Ruský prezident Vladimir Putin souhlasí, aby se do bojů proti ukrajinským ozbrojeným silám zapojili dobrovolníci z Blízkého východu. Situace na Ukrajině je znepokojující a obě strany konfliktu, Rusko i Ukrajinu, je třeba podpořit, aby vedly mírové rozhovory, řekl předseda čínské vlády Li Kche-čchiang. Podle americké viceprezidentky Kamaly Harrisové však Putin nejeví ochotu k diplomatickému řešení války. Summit EU pohrozil Rusku dalšími sankcemi, Ukrajině členství neslíbil. Vězněný kritik Kremlu Alexej Navalnyj vyzval občany, aby v neděli v Moskvě a dalších ruských městech protestovali proti válce na Ukrajině.
Putin souhlasí s účastí dobrovolníků ze Sýrie v boji. Čína považuje situaci za znepokojivou
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek řekl, že souhlasí s tím, aby se do bojů proti ukrajinským ozbrojeným silám zapojili dobrovolníci ze zahraničí. Podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua tak chce učinit na 16 tisíc osob z Blízkého východu. Jde především o lidi ze Sýrie, poznamenal ruskojazyčný server stanice BBC.
Šojgu podle ruské tiskové agentury na zasedání bezpečnostní rady státu řekl, že obdržel „obrovské množství žádostí od nejrůznějších dobrovolníků z různých zemí, kteří chtějí přijet do Luhanské a Doněcké lidové republiky“, píše TASS. Někteří z nich podle šéfa resortu obrany „pomáhali v boji“ proti takzvanému Islámskému státu (IS).
„Pokud vidíte, že existují lidé, kteří chtějí dobrovolně, nikoliv pro peníze, přijít a pomoci lidem žijícím v Donbasu, je třeba jim vyjít vstříc a pomoci jim přesunout se do válečné zóny,“ řekl ruský prezident. K návrhu ministra obrany ohledně předávání ukořistěných zbraní separatistům na Donbasu Putin sdělil: „Pokud jde o dodávky zbraní, zejména západní výroby, které se dostaly do rukou ruské armády, samozřejmě podporuji možnost jejich předání vojenským jednotkám Luhanské a Doněcké lidové republiky. Udělejte to, prosím.“
Rusko-běloruská spolupráce
Rusko a Bělorusko se po uvalení západních sankcí kvůli invazi na Ukrajinu zavázaly k užší spolupráci. Moskva mimo jiné dodá do sousední země moderní vojenské vybavení. Podle agentury BelTA se na tom v pátek dohodli ruský prezident a běloruský vůdce Alexandr Lukašenko.
Lukašenko a Putin mluvili i o cenách energií, běloruský vůdce slíbil dodávky moderních zemědělských technologií. Další podrobnosti nicméně BelTA neuvádí.
Lukašenko poskytl ruské armádě území své země k útoku na Ukrajinu, dosud se však zdráhal vstoupit do otevřené války s Ukrajinci. Ukrajinské úřady však varovaly, že se to může brzy změnit. Podle velení ukrajinské armády ruské letadlo zaútočilo z Ukrajiny na běloruskou vesnici, což má být záminkou, aby se Minsk do války přímo zapojil.
Putin nejeví ochotu jednat, varuje Harrisová
Ruský prezident podle americké viceprezidentky neusiluje o diplomatické řešení války. „Podle všeho, co víme a čeho jsme byli svědky, Putin nejeví žádné známky seriózní diplomacie,“ prohlásila Harrisová po jednání s rumunským prezidentem Klausem Iohannisem.
Vyzvala také Američany, aby se v souvislosti s válkou na Ukrajině a protiruskými sankcemi připravili na nárůst cen pohonných hmot. „Je to cena, kterou je třeba zaplatit za demokracii. Musíte stát při svých přátelích.“
Harrisová zároveň Iohannise ujistila o „neochvějné“ podpoře Spojených států vůči členům východního křídla NATO a ocenila, že Rumunsko přijalo tisíce lidí prchajících před boji na sousední Ukrajině.
Rumunský prezident zdůraznil potřebu co nejrychlejšího zprovoznění bojové skupiny NATO v zemi a oznámil, že země zvýší výdaje na obranu ze dvou na 2,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyzval také k tomu, aby Aliance přehodnotila svůj přístup ke svému východnímu křídlu.
Postoj Číny
Předseda čínské vlády mluvil v pátek na tiskové konferenci pořádané na zasedání parlamentu a podle agentury Reuters neodpověděl přímo na otázku, zda se bude Čína vyhýbat odsouzení Ruska za invazi bez ohledu na aktivity Ruska. Bez odpovědi nechal i dotaz, zda jeho země poskytne Rusku další ekonomickou a finanční podporu v době, kdy Rusko čelí sankcím.
Reuters uvádí, že se Čína s Ruskem sbližují a Čína se nepřipojila k těm, kdo odsuzují ruskou invazi na Ukrajinu a nepoužívá ani termín invaze. Rusko svůj postup označuje za speciální vojenskou operaci. Peking ale odsoudil západní sankce proti Rusku.
Šéf čínské diplomacie Wang I tento týden řekl, že je Čína připravena zprostředkovat jednání mezi Ruskem a Ukrajinou a že chystá humanitární pomoc Kyjevu. Evropská unie by čínské zprostředkování v rusko-ukrajinském konfliktu uvítala.
Rusko viní Ukrajinu z výroby biologických zbraní
Ruský vyslanec Vasilij Něbenzja na pátečním jednání Rady bezpečnosti OSN zopakoval tvrzení, že Ukrajina s podporou amerického ministerstva obrany provozuje na svém území laboratoře na výrobu biologických zbraní. Žádné důkazy ale nepředložil.
Vysoká představitelka OSN pro odzbrojení Izumi Nakamicuová na jednání řekla, že organizace nemá žádné informace, které by naznačovaly, že obvinění Moskvy se zakládají na pravdě.
„Rusko má dlouhou tradici v tom, že neprávem obviňuje ostatní země z přečinů, které samo páchá,“ reagovala americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. Užití biologických a chemických zbraní během války podle ní hrozí spíše ze strany Ruska.
Spojené státy podpořily další členské země Rady bezpečnosti, které upozornily například na to, že Rusko použilo nervovou látku novičok při pokusech o zavraždění bývalého agenta ruské tajné služby Sergeje Skripala v Británii a lídra opozice Alexeje Navalného. Za Rusko se postavila Čína, jejíž zástupce uvedl, že „relevantní informace“ Moskvy bere na vědomí.
23 minut
Premiér Fiala k jednání summitu EU ve Versailles
Summit EU pohrozil Rusku dalšími sankcemi, Ukrajině členství neslíbil
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie v pátek nad ránem ukončili první den summitu ve francouzském Versailles, kde pohrozili Rusku přijetím dalších sankcí kvůli pokračující invazi na Ukrajinu. Ve společném prohlášení také přislíbili posílení vazeb s Kyjevem, nevyjádřili se však k ukrajinské žádosti o urychlené přijetí do bloku, na něž mají členské země rozdílné pohledy. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell lídrům navrhl uvolnění dalších 500 milionů eur (12,8 miliardy korun) na nákup zbraní pro Ukrajinu. Šéfové států zároveň ocenili, že Mezinárodní trestní soud zahájil vyšetřování možných válečných zločinů, které podle nich musejí být potrestány.
Český premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že vidí prostor pro přijetí dalších sankcí. Dodal, že Rusko musí být izolováno všude, kde je to možné.
Zelenskyj: EU musí udělat víc
Evropská unie musí pro Ukrajinu dělat víc, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Musíte postupovat rázněji. Toto není to, co očekáváme,“ prohlásil ve videu na sociální síti Telegram. „Rozhodnutí politiků se musí shodovat s náladou jejich národů, evropských národů.“
Zelenskyj podepsal žádost o přijetí své země do EU několik dní poté, co Ukrajinu vojensky napadlo Rusko. Evropská komise a parlament na tento krok zareagovaly pozitivně, mezi lídry členských zemí Unie ale ohledně dalšího postupu nepanuje shoda.
Prezident se rovněž vyjádřil k bojům na Ukrajině, které podle něj dospěly k rozhodujícímu okamžiku. „Není možné říct, kolik dní ještě budeme potřebovat na osvobození ukrajinské země, ale můžeme říct, že to dokážeme. Protože už jsme dosáhli strategického bodu obratu,“ prohlásil a vyzval mezinárodní společenství, aby prostřednictvím sankcí zvýšilo tlak na Rusko.
Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč prohlásil, že ruské územní zisky na Ukrajině se zastavily a že invazní vojska za posledních čtyřiadvacet hodin nijak nepokročila. „Naše protivníky zastavily prakticky ve všech směrech vzdušné údery, odpalování raket a pozemní útoky,“ tvrdí Arestovyč. Ukrajinci podle něj provedli protiútoky u Kyjeva i Charkova.
Vězněný Navalnyj vyzval k nedělním protiválečným protestům v Rusku
Vězněný kritik Kremlu Alexej Navalnyj vyzval občany, aby v neděli v Moskvě a dalších ruských městech protestovali proti válce na Ukrajině.
„Šíleného maniaka (ruského prezidenta Vladimira) Putina teď nejrychleji zastaví ruští lidé, pokud se postaví proti válce,“ uvedl Navalnyj na Instagramu. „Musíte chodit na protiválečné manifestace každý víkend, i když to vypadá, že každý je paralyzovaný nebo vystrašený… Jste páteří hnutí proti válce a smrti,“ uvedl Navalnyj.
Podle organizace OVD Info, která monitoruje protesty, bylo na protiválečných demonstracích v Rusku od začátku invaze 24. února zadrženo přes 13 900 lidí. Navalnyj byl uvězněn loni poté, co se vrátil z Německa, kde se léčil z útoku nervově paralytickou látkou novičok. Podle agentury Reuters je Navalnyj schopen dávat příspěvky na sociální sítě prostřednictvím svých právníků a spojenců.
