TÉMA

Versailles

Anonymních hrozeb ve Francii přibývá, ministr spravedlnosti volá po přísných trestech
Francie čelí výhružkám útoků na letištích, v kulturních institucích i ve školách. Ministr spravedlnosti Éric Dupond-Moretti apeluje na přísné tresty pro všechny, kteří za anonymními hrozbami stojí. Z památek je jejich ústředním terčem bývalé sídlo francouzských králů ve Versailles.
23. 10. 2023|
Karel III. přiletěl do Paříže, Macron mu uspořádal recepci ve Versailles
Britský král Karel III. se svou manželkou Camillou ve středu přiletěli do Paříže na třídenní státní návštěvu. Monarcha se odpoledne následně setkal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a první dámou Brigitte Macronovou u pařížského Vítězného oblouku, pod nímž král symbolicky zažehl věčný oheň pro Francii. Večer se ve Versailles konala na počest královského páru slavnostní banket.
20. 9. 2023Aktualizováno20. 9. 2023, 22:44|
Před 84 lety začala druhá světová válka. Češi se na konflikt těšili, věřili totiž, že Německo prohraje, říká historik Koura
Před čtyřiaosmdesáti lety útokem německých jednotek na polskou posádku na poloostrově Westerplatte začala druhá světová válka, nejkrvavější konflikt v dějinách, který stál desítky milionů životů na bojištích i mimo ně. Podle historika z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Petra Koury je třeba mít pro pochopení toho, proč válka vypukla, přehled o situaci v tehdejší Evropě. Jedním z faktorů byla i celospolečenská frustrace. Výjimkou ale v tomto ohledu byli dle Koury Češi, kteří se na válku těšili. „Věřili, že Německo bude brzy poraženo a oni získají zpět svůj stát,“ poznamenal.
1. 9. 2023|
Holešovský zámek rozezní barokní hudba z versailleského dvora. Zájem o letní školu roste
Do třetí dekády vstupuje Letní škola barokní hudby v Holešově na Kroměřížsku, intenzivní workshop zaměřený na interpretaci staré hudby. Z řady někdejších studentů se stali profesionální hudebníci a sami jsou dnes lektory. Nynější 21. ročník má podtitul Pocta Versailles. Holešovským zámkem se tak nese stejná hudba, která zněla na dvoře francouzského krále Ludvíka XIV.
9. 8. 2023|
Paříž už nebude „městem světel“. Francie zhasíná ulice i památky
Francie se chystá před nadcházející zimou šetřit. Jedním z nejviditelnějších opatření je vypínání veřejného osvětlení, omezuje se také nasvícení památek. Včetně těch v Paříži, které se přezdívá „město světel“.
29. 9. 2022|
V důsledném utajení. O Fialově kyjevské misi věděl jen zlomek ministrů, detaily cesty zůstávají neznámé
Premiér Petr Fiala (ODS) a jeho polský a slovinský protějšek Mateusz Morawiecki a Janez Janša přijeli v úterý do Kyjeva. O cestě přitom předem vědělo jen minimum lidí. Vlak, kterým jeli, přejel polsko-ukrajinské hranice kolem půl deváté ráno a do cíle dorazil v podvečerních hodinách. Podle bezpečnostních analytiků jde o bezprecedentní misi.
15. 3. 2022Aktualizováno15. 3. 2022, 22:10|
EU omezí používání kryptoměn a zakáže vývoz luxusního zboží do Ruska, pošle také více peněz na obranu
Evropská unie v sobotu uvalí další sankce na Moskvu kvůli ruské agresi na Ukrajině. Členské státy Rusku pozastaví doložku nejvyšších výhod a omezí používání kryptoměn, aby jejich prostřednictvím ruský stát a elity sankce neobcházely. Zakážou také vývoz luxusního zboží do Ruska a dovoz výrobků ze železa a oceli, oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Na závěr summitu ve Francii navíc unijní lídři schválili text Versailleské deklarace slibující postupné odbourání závislosti na ruském plynu či výrazné zvýšení výdajů na obranu.
11. 3. 2022Aktualizováno11. 3. 2022, 20:37|
Summit EU pohrozil Rusku dalšími sankcemi, Ukrajině členství neslíbil
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie v pátek nad ránem ukončili první den neformálního summitu ve francouzském Versailles. Pohrozili Rusku přijetím dalších sankcí kvůli pokračující invazi na Ukrajinu a ve společném prohlášení také přislíbili posílení vazeb s Kyjevem. Nevyjádřili se však k ukrajinské žádosti o urychlené přijetí do řad bloku, na něž mají členské země rozdílné pohledy. Předsedkyně  Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová rovněž prohlásila, že Komise do května předloží plán postupného ukončení odběru plynu z Ruska do roku 2027.
10. 3. 2022Aktualizováno11. 3. 2022, 04:37|rp
Mrazy, bouře, záplavy a sucho předcházely i Velké francouzské revoluci. Změny klimatu přispívají k sociálním otřesům
Střídání sucha, záplav a neúrody vyvolává společenský chaos. Dlouhodobé klimatické změny přivodily úpadek a zánik dosud vzkvétajících společností jako římská říše nebo Persie. Nejlepším a nejlépe prostudovaným příkladem střetu klimatických změn a politického zmatku je ale podle časopisu Time období kolem francouzské revoluce z roku 1789.
8. 11. 2021|
Napoleon dělí Francii. Macron chce připomenout výročí, mnohým ale vadí, že zavedl otroctví
Francie se chystá na květnové dvousté výročí úmrtí Napoleona Bonaparta. Prezident Emmanuel Macron už oznámil, že se vzpomínkových akcí – na rozdíl od předchozích prezidentů – zúčastní. Napoleon je ve Francii zdrojem kontroverzí, hlavně kvůli tomu, že na začátku devatenáctého století znovu zavedl otroctví. Úřady se obávají protestních akcí a ničení soch.
29. 3. 2021|
Zrodila se velmoc. Před 150 lety došlo ke sjednocení Německa
Sjednocení Německa přispělo v Evropě ke dvěma válkám, stejně jako dvě (starší) války přispěly ke sjednocení Německa. V první z nich bojovalo Rakousko, ve druhé Francie a jejich protivníkem bylo pokaždé Prusko – ambiciózní pobaltské království, které pod svou korunou nakonec spojilo území od Rýna až po Vislu. K vyhlášení Německého císařství došlo před 150 lety – 18. ledna 1871.
18. 1. 2021|
Zavřené francouzské památky přicházejí o peníze a chybějí jim návštěvníci
Kvůli epidemické situaci jsou ve Francii nadále zavřená kina, divadla, koncertní sály nebo muzea. Například proslulý zámek ve Versailles hlásí za loňský rok ztráty v přepočtu za bezmála miliardu korun. Stát pomůže penězi, které byly původně určeny na rekonstrukci.
4. 1. 2021|
Rakousko míří od 26. prosince do třetí plošné karantény. Matovič se nakazil koronavirem
Rakousko čeká od 26. prosince další plošná karanténa. Do 18. ledna zůstanou zavřené obchody, školy, restaurace, muzea a divadla, oznámil kancléř Sebastian Kurz. Koronavirem se nakazil také slovenský premiér Igor Matovič. Mluvčí německé kancléřky Angely Merkelové prohlásil, že země je v nejtěžší situaci od začátku pandemie.
18. 12. 2020Aktualizováno18. 12. 2020, 20:27|
Rozvolňování se nekoná. Francouzi přijdou i o veřejné oslavy silvestra
Francie znovu zpřísňuje opatření proti koronaviru. Denní počet nakažených je stále vysoký, hospitalizovaných je pětadvacet tisíc lidí. Uvolňování restrikcí proto nebude pokračovat podle původního plánu. Vláda prodlužuje večerní zákaz vycházení a nechává uzavřená místa, kde by se mohl potkávat větší počet lidí.
13. 12. 2020|
V Ostravě jsou na prodej těžní věže. Mohly by sloužit jako muzeum nebo rozhledna
Státní podnik Diamo prodává dvě těžní věže a dalších osm nemovitostí v Ostravě a v blízkém okolí. Cena bude závislá na soutěži. Hodnota věží se pohybuje v řádu milionů korun. Nový majitel bude navíc muset dodržovat řadu pravidel, protože se jedná se o kulturní památky a bude muset nechat monitorovat důlní plyny.
17. 6. 2020|
Český orchestr Collegium 1704 dovezl do Versailles francouzskou operu
Na zámku ve Versailles si sérií koncertů připomínají 250. výročí otevření královské opery. V jednom z nejkrásnějších hudebních sálů Evropy při té příležitosti vystoupil i český barokní orchestr Collegium 1704.
31. 1. 2020|
Lupiči si ze slavného francouzského zámku odnesli předměty za padesát milionů korun
Neznámí lupiči ve čtvrtek před úsvitem vnikli do proslulého klasicistního zámku Vaux-le-Vicomte nedaleko Paříže. Přepadli jeho majitele a následně si odnesli kořist ve výši asi dvou milionů eur (51,8 milionu korun). S odkazem na sdělení státního zastupitelství města Melun o tom informovala agentura AFP.
19. 9. 2019|
Před sto lety si museli Čechoslováci ubránit Slovensko. Legionářská obec zmapuje hroby padlých
Bezprostředně po svém vzniku muselo Československo bojovat o velkou část svého území. Spolu s Rumunskem válčilo proti Maďarům, kteří chtěli obnovit svůj stát v bývalých uherských hranicích, tedy včetně Slovenska. Maďarská armáda došla až k Bardejovu, 1. července 1919 se ale začala stahovat. Boje si připomíná i Československá obec legionářská. V úterý vyráží na Slovensko skupina, která projde jednotlivá bojiště konfliktu a zmapuje dochované hroby, které se budou následně renovovat.
2. 7. 2019|
Versailleská smlouva před sto lety přinesla mír po světovém konfliktu. Jeho opakování ale neodvrátila
Boje v zákopech první světové války sice ustaly už v listopadu 1918, ale mírové uspořádání přinesly až další měsíce Pařížské konference, jejímž vrcholem bylo podepsání mírové dohody mezi vítězi válečných střetů a poraženým Německem. K formálnímu uzavření konfliktu tak došlo teprve 28. června 1919 – a v Německu navíc stanovené podmínky vyvolávaly pocit ublíženosti, který nakonec zavdal k dalšímu ozbrojenému střetu.
28. 6. 2019|
Speciální laser dokáže odstranit graffiti z památek, aniž by poškodil povrch
Itálie začala testovat novou technologii na odstranění graffiti na fasádách památek. Jedná se o laser, jehož široký paprsek dokáže barvu citlivě zničit, aniž by poškodil povrch starého kamene a zdiva. S vandalismem se potýká například italská Florencie. Třeba proslulý most Ponte Vecchio přiláká ročně na patnáct milionů turistů. Řada z nich na něm ovšem nechá i své podpisy.
21. 3. 2019|