Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie v pátek nad ránem ukončili první den neformálního summitu ve francouzském Versailles. Pohrozili Rusku přijetím dalších sankcí kvůli pokračující invazi na Ukrajinu a ve společném prohlášení také přislíbili posílení vazeb s Kyjevem. Nevyjádřili se však k ukrajinské žádosti o urychlené přijetí do řad bloku, na něž mají členské země rozdílné pohledy. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová rovněž prohlásila, že Komise do května předloží plán postupného ukončení odběru plynu z Ruska do roku 2027.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Sedmadvacítka lídrů se ve čtvrtek v podvečer na pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona sešla ve versailleském zámku, aby dva týdny od začátku ruské invaze na Ukrajinu probrala další postup vůči režimu šéfa Kremlu Vladimira Putina i podporu bránící se sousední země. EU dosud uvalila na Rusko několik vln bezprecedentních sankcí.
„Jsme rozhodnuti ještě více zvýšit náš tlak na Rusko a Bělorusko,“ shodli se šéfové států, kteří znovu odsoudili ruskou agresi a vyzvali k jejímu ukončení. Zároveň ocenili, že Mezinárodní trestní soud zahájil vyšetřování možných válečných zločinů, které podle nich musejí být potrestány.
„Myslím, že jsme Rusko překvapili, byli jsme pevní, silní a jednotní. Ale není to dost,“ prohlásil předsedající summitu Charles Michel krátce před jednáním. EU podle něj musí zvážit další kroky, které by přinesly Ukrajině mír.
Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) byly dosud přijaty proti Rusku tvrdé a bolestné sankce. „Nicméně zatím jsme nedocílili toho, aby Rusko přerušilo své válečné tažení. Je připraven čtvrtý balík sankcí, ale to neznamená, že se nemůžeme bavit ještě o dalších sankcích, které by šly nad tento rámec,“ zdůraznil před summitem.
Česko podle něj bude mezi státy prosazujícími co nejtvrdší postup vůči ruské agresi. Za důležité ale považuje také nadále podporovat Ukrajinu, a to skrze humanitární pomoc i vojenskou techniku a materiál.
Neshody ohledně vstupu Ukrajiny do EU
Summit také vyjádřil obdiv Ukrajincům, kteří „odvážně brání svoji vlast a naše společné hodnoty“. Lídři se však neshodli na rychlé cestě Ukrajiny ke členství v EU, o něž válkou stižená země požádala minulý týden. Zatímco státy východního křídla unie většinou urychlené přijetí Ukrajiny podporují, západoevropské země jsou skeptičtější a upozorňují na obvykle dlouhé roky trvající proces.
Prohlášení uvádí, že Ukrajina patří do „naší evropské rodiny“ a že s ní EU dále posílí společné vazby a prohloubí partnerství, žádný závazek či časový horizont pro její přijetí ale nestanovuje.
„Za Českou republiku chci říct, že tento krok podporujeme. Ukrajina dokázala nejen, že chce mezi státy EU patřit, ale že si to i svým statečným bojem nepochybně zaslouží,“ řekl před summitem Fiala.
Válkou stižená země minulý týden oficiálně podala žádost o členství v EU, kterou začaly unijní orgány projednávat v nebývale rychlém tempu. „Všechny země západní Evropy, s jejichž lídry jsem mluvil, říkají, že bychom to neměli pojímat jako expresní vlak nebo zrychlenou proceduru,“ řekl ve čtvrtek nizozemský premiér Mark Rutte. Podobně se vyjádřilo i několik dalších vůdčích politiků včetně Macrona, podle něhož není reálné zahajovat přijímací proces se zemí, která je ve válce.
Summit přislíbil další politickou, finanční, materiální a humanitární pomoc Ukrajině. Lídři se zavázali také k přijímání dalších lidí prchajících před válkou a k finanční podpoře států, do kterých nejvíce z nich míří. Z Ukrajiny zatím prchlo přes 2,3 milionu lidí, nejvíce z nich, přes 1,5 milionu, do Polska. EK odhaduje, že by do EU mohlo přijít až osm milionů uprchlíků.
Plány na odstřižení od ruského plynu
Šéfové států by se během summitu měli shodnout také na separátní Versailleské deklaraci. V ní hodlají slíbit mimo jiné odbourání závislosti na ruském plynu. Šéfka Komise Von der Leyenová už během summitu prohlásila, že chce ukončit závislost EU na ruském plynu do roku 2027.
Dodávky z Ruska zajišťují asi čtyřicet procent spotřeby zemního plynu v EU a třicet procent spotřeby ropy. Rozhodnutí Moskvy vojensky napadnout Ukrajinu ovšem dramaticky vystupňovalo snahy tuto závislost ukončit a zasáhnout tak klíčový zdroj příjmů Ruska.
Lotyšský premiér Krišjánis Kariňš před summitem prohlásil, že EU musí co nejrychleji ochromit ruskou ekonomiku a měla by rozhodnout o zastavení energetického dovozu. Jiní šéfové států včetně českého premiéra Fialy ovšem prosazují opatrnější postup.
„Ty kroky se dějí, ale nebude to v řádu hodin a dnů, vyžaduje to nějakou přípravu,“ uvedl Fiala, který snahy odpoutat se od ruských paliv plně podporuje a chce, aby se tak stalo co nejdříve. „Ale určitě to nebude v letošním roce,“ dodal. Zbavit se závislosti na ruských energetických zdrojích Česko podle něj nemůže samo, trh je propojen a musela by k tomu dospět Unie jako celek.
„Evropa se musí připravit na všechny scénáře. Musí být připravena být nezávislá na ruském plynu, být nezávislá v zájmu zajištění vlastní obrany, být nezávislá v otázce zásobování trhu,“ prohlásil francouzský prezident Macron, který dlouhodobě prosazuje větší autonomii EU.
Podle některých představitelů členských zemí je ale zastavení nákupů ropy a plynu nemožné. Odmítá ho například maďarský premiér Viktor Orbán, který je podle svého mluvčího proti sankcím spojeným s ropou a plynem.
Fiala požaduje, aby v závěrech summitu bylo potvrzeno, že každý členský stát má svobodu zvolit si vlastní energetický mix. „To pokládáme z hlediska České republiky za velmi důležité.“
Ve Versailleské deklaraci by měl summit slíbit i zvýšení výdajů na obranu. Že by současná situace na Ukrajině mohla přispět k vytvoření obranné bezpečnostní unie členských států EU, o které se v minulosti již několikrát jednalo, ale podle bývalého velvyslance při NATO Karla Kovandy není jisté. „Myslím, že to budou zase jenom plány, které patrně v dohledné době v budoucnosti k ničemu nepovedou.“
