Alexej Navalnyj strana 3 z 5

Ruské policejní síly opouštějí tisíce pracovníků. Ministerstvo vnitra už v létě přiznalo, že situace je kritická. Policistům vadí hlavně nízké platy, ale také stres a proměna práce, kterou přinesla ruská invaze na Ukrajinu. Místo závažných činů policisté musí častěji řešit udání na sousedy. V Rusku po rozpoutání války chybí zaměstnanci v řadě odvětví včetně průmyslu nebo IT. Zemi opustily statisíce mladých a vzdělaných lidí, ale také migranti, což podle expertů brzdí ekonomický růst země. Jak se ale již ukázalo, v případě nedostatku policistů může vmžiku jít rovnou o život.

Vězněného ruského opozičníka Alexeje Navalného poslali na rok na samotku. Navalnyj o tom informoval na sociálních sítích. Rozhodnutí přijala komise vězeňského zařízení poté, co v úterý známý kritik režimu ruského prezidenta Vladimira Putina neuspěl u soudu s odvoláním proti trestu 19 let vězení.

Česko zatím auta s ruskými poznávacími značkami plošně zabavovat nebude. ČT to řekla mluvčí celní správy Hana Prudičová s tím, že vozy už byly jednou vpuštěny do schengenského prostoru. Zmíněnou pravomoc nově dává směrnice Evropské komise. Polsko, Finsko a pobaltské státy už v minulých dnech oznámily, že v Rusku registrovaná auta nebudou na své území pouštět.

V Rusku začaly třídenní místní volby. V několika regionech mají obyvatelé podle úřadů rozhodovat o guvernérech nebo poslancích místních zákonodárných sborů. Významná nesystémová demokratická opozice se ale účastnit nesmí. Podobné pseudohlasování uspořádala Moskva také ve čtyřech okupovaných ukrajinských oblastech. Tyto „volby“ jsou nelegální, a jejich výsledky jsou proto už předem neplatné.

Finanční analytický úřad (FAÚ) už zajistil majetek rodiny ruského zbrojaře Borise Obnosova v Česku. Jde mimo jiné o čtrnáct bytů napsaných na jeho zetě Rostislava Zorikova. Úředníci zablokovali i podíl v jeho české firmě. Jde o reakci na rozhodnutí vlády o zařazení Obnosova a Zorikova na sankční seznam.

Investigativci serveru Bellingcat jen za poslední rok zmapovali tři případy, kdy opoziční novinářky a aktivistky pociťovaly příznaky otravy. Podle nich jsou na vině ruské tajné služby. Česká televize mluvila se všemi třemi ženami, stále se potýkají se zdravotními problémy. Bellingcat zjištění netradičně publikoval ještě předtím, než se mu podařilo zjistit totožnost viníků. Jeho cílem je varovat ruské exulanty, kteří po odchodu ze země ztrácejí ostražitost a stávají se z nich snadné cíle.

Nesystémová demokratická opozice v Rusku nemá šanci uspět v místních volbách, které proběhnou v některých regionech 10. září. Všechny organizace napojené na vězněného kritika Kremlu Alexeje Navalného totiž byly označeny ruskými úřady za extremistické a hlasovat pro ně není možné.

Ruský soud uložil 19 let odnětí svobody už vězněnému opozičnímu předákovi Alexeji Navalnému, který byl nově obžalován mimo jiné z extremismu. Prokuratura žádala 20 let za mřížemi. Navalnyj, který si již odpykává dřívější tresty, obvinění z extremismu označil za absurdní. Trest si má odpykat ve vězeňské kolonii se zvláštním režimem.

Vězněného ruského opozičního představitele Alexeje Navalného nutí ve vězení už sto dní v kuse poslouchat stále stejný dvouhodinový projev ruského vládce Vladimira Putina, upozornila stanice Nastojaščeje vremja. Olga Romanovová, stojící v čele organizace Rusko za mřížemi (Russia Behind Bars), která sleduje poměry v tamních věznicích, stanici řekla, že jde o snahu o převýchovu, ale i mučicí metodu.

O víkendu před summitem Severoatlantické aliance hostilo litevské hlavní město setkání dalších spojenců Ukrajiny, kteří však nepochází z politických kruhů. Do Vilniusu zavítali příznivci satirického humoru a internetových memů, kteří se vydali do virtuálního tažení proti ruské agresi. Pomocí obrázků japonského psa vybírají prostředky na podporu ukrajinského odporu. NAFO na sociálních sítích podpořili představitelé západních států, kritiku si naopak toto „hnutí kámošů“ vysloužilo od ruské opozice nebo ministerstva zahraničí.

Ruský opoziční politik Alexej Navalnyj opět stanul před soudem, poprvé za politickou činnost. Ve věznici s nejpřísnějším režimem začal proces, který kritika Kremlu může poslat za mříže na dalších třicet let. Prokuratura obviňuje Navalného mimo jiné z údajného založení extremistické organizace a rehabilitace nacismu, což politik označil za absurdní. Opoziční lídr si už teď odpykává devítiletý trest za údajnou zpronevěru a pohrdání soudem. Obvinění má za politicky motivovaná.

Prezident Petr Pavel se domnívá, že by západní tajné služby mohly provádět přísnější dohled nad ruskými občany, kteří žijí v zemích západní Evropy. V rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) řekl, že je to „jednoduše následek války“. Také zdůraznil, že členské státy NATO by na nadcházejícím summitu ve Vilniusu měly zaujmout jasný postoj ohledně možnosti poválečného vstupu Ukrajiny do Aliance.

Soud v Rusku poslal na sedm a půl roku do vězení bývalou spolupracovnici opozičního představitele Alexeje Navalného Liliji Čanyševovou, informuje portál Meduza. Čanyševová čtyři roky vedla regionální Navalného štáb v ruském městě Ufa na Urale. Zadržovaná je od roku 2021, kdy ji ruská justice obvinila z extremistické činnosti. V pondělí začne nový proces také s vězněným Navalným, proti němuž vyšetřovatelé vznesli nová obvinění. Podle kritiků režimu v Moskvě je stíhání Navalného i lidí v jeho okolí politicky motivované.

Ruské propagandistické pořady se nevybíravě opírají do Ukrajiny už od podzimu 2013, kdy začal euromajdan a cesta ke skutečné nezávislosti Kyjeva na Kremlu. Od února 2014 nemluví o vládě, ale výhradně o „kyjevském režimu“, který označují za nacistický, čímž ho líčí jako zosobnění zla, proti němuž je nutné bojovat všemi prostředky. Od února 2022 dál přitvrdily a čím dál častěji používají otevřeně genocidní rétoriku vyzývající k vraždění všech, kdo odmítají ukrajinskou poddanost Rusku. Nyní jedna z předních propagandistek Olga Skabejevová na státním kanálu Rossija 1 prohlásila, že „ukrajinská otázka musí být vyřešena jednou provždy“.

Ruské bezpečnostní složky pozatýkaly přes sto lidí, kteří v neděli v zemi podpořili, v den jeho 47. narozenin, uvězněného opozičního předáka Alexeje Navalného. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na specializovaný server OVD-Info, který monitoruje zásahy strážců zákona. Navalného podpořili lidé i v dalších městech napříč světem, včetně Prahy. K demonstracím vyzvali opozičníkovi spolupracovníci.

Rodina majitele jednoho z nejvlivnějších ruských zbrojařů Borise Obnosova vlastní v Česku majetky za sto milionů korun. Blízký spolupracovník ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož společnost vyrábí rakety dopadající na Ukrajinu, ale víc než rok po napadení této země Ruskem nefiguruje na českém ani evropském sankčním seznamu. Stopy majitele ruského zbrojařského impéria v Česku a jeho úzké propojení s Kremlem pro Českou televizi popsala Marija Pevčichová – zástupkyně investigativního týmu ruského opozičního politika Alexeje Navalného, jež na jeho případ upozornila. Tématu se pro pořad Reportéři ČT věnoval redaktor Ondřej Golis, v Událostech o problematice rovněž informoval redaktor Jiří Hynek.

V Česku podle zjištění investigativců protikorupčního fondu Alexeje Navalného podniká rodina Borise Obnosova – šéfa ruského holdingu, který vyrábí rakety používané ve válce proti Ukrajině, a poradce Vladimira Putina. Zakladatelka a vedoucí protikorupčního fondu Marija Pevčichová uvedla v rozhovoru pro Českou televizi, že Rusové používají Česko jako pomyslnou peněženku na špinavé peníze, za které pak nakupují domy ve Francii nebo jachty v Itálii. Na svá zjištění upozornila české úřady, od nichž očekává, že proti Obnosovovu majetku zasáhnou. Rozhovor s Marijí Pevčichovou vedl v Událostech, komentářích Jakub Železný.

Bývalý starosta Jekatěrinburgu a opoziční politik Jevgenij Rojzman dostal u soudu pokutu ve výši 260 tisíc rublů (přes 71 tisíc korun) za kritiku ruské invaze na Ukrajinu. Informovala o tom v pátek agentura AFP, podle níž je to relativně mírný trest v době, kdy se ruské úřady uchylují k rozsáhlým represím. Šedesátiletému politikovi hrozilo až pět let vězení.

V Rusku ožívá politická angažovanost a udavačství. Jen za první polovinu loňského roku stoupl počet udání více než o čtvrtinu v porovnání s rokem 2021. Z údajů ruského cenzurního úřadu vyplývá, že oznámení úřadům podalo na své spoluobčany na 145 tisíc Rusů. Hlášení přicházejí hlavně v souvislosti s protiválečnými a protivládními postoji.

V Jekatěrinburgu začal soud s bývalým primátorem města Jevgenijem Rojzmanem. Ruské úřady opozičního politika loni v srpnu obvinily z diskreditace ruské armády kvůli kritice vojenského vpádu na Ukrajinu. Politik už za to dostal několik pokut, obžaloba pro něj žádá pět let vězení. Rojzman vinu odmítá.

Opoziční ruský politik Alexej Navalnyj oznámil, že ho úřady plánují nově stíhat za terorismus. V případě odsouzení mu hrozí dalších třicet let vězení. Navalnyj je dlouholetým kritikem režimu Vladimira Putina. Kreml jeho lidskoprávní organizaci označil za extrémistickou a poté ji zakázal. V únoru 2021 soud Navalného poslal do vězení za porušení podmínky kvůli údajné korupci.

Dlouholetý trest vězení pro ruského opozičníka Vladimira Kara-Murzu nebo zadržení amerického novináře Evana Gershkoviche je signálem Kremlu dalším zahraničním reportérům, kteří v Rusku působí. Zároveň mohou mít oba muži pro Moskvu vyjednávací hodnotu. V Událostech, komentářích se na tom shodli redaktorka Deníku N Petra Procházková a politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Získat dobrovolníky pro boj na Ukrajině je pro ruskou armádu čím dál obtížnější. Kvůli rostoucím ztrátám, které podle odhadů Kyjeva přesáhly 180 tisíc mužů, Kreml potřebuje získat nové vojáky. Náboráři se proto zaměřují na migranty ze střední Asie, kteří do Ruska přijeli pracovat. Podle svědectví pro Rádio Svobodná Evropa, BBC nebo The Moscow Times čelí přistěhovalci tlaku, že pokud nepodepíšou vojenský kontrakt, budou deportováni nebo přijdou o ruský pas. Zvlášť zranitelnou skupinou jsou středoasijští migranti v ruských věznicích.

Ruský soud poslal na 25 let do vězení opozičního představitele, publicistu a kritika Kremlu Vladimira Kara-Murzu. Soud tvrdí, že se dopustil mimo jiné vlastizrady. Podle agentury Reuters je tento verdikt nejtvrdším trestem svého druhu od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru. Kara-Murza dříve přirovnal soud s ním k vykonstruovaným procesům za vlády sovětského diktátora Josifa Stalina ve 30. letech 20. století. Právníci odsouzeného se hodlají proti verdiktu odvolat. Odsouzení zkritizovaly Velká Británie, Spojené státy, EU, Francie i Česko.