Proslulá malba Mony Lisy, která je největším lákadlem pařížského muzea Louvre, bude viset ve zvláštní místnosti umožňující přímý vstup bez návštěvy ostatních expozic. Budova muzea se rozšíří o podzemní prostory a bude mít nový vchod z východní strany. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron, jenž představil rozsáhlý plán vládních investic do desetileté renovace nejnavštěvovanějšího muzea na světě, které je podle svého vedení v žalostném stavu.
Louvre je v „žalostném stavu“. Dočká se renovace
„Louvre bude renovován a zvětší se,“ prohlásil Macron, který základní obrysy plánu představil v sále, v němž visí zmíněná malba Leonarda da Vinciho.
Nový vstup má rozšířit kapacity dosavadní prosklené pyramidy, která byla podle prezidenta navržena jako vstupní prostor pro čtyři miliony návštěvníků ročně, do muzea jich však proudí v posledních letech téměř devět milionů. Díky novým vstupním prostorům a zvýšení kapacity výstavních sálů pojme podle prezidenta Louvre až dvanáct milionů lidí.
Zvýšení vstupného
Přebudování vstupu bude dokončeno nejpozději v roce 2031, uvedl šéf Elysejského paláce. O nákladech se nezmínil, média je však odhadují na stovky milionů eur. Nejmenovaný činitel blízký prezidentovi podle agentury AFP očekávané výdaje vyčíslil na 700 až 800 milionů eur (17,5 až 20 miliard korun), z nichž převážná část půjde ze státních peněz. Macron hovořil pouze o částce deset milionů eur, kterou ministerstvo kultury investuje do příprav před samotným zahájením stavby.
Část nákladů by se mohla vrátit prostřednictvím zvýšení vstupného pro návštěvníky ze zemí mimo Evropskou unii, kteří podle prezidenta budou od příštího roku platit vyšší než základní vstupné, které činí 22 eur (550 korun).
Palác Louvre, který byl v Paříži postaven koncem dvanáctého století, byl po staletí oficiálním sídlem francouzských králů. Pak ho Ludvík XIV., unaven rebelujícími davy v Paříži, opustil a přesídlil do Versailles. Louvre se následně v roce 1793 stal muzeem královské sbírky umění.
Poslední velká renovace s otevřením současného západního vstupu byla dokončena koncem osmdesátých let. Vstupní prostor ze skla ve tvaru pyramidy od čínsko-amerického architekta I. M. Peie, který byl v době svého vzniku oceňován, je však v současnosti považován za nevyhovující. Problematický je mimo jiné proto, že jeho skleníkový efekt v letních dnech způsobuje v podzemní recepci muzea nepříjemné horko.
Podle ředitelky muzea Laurence des Carsové je v současnosti návštěva Louvru „fyzickým utrpením“, kdy je umělecká díla složité najít kvůli nedostatečnému označení, návštěvníci nemají dostatek prostoru na oddech a je zde nevhodné stravovací a hygienické zázemí. Ministryně kultury Rachida Datiová hovořila i o potenciálním ohrožení samotných uměleckých děl v důsledku četných technických poruch či velkých rozdílů teplot v jednotlivých částech budovy.
Louvre je nejen kulturní atrakcí, ale i důležitým politickým symbolem. Macron pronesl svůj vítězný projev po prvním zvolení do Elysejského paláce v roce 2017 právě před Louvrem. Tuilerijské zahrady obklopující bývalý královský palác zase hrály přední roli při olympijských hrách v Paříži loni v létě.
