Při protestech proti válce zadrželi v Rusku stovky lidí. Demonstrovalo se i v dalších zemích

Na nedělních demonstracích proti válce na Ukrajině bylo v Rusku zatím zadrženo více než 860 lidí. Informovala o tom organizace Ovd-Info, podle níž byli lidé zatýkáni při protestech v 37 městech po celém Rusku. Agentura AFP upozornila na brutální postup pořádkových sil vůči protestujícím. Proti ruské invazi se o víkendu demonstrovalo také v mnoha dalších zemích, v Německu, Belgii, v Polsku, v USA či například na Tchaj-wanu. V Srbsku se naopak uskutečnil protest na podporu Ruska.

Protestní akce se konaly například ve Vladivostoku na ruském Dálném východě, v Irkutsku u Bajkalského jezera, v sibiřském Tomsku, ale hlavně v Moskvě a Petrohradu. Fotografie a videa na sociálních sítích ukazují, jak policisté s ochrannými helmami a těžkou výzbrojí odtahují protestující. Dohromady bylo podle údajů Ovd-Info od začátku ruského útoku na Ukrajinu z 24. února zadrženo nejméně 14 800 lidí. Jen minulou neděli to bylo kolem pěti tisíc lidí.

V hlavním městě Moskvě bylo kovovými zátarasy uzavřeno náměstí před Kremlem. Pro případ velkých protestů byly podle DPA připraveny zasáhnout jednotky zvláštní policie OMON. Někteří její příslušníci měli neprůstřelné vesty a přilby. Ozbrojenci hlídkovali i před Státní dumou. Připraveny byly policejní antony pro zadržené.

Někteří policisté měli na helmách nakreslené písmeno Z

Z Manéžního náměstí nedaleko Kremlu odvedla policie podle zpravodaje agentury AFP, který byl na místě, nejméně 100 demonstrantů a jednoho novináře. „Světový mír!“ skandovala jedna žena, když ji dva policisté násilím vlekli pryč. Několik policistů mělo na helmách nakreslené písmeno Z na znamení podpory ruských vojáků nasazených na Ukrajině.

Ministerstvo vnitra v neděli večer uvedlo, že v hlavním městě bylo zatčeno téměř 300 lidí za „různá porušení veřejného pořádku“ a že se zvažuje jejich soudní stíhání. Ovd-Info uvádí 416 zatčených v hlavním městě.

V Petrohradě bylo podle této organizace zatčeno nejméně 156 osob. Dvacetiletá Kristina přišla v modré bundě a žluté čepici, což jsou barvy Ukrajiny, aby „nějakým způsobem protestovala“. „Samozřejmě je děsivé jít ven (protestovat). Všechny odvádí, několik mých přátel bylo zatčeno, další byli vyhozeni z univerzity,“ řekla mladá žena agentuře AFP.

Kolemjdoucí šedesátnice v jednu chvíli na protestující křičela: „Všichni jste zrádci, všechny by vás měli zavřít!“

K nedělním protiválečným manifestacím vyzval mimo jiné vězněný kritik Kremlu Alexej Navalnyj. Zadrženým hrozí v závislosti na vznesených obviněních pokuty, ale i dlouhé tresty odnětí svobody.

Proti ruské invazi na Ukrajinu demonstrovali lidé i v Německu. V Berlíně bylo protestujících podle pořadatelů bylo na 60 tisíc, v jihoněmeckém Stuttgartu kolem 35 tisíc, ve Frankfurtu nad Mohanem 12 tisíc, uvedla agentura DPA. Demonstrovalo se i v dalších městech.

Na demonstracích byla řada lidí s ukrajinskými vlajkami nebo nápisy jako „Jsem s Ukrajinou“, „Stop Putinovi“ či „Rusko pryč z Ukrajiny“. Mezi větší patřil i protest v Hamburku s nejméně 10 tisíci účastníky a v Lipsku s osmi tisíc.

Demonstrace svolaly organizace na ochranu lidských práv i životního prostředí spolu s odbory a církvemi. Požadují, aby ruský prezident Vladimir Putin okamžitě ukončil všechny útoky, stáhnul se z Ukrajiny a umožnil obnovu její teritoriální integrity.

Koncem února v Berlíně proti válce na Ukrajině demonstrovaly až statisíce lidí, v Kolíně nad Rýnem kolem 250 tisíc.

Protest proti válce na Ukrajině se odehrál i ve Varšavě
Zdroj: PAP/ČTK/Mateusz Marek

Protestovalo se například i ve Varšavě, kde lidé stáli před byty ruských diplomatů.

Tisíce lidí se už v sobotu sešly také ve Florencii. Davy mávaly modrými a žlutými vlajkami na Piazza Santa Croce. Kostelní zvony vyzváněly sedmnáctkrát – za každý den od ruského vpádu na Ukrajinu, který Moskva nazývá „speciální operací“. Řada ukrajinských žen v davu nosila květinové koruny jako symbol míru, informovala agentura Reuters. Florencie je sesterské město Kyjeva od roku 1960, kdy jí ukrajinská metropole poslala pomoc po zničujících povodních.

Proti válce na Ukrajině se lidé sešli také na vzdáleném Tchaj-wanu, který žije v dlouhodobé obavě před útokem Číny. „Ne válce“ se objevovalo na transparentech, které nesli lidé v Tchaj-peji. 

Demonstrace v Tchaj-peji
Zdroj: ZUMA Press (ČTK)/Brennan O'Connor

Agentura AP v neděli uvedla, že naopak v Bělehradě desítky lidí v autech protestovaly na podporu ruské invaze. Mávaly srbskými vlajkami a provolávaly proputinovské slogany. Demonstraci v zemi, která se nepřipojila k protiruským sankcím, organizovala malá krajně pravicová skupina. V Bělehradě se protesty na podporu Ruska už konaly. Minulý týden se jedné z demonstrací zúčastnily až čtyři tisíce lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Havlíček: Česko chce brát z Ázerbájdžánu dvě miliardy metrů krychlových plynu ročně

Česká republika chce ročně odebírat dvě miliardy metrů krychlových plynu z Ázerbájdžánu, přičemž dodávky by mohly začít mezi roky 2028 a 2029, řekl na návštěvě Baku ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Dohoda zatím nebyla podepsána, kontrakt je přislíben a je na velmi dobré cestě, dodal. Premiér Andrej Babiš (ANO) předtím řekl, že o dodávky plynu usiluje společnost ČEZ.
před 5 mminutami

Litva obvinila třináct lidí z pokusu o dvě vraždy, do případu je zapletena ruská GRU

Litva obvinila třináct osob z pokusu o vraždu dvou lidí. Případ je spjat s ruskou vojenskou rozvědkou GRU, uvedl náčelník kriminální policie pobaltské země Saulius Briginas. Podezřelí, kteří byli zatčeni už v březnu, byli obviněni z pokusu o vraždu jednoho Litevce a jednoho ruského občana, dodal policista.
před 54 mminutami

Polský influencer při charitativním streamu vybral 1,4 miliardy korun

Za rekordní označují polská média počin influencera Piotra Garkowského, známého jako Latwogang, který během nepřetržitého devítidenního streamu na YouTube vybral přes čtvrt miliardy zlotých (více než 1,4 miliardy korun) na podporu dětí nemocných rakovinou. Akce, jejímž cílem původně bylo vybrat půl milionu zlotých (zhruba 2,9 milionu korun) pro nadaci Cancer Fighters (Bojovníci s rakovinou), začala 17. dubna a rychle získala neočekávaný ohlas, píše internetový web deníku Rzeczpospolita.
před 1 hhodinou

Ruské údery v Oděse zranily několik lidí

Jedenáct lidí utrpělo zranění v noci na pondělí při náletu ruských dronů na jihoukrajinskou Oděsu, oznámili ráno záchranáři a úřady. Šéf městské vojenské správy Serhij Lysak na telegramu dříve hovořil o třinácti obětech. Mezi zraněnými jsou dvě děti. Ruskem dosazená správa Záporožské jaderné elektrárny podle agentury Reuters informovala, že ukrajinský dronový útok zabil jednoho zaměstnance.
09:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Slovensko podalo žalobu proti rozhodnutí EU ukončit dovoz ruského plynu

Slovensko minulý týden podalo dříve ohlášenou žalobu proti rozhodnutí Evropské unie postupně ukončit dovoz ruského plynu do evropského bloku, uvedlo tiskové oddělení slovenského ministerstva spravedlnosti. Žalobu v uvedené záležitosti dříve podalo k soudu EU také Maďarsko.
před 2 hhodinami

Globální vojenské výdaje vloni vzrostly o tři procenta

Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 2,9 procenta na 2,89 bilionu dolarů (zhruba 60 bilionů korun), a to navzdory poklesu ve Spojených státech, který byl důsledkem rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit financování vojenské pomoci Ukrajině. Ve své pondělní zprávě o tom informoval Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
09:31Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Jak odjet ze země.“ V Rusku roste počet lidí, kteří chtějí emigrovat

Blokování internetu a VPN služeb přimělo některé Rusy zajímat se o možnosti emigrace ze země. Tamní společnost začíná být podle politologa Ilji Graščenkova unavená z pocitu množících se omezení. Poslední velkou vlnu emigrace zažila země v roce 2022, kdy Moskva zahájila plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Rusista René Andrejs uvedl, že většina Rusů emigraci stále vnímá jako provizorium, z čehož pramení také jejich neochota učit se jazyky a integrovat se v hostitelských zemích.
před 5 hhodinami

Trump byl evakuován z galavečeře s novináři poté, co se v budově střílelo

Tajná služba USA v noci na neděli SELČ evakuovala amerického prezidenta Donalda Trumpa z galavečeře s korespondenty Bílého domu ve Washingtonu poté, co střelec začal střílet v hotelu, kde se událost konala, píše agentura AP. Trump po incidentu uvedl, že on, první dáma Melania Trumpová, viceprezident JD Vance a všichni členové kabinetu, kteří se události účastnili, jsou v pořádku a v bezpečí. Podezřelý střelec byl zadržen, oznámila podle agentury Reuters tajná služba. Útočník podle Trumpa napadl bezpečnostní kontrolní stanoviště tajné služby a zranil jejího agenta.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...