Sedmdesát let s Alžbětou na trůně. Nezdolná panovnice dokáže jít s dobou, její následovníci ale musí změnit styl

Přesně sedmdesát let stojí Alžběta II. v čele Spojeného království. Dosud žádný britský panovník neoslavil na trůnu platinové jubileum a dost možná se to už žádnému dalšímu nepodaří. Navíc pokud ve funkci vydrží až do léta 2024, zastíní Alžběta II. i samotného Krále Slunce Ludvíka XIV. Tento francouzský panovník totiž jako jediný evropský monarcha vládl déle, celých 72 let a 110 dní. Většina Britů přitom chce, aby Alžběta na trůnu zůstala až do své smrti. Ona sama je pevně rozhodnuta to splnit.

V únoru 1952 pobývala tehdy pětadvacetiletá britská princezna Alžběta se svým manželem Philipem v Keni. Alžběta si užívala pozorování divoké zvěře, kterou si nadšeně natáčela na kameru. Sídlo pod Mount Kenya věnovala tehdejší britská kolonie královskému páru jako svatební dar. Několikadenní pobyt v Keni měl být jen zastávkou před náročnou půlroční cestou po Austrálii, Novém Zélandu a Cejlonu, kde měla následnice trůnu zastoupit svého těžce nemocného otce.

O tom, v jak vážném stavu král Jiří VI. ve skutečnosti je, přitom Alžběta nevěděla. O to hůř na ni dopadla zpráva, kterou jí ve středu 6. února přinesl princ Philip. Král v Londýně po delším boji s rakovinou podlehl krevní sraženině v srdci. Mladá princezna se stala britskou královnou a hlavou impéria.

Královně přinesli červené krabice s informacemi z ministerstva zahraničí, s vládními dokumenty a se zápisy z jednání parlamentu.

Studium dokumentů z červených krabic se v následujících sedmdesáti letech stalo pevnou součástí Alžbětiny denní rutiny. Ať už byla na zahraničních cestách, radovala se z narození vlastních dětí a vnoučat, nebo truchlila za nejbližšími. Své dokumenty studovala i nyní, 6. února 2022, přesně sedmdesát let od oné středy v roce 1952.

Alžběta už jako panovnice se 7. února 1952 vrátila do Londýna, kde o den dřív zemřel její otec Jiří VI.
Zdroj: ČTK/PA

Alžběta Nezdolná

Platinové výročí slaví Alžběta II. v situaci, kdy mezi Brity stále požívá značný respekt. Je suverénně nejoblíbenějším členem královské rodiny a podle listopadového průzkumu agentury YouGov vnímá 82 procent Britů práci, kterou na trůnu odvedla, pozitivně.

Poslední roky pro ni přitom byly všechno, jen ne jednoduché. Vnuk Harry a jeho manželka Meghan se rozhodli žít po svém a následně královskou rodinu nařkli z rasismu. Alžbětin druhorozený syn Andrew, považovaný za jejího oblíbence, čelí obvinění ze sexuálního zneužívání nezletilé. Alžběta mu kvůli tomu odebrala veškeré vojenské tituly i královské záštity. A tu největší ránu utrpěla Alžběta loni, když přišla o svého manžela a celoživotního rádce Philipa.

Panovnici tak v požehnaném věku dostihly starosti srovnatelné s těmi, které její rodinu zasáhly v devadesátých letech: bulvární plátky tehdy plnily manželské eskapády princů Charlese a Andrewa, vyhořel zámek ve Windsoru, který Alžběta už od dětství považovala za svůj skutečný domov, a v roce 1997 monarchií otřásla smrt princezny Diany.

„Měla by se jmenovat Alžběta Nezdolná. Je si vědoma toho, co to znamená být královnou, a umí jít skvěle příkladem,“ komentuje Alžbětinu vytrvalost a schopnost oddělit soukromé problémy od práce expert na královskou rodinu Hugo Vickers.

Zachovejte klid

Pozitivně bylo vnímáno i královnino jednání během pandemie covidu-19, která si ve Velké Británii vyžádala nejvíc obětí z celé Evropy. Panovnice šla svým chováním příkladem, přísně dodržovala platná opatření, třebaže to znamenalo, že se dlouhé měsíce se svými nejbližšími vídala jenom prostřednictvím videohovorů.

Tuto technickou vymoženost nakonec začala využívat i pro pracovní záležitosti a ukázala, že i když jí je přes devadesát let, krok s dobou dokáže udržet.

Přesně v rámci hesla Keep Calm and Carry on (Zachovej klid a pokračuj), které nechalo vytvořit britské ministerstvo informací kvůli hrozícím náletům a v roce 1940 plakáty s ním nechalo oblepit celou zemi.

Na londýnském Piccadilly Circus se objevil úryvek z královnina mimořádného televizního projevu, ve kterém ujistila, že se všichni znovu setkáme (snímek z dubna 2020)
Zdroj: Reuters/Hannah McKay

Stejně jako za války, když prostřednictvím rozhlasu v říjnu 1940 povzbuzovala tehdy čtrnáctiletá Alžběta děti v celém Commonwealthu, které musely být kvůli bojům odloučeny od rodičů, v dubnu 2020 ujišťovala Brity, že odloučení od jejich nejbližších brzo skončí. Poslední věta jejího projevu připomněla slova ze slavné písně z druhé světové války We'll Meet Again (Znovu se sejdeme).

V době, kdy politici na celém světě panikařili a dennodenně měnili svá rozhodnutí, více než devadesátiletá královna s klidem a odhodláním v hlase ujistila, že špatné časy nebudou trvat věčně. „A zemi to opravdu velmi uklidnilo,“ míní novinářka zaměřující se na královskou rodinu Penny Junorová.

Výročí s tím nejlepším pudinkem

Díky Alžbětině dlouhověkosti už Británie zažila oslavy stříbrného, zlatého, diamantového i safírového výročí. Platinové jubileum je novinkou, v hlavních bodech se ale nebude od těch předešlých až tak moc lišit.

Královna s předstihem vypsala soutěž o nejlepší recept na pudink, aby se vítězná pochoutka mohla servírovat během hlavních oslav naplánovaných na první červnový víkend.

Čtyřdenní veselí, kvůli kterému dostanou Britové v práci volno, odstartuje ve čtvrtek 2. června velkolepá slavnostní vojenská přehlídka Trooping the Colour a zapálení více než jednoho a půl tisíce signálních ohňů po celé Británii i v zámořských oblastech.

Zapalování signálních ohňů je tradiční součástí oslav královských jubileí
Zdroj: Reuters/David Moir

Následovat bude mše v londýnské katedrále svatého Pavla, koncert světových hudebních hvězd, který bude z Buckinghamského paláce živě vysílat BBC a dostihy v Epsomu. V neděli 5. června oslavy vyvrcholí přehlídkou stovek umělců v Londýně a jubilejní hostinou, ke které se sejdou komunity napříč celým královstvím, aby společně oslavily panovnici.

Sama Alžběta chce svůj jubilejní rok věnovat spíš reflexi a vděčnosti za vše, co uplynulé dekády lidstvu přinesly. „Doufám, že to bude příležitost pro lidi na celém světě, aby si užili pocit sounáležitosti a poděkovali za obrovské změny posledních sedmdesáti let - společenské, vědecké a kulturní, a aby se také s důvěrou podívali do budoucnosti,“ prohlásila během svého vánočního poselství.

Jiné království pro jiného krále

Pohled do budoucna nepochybně nabídne i obsazení oslav. Alžbětě bude v červnu už 96 let a dá se čekat, že ji při některých částech ceremonií zastoupí následník trůnu princ Charles s manželkou Camillou a princ William s vévodkyní Catherine.

Do různých koutů království se rozjedou také Alžbětin nejmladší syn, princ Edward, a jediná dcera, princezna Anna. Po faktickém vykázání prince Andrewa z veřejného života tak Britové budou moci spatřit podobu královské rodiny, jakou ji do budoucna plánuje princ Charles – soběstačnější, méně početnou (s cílem minimalizovat riziko dalších skandálů) a také méně zatěžující veřejnou kasu.

S užším pojetím královské rodiny podle komentátorů souhlasí i samotná Alžběta. Ostatně v posledním vánočním poselství (kromě svého manžela) zmínila pouze prince Charlese a Williama a jejich manželky.

Vzhledem k pokročilému věku Alžběty II. budou oslavy jejího platinového výročí zřejmě poslední velkou královskou událostí před nástupem nového panovníka. I když princ Charles vizi své budoucí „firmy“ (jak se královská rodina sama nazývá) už má, bude muset začít pracovat i s požadavky veřejnosti.

Zatímco u starších generací se zdá být podpora monarchie neochvějná, mladí Britové jí už tak nakloněni nejsou. Podle průzkumu z loňského března si zachování konstituční monarchie přeje jen 31 procent Britů ve věkové skupině 18 až 24 let. Naopak 41 procent by si raději hlavu státu volilo.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Alžběta II. je na trůně sedmdesát let
Zdroj: ČT24

Výzvou pro Alžbětiny následovníky bude také předefinování samotné role panovníka, jeho vojenské, politické či ústavní pozice. Otázky, které se sedmdesát let - hlavně z úcty k Alžbětě - neřešily, nyní vyplouvají o to naléhavěji. Změnám zřejmě neujdou ani tradiční ceremonie. Otázky vzbuzuje například posvěcení panovníka během korunovace - více než polovina dnešních Britů totiž nevěří v boha ani žádnou vyšší sílu.

Přitom právě pomazání svěcenými oleji během korunovace vnímá Alžběta II. jako závazek pro to „sloužit každý den svého života“. Přesně toto heslo nechala vyrýt Královská mincovna na obrubu pamětních mincí, které mají připomenout, že Alžběta II. slouží každý den už sedmdesát let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Typ Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, po poledni už byla cena nad 82 dolary za barel.
09:46Aktualizovánopřed 29 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 33 mminutami

Kongresový výbor zveřejnil záznamy výpovědí Clintonových kvůli Epsteinovi

V pondělí bylo zveřejněno video bývalého prezidenta USA Billa Clintona ze slyšení před zákonodárci o jeho vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Těm Clinton například řekl, že mu současný prezident Donald Trump sdělil, že předtím, než se jejich vztah zkazil, zažil s Epsteinem „skvělé chvíle“, nicméně rozhovor ho prý nevedl k myšlence, že by Trump byl do zapojen do něčeho nekalého. Před kongresovým výborem vypovídala také Clintonova manželka a bývalá ministryně zahraničí Hillary, jež uvedla, že si nepamatuje, že by se někdy s Epsteinem setkala.
před 46 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu, Iráku a Jordánsku. Aktuálně platí výstraha na ambasádě v ománském Maskatu.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 2 hhodinami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 3 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...