Alexej Navalnyj strana 3 z 5

Soud v Rusku poslal na sedm a půl roku do vězení bývalou spolupracovnici opozičního představitele Alexeje Navalného Liliji Čanyševovou, informuje portál Meduza. Čanyševová čtyři roky vedla regionální Navalného štáb v ruském městě Ufa na Urale. Zadržovaná je od roku 2021, kdy ji ruská justice obvinila z extremistické činnosti. V pondělí začne nový proces také s vězněným Navalným, proti němuž vyšetřovatelé vznesli nová obvinění. Podle kritiků režimu v Moskvě je stíhání Navalného i lidí v jeho okolí politicky motivované.

Ruské propagandistické pořady se nevybíravě opírají do Ukrajiny už od podzimu 2013, kdy začal euromajdan a cesta ke skutečné nezávislosti Kyjeva na Kremlu. Od února 2014 nemluví o vládě, ale výhradně o „kyjevském režimu“, který označují za nacistický, čímž ho líčí jako zosobnění zla, proti němuž je nutné bojovat všemi prostředky. Od února 2022 dál přitvrdily a čím dál častěji používají otevřeně genocidní rétoriku vyzývající k vraždění všech, kdo odmítají ukrajinskou poddanost Rusku. Nyní jedna z předních propagandistek Olga Skabejevová na státním kanálu Rossija 1 prohlásila, že „ukrajinská otázka musí být vyřešena jednou provždy“.

Ruské bezpečnostní složky pozatýkaly přes sto lidí, kteří v neděli v zemi podpořili, v den jeho 47. narozenin, uvězněného opozičního předáka Alexeje Navalného. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na specializovaný server OVD-Info, který monitoruje zásahy strážců zákona. Navalného podpořili lidé i v dalších městech napříč světem, včetně Prahy. K demonstracím vyzvali opozičníkovi spolupracovníci.

Rodina majitele jednoho z nejvlivnějších ruských zbrojařů Borise Obnosova vlastní v Česku majetky za sto milionů korun. Blízký spolupracovník ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož společnost vyrábí rakety dopadající na Ukrajinu, ale víc než rok po napadení této země Ruskem nefiguruje na českém ani evropském sankčním seznamu. Stopy majitele ruského zbrojařského impéria v Česku a jeho úzké propojení s Kremlem pro Českou televizi popsala Marija Pevčichová – zástupkyně investigativního týmu ruského opozičního politika Alexeje Navalného, jež na jeho případ upozornila. Tématu se pro pořad Reportéři ČT věnoval redaktor Ondřej Golis, v Událostech o problematice rovněž informoval redaktor Jiří Hynek.

V Česku podle zjištění investigativců protikorupčního fondu Alexeje Navalného podniká rodina Borise Obnosova – šéfa ruského holdingu, který vyrábí rakety používané ve válce proti Ukrajině, a poradce Vladimira Putina. Zakladatelka a vedoucí protikorupčního fondu Marija Pevčichová uvedla v rozhovoru pro Českou televizi, že Rusové používají Česko jako pomyslnou peněženku na špinavé peníze, za které pak nakupují domy ve Francii nebo jachty v Itálii. Na svá zjištění upozornila české úřady, od nichž očekává, že proti Obnosovovu majetku zasáhnou. Rozhovor s Marijí Pevčichovou vedl v Událostech, komentářích Jakub Železný.

Bývalý starosta Jekatěrinburgu a opoziční politik Jevgenij Rojzman dostal u soudu pokutu ve výši 260 tisíc rublů (přes 71 tisíc korun) za kritiku ruské invaze na Ukrajinu. Informovala o tom v pátek agentura AFP, podle níž je to relativně mírný trest v době, kdy se ruské úřady uchylují k rozsáhlým represím. Šedesátiletému politikovi hrozilo až pět let vězení.

V Rusku ožívá politická angažovanost a udavačství. Jen za první polovinu loňského roku stoupl počet udání více než o čtvrtinu v porovnání s rokem 2021. Z údajů ruského cenzurního úřadu vyplývá, že oznámení úřadům podalo na své spoluobčany na 145 tisíc Rusů. Hlášení přicházejí hlavně v souvislosti s protiválečnými a protivládními postoji.

V Jekatěrinburgu začal soud s bývalým primátorem města Jevgenijem Rojzmanem. Ruské úřady opozičního politika loni v srpnu obvinily z diskreditace ruské armády kvůli kritice vojenského vpádu na Ukrajinu. Politik už za to dostal několik pokut, obžaloba pro něj žádá pět let vězení. Rojzman vinu odmítá.

Opoziční ruský politik Alexej Navalnyj oznámil, že ho úřady plánují nově stíhat za terorismus. V případě odsouzení mu hrozí dalších třicet let vězení. Navalnyj je dlouholetým kritikem režimu Vladimira Putina. Kreml jeho lidskoprávní organizaci označil za extrémistickou a poté ji zakázal. V únoru 2021 soud Navalného poslal do vězení za porušení podmínky kvůli údajné korupci.

Dlouholetý trest vězení pro ruského opozičníka Vladimira Kara-Murzu nebo zadržení amerického novináře Evana Gershkoviche je signálem Kremlu dalším zahraničním reportérům, kteří v Rusku působí. Zároveň mohou mít oba muži pro Moskvu vyjednávací hodnotu. V Událostech, komentářích se na tom shodli redaktorka Deníku N Petra Procházková a politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Získat dobrovolníky pro boj na Ukrajině je pro ruskou armádu čím dál obtížnější. Kvůli rostoucím ztrátám, které podle odhadů Kyjeva přesáhly 180 tisíc mužů, Kreml potřebuje získat nové vojáky. Náboráři se proto zaměřují na migranty ze střední Asie, kteří do Ruska přijeli pracovat. Podle svědectví pro Rádio Svobodná Evropa, BBC nebo The Moscow Times čelí přistěhovalci tlaku, že pokud nepodepíšou vojenský kontrakt, budou deportováni nebo přijdou o ruský pas. Zvlášť zranitelnou skupinou jsou středoasijští migranti v ruských věznicích.

Ruský soud poslal na 25 let do vězení opozičního představitele, publicistu a kritika Kremlu Vladimira Kara-Murzu. Soud tvrdí, že se dopustil mimo jiné vlastizrady. Podle agentury Reuters je tento verdikt nejtvrdším trestem svého druhu od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru. Kara-Murza dříve přirovnal soud s ním k vykonstruovaným procesům za vlády sovětského diktátora Josifa Stalina ve 30. letech 20. století. Právníci odsouzeného se hodlají proti verdiktu odvolat. Odsouzení zkritizovaly Velká Británie, Spojené státy, EU, Francie i Česko.

Režim ruského prezidenta Vladimira Putina v úterý schválil zákon, který má usnadnit tamní armádě odvody nových branců. Pomůže si elektronickými obsílkami a databází. Z Ruska podle ukrajinských médií uprchly od podzimu tisíce bojeschopných mužů. Těm, kteří povolávací rozkaz neuposlechnou, hrozí režim sankcemi. Kvůli velkým ztrátám na východní frontě ale chystá odvody i Ukrajina. Obránců vlasti, kteří vstupují do armády dobrovolně, je totiž méně než v začátcích ruské invaze.

Ruské úřady zadržely Darju Trepovovou podezřelou z bombového útoku na petrohradskou kavárnu, při kterém zemřel propagandista Vladlen Tatarskij. Na videozáznamu zveřejněném ruským ministerstvem vnitra přiznává, že na místo atentátu přinesla předmět, který později explodoval. Při výbuchu bylo podle aktuální bilance ministerstva zdravotnictví zraněno dalších dvaatřicet lidí, deset z nich je v kritickém stavu. Zahraniční analytici považují útok na jednoho z předních ruských armádních blogerů podporujících invazi na Ukrajinu za výsledek eskalace vnitřních konfliktů v zemi.

Oscara za nejlepší dokumentární film roku 2022 vyhrál snímek Navalnyj, který pojednává o ruském opozičním politikovi. Prestižní ocenění přitáhlo opět intenzivnější pozornost jak k tomuto momentálně vězněnému významnému kritikovi prezidenta Vladimira Putina, tak i k ruské opozici jako takové. Politické hnutí spojené s vězněným opozičníkem se v současnosti vyznačuje spíš chaosem než jednotou. Ne všichni si také myslí, že by si dokument o Navalném Oscara zasloužil. Kritika přichází například od části ukrajinské politické scény.

Pětadevadesáté ceny Oscar se nesly ve znamení prvenství a návratů. Bláznivý sci-fi snímek Všechno, všude, najednou potvrdil pozici oscarového favorita. Udělování cen za rok 2022 ovládl, stal se mimo jiné nejlepším filmem. Herecké ceny si rozdělili Michelle Yeohová, Brendan Fraser, Jamie Lee Curtisová a Ke Huy Quan. Pro Frasera a Quana jde o comeback na hollywoodské výsluní. Na galavečeru v losangeleském Dolby Theatre se často opakoval také název filmové adaptace protiválečného románu Na západní frontě klid. Šanci na Oscara, nakonec nenaplněnou, měli i čtyři Češi, kteří na snímku spolupracovali.

Sacharovovu cenu za svobodu myšlení ve středu v Evropském parlamentu převzali zástupci ukrajinského lidu, vedení a občanské společnosti. Skrze video se připojil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země od února čelí ruské invazi.

Ruská armáda na začátku října vypálila na ukrajinská města rakety za desítky miliard korun. Chlubila se přesností zásahu a její střely dopadaly do ulic obytných čtvrtí, na školky i na dětská hřiště. Novináři z Bellingcatu, Insideru a Spiegelu nyní odhalili jména i tváře těch, kteří za útoky na ukrajinské civilisty stojí. Jak jejich investigace probíhala, popsal České televizi šéf investigativní skupiny Bellingcat Christo Grozev. Tématu se věnoval nedělní Newsroom ČT24.

Pokutu tisíc rublů, v přepočtu necelých tři sta korun, dostal za šíření extremistické symboliky moskevský nezávislý zastupitel Vasilij Dikarev. Opoziční politik to bere jako trest za podpis pod výzvu k demisi Vladimira Putina kvůli invazi na Ukrajinu. Spolu s ním ji v polovině září podepsalo sedmnáct opozičních zastupitelů z Petrohradu a z Moskvy.

Letošním laureátem Sacharovovy ceny za svobodu myšlení se stal „statečný ukrajinský lid zastoupený prezidentem, zvolenými lídry a občanskou společností“. Oznámila to předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Ukrajina se už od konce února brání agresi sousedního Ruska. Metsolaová zdůraznila, že bojuje nejenom za svou vlast, ale také za evropské hodnoty. Prezident Volodymyr Zelenskyj za ocenění poděkoval a uvedl, že země dokazuje své odhodlání bránit svobodu a demokracii každý den na bojišti.

Mobilizace je doznáním Kremlu, že ruské válečné plány selhávají, zní od představitelů Ukrajiny i jejích západních spojenců. Evropské země se shodují, že Kyjevu je třeba dál pomáhat humanitárně, vojensky i finančně. Lotyšsko neposkytne víza Rusům prchajícím před mobilizací. Čína vyzývá „všechny strany“ k dialogu. Evropská unie podle serveru Politico v reakci na Putinovo rozhodnutí chystá další balík sankcí.

V Rusku se od pátku konají komunální volby a je už předem jasné, že ať už v nich uspěje kdokoli, rozložení politických sil v zemi se zásadně nezmění. Vladimira Putina a jeho politiku totiž stále podporuje více než 80 procent občanů. Nejinak je tomu i v Jaroslavli severovýchodně od Moskvy, kde vládne prezidentovo Jednotné Rusko. V městském zastupitelstvu má 31 z 38 míst. Kandidátka za komunistickou stranu, architektka Natalija Bobrjakovová, to ovšem chce změnit.

Prezident USA Joe Biden označil zesnulého sovětského exprezidenta Michaila Gorbačova za vzácného vůdce, jehož odvážné kroky učinily svět bezpečnějším a milionům lidí přinesly větší svobodu. Britský premiér Boris Johnson vyjádřil obdiv k jeho odvaze ukončit studenou válku, podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové byla Gorbačovova úloha při pádu takzvané železné opony stěžejní. Berlín zdůraznil jeho podíl na znovusjednocení Německa. Gorbačov zemřel v noci na středu ve věku 91 let.

Ruský kritik Kremlu Alexej Navalnyj na Twitteru v pátek popsal podmínky v trestanecké kolonii, kam byl převezen minulý měsíc. Uvedl například, že v rámci „výchovných aktivit“ musí dlouho sedět na tvrdé lavici pod portrétem ruského prezidenta Vladimira Putina nebo šít na šicím stroji. Letos v březnu byl Navalnyj odsouzen k devítiletému trestu za podvod a pohrdání soudem. Ještě dříve mu justice vyměřila 2,5 roku vězení kvůli porušení podmínky dřívějšího rozsudku za údajnou zpronevěru. Podle Navalného jsou obvinění vykonstruovaná a mají za cíl zmařit jeho politické ambice.