Mobilizace je doznáním Kremlu, že ruské válečné plány selhávají, zní od představitelů Ukrajiny i jejích západních spojenců. Evropské země se shodují, že Kyjevu je třeba dál pomáhat humanitárně, vojensky i finančně. Lotyšsko neposkytne víza Rusům prchajícím před mobilizací. Čína vyzývá „všechny strany“ k dialogu. Evropská unie podle serveru Politico v reakci na Putinovo rozhodnutí chystá další balík sankcí.
Jako o předvídatelné mluví o ruské mobilizaci Mychajlo Podoljak z kanceláře ukrajinského prezidenta. Rusové namísto zničení Ukrajiny dostali po 210 dnech války mobilizaci, uzavření hranic, zablokování bankovních účtů a tresty vězení za dezerci, napsal. „Vše jde stále podle plánu, že? Život má velký smysl pro humor,“ doplnil.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zdůraznil, že armáda osvobodí celé území Ukrajiny, ruským výhrůžkám jadernými zbraněmi navzdory. Částečnou mobilizaci podle něj Moskva prováděla už dříve, jen skrytě.
Putinův kritik a uvězněný opoziční představitel Alexej Navalnyj varoval, že mobilizace povede k obrovské tragédii. „Je jasné, že se tento zločin, tato agresivní válka zhoršuje, prohlubuje. Putin se do ní snaží zapojit co největší množství lidí. Chce, aby se stovky tisíc lidí ušpinily krví. Samozřejmě to povede k enormním tragédiím a obrovskému množství ztrát na životech. Nepovede to k ničemu dobrému,“ uvedl.
Podle amerického prezidenta Joea Bidena Putin bezohledně vyhrožuje jadernými zbraněmi a Rusko svými činy opakovaně porušuje základní principy Charty Organizace spojených národů. Dodal, že tak usiluje o vymazání Ukrajiny z mapy, vůči čemuž se během projevu na Valném shromáždění OSN ostře ohradil.
Bílý dům bere podle mluvčího Putinovu hrozbu, že použije jaderné zbraně, vážně. Washington ale upozornil, že takový krok by měl velmi vážné důsledky. „Sledujeme jejich strategický postoj, jak nejlépe umíme, abychom mohli v případě potřeby změnit ten náš. V tuto chvíli nic nenasvědčuje tomu, že by to bylo nutné,“ poznamenal mluvčí John Kirby.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg označil Putinův mobilizační projev za eskalaci, ale nikoliv překvapení. Ukazuje podle něj, že válka neprobíhá podle plánů Moskvy.
„Kreml oznámil mobilizaci v mezinárodní den míru, zatímco země při UNGA (Valném shromáždění OSN) usilují o spolupráci, bezpečnost a prosperitu,“ napsal na Twitteru předseda Evropské rady Charles Michel. „V této válce je pouze jeden agresor, Rusko, a jedna napadená země, Ukrajina. Podpora Ukrajiny ze strany EU zůstane neochvějná,“ dodal.
Britský ministr obrany Ben Wallace podotkl, že částečná mobilizace je přiznáním, že invaze na Ukrajinu selhává. „Vladimir Putin a jeho ministři poslali desítky tisíc vlastních lidí na smrt, nevybavených a špatně vedených. Žádné množství propagandy nemůže zakrýt fakt, že Ukrajina vítězí,“ napsal.
Francouzský prezident Emmanuel Macron označil Putinovo rozhodnutí vyhlásit částečnou mobilizaci za chybu, která podle něj povede k další izolaci Ruska. „Jeho rozhodnutí je špatnou zprávou pro ruský lid, mladé lidi a zvýší izolaci jeho země,“ řekl v New Yorku, kde se účastní setkání v souvislosti s Valným shromážděním OSN.
„Stejné nebezpečí jako nacistické Německo“
„Pseudoreferenda a mobilizace jsou známkou slabosti, ruského selhání. Spojené státy nikdy neuznají ruské nároky na údajně anektované ukrajinské území a budou Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak to bude nutné,“ vzkázala americká velvyslankyně na Ukrajině Bridget Brinková.
Nizozemský premiér Mark Rutte prohlásil, že příkaz k mobilizaci je znamením paniky v Kremlu a neměl by být brán jako přímá pohrůžka plnohodnotnou válkou proti Západu. „Jeho (Putinovy) řeči o jaderných zbraních jsou něčím, co jsme mnohokrát slyšeli už dříve a nechává nás to chladnými,“ řekl šéf nizozemské vlády veřejnoprávní stanici NOS. „Všechno je to součástí rétoriky, kterou známe. Radil bych zůstat v klidu,“ dodal.
Lotyšsko předeslalo, že nebude vydávat humanitární ani jiná víza Rusům, kteří se budou chtít mobilizaci vyhnout. Zdůvodňuje to bezpečnostními důvody. Ministr zahraničí Edgars Rinkévičs zdůraznil, že jeho země se nesmí podvolit ruskému vydírání a musí co nejvíce podporovat Ukrajinu. „Rusko je dnes stejným nebezpečím pro Evropu a světový mír, jako bylo nacistické Německo v minulém století,“ nechal se slyšet.
Nový balík sankcí začne Unie řešit v pátek
V reakci na Putinovo rozhodnutí chystá Evropská unie nový balík sankcí proti Rusku. Konzultace se zástupci členských států EU by podle serveru Politico měly začít během několika dní. Evropská komise chce své návrhy s velvyslanci při EU prodiskutovat nejspíš již v pátek, uvádějí pro web diplomatické zdroje.
Diplomaté očekávají diskuzi o plánu na zastropování ceny ruské ropy. Právě o tomto plánu nedávno jednala i skupina velkých ekonomik G7. Spojené státy tlačí na EU, aby zavedla strop na ceny ropy ještě předtím, než začne na začátku prosince v rámci šestého sankčního balíku EU proti Rusku platit částečné embargo na dovoz ruské ropy do Evropské unie.
USA vyhlásily zákaz dovozu ruské ropy již v březnu. Dalšími opatřeními, o kterých by se mohlo diskutovat, jsou zákaz dovozu ruských diamantů a dalšího luxusního zboží.
Kreml chce měnit mapy, podporujeme Ukrajinu, říká Varšava
Německý kancléř Olaf Scholz ve shodě se spojenci prohlásil, že mobilizace je přiznáním ruského neúspěchu ve válce. „Ukrajina je při obraně vlastní celistvosti a suverenity velmi efektivní, v neposlední řadě i díky masivní a velké podpoře z mnoha zemí světa, zvlášť i z Německa,“ prohlásil Scholzův mluvčí.
Polský premiér Mateusz Morawiecki varoval, že Rusko bude pokračovat v destrukci, pokusí se zničit Ukrajinu a anektovat část jejího území. Kreml je podle něj odhodlán měnit mapy. „Spolu se spojenci uděláme vše, co bude v našich silách, aby NATO podpořilo Ukrajinu ještě více, aby se mohla bránit,“ slíbil.
Předseda slovenské vlády Eduard Heger zopakoval slovenskou podporu územní celistvosti a suverenity Ukrajiny. Připravovaná hlasování označil za pseudoreferenda a nelegální anexi, kterou nelze uznat. Bratislava zdůrazňuje, že Putin mobilizací eskaluje agresi vůči Ukrajině.
Čínské ministerstvo zahraničí vyzvalo v reakci na Putinův projev o mobilizaci „všechny strany“ k dialogu. Peking se snaží ohledně ruské invaze zachovat neutrální pozici. Pozornost vyvolala nedávná vyjádření po schůzce čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s Putinem. Ruský vůdce tehdy řekl, že „chápe obavy“ Číny kolem konfliktu na Ukrajině, a slíbil, že Moskva udělá vše pro to, aby skončil co nejdřív. Podle ministerstva je čínská pozice „konzistentní a jasná“.
Putin odporně lže, Rusko je agresor, zní z Česka
Částečná mobilizace je podle českého premiéra dalším důkazem, že jediným agresorem je Moskva. „Pomoc Ukrajině je potřeba a musíme v ní v našem vlastním zájmu pokračovat,“ zdůraznil a dodal, že na pokračující humanitární, vojenské a finanční pomoci se shodují evropské země.
„Jako předsednická země (EU) chceme spoluiniciovat zachování jednotného postoje evropských států vůči ruské agresi. Jednota Evropy, která v minulosti nebyla samozřejmá, je naší velkou zbraní, a myslím, že Vladimir Putin byl překvapen tím, jak jednoznačně se evropské státy vyjádřily na podporu Ukrajiny, jak jsme jednomyslně přijímali sankce vůči Rusku. To jsou kroky, ve kterých je potřeba pokračovat,“ předeslal Fiala.
Prezident Miloš Zeman považuje mobilizaci za důsledek ukrajinských vojenských úspěchů z poslední doby. „Adekvátní reakcí by bylo zvýšení pomoci Ukrajině, ale to nejenom ve vojenské oblasti,“ stojí v prohlášení Hradu.
Tuzemské ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že Putinova slova o ohrožení Ruska jsou „odpornou lží“. „Svět vidí, že Rusko napadlo sousední demokracii, která jen brání svou svobodu,“ poznamenal Černínský palác.
„Putinův projev je hlavně snahou udržet svou pozici v očích Rusů. I proto opět zvedl ten nesmyslný příběh o agresi Západu, ačkoli jediným agresorem je tady právě Rusko,“ konstatovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Mezinárodní společenství podle ní dávno ví, že Putin na Ukrajinu už nyní posílá kohokoli, kdo je zrovna po ruce. „Včetně vězňů a lidí, kteří nemají s armádou společného vůbec nic. Mobilizace tomu nijak nepomůže, protože nic nenasvědčuje tomu, že ještě je koho mobilizovat,“ dodala. Prakticky to podle ní znamená, že řádná ruská armáda nedokázala ponížit a dobýt Ukrajinu, ani čelit její motivované armádě.
„Vyhlášením částečné mobilizace v Rusku definitivně padá Putinova lež o ,speciální operaci‘. Putin zkrátka vede krvavou válku proti Ukrajině,“ nechal se slyšet ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „Nesmí ji vyhrát. A nevyhraje. Prohraje i v energetické válce, kterou vede proti nám i celé Evropě,“ je přesvědčen Rakušan.
