Při protestech proti válce zadrželi v Rusku stovky lidí. Demonstrovalo se i v dalších zemích

Na nedělních demonstracích proti válce na Ukrajině bylo v Rusku zatím zadrženo více než 860 lidí. Informovala o tom organizace Ovd-Info, podle níž byli lidé zatýkáni při protestech v 37 městech po celém Rusku. Agentura AFP upozornila na brutální postup pořádkových sil vůči protestujícím. Proti ruské invazi se o víkendu demonstrovalo také v mnoha dalších zemích, v Německu, Belgii, v Polsku, v USA či například na Tchaj-wanu. V Srbsku se naopak uskutečnil protest na podporu Ruska.

Protestní akce se konaly například ve Vladivostoku na ruském Dálném východě, v Irkutsku u Bajkalského jezera, v sibiřském Tomsku, ale hlavně v Moskvě a Petrohradu. Fotografie a videa na sociálních sítích ukazují, jak policisté s ochrannými helmami a těžkou výzbrojí odtahují protestující. Dohromady bylo podle údajů Ovd-Info od začátku ruského útoku na Ukrajinu z 24. února zadrženo nejméně 14 800 lidí. Jen minulou neděli to bylo kolem pěti tisíc lidí.

V hlavním městě Moskvě bylo kovovými zátarasy uzavřeno náměstí před Kremlem. Pro případ velkých protestů byly podle DPA připraveny zasáhnout jednotky zvláštní policie OMON. Někteří její příslušníci měli neprůstřelné vesty a přilby. Ozbrojenci hlídkovali i před Státní dumou. Připraveny byly policejní antony pro zadržené.

Někteří policisté měli na helmách nakreslené písmeno Z

Z Manéžního náměstí nedaleko Kremlu odvedla policie podle zpravodaje agentury AFP, který byl na místě, nejméně 100 demonstrantů a jednoho novináře. „Světový mír!“ skandovala jedna žena, když ji dva policisté násilím vlekli pryč. Několik policistů mělo na helmách nakreslené písmeno Z na znamení podpory ruských vojáků nasazených na Ukrajině.

Ministerstvo vnitra v neděli večer uvedlo, že v hlavním městě bylo zatčeno téměř 300 lidí za „různá porušení veřejného pořádku“ a že se zvažuje jejich soudní stíhání. Ovd-Info uvádí 416 zatčených v hlavním městě.

V Petrohradě bylo podle této organizace zatčeno nejméně 156 osob. Dvacetiletá Kristina přišla v modré bundě a žluté čepici, což jsou barvy Ukrajiny, aby „nějakým způsobem protestovala“. „Samozřejmě je děsivé jít ven (protestovat). Všechny odvádí, několik mých přátel bylo zatčeno, další byli vyhozeni z univerzity,“ řekla mladá žena agentuře AFP.

Kolemjdoucí šedesátnice v jednu chvíli na protestující křičela: „Všichni jste zrádci, všechny by vás měli zavřít!“

K nedělním protiválečným manifestacím vyzval mimo jiné vězněný kritik Kremlu Alexej Navalnyj. Zadrženým hrozí v závislosti na vznesených obviněních pokuty, ale i dlouhé tresty odnětí svobody.

Proti ruské invazi na Ukrajinu demonstrovali lidé i v Německu. V Berlíně bylo protestujících podle pořadatelů bylo na 60 tisíc, v jihoněmeckém Stuttgartu kolem 35 tisíc, ve Frankfurtu nad Mohanem 12 tisíc, uvedla agentura DPA. Demonstrovalo se i v dalších městech.

Na demonstracích byla řada lidí s ukrajinskými vlajkami nebo nápisy jako „Jsem s Ukrajinou“, „Stop Putinovi“ či „Rusko pryč z Ukrajiny“. Mezi větší patřil i protest v Hamburku s nejméně 10 tisíci účastníky a v Lipsku s osmi tisíc.

Demonstrace svolaly organizace na ochranu lidských práv i životního prostředí spolu s odbory a církvemi. Požadují, aby ruský prezident Vladimir Putin okamžitě ukončil všechny útoky, stáhnul se z Ukrajiny a umožnil obnovu její teritoriální integrity.

Koncem února v Berlíně proti válce na Ukrajině demonstrovaly až statisíce lidí, v Kolíně nad Rýnem kolem 250 tisíc.

Protest proti válce na Ukrajině se odehrál i ve Varšavě
Zdroj: PAP/ČTK/Mateusz Marek

Protestovalo se například i ve Varšavě, kde lidé stáli před byty ruských diplomatů.

Tisíce lidí se už v sobotu sešly také ve Florencii. Davy mávaly modrými a žlutými vlajkami na Piazza Santa Croce. Kostelní zvony vyzváněly sedmnáctkrát – za každý den od ruského vpádu na Ukrajinu, který Moskva nazývá „speciální operací“. Řada ukrajinských žen v davu nosila květinové koruny jako symbol míru, informovala agentura Reuters. Florencie je sesterské město Kyjeva od roku 1960, kdy jí ukrajinská metropole poslala pomoc po zničujících povodních.

Proti válce na Ukrajině se lidé sešli také na vzdáleném Tchaj-wanu, který žije v dlouhodobé obavě před útokem Číny. „Ne válce“ se objevovalo na transparentech, které nesli lidé v Tchaj-peji. 

Demonstrace v Tchaj-peji
Zdroj: ZUMA Press (ČTK)/Brennan O'Connor

Agentura AP v neděli uvedla, že naopak v Bělehradě desítky lidí v autech protestovaly na podporu ruské invaze. Mávaly srbskými vlajkami a provolávaly proputinovské slogany. Demonstraci v zemi, která se nepřipojila k protiruským sankcím, organizovala malá krajně pravicová skupina. V Bělehradě se protesty na podporu Ruska už konaly. Minulý týden se jedné z demonstrací zúčastnily až čtyři tisíce lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 7 mminutami

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si prý rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu teokratický režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 47 mminutami

Kadyrovův syn byl po autonehodě hospitalizován ve vážném stavu, píší média

Osmnáctiletý syn autoritářského čečenského vůdce Ramzana Kadyrova se zranil při automobilové havárii v Grozném, správním středisku severokavkazského Čečenska, které je autonomní republikou Ruské federace. Informovala o tom ruská opoziční média či stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Adam Kadyrov byl v pátek v bezvědomí hospitalizován v hlavní grozenské nemocnici a v noci na sobotu letecky dopraven do Moskvy. Podle RFE/RL je jeho stav vážný.
před 1 hhodinou

Americký úřad vydal varování pro lety nad částí východního Pacifiku

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) vydal v pátek varování pro americké letecké společnosti a vyzval je, aby dbaly zvýšené opatrnosti při letech nad východním Tichým oceánem poblíž Mexika, Střední Ameriky a částí Jižní Ameriky. Zdůvodnil to vojenskými aktivitami a možným rušením satelitní navigace, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

Rusko v noci na sobotu zaútočilo v jihovýchodní ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Moskva zároveň tvrdí, že ruská protivzdušná obrana ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.
před 1 hhodinou

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 4 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 6 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 6 hhodinami
Načítání...