Při protestech proti válce zadrželi v Rusku stovky lidí. Demonstrovalo se i v dalších zemích

Na nedělních demonstracích proti válce na Ukrajině bylo v Rusku zatím zadrženo více než 860 lidí. Informovala o tom organizace Ovd-Info, podle níž byli lidé zatýkáni při protestech v 37 městech po celém Rusku. Agentura AFP upozornila na brutální postup pořádkových sil vůči protestujícím. Proti ruské invazi se o víkendu demonstrovalo také v mnoha dalších zemích, v Německu, Belgii, v Polsku, v USA či například na Tchaj-wanu. V Srbsku se naopak uskutečnil protest na podporu Ruska.

Protestní akce se konaly například ve Vladivostoku na ruském Dálném východě, v Irkutsku u Bajkalského jezera, v sibiřském Tomsku, ale hlavně v Moskvě a Petrohradu. Fotografie a videa na sociálních sítích ukazují, jak policisté s ochrannými helmami a těžkou výzbrojí odtahují protestující. Dohromady bylo podle údajů Ovd-Info od začátku ruského útoku na Ukrajinu z 24. února zadrženo nejméně 14 800 lidí. Jen minulou neděli to bylo kolem pěti tisíc lidí.

V hlavním městě Moskvě bylo kovovými zátarasy uzavřeno náměstí před Kremlem. Pro případ velkých protestů byly podle DPA připraveny zasáhnout jednotky zvláštní policie OMON. Někteří její příslušníci měli neprůstřelné vesty a přilby. Ozbrojenci hlídkovali i před Státní dumou. Připraveny byly policejní antony pro zadržené.

Někteří policisté měli na helmách nakreslené písmeno Z

Z Manéžního náměstí nedaleko Kremlu odvedla policie podle zpravodaje agentury AFP, který byl na místě, nejméně 100 demonstrantů a jednoho novináře. „Světový mír!“ skandovala jedna žena, když ji dva policisté násilím vlekli pryč. Několik policistů mělo na helmách nakreslené písmeno Z na znamení podpory ruských vojáků nasazených na Ukrajině.

Ministerstvo vnitra v neděli večer uvedlo, že v hlavním městě bylo zatčeno téměř 300 lidí za „různá porušení veřejného pořádku“ a že se zvažuje jejich soudní stíhání. Ovd-Info uvádí 416 zatčených v hlavním městě.

V Petrohradě bylo podle této organizace zatčeno nejméně 156 osob. Dvacetiletá Kristina přišla v modré bundě a žluté čepici, což jsou barvy Ukrajiny, aby „nějakým způsobem protestovala“. „Samozřejmě je děsivé jít ven (protestovat). Všechny odvádí, několik mých přátel bylo zatčeno, další byli vyhozeni z univerzity,“ řekla mladá žena agentuře AFP.

Kolemjdoucí šedesátnice v jednu chvíli na protestující křičela: „Všichni jste zrádci, všechny by vás měli zavřít!“

K nedělním protiválečným manifestacím vyzval mimo jiné vězněný kritik Kremlu Alexej Navalnyj. Zadrženým hrozí v závislosti na vznesených obviněních pokuty, ale i dlouhé tresty odnětí svobody.

Proti ruské invazi na Ukrajinu demonstrovali lidé i v Německu. V Berlíně bylo protestujících podle pořadatelů bylo na 60 tisíc, v jihoněmeckém Stuttgartu kolem 35 tisíc, ve Frankfurtu nad Mohanem 12 tisíc, uvedla agentura DPA. Demonstrovalo se i v dalších městech.

Na demonstracích byla řada lidí s ukrajinskými vlajkami nebo nápisy jako „Jsem s Ukrajinou“, „Stop Putinovi“ či „Rusko pryč z Ukrajiny“. Mezi větší patřil i protest v Hamburku s nejméně 10 tisíci účastníky a v Lipsku s osmi tisíc.

Demonstrace svolaly organizace na ochranu lidských práv i životního prostředí spolu s odbory a církvemi. Požadují, aby ruský prezident Vladimir Putin okamžitě ukončil všechny útoky, stáhnul se z Ukrajiny a umožnil obnovu její teritoriální integrity.

Koncem února v Berlíně proti válce na Ukrajině demonstrovaly až statisíce lidí, v Kolíně nad Rýnem kolem 250 tisíc.

Protest proti válce na Ukrajině se odehrál i ve Varšavě
Zdroj: PAP/ČTK/Mateusz Marek

Protestovalo se například i ve Varšavě, kde lidé stáli před byty ruských diplomatů.

Tisíce lidí se už v sobotu sešly také ve Florencii. Davy mávaly modrými a žlutými vlajkami na Piazza Santa Croce. Kostelní zvony vyzváněly sedmnáctkrát – za každý den od ruského vpádu na Ukrajinu, který Moskva nazývá „speciální operací“. Řada ukrajinských žen v davu nosila květinové koruny jako symbol míru, informovala agentura Reuters. Florencie je sesterské město Kyjeva od roku 1960, kdy jí ukrajinská metropole poslala pomoc po zničujících povodních.

Proti válce na Ukrajině se lidé sešli také na vzdáleném Tchaj-wanu, který žije v dlouhodobé obavě před útokem Číny. „Ne válce“ se objevovalo na transparentech, které nesli lidé v Tchaj-peji. 

Demonstrace v Tchaj-peji
Zdroj: ZUMA Press (ČTK)/Brennan O'Connor

Agentura AP v neděli uvedla, že naopak v Bělehradě desítky lidí v autech protestovaly na podporu ruské invaze. Mávaly srbskými vlajkami a provolávaly proputinovské slogany. Demonstraci v zemi, která se nepřipojila k protiruským sankcím, organizovala malá krajně pravicová skupina. V Bělehradě se protesty na podporu Ruska už konaly. Minulý týden se jedné z demonstrací zúčastnily až čtyři tisíce lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 6 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 19 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 20 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...