očekávalo – loď je chycena v časové smyčce,“ objevilo se krátce po rozsudku na twitterovém účtu Navalného. „Jsem vděčný všem za podporu (…) Nejlepší podporou pro mě a další politické vězně nejsou sympatie a laskavá slova, ale činy. Jakákoliv aktivita proti prolhanému a zlodějskému Putinovu režimu. Jakákoliv opozice vůči těmto válečným zločinům,“ stojí v dalším příspěvku.

Obžaloba tvrdí, že politik zpronevěřil peníze na kampaň

„Navalnyj se dopustil podvodu, tedy krádeže cizího majetku pomocí lsti,“ uvedla podle agentury TASS soudkyně Margarita Kotovová. Podle serveru Kommersant soudkyně předního ruského opozičního aktivistu shledala vinným ze zvlášť rozsáhlého podvodu. „Navalnyj se dopustil otevřeného pohrdání soudem,“ pronesla o něco později soudkyně.

Ruské úřady podle Kommersantu v únoru proti opozičnímu předákovi Navalnému zahájily nový proces, ve kterém ho obvinily ze zpronevěry darů a urážky soudu během loňského procesu za hanobení válečného veterána Ignata Arťomenka, ve kterém ho soud shledal vinným a uložil mu pokutu.

V současném procesu prokuratura Navalného obvinila z toho, že prý použil pro osobní účely stovky milionů rublů převedené do různých fondů včetně jeho Fondu boje s korupcí. Šlo o peníze na jeho prezidentskou kampaň v roce 2018, ale úřady opozičníka k volbám nepustily kvůli předchozímu odsouzení.

Podle obžaloby prý Navalnyj věděl, že se voleb nebude moci zúčastnit, ale přesto shromažďoval peníze, přičemž pro sebe utratil 356 milionů z více než 588 milionů rublů (dnes asi 76 milionů ze 126 milionů korun). Ve čtyřech případech, které soud vyslechl, dosáhla škoda přibližně 2,7 milionu rublů, napsala ruskojazyčná služba stanice BBC.

Navalnyj vinu odmítá

Sám Navalnyj už dříve prohlásil, že je nevinen, a podotkl, že za vraždu se obvykle dávají mírnější tresty, než jaký pro něj nyní žádá prokuratura.

Policie po vynesení rozsudku zadržela dva obhájce Navalného, nedlouho poté je propustila, informovala mezitím agentura Reuters.

Pětačtyřicetiletý opoziční předák se předloni několik měsíců zotavoval v Německu z otravy, kterou podle západních laboratoří způsobila bojová látka ze skupiny novičok. Navalnyj obvinil Kreml, ten nařčení odmítl a zpochybnil i otravu.

Policie opozičníka po návratu do vlasti zatkla a nyní si odpykává zhruba dva a půl roku vězení kvůli porušení podmínky dřívějšího rozsudku za údajnou zpronevěru. Navalnyj označil své věznění za politicky motivované. Ve zemi loni vypukly kvůli jeho uvěznění rozsáhlé protesty, proti nimž úřady tvrdě zasáhly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
před 1 mminutou

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání cen. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 2 mminutami

Trump chystá v Davosu podpis „charty“ své Rady pro mír

Americký prezident Donald Trump plánuje na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu podpis zakládající listiny vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
před 31 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 49 mminutami

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 1 hhodinou

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 2 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 2 hhodinami
Načítání...