Ludvík XIV.

Louvre, bývalé sídlo francouzských králů s více než šest století dlouhou historií a v současnosti největší muzeum světa, je v dezolátním stavu. Zdi jsou oprýskané a poškozené únikem vody, parkety prošlapané. Muzeum, které má 400 místností, je koncipováno tak, aby mohlo pojmout čtyři miliony návštěvníků ročně, zavítá jich sem ale více než dvojnásobek. Vstup k expozicím usnadní nový, druhý vchod. Mona Lisa se kvůli tlačenicím přesune do samostatného sálu. Zvýší se však i vstupné, a to zejména pro návštěvníky ze zemí mimo EU. Práce by měly skončit v roce 2031.

Proslulá malba Mony Lisy, která je největším lákadlem pařížského muzea Louvre, bude viset ve zvláštní místnosti umožňující přímý vstup bez návštěvy ostatních expozic. Budova muzea se rozšíří o podzemní prostory a bude mít nový vchod z východní strany. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron, jenž představil rozsáhlý plán vládních investic do desetileté renovace nejnavštěvovanějšího muzea na světě, které je podle svého vedení v žalostném stavu.

Do barokního hospitalu Kuks na Trutnovsku se po téměř jednatřiceti letech vrátil ukradený obraz s podobiznou Jana Michaela Šporka. Obraz významného francouzského barokního malíře Nicolase de Largillierra se podařilo zajistit na konci loňského roku při pokusu o jeho vývoz do zahraničí. Informoval o tom kastelán Kuksu Libor Švec.

Přesně sedmdesát let stojí Alžběta II. v čele Spojeného království. Dosud žádný britský panovník neoslavil na trůnu platinové jubileum a dost možná se to už žádnému dalšímu nepodaří. Navíc pokud ve funkci vydrží až do léta 2024, zastíní Alžběta II. i samotného Krále Slunce Ludvíka XIV. Tento francouzský panovník totiž jako jediný evropský monarcha vládl déle, celých 72 let a 110 dní. Většina Britů přitom chce, aby Alžběta na trůnu zůstala až do své smrti. Ona sama je pevně rozhodnuta to splnit.

Francouzská muzea a kulturní památky se znovu plní návštěvníky. V některých na ně čekají změny. Na popiscích pod obrazy a exponáty už nejsou římské číslice, nahradily je arabské. Odpůrci tohoto kroku mluví o postupující kulturní negramotnosti v zemi.

Francie se chystá na květnové dvousté výročí úmrtí Napoleona Bonaparta. Prezident Emmanuel Macron už oznámil, že se vzpomínkových akcí – na rozdíl od předchozích prezidentů – zúčastní. Napoleon je ve Francii zdrojem kontroverzí, hlavně kvůli tomu, že na začátku devatenáctého století znovu zavedl otroctví. Úřady se obávají protestních akcí a ničení soch.

Francií postupují protesty za rasovou rovnoprávnost. Například v Paříži v pondělí neznámí  pachatelé posprejovali červenou barvou dvě sochy spojované s francouzskou koloniální érou. U řady dalších po celé zemi pokračují demonstrace za jejich odstranění. Manifestace se do země rozšířily ze Spojených států po smrti Afroameričana George Floyda.