EU omezí používání kryptoměn a zakáže vývoz luxusního zboží do Ruska, pošle také více peněz na obranu

Události: Summit EU ve Versailles (zdroj: ČT24)

Evropská unie v sobotu uvalí další sankce na Moskvu kvůli ruské agresi na Ukrajině. Členské státy Rusku pozastaví doložku nejvyšších výhod a omezí používání kryptoměn, aby jejich prostřednictvím ruský stát a elity sankce neobcházely. Zakážou také vývoz luxusního zboží do Ruska a dovoz výrobků ze železa a oceli, oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Na závěr summitu ve Francii navíc unijní lídři schválili text Versailleské deklarace slibující postupné odbourání závislosti na ruském plynu či výrazné zvýšení výdajů na obranu.

Nová opatření představují čtvrtý balík sankcí, který je koordinovaný se Spojenými státy a dalšími spojenci ze skupiny G7.

Evropská unie má dle deklarace postupně ukončit závislost na ruských fosilních palivech, jako jsou plyn, ropa nebo uhlí, které aktuálně tvoří velkou část unijní spotřeby. Termín pro dosažení cíle ale lídři zemí EU na summitu nestanovili. Evropská komise navrhla rok 2027, summit deklaroval, že se tak má stát „co nejdříve“. Jakou podporu má návrh Komise mezi premiéry a prezidenty členských zemí, nebylo ihned jasné.

Ve stínu války, která už připravila o život tisíce lidí a miliony vyhnala z domovů, zaznívá v EU i volání po okamžitém zastavení dodávek plynu nebo ropy. Takový postup se ovšem zdá být vysoce nepravděpodobný, vzhledem k tomu, že Unie v posledních letech z Ruska čerpala zhruba 40 procent svého plynu a asi třicet procent ropy.

Summit EU o bezpečnostní situaci na Ukrajině (zdroj: ČT24)

Neformální Evropská rada nicméně konstatovala, že „aktuální situace volá po pečlivém přehodnocení toho, jak zajišťujeme bezpečnost našich energetických dodávek“. Ve snaze zastavit nepřímou podporu ruské armády, která plyne z energetického dovozu, se lídři unijních zemí „dohodli postupně odbourat naši závislost na ruských dodávkách plynu, ropy a uhlí“.

Je třeba hledat nové zdroje energií

Versailleská deklarace nastiňuje hned několik cest, které mají EU k vytyčenému cíli dovést. Jednak je to nalezení nových zdrojů energií, včetně zkapalněného zemního plynu, který mohou dodávat například Spojené státy. Dále se plánuje „zrychlení omezování naší celkové závislosti na fosilních palivech“, vystupňování rozvoje obnovitelných zdrojů nebo kroky vedoucí ke zvýšení energetické účinnosti.

Společné prohlášení také uvádí, že snahy odpoutat se od fosilních paliv mají brát v potaz „národní okolnosti“ a volbu energetického mixu ze strany jednotlivých zemí. Tento bod po jednání zdůrazňoval český premiér Petr Fiala (ODS), pro kterého je právo rozhodovat o vlastních zdrojích energie důležité vzhledem ke snaze Česka posilovat jadernou energetiku.

Premiér kromě toho řekl, že spolu s Polskem na summitu prosazoval „návrh na posílení infrastruktury pro zkapalněný plyn“. Česko podle něj má také „velké rezervy ve využívání obnovitelných zdrojů“.

Unijní lídři zároveň zdůrazňují potenciální dopady na spotřebitele v kontextu současného růstu cen energií. Avizovali, že touto otázkou se chtějí podrobně zabývat za dva týdny na formálním summitu v Bruselu.

Vyjádření premiéra Petra Fialy k výsledkům summitu EU o bezpečnosti Evropy (zdroj: ČT24)

Posílení výdajů na obranu

Účastníci summitu EU se v pátek také také shodli na výrazném zvýšení obranných výdajů členských států i celého bloku. V reakci na ruskou agresi na Ukrajině se chtějí soustředit na posílení investic do společně vyvíjených nových obranných kapacit.

Evropská unie by se také měla lépe připravit na hybridní hrozby a být schopna efektivněji bojovat proti kybernetickým útokům a dezinformacím, uvedli lídři členských zemí v závěrečné deklaraci summitu.   

Francouzský prezident Emmanuel Macron patřil už dříve k zastáncům posílení společné evropské obrany, pod vlivem ruské hrozby se k němu přihlásily i dříve skeptičtější státy sázející především na spolupráci v rámci NATO.

Prezidenti a premiéři se shodli, že chtějí „podstatně zvýšit obranné výdaje s významným podílem pro investice, a soustředit se na strategické nedostatky“. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání prohlásila, že unijní exekutiva do května připraví analýzu slabých míst evropské obrany, kam by Unie měla investovat.

Fiala: Spolupráce EU, NATO a USA je zásadní

Summit podpořil také další rozvoj společných obranných projektů členských zemí a společné nákupy vojenské techniky a vybavení. Fiala zdůraznil, že považuje za zásadní spolupráci EU s NATO a USA, k níž se summit také přihlásil. Přínos nových evropských investic může být podle něj například ve společném vývoji či nákupech zbraní a techniky. „Bylo by dobré do budoucna více koordinovat třeba akvizice a další věci, aby byly armády jednotlivých evropských zemí kompatibilnější,“ řekl. 

Ve čtvrtek byly tématem summitu další sankce vůči Rusku. Fiala už před pátečním jednáním uvedl, že debata ohledně odpojování od platebního systému SWIFT zatím není uzavřená. „Je potřeba Rusko ještě více izolovat, a to všude, kde je to možné – v mezinárodních organizacích, na sportovních mítincích, prostě všude, aby jednoznačně pocítili, že to, co dělá Vladimir Putin, je pro civilizovaný svět nepřijatelné,“ uvedl.

Větší tlak na Rusko i Bělorusko

Unie dosud uvalila na Rusko několik vln bezprecedentních sankcí. „Jsme rozhodnuti ještě více zvýšit náš tlak na Rusko a Bělorusko,“ shodli se šéfové států, kteří znovu odsoudili ruskou agresi a vyzvali k jejímu ukončení. Zároveň ocenili, že Mezinárodní trestní soud zahájil vyšetřování možných válečných zločinů, které podle nich musejí být potrestány.

Na konkrétní podobě sankcí se politici první den neshodli. Zejména pobaltské země prosazovaly úplné vyloučení všech ruských bank z platebního systému SWIFT, některé státy v čele s Německem však byly opatrnější s ohledem na zachování možnosti plateb za ruský plyn. Maďarský premiér Viktor Orbán uvedl, že žádné sankce týkající se ruského plynu či ropy Evropská unie nezavede. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella uvažuje Unie o dalších postizích namířených proti ruským oligarchům a rozšíření ekonomických sankcí.

Na rychlé cestě Ukrajiny do EU není shoda

Summit také vyjádřil obdiv Ukrajincům, kteří „odvážně brání svoji vlast a naše společné hodnoty“. Lídři se však neshodli na rychlém přijetí Ukrajiny do EU, o což země požádala minulý týden. Zatímco státy východního křídla Unie většinou urychlené přijetí Ukrajiny podporují, západoevropské země jsou skeptičtější a upozorňují na obvykle dlouhé roky trvající proces.

Lucemburský premiér Xavier Bettel a fracouzský prezident Emmanuel Macron
Zdroj: ABACA/Liewig Christian

Prohlášení uvádí, že Ukrajina patří do „naší evropské rodiny“ a že s ní EU dále posílí společné vazby a prohloubí partnerství, žádný závazek či časový horizont pro její přijetí ale nestanovuje. Lídři Litvy či Slovinska před druhým dnem summitu dali najevo zklamání z tohoto výsledku, který více uspokojil například Francii či Nizozemsko.

Podle vyjádření předsedajícího summitu Charlese Michela navrhl šéf unijní diplomacie Josep Borrell využití dalších pěti set milionů eur (12,8 miliardy korun) z unijního obranného fondu na zaplacení zbraní pro Ukrajinu. Unie se minulý týden poprvé ve své historii shodla na společném financování zbraní pro mimounijní zemi, kdy slíbila vyhradit první půlmiliardu eur. „Všichni si byli zcela vědomi, že musíme zvýšit naši vojenskou podporu Ukrajině,“ uvedl Borrell. Podle něj není pochyb, že státy EU návrh jednomyslně podpoří.

Tento plán po skončení summitu podpořilo několik politiků včetně německého kancléře Olafa Scholze, jehož země před ruskou invazí odmítala komukoli poskytovat zbraně. Scholz stejně jako nizozemský premiér Mark Rutte však sdělili, že konečná dohoda o uvolnění dalších peněz nebyla uzavřena a že se o věci bude dále jednat.

Země EU slibují, že i nadále budou přijímat uprchlíky

Summit přislíbil další politickou, finanční, materiální a humanitární pomoc Ukrajině. Lídři se zavázali také k přijímání dalších lidí prchajících před válkou a k finanční podpoře států, do kterých nejvíce z nich míří. Z Ukrajiny zatím prchlo přes 1,5 milionu lidí, nejvíce z nich do Polska. Evropská komise odhaduje, že by do EU mohlo přijít až osm milionů uprchlíků.

Studio 6: Zpravodaj Šmíd k závěrům 1. dne summitu EU (zdroj: ČT24)
Premiér Fiala k jednání summitu EU ve Versailles (zdroj: ČT24)