Ruská prokuratura žádá pro Navalného dalších 13 let za údajný podvod a pohrdání soudem

Ruská prokuratura požádala soud, aby uvězněnému Alexeji Navalnému uložil dalších 13 let vězení za údajný podvod a pohrdání soudem. Obhajoba naopak vyzvala soud, aby obžalovaného zprostil obvinění. Sám Navalnyj prohlásil, že je nevinen, a podotkl, že za vraždu se obvykle dávají mírnější tresty, než jaký pro něj nyní žádá prokuratura.

Proces s Navalným se odehrává ve věznici, kde si opoziční politik odpykává předchozí trest. Jeho stoupenci jsou přesvědčeni, že se tak děje proto, aby soud co nejvíce unikal pozornosti veřejnosti, kterou Navalnyj i z vězení burcuje k protestům proti ruskému vpádu na Ukrajinu.

Po vystoupeních prokurátorky jako zástupkyně obžaloby, poté obhajoby i samotného Navalného se soud odebere k poradě, aby rozhodl o verdiktu, napsala agentura Interfax.

„Žádám, aby soud uznal Navalného vinným a vynesl trest v podobě 13 let odnětí svobody s (následným) omezením svobody na dva roky,“ citoval TASS prokurátorku Nadeždu Tichonovovou, která také soud požádala, aby obžalovanému uložil pokutu ve výši 1,2 milionu rublů (asi 224 tisíc korun).

Žalobkyně tvrdí, že v předchozím procesu se odsouzený dopustil urážlivých výroků, které se dostaly do médií, a následně způsobily „neodůvodněný pokles autority soudního systému“ v Rusku. Navalnyj podle ní nebojoval proti korupci, ale „jen diskreditoval režim“. Na dráhu páchání trestných činů jej přivedl pocit „vlastní výjimečnosti“, prohlásila prokurátorka. Podle agentury Interfax také požadovala, aby si Navalnyj nový trest odpykal ve vězeňském zařízení s přísným režimem.

Navalnyj: Za vraždu se dávají menší tresty

„Obžalobě se podle našeho názoru nepodařilo dokázat podvod. Žádáme soud, aby vynesl zprošťující rozsudek,“ uvedla obhájkyně Olga Michajlovová. Navalnyj ještě během vystoupení obou stran podle TASS prohlásil, že je nevinen. „Obvykle se za vraždu dávají mírnější tresty než mně,“ řekl.

„Ať mi dají třeba 113 let, je to jedno. Nezastrašíte mne. Rusko je velké, lidí má hodně a ne všichni jsou ochotni obětovat svou budoucnost, budoucnost svých dětí tak zbaběle, jako to děláte vy. Spravedlnost znamená neodvratitelnost trestu. A ten přijde. Cožpak nechápete, že nakonec se vám všem nevyplatí pracovat pro tyto lidi?“ prohlásil Navalnyj na adresu soudu a obžaloby podle své mluvčí Kiry Jarmyšové.

Před soudem také tvrdil, že jeden ze strůjců procesu proti němu dostal z prezidentské kanceláře zaplaceno deset milionů rublů (asi 1,87 milionu korun), které na účet poslali miliardáři blízcí Kremlu Oleg Děripaska a Ališer Usmanov.

Sbíral peníze na kampaň, i když věděl, že nebude moci kandidovat, vadí prokuratuře

Prokurátorka Navalného obvinila ze spiknutí, jehož cílem byla nezákonná změna režimu, uvedl zpravodaj agentury TASS, který se jednání ve věznici účastní. „Navalnyj a další lidé konali ze zištným a extremistickým úmyslem,“ prohlásila žalobkyně.

Podle prokuratury použil Navalnyj pro osobní účely stovky milionů rublů převedené do různých fondů včetně Navalného Fondu boje s korupcí, který úřady mezitím zakázaly jako extremistickou organizaci.

Šlo o peníze na Navalného prezidentskou kampaň v roce 2018, jichž se ale opozičník nakonec nemohl účastnit kvůli zásahu úřadů. Podle obžaloby Navalnyj věděl, že se voleb nebude moci zúčastnit, ale přesto shromažďoval peníze, přičemž pro sebe utratil 356 milionů z více než 588 milionů rublů (asi 101 milionů ze zhruba 167 milionů korun).

Obžaloba rovněž tvrdí, že v jiném procesu, ve kterém byl loni v únoru za pomluvu válečného veterána odsouzen k pokutě, Navalnyj urazil prokurátorku a svědka a dopustil se tak pohrdání soudem.

Pomluva válečného veterána je v Rusku trestným činem a opozičník jej podle soudu spáchal svými kritickými výroky o lidech účinkujících v propagačním videu na podporu změn ústavy před celostátním referendem. Označil je za zrádce a zkorumpované lokaje režimu. Jedním z dotyčných byl i 94letý válečný veterán, který později u soudu vystupoval jako svědek.

Navalnyj je zadržený od svého návratu do Moskvy poté, co se v Berlíně léčil z otravy novičokem. Zlikvidovat jej měli agenti FSB, opozičník je přesvědčen, že přímo na příkaz ruského vládce Vladimira Putina. Kreml tvrzení popírá a zpochybňuje i to, že se Navalnyj vůbec otrávil.

Před soudem se v úterý ocitla také ruská novinářka a televizní producentka Marina Ovsjannikovová, která narušila vysílání transparentem proti válce na Ukrajině. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 46 mminutami

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 1 hhodinou

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 2 hhodinami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 3 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 8 hhodinami

Demonstrace požadující rezignaci bolivijského prezidenta Paze se opět rozhořely

Farmáři a domorodí dělníci se v úterý 10. června opět střetli s policií. Dál blokují dodávky potravin i léků do měst a požadují okamžité odstoupení prezidenta Rodriga Paze, který podle nich neplní volební sliby, že zlepší ekonomickou situaci v zemi. Policie proti nim zasahuje i za použití slzného plynu a pokračuje i vlna zatýkání.
před 8 hhodinami
Načítání...