Rusko chystá další mobilizaci, píší ukrajinská média. Problémy s odvody má přitom i Kyjev

Režim ruského prezidenta Vladimira Putina v úterý schválil zákon, který má usnadnit tamní armádě odvody nových branců. Pomůže si elektronickými obsílkami a databází. Z Ruska podle ukrajinských médií uprchly od podzimu tisíce bojeschopných mužů. Těm, kteří povolávací rozkaz neuposlechnou, hrozí režim sankcemi. Kvůli velkým ztrátám na východní frontě ale chystá odvody i Ukrajina. Obránců vlasti, kteří vstupují do armády dobrovolně, je totiž méně než v začátcích ruské invaze.

Až polovina ruských branců se podle zprávy Výzkumné služby Evropského parlamentu úspěšně vyhne každoročnímu odvodu. Rusko se nyní snaží podnikat kroky, které tomu mají zabránit. Státní duma v úterý téměř jednomyslně schválila zákon umožňující vydávat povolávací rozkazy digitálně.

Ruská armáda se podle serveru The Kyiv Post potýká v posledních měsících invaze na Ukrajinu s nedostatkem personálu. Šéf Kremlu Vladimir Putin na konci března oznámil, že by při letošních jarních odvodech mělo přijít do armády 147 tisíc nových branců. Nábor vojáků by měl v Rusku probíhat od dubna do poloviny června. Už začátkem roku však Putin avizoval, že Moskva hodlá letos naverbovat až 400 tisíc osob.

„Druhou vlnu mobilizace jsme očekávali už dlouho a tohle je začátek,“ řekla pro americkou stanici CNN Irina, jedenapadesátiletá psycholožka z Moskvy, jejíž syn je v mobilizačním věku. „Tyto změny přispívají k pocitu nejistoty a úzkosti. Samozřejmě, že tuhle válku musí neustále krmit čerstvým masem,“ dodala.

Rusko chce zamezit odchodu bojeschopných

Z Ruska uteklo od začátku invaze na Ukrajinu několik tisíc mužů, kteří byli v bojeschopném věku, píše americký Institut pro studium války (ISW). Velká část potenciálních branců přitom zemi opustila v září loňského roku, kdy Putin oznámil, že hodlá mobilizovat 300 tisíc mužů. Podle odhadů médií odešlo z Ruska od srpna do října, tedy v období, kdy měl probíhat dosud největší nábor vojáků, okolo 900 tisíc lidí.

Další tisíce Rusů, kteří by mohli být povoláni do bojů na Ukrajinu, se podle ukrajinských médií zdržovaly na náhradních adresách. Nový paragraf o elektronických povolávacích rozkazech by měl zamezit vyhýbání se odvolání.

Nový systém bude fungovat vedle tradičních způsobů doručování oznámení o odvodu, mezi něž patří osobní doručení vojenským náborovým úředníkem domů nebo na pracoviště nebo prostřednictvím doporučeného dopisu a v multifunkčních centrech veřejných služeb.

Západní komentátoři ovšem upozorňují na to, že digitální mobilizační zákon nemá za cíl jen dopadnout Rusy, kteří se straní mobilizace. Poukazují na to, že nová legislativa signalizuje novou vlnu mobilizace. To však mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov popřel, podle něj jsou změny nezbytné pro „zdokonalení a modernizaci“ ruské armády a povolávací mechanismy.

Putinova podpora není stoprocentní

Někteří Rusové se ale k plánům Kremlu staví odmítavě a masové mobilizaci se prý nepodvolí. „Někteří odjedou, jiní se přestěhují do svých domovů na venkově, další si zfalšují doklady,“ řekl televizi CNN pětadvacetiletý Arťom. Zářijové mobilizaci se vyhnul, přestože byl do armády povolán. „Každý si bude muset najít nějaký způsob, jak to obejít,“ myslí si o rezistenci Rusů.

Stejný postoj má i Irina, kterou televize také citovala. „Nikdo z mých známých, přátel a kamarádů nepůjde do odvodních středisek. Udělají cokoli, aby se tam nedostali. Je lepší jít do vězení než být zabit,“ řekla reportérům.

„Jsme hluboce znepokojeni deficitem pracovních sil,“ komentoval v prosinci odliv mužů v produktivním věku ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov. O čtyři měsíce později však navrhl, aby podniky zaplnily chybějící místa zaměstnáváním „maminek, lidí se zdravotním postižením a mladých lidí“.

Sankce za neuposlechnutí rozkazu

The Kyiv Post pak poukazuje i na prohlášení předsedy výboru pro obranu ruské dolní komory parlamentu Andreje Kartapolova. Ten před hlasováním uvedl, že by se nová pravidla měla vztahovat nejen na mladé brance, ale i na další muže, kteří podléhají vojenské službě, včetně povinných záloh.

„Stačil jeden rok a měsíc, aby se přešlo od fráze ‚na Ukrajině plní úkoly pouze profesionální vojáci‘ k zákazům cestování, ztrátě řidičského průkazu a zamezení podnikání, pokud nepůjdete na porážku,“ komentoval odvodové plány Georgij Alburov, spolupracovník uvězněného ruského opozičníka Alexeje Navalného.

Ukrajina chystá mobilizaci na avizovanou jarní ofenzivu

Na možné odvody do armády je dlouhodobě připravena také Ukrajina. Nedlouho po ruské invazi zavedl Kyjev zákaz opouštět zemi pro muže ve věku od 18 do 60 let, tamní vláda navíc v úterý schválila pravidla umožňující náborovým střediskům posílat povolávací rozkazy kamkoli po Ukrajině.

Dříve bylo možné předat předvolání k povolávací komisi pouze v místech trvalého bydliště, respektive na registrovaných adresách. I zde se ale objevil obdobný problém jako v Rusku, kdy možní branci nebyli k zastižení, ovšem převážně z důvodu vnitřní migrace v důsledku války.

Ukrajina podle Financial Times v posledních měsících cvičí tisíce nových vojáků a připravuje se tak na avizovanou jarní ofenzivu.

Tamní zákonodárci také chystají novelu zákona, podle níž by mělo být předvolání zasláno prostřednictvím mobilní aplikace používané pro vládní služby, Kyjev chce také zavést veřejný registr osob, které se odvodu vyhýbají. Tyto návrhy však zatím nebyly schváleny.

Podle odhadů západních analytiků bylo na Ukrajině zabito nebo zraněno až 220 tisíc ruských vojáků, na straně bránících se Ukrajinců představují ztráty přibližně 100 tisíc lidí.

Ukrajinců se do armády dobrovolně hlásí méně

Příliv Ukrajinců, kteří se dosud dobrovolně hlásili k obraně své země, ale podle britského týdeníku The Economist ustal. Ukrajina má prý v posledních týdnech s mobilizací problémy, příkladem je případ muže, kterého úřady uznaly za bojeschopného i přesto, že nemá ruce.

„Teď už moc lidí, kteří chtějí jít do armády dobrovolně, není. Většina nových vojáků je mobilizovaná příkazem,“ uvedl pro server Seznam Zprávy Ruslan Bortnik, analytik a ředitel Ukrajinského institutu politiky.

Několik týdnů po začátku ruské invaze prohlásil ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov, že úřady plánují mobilizovat milion lidí. Už v červenci potvrdil, že Ukrajina takového počtu skutečně dosáhla.

Server Washington Post upozorňuje na to, že ukrajinská armáda prochází v posledních měsících personálními obměnami. Na vině je prý hlavně fakt, že mnoho zkušených ukrajinských vojáků bylo zabito, zraněno nebo povýšeno a tato místa jsou potřeba zaplnit novými, nezkušenými příchozími.

„Jdou, protože musejí, ne proto, že chtějí“

Podle Bortnika, jehož citují Seznam Zprávy, prozatím dostatečný příliv ukrajinských vojáků zajišťovala i restriktivní opatření, která Ukrajina zavedla. Kdyby Kyjev nezakázal opuštění země, odešly by podle něj až „miliony mužů“. Část Ukrajinců se jde po obdržení povolávacího rozkazu ohlásit úřadům jen proto, aby se vyhnuli obvinění, že se vyhýbají mobilizaci.

Tedy ne nutně kvůli tomu, že touží bránit svou zemi. Tresty za vyhýbání se službě Ukrajina uděluje také, zatím ale nesahá k trestům odnětí svobody, spíše peněžitým trestům. Podle Bortnika uložil soud trest vězení zatím v jediném případě, třemi roky odnětí svobody potrestal rezervního poručíka ze Sumské oblasti.

Za loňský rok bylo podle analytika spuštěno přes 1100 vyšetřování vyhýbání se mobilizaci. Člověka je ale nutné usvědčit z toho, že se úmyslně vyhýbal odvodu, proto se podle Bortnika jedná zpravidla o zdlouhavé procesy. Potřeba je i součinnost dalších úřadů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuela hlásí šest stovek mrtvých po zemětřesení, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 589, oznámila podle Reuters prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Informovala také o 2980 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Stránka zřízená po tragédii eviduje přes padesát tisíc nezvěstných. Pomoc přislíbila řada zemí včetně Česka. Tuzemský tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
04:25Aktualizovánopřed 11 mminutami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrost na padesát pět. Na Brněnsku se utopil chlapec. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
14:01Aktualizovánopřed 27 mminutami

Do nejvyšší budovy Pekingu patrně narazilo malé letadlo

Do nejvyšší budovy v Pekingu patrně narazilo malé letadlo. S odvoláním na svědky o tom informují tiskové agentury, čínské úřady se k tomu bezprostředně nevyjádřily. Na sociálních sítích se objevily záběry padajících trosek a poškozené fasády mrakodrapu China Zun, známého také jako Citic Tower. Zatím není jasné, zda si nehoda vyžádala mrtvé či zraněné.
před 50 mminutami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
08:11Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina má během několika týdnů začít vyvážet zbraně

Ukrajinský ministr hospodářství Oleksij Sobolev uvedl, že Ukrajina dokončuje model pro otevření vývozu obranných produktů a že spuštění exportu je otázkou několika týdnů. Sobolev to řekl v pořadu Suspilne Studio.
před 3 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 5 hhodinami

New York schválil zastropování nájemného u milionu bytů, splnil Mamdaniho slib

New York ve čtvrtek schválil zastropování nájemného u přibližně milionu bytů s regulovaným nájemným, kde žijí obyvatelé s jednoletou či dvouletou nájemní smlouvou, uvedla agentura AP. Splnil tak předvolební slib newyorského starosty a demokratického socialisty Zohrana Mamdaniho, který do funkce nastoupil v lednu. Opatření přijala nezávislá městská komise pro směrnice o nájemném, jejíž členy jmenuje starosta města.
před 6 hhodinami

EK navrhla prodloužit ochranu Ukrajinců o rok s omezeními pro muže

Dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky v zemích Evropské unie by měla být prodloužena o další rok do 4. března 2028, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost. Návrh Evropské komise představil komisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Navrhovaná opatření podle něj komise intenzivně diskutovala jak s ukrajinskými představiteli, tak se státy EU, zejména těmi, které hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků. Mezi ně patří i Česká republika. Resort vnitra dle své mluvčí chystá právní text, kterým ukončí udělování ochrany Ukrajincům s brannou povinností.
10:22Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...